| Oficiální název: Litevská republika Hlavní město: Vilnius Rozloha: 65 303 km2 Počet obyvatel: 3,4 mil. Oficiální jazyk: Litevština Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: římsko-katolické (75%), pravoslavné, evangelické Čas: SEČ +1 Měna: Litas (LTL) Víza: Občané ČR nepotřebují k cestě do Litvy víza. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Litevská republika leží ve východní Evropě u Baltského moře. Povrch země je převážně nížinatý, zvlněný jen pahorkatinou ledovcového původu. Vyskytuje se tu řada ledovcových jezer a bažin. Podnebí je přímořské, na východě více kontinentální (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Ideální období k návštěvě Litvy nastává v polovině března, kdy tu probíhá okázalý tah kajek bělohlavých podél pobřeží Baltu, v půlce května, kdy se tu dají zastihnout jak migranti, tak hnízdící druhy typu orla volavého a chřástala malého, a na podzim, kdy Litvou táhnou k jihu tisíce migrujících ptáků. Poněkud vlhčí je v létě vnitrozemí a na podzim mořské pobřeží.
3. Doprava
Výchozím místem k návštěvě Litvy je jeho hlavní město Vilnius, odkud je možno pokrýt většinu území veřejnou dopravou. Autobusy jsou obecně rychlejší a dražší, než vlaky. Jízdenky je vhodné si zajistit v předstihu. V zemi je jediná dálnice spojující Vilnius a Kaunas, ale většina ostatních hlavních silnic je v dobrém stavu a hustota dopravy je na nich nízká. Vedlejší silnice nejsou v dobrém stavu. Čerpacích stanic je poskrovnu a tak je lépe natankovat kdykoli je k tomu příležitost.
4. Ubytování a stravování
Dobré hotely, spartánské levné hotýlky, penziony, několik hostelů a kempů (kempingas) s občasnou možností pronájmu chatky, jsou mnohem levnější, než ve zbytku západní Evropy. Základními potravinami jsou slanečci, maso, nakládané saláty, brambory, uzeniny a knedlíky. Z nápojů je tu pivo (alus) a vodka.
5. Bezpečnost a zdraví
Ve Vilniusu je problém s organizovaným zločinem, který se ale výjimečně týká turistů.
6. Ptačí druhy
K místním ptačím zajímavostem patří kajka bělohlavá (Polysticta stelleri), orel volavý (Aquila clanga), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), chřástal malý (Porzana parva), bekasina větší (Gallinago media), rybák bělokřídlý (Chlidonias leucopterus) a rákosník ostřicový (Acrocephalus paludicola). Během týdenní návštěvy v polovině května se tu dá vidět 120 – 150 druhů ptactva.
7. Zajímavé lokality
Avifauna Litvy se velice podobá ptactvu severovýchodního Polska a v budoucnu se tato země určitě stane oblíbenou birdwatcherskou destinací díky velkému množství ptáků, kteří se tu vyskytují na tahu, díky rozsáhlým plochám panenské přírody a také díky pokračujícímu zlepšování podmínek pro návštěvníky.
Asi tři hodiny jízdy jihozápadně a západně od Vilniusu leží několik přírodních rezervací. Jde o zalesněné oblasti s jezery a rybníky a patří k nim následující lokality:
1. Na samém jihu Litvy, v sousedství města Druskininkai (zde se dá najít ubytování), se nachází Přírodní rezervace Cepkeliai o ploše 85 km2. K místním druhům patří strakapoud bělohřbetý, datel černý, budníček zelený (trochiloides) a konipas citrónový.
2. Přibližně 45 minut jízdy od Marijampole (možnost ubytování) je rezervace Zuvintas o ploše 54 km2. Místním lákadlem je rákostník ostřicový.
V obou zmíněných rezervacích se dá pozorovat čáp černý, orel mořský, racek malý a rybák bělokřídlý.
Severně a západně od této oblasti protéká v délce 224. km řeka Nemunas. V její deltě se vyskytuje bukáček malý a množství tážných druhů. Deltu řeky tvoří laguna Kursiu. V jejím okolí se prostírají další rybníky, mokřiny a lesy, ve kterých hnízdí orlovec říční, orel mořský, chřástal polní a malý, bekasina větší, datel černý, cvrčilka říční a rákosník ostřicový. Delta řeky leží přímo na tahové cestě ptáků, takže se tu na tahu vyskytují tisíce vodních ptáků a pěvců. Na špičce 99 km dlouhého poloostrova Kursiu se nachází kroužkovací stanice. Jednotlivé laguny jsou od sebe a od Baltského moře odděleny náspy, které jsou udržovány po mnoho let. Tyto náspy jsou známy pod jménem Ventes Ragas a zvláště za podzimního tahu se tu může objevit sýc rousný, pěnice vlašská a mezi rarity patří sýkora azurová a pěvuška horská. Poloostrov je součástí Národního parku Kursiu Nerija a dá se sem připlout lodí z Klaipedy. Severovýchodně odsud, v okolí jezer Birzulis a Styrvas, hnízdí čáp černý a jeřáb popelavý. V další rezervaci zvané Kamanoský močál (Kamanos Bog), která má plochu 37 km2, hnízdí čáp černý a bílý, jeřábek lesní, jeřáb popelavý a datel černý.
Na západním pobřeží v oblasti kolem města Palanga bylo v půli března roku 1998 pozorováno 1.246 kajek bělohlavých. Na severovýchodě Litvy se nachází jezero Kretuonas. V jeho okolí tvořeném mokřady, loukami a lesy hnízdí malá populace orla křiklavého, chřástal polní, datel černý, mandelík hajní a s největší pravděpodobností i bekasina větší.