| Oficiální název: Čínská lidová republika Hlavní město: Peking Rozloha: 9 596 960 km2 Počet obyvatel: 1 298 847 624 Oficiální jazyk: Čínština Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: Buddhismus, Taoismus, Islám, Křesťanství Čas: SEČ +7 Měna: yuan (CNY) Víza: Na držitele všech druhů cestovních pasů ČR se vztahuje vízová povinnost. Žádost o udělení čínského víza se podává na Velvyslanectví ČLR v Praze (Pelléova 18, Praha 6, tel: 233028888, fax: 233028845, www.chinaembassy.cz). Formality při podání žádosti o vízum ČLR: (podmínky se mohou bez předchozího oznámení měnit, doporučujeme proto aktuálnost informací ověřit na Velvyslanectví ČLR v Praze) 1. platný cestovní pas 2. vyplněná žádost o udělení víza a 1 fotografie 3. doklady relevantní pro požadovaný druh víza 4. v případě turistické cesty, prokázání dostatečných finančních prostředků na pokrytí nákladů spojených s pobytem Správní poplatek za udělení víza není hrazen v hotovosti, ale formou složení příslušné sumy na bankovní účet Velvyslanectví ČLR v Praze. Víza jsou většinou vyřizována za 5 pracovních dnů. Za příplatek je možno vízum získat dříve (za 1 – 3 dny). Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Čínská lidová republika se nachází v jihovýchodní Asii, jejíž podstatnou část zabírá. Povrch země je velmi rozmanitý. Na severozápadě se nacházejí pouště – v pánvích ohraničených horskými soustavami a s extrémně kontinentálním podnebím. Na Tibetské náhorní plošině, největší na světě a prostoupené velehorskými pásmy, panuje vysokohorské podnebí. Východ Číny je pokryt pahorkatinami a podél řek nížinami s monzunovým podnebím. Na severu se vyskytují jehličnaté lesy, které přecházejí v lesy smíšené a na jihu v deštné pralesy i mangrovové porosty v tropickém pásmu na jihu (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Ideálním časem k návštěvě Beidaihe na severovýchodě země je první půlka května nebo konec září a začátek října. Sečchuan a travnaté pláně Vnitřního Mongolska (provincie Nei Mongol) jsou nejlepší v květnu a červnu. Sever sužují od prosince do března kruté mrazy a ledové větry. Od května do srpna je vystřídají velká horka. Jih Číny je horký, deštivý a vlhký od dubna do září a sušší a chladnější od listopadu do března.
3. Doprava
Birdeři plánující rozsáhlejší výpravu by měli být zásobeni dostatkem trpělivosti a hlavně času. Beidaihe, hot spot pro druhy východního Palearktu, je například snadno dosažitelný přímo z Pekingu. Ovšem řada dalších lokalit, zvláště v Sečchuan a na Tibetské plošině, je velice vzdálena od větších měst (ty mají dobré spojení leteckými linkami a železničními spoji) a proto je nutné počítat s překonáním značných vzdáleností, aby si mohl nadšený birder připsat do svého seznamu pozorovaných druhů například některý z 60-ti místních endemitů. Autobusová síť je rozsáhlá, ale pomalá. Zvláště v odlehlých oblastech, kde autobusy musí překonat velké vzdálenosti po špatných vozovkách. Přepravní systém jako celek je přetížený – hlavně v létě; získat lístek v rozumné době není nic snadného. Proto je lepší zajistit si přepravu v dostatečném předstihu. Stav vozovek v Sečchuanu je mizerný, proto je lepší mít terénní automobil s pohonem 4×4 s řidičem či průvodcem, který je schopen překládat do Chengdu (v předstihu přes cestovní agenturu).
4. Ubytování a stravování
Ubytování a stravování je relativně levné a mimo velká města na základní úrovni. Cizinci musí platit za obojí mnohem větší částky, než místní a často jsou nuceni využívat právě ty nejdražší služby. V odlehlých oblastech je možnost ubytování i stravování špatná, ovšem téměř všude se dá sehnat pivo. Jedním z nejlepších pivovarů je Tsingtao, jehož výslovnost je “čing dou“.
5. Bezpečnost a zdraví
Doporučena je imunizace proti žloutence, tyfu, vzteklině, dětské obrně a žluté zimnici. Na jihu je dobré užívat antimalarika. V oblasti Sečchuanu a Tibetu nepodceňujte výškovou nemoc. Mnohé lokality leží nad 3.048 m.n.m.
6. Ptačí druhy
Přírodní krásy mnohých oblasti této obrovské a přelidněné země byly dost bezohledným způsobem zničeny a ptáci se v nich vyskytují jen řídce. Přesto je v globálním měřítku avifauna Číny velice pestrá a dají se tu najít jak vzácné druhy bažantů, pěnkaváků a hýlů v odlehlých horských oblastech na jihozápadě, tak nesčetné druhy východního Palearktu na severovýchodě. Většina hlavních ornitologicky významných lokalit je přístupna díky veřejné dopravě. Výprava, která by měla pokrýt větší území nekonečné Číny, si vyžádá značné množství času.
V Číně bylo zaznamenáno celkem 1.244 druhů ptáků; přes 600 jich žije v Sečchuanu. K těm zajímavějším patří: morčák šupinatý (Mergus squamatus), volavka žlutozobá (Egretta eulophotes), čáp východní (Ciconia boyciana), chřástal bělobřichý (Coturnicops exquisitus), jeřáb kápový (Grus monacha), jeřáb mandžuský (Grus japonensis), jeřáb červenolící (Grus vipio), jeřáb bílý (Grus leucogeranus), kulík rezavoprsý (Charadrius veredus), racek čínský (Larus saundersi), racek reliktní (Larus relictus), stepokur kirgizský (Syrrhaptes paradoxus), brkoslav japonský (Bombycilla japonica), pěvuška horská (Prunella montanella) a několik druhů strnadů. K zajímavostem jihu a jihovýchodu patří bažant Sclaterův (Lophophorus sclateri), žluva Stresemannova (Oriolus mellianus), skalníček purpurový (Cochoa purpurea), brhlík pruhohlavý (Sitta magna), sojkovec jihočínský (Garrulax milnei), timálie kopinatá (Babax lanceolatus), timálie kutia (Cutia nipalensis) a sýkora nádherná (Melanochlora sultanea). K sečchuanským neendemickým druhům patří satyr Temminckův (Tragopan temminckii), jeřáb černokrký (Grus nigricollis), bekasina horská (Gallinago solitaria), srpatka ibisovitá (Ibidorhyncha struthersii), strakule čínská (Pseudopodoces humilis), slavík kaliopa (Luscinia calliope), slavík himálajský (Luscinia pectoralis), slavík čínský (Luscinia pectardens), modráček Hodgsonův (Grandala coelicolor), pěnčík středoasijský (Leptopoecile sophiae), sojkovec nádherný (Garrulax formosus), timálie tibetská (Babax waddelli), timálie znamenatá (Minla ignotincta), pěnkaváci a hýli. K západním chuťovkám patří strakapoud bělokřídlý (Dendrocopos leucopterus), strakule černotemenná (Podoces hendersoni), rehek středoasijský (Phoenicurus erythronotus), sýkora azurová (Parus cyanus) a vrabec saxaulový (Passer ammodendri).
V Číně žije více endemických druhů, než v jakékoli jiné pevninské zemi Ásie. Dá se tu vidět 59 endemitů, z nichž 25 žije jen v Sečchuanu a okolních provinciích – 14 jich náleží k řádu hrabavých, dále je to např. sojka sečchuanská (Perisoreus internigrans), slavík rezavohlavý (Luscinia ruficeps), brhlíci, pěnčík tibetský (Leptopoecile elegans), sedm druhů sojkovců, čtyři druhy šacovníků a čtyři druhy hýlů.
Během dvoutýdenní výpravy na Beidaihe se dá na jaře vidět 230 – 240 druhů ptáků. Aby v tomto výčtu figurovaly alespoň dva endemické druhy, musíte počítat s překonáním značných vzdáleností. Stejný počet druhů, včetně nejméně dvaceti endemitů, je možné vidět během dvou nebo tří týdnů v Sečchuanu.
7. Zajímavé lokality
Beijing (Peking)
Některé zajímavé druhy ptáků je možno pozorovat v okolí hlavního města Číny. Zdržují se tu tři endemické druhy a 17 druhů strnadů.
Birdeři, kteří mohou Pekingu věnovat den volna, by měli zkusit ráno navštívit Summer Palace (Letní Palác) a odpoledne pak Fragrant Hills. Pozemky, které náleží k Summer Palace (Yihe Yuan), zvláště Hora Dlouhověkosti (Longevity Hill) a okolí jezera Kunming vzdáleného 12 km severozápadně od městského centra, jsou pro mnohé druhy atraktivní. Jezero Kunming, které leží přímo před palácem, je vhodné k pozorování kachen a hnízdí zde rákosník tupokřídlý (Acrocephalus concinens). Kopečky Fragnant Hills, vzdálené 40 minut severozápadně od městského centra, jsou domovem prinie čínské (Rhopophilus pekinensis) – v křovinách na vrcholcích, sojkovce Davidova (Garrulax davidi) – na lesnatých svazích, strnada Brandtova (Emberiza cioides), na tahu se tu dají vidět dravci, rorýs východní (Hirundapus caudacutus), lejsek žlutohřbetý (Ficedula narcissina) a budníček Phylloscopus yunnanensis. Na vrchol vede sedačková lanovka.
Okolní porosty křovin, rybníky a lesy v severní části Starého Letního Paláce (Old Summer Palace – Yuan Ming Yuan) lákají tažné druhy jako je např. strakapoud rezavobřichý (Dendrocopos hyperythrus), rákosník tlustozobý (Acrocephalus aedon) a strnad japonský (Emberiza yessoensis).
Dalším, trošku vzdálenějším místem, je Badaling. Tato lokalita byla ale značně poškozena a většinou je přeplněná návštěvníky Velké zdi. Za pozornost stojí lesnaté údolí nedaleko železniční stanice, asi 85 km severozápadně od Pekingu a oblast uzavřená tímto údolím a Velkou zdí – kavka strakovitá (Corvus dauricus), sýkořice hnědá (Paradoxornis webbianus), pěvuška horská, hýl sibiřský (Uragus sibiricus), hýl růžový (Carpodacus roseus) a strnad viničný (Emberiza cia). Velká zeď je méně navštěvovaná v Mutianyu, kde byl zaznamenán brhlík čínský (Sitta villosa).
Beidaihe
Velké přímořské středisko, 280 km východně od Pekingu, leží v zálivu Bohai (Gulf of Bohai) v severní části Žlutého moře. V několika posledních letech se tato oblast stala velice oblíbenou pro ornitology, protože se bez přehánění jedná o nejlepší místo na světě s výskytem nejrůznějších druhů východního Palearktu, které jsou velice vzácné jak v Evropě, tak v Americe. Od jara roku 1994 se tu lze setkat v kteroukoli roční dobu až se 150-ti birdery. Různorodé biotopy zahrnující lesnaté rokle, kanály a ústí řek jsou místem výskytu více než 400 druhů ptáků. Patří k nim také šest druhů jeřábů, téměř 60 druhů bahňáků, několik druhů drozdů včetně drozda bledého (Turdus pallidus) a drozda červenozobého (Turdus chrysolaus), mnoho pěnicovitých včetně rákosníka čínského (Acrocephalus sorghophilus) a cistovníkovce japonského (Megalurus pryeri), nejméně deset strnadů včetně strnada japonského a strnada šedoramenného (Emberiza pallasi). Rezidentních druhů je pouze asi deset.
Jarní tah začíná v březnu, kdy se tu míchají táhnoucí jeřábi a zimující druhy jako je pěvuška horská. Větší množství táhnoucích ptáků se objevuje až v dubnu a vrchol tahu pěvců spadá do první poloviny května, což je také období vhodné k zastižení motáka černobílého (Circus melanoleucus), slukovce asijského (Limnodromus semipalmatus) a racka reliktního. Podzimní tah se začíná projevovat koncem srpna. Začátkem září tudy táhne moták černobílý ve větších počtech. Vrchol tahu pěvců spadá do konce září a začátku října. Šest druhů jeřábů lze vidět z pozorovacích stanovišť od poloviny října do začátku listopadu. V roce 1994 tudy začátkem listopadu protahovalo přes 250 jeřábů mandžuských, téměř 200 jeřábů bílých, přes 100 jeřábů červenolících a téměř 40 jeřábů kápových.
Beidaihe (vyslovuj Bej-di-hr) je dostupné vlakem z Pekingu (5-6 hodin jízdy). Některé ze zajímavých lokalit sice leží jen několik minut chůze z města, ale přesto je nejlepším způsobem cestování po Beidaihe jízdní kolo. Bicykly se dají půjčit v hotelu Jin Shan. K nejlepším ornitologickým lokalitám patří zahrada hotelu Jin Shan, Lighthouse Point (maják), Legation Point Gulley, Fish Hook Point, Eagle Rock Gulley, Pagoda Hill (dobré na tažné druhy), kterákoliv z topolových plantáží v okolí města, písečné pláně, okolí vodní nádrže Heng Ho (chřástal bělobřichý, linduška sibiřská – Anthus gustavi), ústí menších říček jižně od města a Lotus Hills (Lianfengshan Park). Klidné rokle na severní straně Lotus Hills jsou dobré na drozdy a lejsky. Ovšem více lidí sem jezdí kvůli tažným druhům, které se dají z kopců dobře sledovat. Na podzim se tu dá vidět šest druhů jeřábů a může se tu ukázat i rorýs východní protahující nízko nad vrcholky kopců (dobrý je vrcholek ležící nejvíce na jihovýchod).
Dalším dobrým místem na tažné druhy je jižní část ústí řeky Luanhe 45 km jižně od Beidaihe (nejméně 2 hodiny jízdy po přeplněné silnici). V okolí hnízdí racek čínský. Mnozí birdeři věří, že Happy Island vzdálený 3-4 hodiny jízdy k jihu od Beidaihe je ještě lepší lokalitou, než Beidaihe samo. Na podzim tudy probíhá velice silný tah pěvců (přes 100 slavíků kaliop). Vyskytuje se tu špaček mongolský (Sturnia sturnina), cetie japonská (Urosphena squameiceps), moudivláček čínský (Remiz consobrinus), dlask východní (Eophona migratoria), dlask japonský (Eophona personata) a z migrantů také kvakoš japonský (Gorsachius goisagi) a pita nádherná (Pitta nympha). Na tento ostrov, který je dlouhý jen 2,5 km a široký jeden km, se dá dostat lodí (v předstihu zajistit u cestovní kanceláře v Laotingu nebo si pronajmout loď v Lao Yu Jianu) – během plavby se na bahnitých březích kolem ostrova zdržuje koliha východní (Numenius madagascariensis), slukovec asijský, jespák velký (Calidris tenuirostris), racek čínský a racek reliktní. Na rozsáhlých nocovištích v západní části ostrova se dá vidět jespák lžícozobý (Eurynorhynchus pygmeus), až 1.000 slukovců asijských a na podzim roku 1994 tu bylo 865 racků reliktních (vždy je jich tu kolem deseti). Ubytování je možné na ostrově ve velice prosté chatě nebo v Laotingu. Za pozornost stojí také lesy kolem Daqinghe, což je městečko na pevnině naproti ostrovu.
Endemická prinie čínská se vyskytuje u Velké zdi v Shanhaiguanu – v kopcích západně od města, 30 km severně od Beidaihe. Ve zbytcích lesa kolem vrcholku Old Peak (Lao Ling), u Qinhuangdao, 3-4 hodiny jízdy severním směrem z Beidaihe, se dají vidět tři endemické druhy (drozd mongolský – Turdus mupinensis, budníček Phylloscopus yunnanensis a sýkora čínská – Parus venustulus), dále bažant chocholatý (Pucrasia macrolopha), ťuhýk hlavatý (Lanius bucephalus), drozd severočínský (Turdus feae), lejsek žlutohřbetý, brhlík čínský, cetie japonská, budníček Armandův (Phylloscopus armandii), budníček Blythův (Phylloscopus reguloides) a strnad žlutohrdlý (Emberiza elegans). Z tažných dravců je káně stepní (Buteo hemilasius) a raroh velký (Falco cherrug). Qinhuangdao má železniční spojení s Pekingem.
Přírodní rezervace Xianghai
Oblast rákosem zarostlých mokřin, luk a jilmových lesíků tvoří rezervaci ležící na severovýchodě Číny. Byly tu pozorováni jeřábi, slukovec asijský a jen místně se vyskytující strnad Jankowského (Emberiza jankowskii).
Tato rezervace je asi hodinu jízdy z Kaitongu, který má železniční spojení s Qinhuangdao (blízko Beidaihe), s Pekingem a s Qiqiharem, který leží blízko Národní rezervace Zhalong (viz dále). Strnad Jankowského, který tu prvně zahnízdil v roce 1990, je tu nyní již značně rozšířen.
Přírodní rezervace Zhalong
Na mokřadech v areálu této rezervace ležící v severovýchodní Číně se vyskytuje velice vzácný cistovníkovec japonský, pak jeřáb mandžuský a jeřáb bílý (někteří ztratili svoji plachost).
Přírodní rezervace Zhalong je vzdálena asi 25 km od Qiqiharu, který je dostupný letecky či po železnici (24 hodin cesty) z Pekingu a železnicí také z Kaitongu (6 hodin jízdy). Pozornost si zaslouží hlavně dvojice jezer, která se nacházejí nedaleko příjezdové silnice do rezervace, ještě před její Správou. Zajímavá je také kilometr dlouhá stezka na km č. 24, která vede k pláním vhodným k prohlédnutí.
V Národním parku Panquangou u Taijuanu v provincii Shaanxi, západně od Pekingu se vyskytuje bažant mandžuský (Crossoptilon mantchuricum), drozd severočínský, drozd mongolský, brhlík čínský a hýl sibiřský. Bažant mandžuský se dá vidět také V Národním parku Donglingshan, asi 100 km západně od Pekingu, v Národním parku Xiaowutaishan v provincii Hebel a v Národním parku Luyiashan v provincii Shaanxi.
Racek reliktní byl zaznamenán u Zhaohe (Wolantouge), v turisty oblíbené lokalitě, která leží 81 km severně od Hohhotu v provincii Nei Mongol (Vnitřní Mongolsko). Na travnatých pláních tu hnízdí jeřáb panenský, kulík rezavoprsý (Charadrius veredus) a stepokur kirgizský (Syrrhaptes paradoxus). Věnujte se břehu řeky Zhaohe, travnatým pláním podél silnice mezi Zhaohe a km 91 a jezeru vzdáleném 2 km od silnice na km 91 (racek reliktní). Vzácný racek byl zaznamenán také u Wuliangsuhai a Baotou ve Vnitřním Mongolsku. Další travnaté pláně jsou dostupné z Hailaru, který má letecké spojení s Pekingem. Jedno z ornitologicky nejzajímavějších míst v této oblasti leží jihozápadně od vesnice Medamuji, která leží na břehu řeky. Byla tu pozorována husa labutí (Anser cygnoides), jeřáb mandžuský, jeřáb červenolící a jeřáb panenský, drop velký (Otis tarda), slukovec asijský, kulík rezavoprsý a sýkořice Heudeova (Paradoxornis heudei).
Na východním pobřeží Číny se v blízkosti Shanghaie nachází mokřady Yancheng s malou rezervací, ve které se dá vidět v zimě až 35.000 hus labutích, několik kolpíků malých (Platalea minor), až 600 jeřábů mandžuských, dále strnadi japonští a strnadi šedoramenní. Na travnatých mokřadech tu hnízdí racek čínský a velice zřídka pozorovaný chřástal bělobřichý.
Poyang Hu
Mohutný komplex sezónních sladkovodních jezer, který se nachází ve středovýchodní části Číny v okolí Poyang Hu, je velice důležitým zimovištěm vodních ptáků. V některé roky se jich tu shromažďuje až 500.000. Jde také o významné zimoviště jeřábů, protože tu lze nalézt téměř celou světovou populaci jeřába bílého (až 2.800 ex, v zimě 1995/6 jen 100 ex.), až 2.000 jeřábů červenolících, přes 800 jeřábů mandžuských, až 800 jeřábů kápových, stejně jako až 50.000 hus labutích a 200 čápů východních. I přes všechna tato ohromující čísla je jen necelých 10% plochy chráněno a celému tomuto křehkému ekosystému hrozí zničení stavbou přehradní nádrže navrhované ve vyšších partiích toku řeky. Za běžných podmínek bývá na jaře zaplavováno až 4.600 km2 plochy. V zimě, kdy je hladina vody asi o 10 m nižší, se zaplavené území zmenší na 460 km2, přičemž tu vzniknou mělké laguny, mokřady, blata a podmáčené louky hustě zabydlené ptáky. Z pěvců je tu jen několik druhů, ale patří k nim i zimující cistovníkovec japonský.
Za pozornost stojí malá rezervace vzdálená asi 50 km severozápadně od Nanchangu a dvojice řek (Gan a Xiu) vlévajících se do nedalekého jezera.
Přírodní rezervace Guan Shan
Narušené lesní porosty této rezervace jsou domovem bažanta stříbrného (Lophura nycthemera), bažanta Elliotova (Syrmaticus ellioti) a kura bambusového (Bambusicola thoracicus).
Rezervace je dostupná po silnici z Nanchangu.
Ba Bao Shan
Tyto zbytky horských lesů v provincii Guangdong na jihovýchodě Číny obývá endemický satyr Cabotův (Tragopan caboti), vzácně pozorovaná žluva Stresemannova a nádherný sojkovec jihočínský.
Rezervace se nachází v blízkosti vesnice Ru Yang (u Shaoguanu), která je dostupná po železnici z Hong Kongu. Ptáci se dají pozorovat ve všech nadmořských výškách a zvláště pak v okolí vrcholku Shi Keng Kong (1.900 m.n.m.), kde ale často panují mlhy.
Kunming
Téměř 330 druhů ptáků bylo zaznamenáno v okolí tohoto rozlehlého města na jihu Číny. Ptáci jsou vázaní svým výskytem hlavně na zbytky stálezelených listnatých lesů a na borové porosty blízkých Western Hills. Přítomná směsice východohimálajských druhů a druhů jihovýchodní Asie je tu zastoupena od bažanta diamantového (Chrysolophus amherstiae) po pěvušku lesní (Prunella immaculata).
Kunming se nachází v nadmořské výšce 1.895 m. Birdingu se dá věnovat v okolí hotelu Golden Peacock u severovýchodního cípu jezera Dian Chi, kde jsou bohaté poroty bambusu (sýkořice kouřová – Paradoxornis alphonsianus), ale lokality s největší hustotou ptáků leží na v kopcích Western Hills vzdálených 15 km z centra města (západně od jezera Dian Chi). Zatímco na západních svazích hor zbylo jen málo lesů, tak na svazích východních jich zůstalo zachováno daleko více díky přítomnosti trojice chrámů spojených udržovanou komunikací. Nejlepším způsobem, jak kopce prozkoumat, je využít pravidelného autobusového spojení z Gaoyao ležícího na úpatí hor, směrem vzhůru k Sanqingge a pak sejít pěšky 5 km ke smetišti u chrámu Sanqungge, pokračovat k chrámům Taigua a Huating a dále k zahradám u autobusové stanice v Gaoyao (budníček tibetský – Phylloscopus subaffinis). Pozornost si také zaslouží silnice v okolí Anningu, 40 km jihozápadně od Kunmingu, Zlatý chrám (Jin Dian), 7 km severně od Kunmingu a Bambusový chrám (Qiong Zhu), 12 km severozápadně od Kunmingu.
Jižně od Kunmingu směrem na Menglu přejíždí silnice Pu´er. V lesnatém pohoří nad vesnicí Yongde, západně od Pu´er, se vyskytuje rehek bělobřichý (Hodgsonius phaenicuroides), bulbul chocholatý (Spizixos canifrons), sojkovec karmínový (Liocichla phoenicea), timálie kopinatá, timálie Egertonova (Actinodura egertoni), timálie Gouldova (Schoeniparus brunnea), timálie čapková (Yuhina flavicollis), timálie diamantová (Yuhina diademata), sýkořice skvrnitoprsá (Paradoxornis guttaticollis), sýkora žlutobrvá (Sylviparus modestus) a hýl vínorodý (Carpodacus vinaceus).
Simao, jižně od Pu´er, je vstupní branou do rozlehlé (2.000 km2) chráněné přírodní oblasti Xishuangbanna. V této oblasti jihozápadního Yunnanu bylo zaznamenáno přes 400 druhů ptáků, včetně kura skvrnitobokého (Bambusicola fytchii), bažanta pavího (Polyplectron bicalcaratum), loboše stříbroprsého (Serilophus lunatus), budníčka žlutobřichého (Phylloscopus maculipennis), sojkovce karmínového a sýkory nádherné.
Dobrá lokalita tvořená zbytky lesních porostů leží 20 km severně od Simao, při silnici na Kunming a další pak 10 a 65 km jižně od Simao. Dále k jihu jsou zbytky lesů v okolí Mandinu, v blízkosti Jinghongu, kde byla pozorována vlha modrobradá (Nyctyornis athertoni), budníček černolící (Abroscopus schisticeps), timálie Tickellova (Trichastoma tickelli), timálie pruhovaná (Stachyridopsis ruficeps). Asi 5 km severozápadně od Jinghongu se odbočí vpravo, následuje 20-25 km dlouhá cesta k vesnici Mandian, kde se dá i ubytovat. Modruška rezavobřichá (Tarsiger hyperythrus) byla zastižena v Menghunské botanické zahradě, která leží na říčním ostrůvku při cestě z Jinghongu do Mengly. K návštěvě oblasti kolem Mengly (hlavní silnice jdoucí k jihu skrze Yunnan končí blízko laoské hranice) bude zapotřebí získat povolení (dostane se v Jinghongu).
V Národním parku Wangtianshu, 19 km východně od Mengly, kde se v roce 1992 budovaly síť stezek a závěsných lávek, byl pozorován trogon rudohlavý (Harpactes erythrocephalus) a strdimil Gouldové (Aethopyga gouldiae). Asi 15 km západně od Mengly je další přírodní rezervace (na jižní straně řeky), kde byla zaznamenána amadina modrolící (Erythrura prasina). Za prohlídku stojí také okolí staré cesty vedoucí vzhůru k Nangong Shanu a kopečky podél ní.
Ruili
Město Ruili, které se nachází v jihozápadním cípu Yunnanu u hranic s Barmou, leží na břehu široké mělké řeky Shelwi. V blízkých listnatých lesích žije mnoho zajímavých ptačích druhů včetně pity hnědohlavé (Pitta oatesi), drozda černoprsého (Turdus dissimilis) a majny bělokrké (Acridotheres albocinctus).
Soustřeďte se na lesnaté kopce severozápadně od města.
Západně od Kunmingu projíždí silnice směrem na Lijiang přes Chuxiong. V blízkém Lesním parku Zizhu žije brhlík pruhohlavý a timálie znamenatá.
Lijiang
Ve zbytcích borových lesů u Lijiangu v severozápadním Yunnanu se dá vidět endemický brhlík yunnanský (Sitta yunnanensis), timálie čínská (Chrysomma poecilotis) a dále spousta místních druhů jako je velekur plavohrdlý (Tetraophasis szechenyii), brhlík pruhohlavý a timálie znamenatá.
Lijiang leží 6 hodin jízdy autobusem od Dali. Pozornost si zaslouží park a kopce severně od města (brhlík yunnanský a pruhohlavý), nízké kopečky podél silnice na Dali, 3 km západně od města (timálie kaštanovoocasá – Chrysominla strigula) a zvláště pak pohoří Jack Dragon Snow Mountain. Pohoří, které je vidět z města severozápadním směrem, leží ve vzdálenosti 1,5 hodiny jízdy automobilem. Náročný trek ke zbytkům lesa nad chrámem trvá asi 4 hodiny chůze. Chrám je oblíbenou turistickou destinací.
V Národním parku Gaoligong Shan v severozápadním Yunnanu se dá pozorovat bažant Sclaterův, koroptev rudohlavá (Arborophila torqueola), kur skvrnitoboký, bažant krvavý (Ithaginis cruentus), satyr Temminckův, bažant diamantový, skalniček purpurový, sojkovec mokrokřídlý (Garrulax squamatus), sojkovec zlatokřídlý (Garrulax subunicolor), timálie tenkozobá (Xiphirhynchus superciliaris), timálie dlouhoocasá (Spelaeornis chocolatinus), timálie kutia, timálie drozdí (Actinodura waldeni), timálie modrohlavá (Heterophasia pulchella) a sýkořice hnědokřídlá (Paradoxornis brunneus).
Rezervace Cao Hai
Cao Hai znamená „moře trávy“; jedná se o jezero (10 x 5 km) obklopené rozsáhlými mokřady. Celá tato oblast ležící ve výšce 2.200 m.n.m. je významným zimovištěm jeřába černokrkého (Grus nigricollis). Shromažďuje se tu největší počet jedinců tohoto druhu na světě (v roce 1992 tu bylo zaznamenáno téměř 400 ptáků).
Přístup do rezervace je s největší pravděpodobností zakázán. Potenciální návštěvník musí kontaktovat Guizhou Provincial Environmental Protection Bureau, No. 83, Zun Yi Road, Guiyang, China.
Weining, městečko na břehu Cao Hai, je přístupné po silnici z Liu Pan Shui, které má železniční spojení s Kunmingem. Návštěvnické středisko na okraji Weiningu umožňuje přehlédnout celé jezero od severovýchodu. Lesnatý výběžek Yang Guan Shan v severozápadním cípu jezera poskytuje také dobrý výhled. Obecně je lepší se zaměřit na jižní břeh jezera mezi vesnicemi Bo Li Wan a Wang Jia Juan Zi, dále na okolí jezera Yi Jia Hai Zi a Lo Lo Shan, které se nachází blízko Dongshanu, jihozápadně od jezera. Za chladných dní je dobré si půjčit pramici.
Národní park Tuoda, 60 km severozápadně od Weiningu, je nejlepší oblastí v Číně k zastižení bažanta královského (Syrmaticus reevesii). Vyskytuje se tu také bažant diamantový, mlynařík rudočelý (Aegithalos iouschistos), timálie vlasatá (Alcippe ruficapilla), sýkořice skvrnitoprsá a vzácně žluva Stresemannova, skalníček purpurový a brhlík yunnanský.
Město Chengdu ve střední Číně, vzdálené letecky 2,5 hodiny od Pekingu, je vstupní branou provincie Sečchuan, kde se vyskytuje množství endemických druhů. Během volného rána či odpoledne se vyplatí navštívit populární Du Fu´s Cottage Park(Du Fu Caotang Park) na západním okraji města. Vyskytuje se tu suříkovec hnědořitný (Pericrocotus cantonensis), drozd šedohlavý (Turdus rubrocanus), špaček červenozobý (Sturnus sericeus, listopad až květen), špaček východní (Sturnus cineraceus, listopad až květen), budníček tibetský (duben až září), budníček velkozobý (Phylloscopus magnirostris, duben až září), budníček rezavolící (Abroscopus albogularis, duben až září), sojkovec bělolící (Garrulax sannio), sýkořice hnědá, zvonek čínský (Carduelis sinica), dlask východní (Eophona migratoria) a strnad modrý (Latoucheornis siemsseni, listopad až květen).
Omei Shan
Posvátná buddhistická hora tyčící se do výšky 3.099 m.n.m., která se nachází jižně od Chengdu, je velice oblíbeným poutním místem i ornitologickou lokalitou. Stále zelené lesy mírného pásu na prudkých horských svazích jsou domovem toho nejpestřejšího vzorku avifauny celé Číny. Bylo tu zastiženo přes 280 druhů ptáků, přičemž dva endemické druhy se vyskytují jen na této hoře a v její těsné blízkosti – sojkovec sečchuanský (Liocichla omeiensis) a sýkořice Zappeyova (Paradoxornis zappeyi). Dále se tu dá vidět satyr Temminckův, bažant diamantový, suříkovec hnědořitný, skalníček purpurový, čtyři druhy drozdků (rod Enicurus), neuvěřitelných dvanáct druhů budníčků (rod Phylloscopus), krásná timálie znamenaná a sedm druhů sýkořic (rod Paradoxornis).
Omei Shan je dostupný z města Omei, kam se dostanete po silnici (3-4 hodiny jízdy) nebo vlakem (2 hodiny jízdy) z Chengdu. Hlavní stezka, která stoupá velice strmě vzhůru a má zpevněný povrch, bývá často přeplněna poutníky. Tato stezka začíná u chrámu Bao Guo ve výšce 550 m.n.m., který je vzdálen 10 km od železniční stanice. S pozorováním ptáků se dá začít právě zde (suříkovec hnědořitný, sýkořice kouřová). Ve vyšších polohách v okolí Fuhu se vyskytuje lejsek hnědoprsý (Muscicapa muttui). Boční 5 km dlouhá stezka vedoucí kolem starého zavlažovacího kanálu k soutěsce Wannian je dobrá na bažanta diamantového, sojkovce popelavého (Garrulax cineraceus), sojkovce sečchuanského a timálii tonkinskou (Actinodura souliei) – listopad až březen. Cesta spojující Wannian a Hongchun, která vede přes Qingyin, protíná lesy s výskytem čtyř druhů drozdků – rod Enicurus, sojkovce nádherného a sýkořice zlaté (Paradoxornis verreauxi). Tyto druhy se zdržují v porostech bambusu u Hongchunu. Satyr Temminckův byl zastižen podél úzké stezky za Hongchunem a podél stezky pod Xianfengem, kde se dá vidět také skalniček purpurový a timálie střízličí (Spelaeornis troglodytoides). Sýkora Davidova (Poecile davidi) byla pozorována mezi Xixiangem a Jieyin Hall. V okolí Golden Monastery se nacházejí rozsáhlé porosty bambusu, ve kterých lze spatřit některé cetie – rod Cettia a sýkořice – rod Paradoxornis, jako například sýkořici Zappeyovu, sýkořici jednobarvou (Paradoxornis unicolor) a sýkořici žlutočelou (Paradoxornis fulvifrons). Zlatý klášter (Golden Monastery) leží v nadmořské výšce 2.450 m, jeden km pod vrcholem a pozorovat se tu dá také timálie tonkinská (duben až říjen), sýkora šedohřbetá (Parus dichrous), pěvuška lesní a hýl vínorudý (nejpravděpodobněji jej lze zastihnout na smetišti). Za pozornost stojí i cesta vedoucí k lanové dráze.
Odlehlá rezervace Dafengding v jižním Sečchuanu, západně od Mabianu, je vhodná k zastižení vzácných druhů, jako je např. modráček modročelý (Cinclidium frontale), timálie pestrohlavá (Alcippe variegaticeps), sýkořice Zappeyova a skalniček purpurový. Skalniček byl zaznamenán také v Huang Nian Shanu, 25 km km východně od Mabianu, společně s koroptví hnědoprsou (Arborophila rufipectus) a žluvou Stresemannovou.
Rezervace Wolong
Tato rozsáhlá (1.700 km2) a velice malebná rezervace v horách Sečchuanu je základnou WWF projektu na záchranu pandy velké. Pandu společně s některými ptačími druhy (slavík černohrdlý – Luscinia obscura) lze vzácně spatřit v lesích, bambusových porostech a na loukách této rezervace. K zastižení je i několik endemických čínských druhů a vzácností, jako je třeba slavík čínský.
Vesnice Wolong je asi 100 km západně od Chengdu (6 hodin jízdy po ne příliš kvalitní silnici). Poté, co překonáte závěsný most asi 10 km od vesnice, tak se zaměřte na stezku vedoucí vzhůru k pozorovací stanici (dvě hodiny chůze), která stojí v bambusové tyčkovině. Vyskytuje se tu slavík černohrdlý i slavík čínský. Pozornost si zaslouží také silnice a několik stezek směřujících k lukám a suťovým svahům za 4.300 m vysokým průsmykem Balang (koroptev sněžní – Lerwa lerwa, bekasina himálajská – Gallinago nemoricola, modráček Hodgsonův, hýl růžovoprsý – Carpodacus puniceus), okolí správy rezervace v Údolí hrdinů (slavík čínský v bambusu) a 3.658 m vysoký průsmyk Ting Fang (bažanti, modráček Hodgsonův, timálie podhorní – Fulvetta striaticollis, hýl růžovoprsý).
Silnice Wolong-Jiuzhaigou překonává ve výšce 4.000 m průsmyk Zhegu Shan ve východním cípu Tibetské náhorní plošiny. Před tím, než se přijede do Hongyuanu, tak se dá blízko hotelu vidět ťuhýk klínoocasý (Lanius sphenocercus) a zedníček skalní. Malý mokřad známý pod jménem Wa Qie, 42 km severovýchodně od Hongyuanu, je domovem orla páskovaného (Haliaeetus leucoryphus) a jeřába černokrkého. Mezi Hongyuanem a Ruoergai se porozhlédněte po strakuli čínské, sýkoře bělobrvé (Parus superciliosus) a pěnkavákovi Adamsově (Montifringilla adamsi). Ve vysokohorských křovinách mezi Ruoergai a Jiuzhaigou se dá vidět pěnčík středoasijský, hýl větší (Carpodacus rubicilloides) a strnad Převalského (Urocynchramus pylzowi). Ke druhům zastiženým mezi Sunpangem a Jiuzhaigou patří sojka sečchuanská, bažant krvavý, holub sněžný (Columba leuconota), puštík Davidův (Strix davidi), pěnčík tibetský, timálie podhorní, sýkořice bělobrvá, sýkora šedohřbetá a dlask jalovcový (Mycerobas carnipes). Ze Sunpangu je možné vyrazit k průsmyku Huanlong, kde se vyskytuje koroptev tibetská (Perdix hodgsoniae), bažant krvavý a pěnčík středoasijský. Když se do Chengdu vracíte přes Wenchuan, pak se vyplatí zastavit u Qingcheng Shanu, kde byl pozorován suříkovec hnědořitný.
Rezervace Jiuzhaigou
Jiuzhaigou (neboli Xiaozhaizigou) v severním Sečchuanu je nádhernou divokou oblastí jezer, říček a vodopádů zasazenou mezi lesem zarostlé hory korunované sněhovými čepičkami. Dá se tu vidět spousta skvělých druhů včetně bažanta ušatého (Crossoptilon auritum), jeřábka čínského (Bonasa sewerzowi), sojky sečchuanské, slavíka rezavohlavého, sojkovce černočelého (Ianthocincla sukatschewi), sýkořice Převalského (Paradoxornis przewalskii) a hýla čínského (Carpodacus trifasciatus).
Jiuzhaigou se nachází asi 430 km severně od Chengdu cestou přes Sunpang. Brhlík čínský se zdržuje podél 15 km dlouhé silnice vedoucí od vjezdu do rezervace směrem na Nuorilang. Z Nuorilangu se jede dál přímo a po překročení řeky 3 km nad vesnicí Zechawa se pokračuje pěšky vlevo podél řeky (slavík rezavohlavý). Poté, co se přejde přítok řeky a následně se překoná i hlavní řeka, tak se vyplatí věnovat pozornost okolí prudké jačí stezky směřující k jihu (timálie podhorní), která pokračuje k loukám a křovinám v okolí přístřešku pro jaky, kde se vyskytuje rehek bělohrdlý (Phoenicurus schisticeps) a pěnčík tibetský. Po návratu k hlavní silnici se po ní pokračuje dál až k parkovišti u Long Lake (Dlouhého jezera). Odsud se jde pěšky vpravo jehličnatým lesem do kopce k ploše, kde se střídají porosty zakrslých rododendronů s loukami. Vyskytuje se tu velekur tibetský (Tetraogallus tibetanus), velekur hnědohrdlý (Tetraophasis obscurus) a modráček Hodgsonův. Když se opět vrátíte do Nuorilagu, můžete se vydat po silnici k 15 km vzdálenému Swan Lake (Labutí jezero). V bambusových houštinách naproti jezeru se dá vidět slavík rezavohlavý. Z parkoviště nad jezerem (sojkovec černočelý v křovinách u parkoviště) jděte pěšky po stezce lemující obyčejně vyschlé řečiště směrem k lesu, kde se zdržuje sojka sečchuanská a sýkořice Převalského.
Velice zajímavou ornitologickou oblastí je prefektura Ganzi v severozápadním cípu Sečchuanu. Za pozornost stojí silnice mezi Kangdingem, Luhuo, Ganzi a Shiqu, kde se vyskytuje strakule čínská a 70 km dlouhá silnice mezi Shiqu a Luoxu protínající údolí Obala severně od Luoxu (Diankog). Tato silnice překonává také průsmyk Chawzhela (4.730 m.n.m.) a projíždí skrz sekundární smrkové porosty s příměsí jalovce. K druhům, které lze v této oblasti zastihnout patří velekur tibetský, koroptev tibetská (Perdix hodgsoniae), bažant krvavý (údolí Obala), spratka ibisovitá (Ganzi-Shiqu), holub sněžný, strakule čínská, drozd západočínský (Turdus kessleri, údolí Obala), rehek bělohrdlý a červenobřichý (Phoenicurus erythrogastrus), pěnčík středoasijský a tibetský (údolí Obala), sojkovec velký (Garrulax maximus) a Elliotův (Garrulax elliotii), timálie indočínská (Pomatorhinus erythrocnemis, údolí Obala), timálie podhorní (údolí Obala), sýkora bělobrvá (Poecile superciliosa), kalandra horská (Melanocorypha maxima), pěnkavák Adamsův (Montifringilla adamsi), pěnkavák bělohřbetý (Montifringilla taczanowskii), pěnkavák rudokrký (Montifringilla ruficollis), pěvuška rudoprsá (Prunella rubeculoides), hýl sibiřský (údolí Obala), hýl růžovobřichý (Carpodacus eos), hýl bělobrvý (Carpodacus thura) a hýl růžovoprstý (průsmyk Chawzhela), dlask jalovcový a strnad Převalského.
Orebice čínská (Alectoris magna), koroptev vousatá (Perdix dauurica), hýl mongolský (Rhodopechys mongolica), hýl sinajský (Carpodacus synoicus) a strnad Brandtův se dají najít v pustých kopcích nad železniční stanicí v Xiningu, což je velké město v nadmořské výšce 2.500 m v severovýchodním cípu Tibetské náhorní plošiny v provincii Qinghai. Zbytky smíšených lesů na severní straně Laoye Shanu, pohoří v blízkosti Xiningu, jsou domovem pěnčíka středoasijského a pěnčíka tibetského. Les se nachází asi 10 minut chůze od centra Datongu, města vzdáleného 35 km severozápadně od Xiningu. Jižně od Xiningu stoupá k Tibetskému Plató silnice spojující Xining a Nangqen (koroptev vousatá, strakule čínská), která vede přes Gonghe. Silnice vedoucí jihozápadně z Gonghe směrem na Madoi projíždí přes obhospodařovaná údolí a travnaté pláně s výskytem pěnkaváka zemního (Montifringilla davidiana). Silnice poté stoupá k průsmyku Er La (4.482 m.n.m.), v jehož okolí se dá vidět pěnkavák bělohřbetý a rudokrký. Madoi leží ve výšce 4.313 m.n.m. v blízkosti mokřadů u řeky Huang Ho (Žlutá řeka). Na těchto mokřadech a na jezerech Erling a Zhaling žije orel páskovaný (Haliaeetus leucoryphus) a jeřáb černokrký (Grus nigricollis, květen až září), husa tibetská (Anser indicie, květen až září) a racek velký (Larus ichthyaetus). Dalšími výjimečnými ptačími druhy jsou timálie Kozlowova (Babax koslowi) a strnad Kozlowův (Emberiza koslowi). Oba se dají najít po přejezdu 5.000 m vysokého průsmyku jižně od Madoi a v Kanda Shanu, 25 km severně od Nangqenu.
Nangqen
Tohle zapadlé město střední Číny leží na břehu řeky Mekong v suchém údolí. V jeho okolí a bočních údolích s porosty borovic a jalovců se dá vidět celá plejáda vzácných a zajímavých ptačích druhů. Patří k nim rehek bělohrdlý, pěnčík středoasijský, pěnčík tibetský, timálie Kozlowova a strnad Kozlowův.
Vydejte se přes řeku nahoru k průsmyku a pak sestupujte dolů přes alpinské louky (koroptev tibetská), přes jalovcová stanoviště (timálie tibetská) a křovinaté rokle (rehci). Nejbližší les sice roste ve vzdálenosti 55 km po strašné silnici (nejméně 4 hodiny jízdy), ale cestou můžete vidět bekasinu horskou. Když už budete v lese, tak se podívejte po bažantech, sojkovci velkém, pěnčíku tibetském, strnadu Kozlowového, kteří se vyskytují jižně od Nangqenu společně se strnadem Převalského.
V údolích podél silnice západně od Xiningu (cestou z Heimahe na Qinghai Hu) byl zaznamenán velekur tibetský, koroptev tibetská, pěnčík středoasijský a strnad Převalského.
Qinghai Hu (Koko Nor)
Mokřady, louky a křovinami zarostlé horské svahy obklopující největší čínské jezero (100 km dlouhé a 60 km široké), které leží v nadmořské výšce 3.200 m, jsou místem výskytu jeřába černokrkého a šesti ze sedmi druhů pěnkaváků, včetně pěnkaváka Adamsova a bělohřbetého.
Rozsáhlé mokřadní louky podél jihozápadního pobřeží jezera u města Heinahe ležícího 200 km západně od Xiningu jsou vhodné stejně jako křovinami zarostlé svahy a vysoké plató za městem k zastižení bekasiny horské, rehka červenobřichého a strnada Převalského. Většina hus a racků hnízdí na Ptačím ostrově (Neotoh) v severozápadním cípu jezera, asi 70 km od Heimahe a 16 km od nejbližšího ubytování ve vesnici u Shinahe.
Tibet sice náleží k Číně, ale mnoho lidí by raději vidělo tuto odlehlou, vysoko položenou a vznosnou část země jako samostatný stát. Turisty nejoblíbenější trasou směřující do Lhasy, což je hlavní město oblasti, je Qingzang Road, která vede z Gormudu (město ležící v jižním cípu rozsáhlé terénní deprese (820 x 350 km) – Zeidamské prolákliny) na jih. V okolí Gormudu stojí za pozornost vodní nádrže několik km severně od města (mezi silnicí Golmud-Dunhuang a železnicí). Během podzimního tahu koncem srpna a začátkem září tu byla zastižena bekasina horská a koliha nejmenší (Numenius minutus). Zajímavé jsou také písečné duny při jihovýchodním okraji města, kde se vyskytuje strakule černotemenná. Silnice směřující na jih do Lhasy přejíždí v pohoří Kunlun přes 4.000 m vysoký průsmyk ještě před tím, než pokračuje přes pláně Chang Tang, kde žije antilopa tibetská zvaná také orongo nebo čiru (Pantholops hodgsonii). Jižně od Tuotuohe, kde se dá ubytovat, šplhá silnice ještě výše k průsmyku Tanggula ležícího v závratné výšce 5.180 m.n.m. V roce 1993 tu byl zaznamenán málo známý hýl tibetský (Carpodacus roborowskii). Jednalo se o první pozorování po 50. letech. Od té doby tu byl spatřen několikrát. U rozlehlého jezera Nam Tso (Tengri Nor) nedaleko Damxungu (možnost ubytování), obklopeného travnatými pláněmi se vyskytuje málo známý stepokur tibetský (Syrrhaptes tibetanus) a pěnkavák Blanfordův (Montifringilla blanfordi). Východně od jezera Nam Tso se nachází Retinga Gompa, středověký klášter obklopený porosty jalovce. Žijí tu dva druhy zastižené jen v této oblasti jihovýchodního Tibetu – bažant pradéšský (Crossoptilon harmani) a sojkovec Henryův (Garrulax henrici). K vidění je tu i timálie tibetská.
Mnozí cestovatelé určitě zamíří do Lhasy, která leží v nadmořské výšce 3.683 m, aby viděli palác Potala stojící na vrcholku Marpori (Červené hory) a chrám Jokhang. Dokonce i ti nejfanatičtější birdeři snad budou ohromeni tímto divem světa, který povstal z lidských rukou. Pokud ne, pak se v údolí pod Yongbulagongem vyskytuje právě sojkovec Henryův.
K návštěvě valné části provincie Xinjiang ležící u západního okraje Číny bude nutné povolení, které se dá získat na adrese Wildlife and Conservation Office, Xinjiang Uygur Autonomous Region, Forestry Burelu, 12 Heilongjiang Road, Urumqu (tel: 51061). K žádosti přiložte itinerář cesty a nejméně dva zvací dopisy.
V topolových porostech při severním okraji Puhui se dá vidět strakapoud bělokřídlý a vrabec saxaulový. V nejodlehlejších pouštních místech na půli cesty mezi Puhui a Korlou se vyskytuje stepokur kirgizský a strakule Biddulphova (Podoces biddulphi). V okolí jezera Boshteng Hu, 12 km od Bofuru (město leží severovýchodně od Korly u Yanqi), se zdržuje racek velký, sýkora azurová (Parus cyanus) a hýl pustinný (Rhodopechys obsoleta). Ubytovat se je možné Bofuru, kde se dá na projížďku k jezeru půjčit bicykl. Borový les podél silnice u Nalatie (poblíž křižovatky silnic Bayanbolak a Yining – Korla), severně od Bayanbolaku, je domovem strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), sýkory azurové a pěvušky černohrdlé (Prunella atrogularis). V polopoušťi mezi Kuytunem (severně od Nalatie) a Altají se dá zastihnout strakule černotemenná. V lesnatých kopcích kolem jezera Hanas Hu, 25 km severně od Chardingjy Lingcha (k návštěvě oblasti je nutné povolení, které se dá vyřídit v Burqinu) se vyskytuje pěnkavice růžová (Leucosticte arctoa), orel páskovaný, strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a strnad bělohlavý (Emberiza leucocephalos). Poblíž Urumqi stojí za prohlédnutí okolí jezera Tien Che Hu (Nebeské jezero). Jeho západní část je sice oblíbená turisty, ale úpatí kopců na jihu a východě (severně od pohoří Bogda Feng) jsou domovem velekura himálajského (Tetraogallus himalayensis), rehka středoasijského, rehka modrohlavého (Phoenicurus caeruleocephala) a pěvušky černohrdlé. Ke druhům, které můžete vidět přímo z vlaku východně od Urumqi náleží strakule černotemenná.
Hainai
Dva endemické druhy (koroptev a budníček) žijící na tomto ostrově při jižním pobřeží Číny se dají vidět v přírodních rezervacích Bawangling, Jianfengling a Wuzhishan. Dále je tu k zastižení bažant paví, pita modroocasá (Pitta soror), kraska bělokřídlá (Urocissa whiteheadi) a straka vruboocasá (Temnurus temnurus). K dalším druhů z okolí Haiťanu patří kolpík malý (listopad až březen), vrána obojková (Corvus torquatus), brhlík vietnamský (Sitta solangiae, Národní park Bawangling), bulbulčík kaštanový (Hemixos castanonotus) a strdimil vidloocasý (Aethopyga christinae).