| Oficiální název: Jordánské hášimovské království Hlavní město: Ammán Rozloha: 89 342 km2 Počet obyvatel: 5 611 202 (odhad 2004) Oficiální jazyk: Arabština Státní zřízení: království Hlavní náboženství: Islám (92-96%); zbytek populace jsou Křesťané Čas: SEČ +1 Měna: jordánský dinár (JOD) Víza: Vízum je možno obdržet na počkání na letišti a hraničních přechodech za jednotný poplatek JOD 10,- (14,- USD). Vízum je též možno obdržet v kanceláři jordánského honorárního konzula v Praze za poplatek 660 Kč. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Jordánské království leží v jihozápadní Asii – jeho jihozápadní cíp se dotýká Rudého moře. Území tvoří náhorní plošina se suchými údolími, která se na západě svažuje k Mrtvému moři a na východě přechází ve svažitou poušť. Podnebí je tu horké suché subtropické, srážek ubývá směrem k východu. Vegetace je pouštní a stepní (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Klima je tu drsné s velice horkými léty a studenými zimami. Nejlepší období k návštěvě přichází s koncem března a trvá do začátku května. Nejpříjemnější jsou zvláště poslední dva týdny v dubnu.
3. Doprava
Nejlepším způsobem prozkoumání Jordánska je pronájem automobilu, který je možný v Ammanu a v Aqabě. Nepostradatelná je dobrá mapa, protože velké množství ukazatelů je jen v arabštině. Samozřejmě tu existují taxi a dobrá autobusová doprava, ale na dlouhé vzdálenosti bývají autobusy přeplněné a jízdenky je třeba si zajistit v dostatečném předstihu.
4. Ubytování a stravování
Amman, Azraq, Petra a Aqaba nabízejí širokou možnost ubytování. Ve Wadi Rum a Wadi Dana jsou naopak jen kempy, ve kterých si můžete pronajmout stan. Kempovat se dá i mimo města, pokud se zrovna nenacházíte na některé z vojenských ploch.
Místní jídla (felafel, hummus a shawarma – pikantní jehněčí) jsou levná. Pivo je relativně drahé.
5. Bezpečnost a zdraví
Po teroristických útocích na USA 11.9.2001 nevyhlásilo Jordánsko žádná mimořádná bezpečnostní opatření, kromě posílení ochrany některých objektů. Nebyl zaznamenán žádný případ napadení či konfliktu cizích státních příslušníků. Bezpečnostní situace pro české turisty zůstává nezměněna.
6. Ptačí druhy
Avifauna Jordánska je téměř shodná s izraelskou, ačkoliv druhy jako orla Verreauxova, ostříže popelavého a vzácnější skřivany najdete spíše v této zemi, než v malém sousedním modernějším Izraeli. Pokud je situace taková, že hranice mezi oběma zeměmi je otevřena, pak stojí za to navštívit během jedné expedice obě země.
V Jordánsku bylo zaznamenáno přes 370 druhů ptáků. K místním specialitám patří orel Verreauxův (Aquila verreauxii), ostříž popelavý (Falco concolor), koroptev arabská (Ammoperdix heyi), běhulík plavý (Cursorius cursor), racek bělooký (Larus leucophthalmus), racek velký (Larus ichthyaetus), puštík předoasijský (Strix butleri), ťuhýk černohřbetý (Lanius nubicus), špaček Tristramův (Onychognathus tristramii), iranie bělohrdlá (Irania gutturalis), bělořit kápový (Oenanthe monacha), bělořit šedohlavý (Oenanthe moesta), sedmihlásek pustinný (Hippolais languida), pěnice bělobřichá (Sylvia leucomelaena), pěnice uzdičková (Sylvia mystacea), skalníček černý (Cercomela melanura), skřivan dudkovitý (Alaemon alaudipes), skřivan tlustozobý (Ramphocoris clotbey), skřivan plavobřichý (Eremalauda dunni), skřivan růžkatý (Eremophila bilopha), vrabec moabský (Passer moabiticus), strdimil palestinský (Nectarinia osea), zvonohlík syrský (Serinus syriacus), hýl pouštní (Bucanetes githaginea), hýl sinajský (Carpodacus synoicus) a strnad šedý (Emberiza cineracea).
7. Zajímavé lokality
Ornitologicky nejzajímavější lokalitou v okolí Ammanu, moderního rušného hlavního města země, ležícího v severní části Jordánska, je Dibbin Forest – zbytek původního borového lesa. Byl tu pozorován strakapoud jižní a sýkora temná. Na pobřeží Mrtvého moře, jihozápadně od Amanu se nachází v okolí Suwayma několik dalších dobrých lokalit. Ketupa rybí (Ketupa zeylonensis) byla pozorována kolem římského města Jerash, 50 km severně od Ammanu, v údolí Yarmuk, které leží podél syrské hranice.
Východně od Ammanu přetíná poušť 85 km dlouhá silnice Amman-Azraq. V jejím okolí žije běhulík plavý, bělořit šedohlavý a plavý, skřivan pruhoocasý, skřivan tlustozobý, skřivánek menší, skřivan plavobřichý a růžkatý. Asi 40 km západně od Azraqu jde od východní strany hradu Qasr el-Kharaneh k jihu cesta, která prochází pouštními lokalitami s výskytem bělořita šedohlavého (na konci vádí na východě, jižně od sloupů), skřivana tlustozobého, plavobřichého a růžkatého. Dále k východu, směrem na Azraq, se dá vidět hýl pustinný na stromech za loveckou chatou v Qasr Amra.
Oázy Azraq
Tyto poničené oázy byly dříve bludištěm mokřadů uprostřed mnoha a mnoha kilometrů vyprahlé pouště. Ještě v 60. létech minulého století tu zimovalo 350.000 vodních ptáků. Dnes tu díky velké spotřebě vody, kterou mají blízké farmy a města Amman a Orbis, žádné mokřady nezůstaly. Keřy zarostlé plochy jsou přesto stále atraktivní pro táhnoucí ptáky a v okolní kamenité hammadě hnízdí 9 druhů skřivanů.
Oázy Azraq se nacházejí asi 100 km východně od Ammanu a obklopují vesnice South Azraq a North Azraq. Strnad šedý byl spatřen na jaře u Rezervace zvěře Shaumari (Shaumari Wildlife Reserve), 10 km jižně od South Azraq (byl tu reintrodukován pštros dvouprstý a přímorožec arabský). Za pozornost stojí malá Mokřadní rezervace Azraq (Azraq Wetland Reserve), jižně od South Azraq. Východně od ní se nalézají příležitostně zaplavované pánve (známé jako Qa al Azraq), které jsou za běžných podmínek zamokřené do května a lákají tažné ptáky. Pro tyto ptáky je vhodné také okolí noclehárny několik km severně od North Azraq. Dá se tu vidět tmavá forma skřivana pouštního, která se tu vyvinula jako mimikry pro stanoviště pokryté tmavě zbarveným čedičem (podél silnice mezi As Safari a Irákem).
Ve Wadi Mujib, poblíž Keraku, ve středním západím Jordánsku, jižně od Ammanu, se vyskytuje raroh jižní, sokol šahin, koroptev arabská, puštík předoasijský, špaček Tristramův, bělořit kápový, skalníček černý, sedmihlásek pustinný a vrabec moabský. Vádí je přístupné od tzv. královské dálnice severně od Arihy a většinu ptáků najdete, když se vydáte proti proudu řeky směrem k vodopádů.
V Keraku (naproti nemocničnímu komplexu) lze obdržet povolení ke vstupu do Wadi Fidan, kam se dá dostat pouze ze silnice k Wadi Araba (kopíruje izraelskou hranici), 50 km jižně od Keraku. Jde o skvělou oblast výskytu běhulíka plavého, stepokura saharského, sedmihláska pustinného, pěnici bělobřichou a skřivana plavobřichého. Dalších asi 60 km k jihu od Wadi Musa (poblíž Petry) leží Národní park Wadi Dana. Žije tu sedmihlásek pustinný, vrabec plavý (Carpospiza brachydactyla), linduška dlouhodobá, zvonohlík syrský a hýl sinajský. Do vádí se dostanete ze silnice, která odbočuje k západu z Královské dálnice a směřuje k vesnici Dana a lemuje velice špatně sjízdnou polní cestu.
Petra
Dva tisíce let staré zbytky starověkého růžového města Petry jsou hlavní turistickou atrakcí Jordánska. I když navštívíte tuto zemi jen s úmyslem věnovat se tu birdwatchingu, neměli byste Petru minout. Třeba už jen kvůli výskytu hýla sinajského.
Petra, která je nejhezčí za pozdního odpoledne, je přístupná jen pěšky nebo v koňském sedle úzkou soutěskou Siq. Hýla sinajského můžete vidět právě v této soutěsce, která se nachází asi 6 km od Wadi Musa. Puštík předoasijský byl za soumraku pozorován na následujících místech: Korintská hrobka (Corinthian Tomb), Palácová hrobka (Palace Tomb), Urnová hrobka (Urn Tomb), Amfiteátr a Siq. Turistům se nedoporučuje zůstávat v Petře po setmění.
Wadi Rum
Mohutné vádí Rum, které se dá najít v jižním Jordánsku, je důležitou turistickou atrakcí a také je považováno za zázrak přírody. Davům turistů se tu dá díky rozlehlosti vádí vyhnout a ještě se tu vyskytuje orel Verreauxův, ostříž popelavý a bělořit kápový.
Nocležna se nachází 28 km od Královské dálnice. V Ar Rashidiyyi odbočte k východu a po 16-ti km na rozcestí jeďte vpravo. Na ptáky se zaměřte:
I. u Lawrencovy studny, což je pramen ležící na úpatí skal za nocležnou;
II. ve vesnici Wadi Rum (hýl sinajský);
III. na keři zarostlých pouštních a kamenitých svazích 3 km severně od vesnice Wadi Rum.
Přímo ve vesnici se dají najmout terénní automobily s řidiči a pohonem na všechny čtyři kola.
Tažné ptáky přitahuje systém závlah v Disi a Sahl as Suwannu, východně od vesnice Bedu, ležící ve Wadi Rum. Skřivan plavobřichý byl zaznamenán v Disi.
Aqaba
Tento přístav v nejsevernějším cípu Rudého moře (jižní Jordánsko) leží několik km východně od známějšího izraelského Eilatu. V okruhu několika km od Aqaby bylo zaznamenáno přes 350 druhů ptáků. Jsou tu sice palmové háje, zahrady a potoky pramenící při horských úpatích, ale přesto tu není tak vhodné prostředí pro ptáky jako v sousedním Eilatu. V době jarního tahu tudy protahuje asi 50.000 dravců, což je v porovnání s Eilatem nepatrné množství.
Do Araby se dá dostat letecky nebo po silnici (3-4 hodiny) z Ammanu. V podstatě kdekoli ve městě a v jeho okolí můžete potkat tažné ptáky. Seawatching může být příjemný z mola hotelu Aquamarina, zatímco racek bělooký se dá vidět v přístavu plachetnic a u Royal Diving Centra, 15 km jižně od města. Aqaba je oblíbená mezi potápěči díky jednomu z nejkrásnějších podmořských útesů na světě, který je nedaleko pobřeží.