| Oficiální název: Mongolsko Hlavní město: Ulánbátar (Ulaanbaatar – angl.) Rozloha: 1 564 100 km2 Počet obyvatel: 2 751 314 Oficiální jazyk: Mongolština Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: 94% Buddhismus (Vadžrájána s elementy Šamanismu), 6% Islám (kazašská menšina především na západě země) Čas: SEČ +7 Měna: Tugrik (MNT) Víza: Držitelé cestovních pasů ČR jsou povinni si před cestou do Mongolska zajistit platné mongolské vízum, které vydává pro občany ČR jakýkoli mongolský zastupitelský úřad ve světě. Z evropských zemí má Mongolsko zastupitelský úřad např. v Budapešti, Berlíně, Vídni, Bonnu, Paříži, Varšavě, Bruselu, Londýně, Moskvě a Sofii. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Mongolská republika leží ve vnitrozemí východní Asie. Povrch je většinou tvořen náhorními plošinami s horskými masívy, z jihovýchodu sem zasahuje poušť Gobi. Podnebí je tu drsné suché vnitrozemské s velkými rozdíly letních a zimních teplot. Nachází se zde řada převážně slaných jezer. Rostlinný kryv tvoří travnatá step, na severu a na západě jehličnaté lesy. Nachází se zde několik národních parků (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
K návštěvě Mongolska je nejvhodnější červen, kdy je v plném proudu hnízdění a kdy tudy stále ještě protahují druhy cestou na Sibiř. Klima je tu extrémní s velice horkými a suchými léty a velice studenými a většinou suchými zimami. Dost často je tu větrno. Do severního Mongolska zasahuje jižní okraj sibiřské tajgy. Jeho centrální část pokrývají nedohledné travnaté stepi a na jihu a východě se prostírá písečná poušť Gobi. Mongolsko patří mezi země s nejřidším osídlením a mnohé rozsáhlé oblasti se dají popsat jako divočina.
3. Doprava
V zemi existuje vnitrostátní letecká doprava, která trpí nedostatkem paliva a je tu několik veřejných autobusových linek. Silnice jsou buď v hrozném stavu, nebo vůbec neexistují ve stepích a pouštních oblastech. Pro ornitologický výlet je nepostradatelné dobré vozidlo s pohonem 4×4.
4. Ubytování a stravování
Výprava za ptactvem bude mít v Mongolsku charakter expedice, protože ubytovací možnosti jsou řídké s výjimkou několika levných hotelů a turistických kempů s jurtami (gery). Nabídka potravin je mimo hlavní město omezená. Místní kuchyně je postavena na skopovém mase, nudlích a polévkách. Domorodci mají rádi slaný čaj a dělají z kobylího mléka nízkoalkoholický kumys.
5. Bezpečnost a zdraví
Doporučuje se očkování proti žloutence a tyfu.
6. Ptačí druhy
Druhová pestrost mongolské avifauny je nízká, když uvážíme, že na ptactvo bohaté asijské země leží nedaleko. Nízký počet druhů je ale vyvážen kvalitou. V případě této země spolehlivé fungují byrokratické bariéry znepříjemňující její návštěvu. Víza jsou vydávána většinou pro organizované zájezdy, které jsou drahé.
Ke specialitám místní avifauny patří velekur altajský (Tetraogallus altaicus), tetřev černozobý (Tetrao parvirostris), jeřáb panenský (Anthropoides virgo), bekasina lesní (Gallinago megala), kulík rezavoprsý (Charadrius veredus), racek velký (Larus ichthyaetus), racek reliktní (Larus relictus), stepokur kirgizský (Syrrhaptes paradoxus), puštík bělavý (Strix uralensis), sojka zlověstná (Perisoreus infaustus), strakule černotemenná (Podoces hendersoni), slavík kaliopa (Luscinia calliope), bramborníček horský (Saxicola insignis), sýkora azurová (Parus cyanus), vrabec saxaulový (Passer ammodendri), pěnkavák zemní (Montifringilla davidiana) a pěvuška stepní (Prunella koslowi).
Během velkého třítýdenního výletu se dá vidět asi 225 druhů ptáků.
7. Zajímavé lokality
Ulánbátar
Rozsáhlé hlavní město Mongolska leží na severu jeho střední části. Svým jižním cípek k němu zasahuje sibiřská tajga a v jeho okolí se dá vidět několik zajímavých druhů ptáků.
K zajímavým lokalitám v okolí hlavního města patří říční údolí Tuul Gol, údolí Lord´s Hill a jehličnaté lesy národní rezervace Bogd Uul jižně od města.
Terelj
Listnaté a jehličnaté lesy v okolí Terelj, které pokrývají pohoří Hentiy (1.600 m n.m.), severovýchodně od Ulánbátaru, jsou domovem zajímavé směsice sibiřských druhů a druhů východního Palearktu. Patří k nim tetřev černozobý, puštík bělavý a sojka zlověstná. Terelj leží po silnici 80 km severovýchodně o Ulánbátaru.
Khujirt a Boon Tsagaan Nuur
Ve stepi tečkované jezery, v poušti mezi městy Khujirt a Boon Tsagaan Nuur a u rozsáhlého jezera ve výšce 1.420 m n.m., se vyskytují velice málo známé druhy ptáků typu racka reliktního a pěvušky stepní.
Khujirt má letecké a silniční spojení s Ulánbátarem. Věnujte se okolí města a sousedství 480 km dlouhé cesty směřující na Boon Tsagaan Nuur.
Z Boon Tsagaan Nuuru je to 235 km na východ k Orog Nuuru. I podél této cesty se dají vidět zajímavé druhy.
Bayanzag leží blízko turistického kempu South Gobi v Dalanzadgadu. Jedná se o oblíbené místo „lovců fosílií“, kteří sem přijíždějí hledat pozůstatky dinosaurů. V saxaulových porostech, které jsou nenáročné na vláhu, se vyskytuje vrabec saxaulský.
Mezi druhy s výskytem v pohoří Gobijského Altaje na jihu Mongolska patří velekur altajský a pěvuška stepní, dále orlosup bradatý (Gypaetus barbatus), raroh velký (Falco cherrug), zedníček skalní (Tichodroma muraria), hýl nádherný (Carpodacus pulcherrimus) a hýl velký (Carpodacus rubicilla). Do této části Altaje se dá dostat z Hovdu, který má letecké spojení s Ulánbátarem. Skvělou oblastí je údolí Yol a jeho okolí. Do hor se dá vyrazit na trek přímo z Hovdu.
Město Ulgyi (Olgiy) v západním Mongolsku je nejlepší základnou k prozkoumání delty řeky Kobdo, Har Us Nuur (Černé jezero), řeky Zabkhan, pohoří Turgen Ul a nížin kolem jezera Urgen Nur. Dají se tu zastihnout málo známé druhy s plošně omezeným výskytem jako je např. racek reliktní (Har Us Nuur, 30 km východně od Hovdu), bramborníček horský a strakule černotemenná. Západní Mongolsko je přístupné z Tashanty v ruském Altaji. Bramborníček horský se vyskytuje podél silnice mezi dvěma průsmyky procházejícími hraničními horami.