Jedná se o jednu z republik bývalé Jugoslávie. Z důvodu nedostatku informací týkajících se konkrétně této země, se bude většina obecných údajů vztahovat k celé bývalé Jugoslávii a tudíž se budou opakovat také na stránkách věnovaných Srbsku. Mapa náleží také celému území bývalé Jugoslávie.
| Oficiální název: Černá Hora Hlavní město: Podgorica Rozloha: 13 812 km2 Počet obyvatel: 660 000 Oficiální jazyk: Srbština, časem možné přejmenování na Černohorštinu Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: Pravoslaví, Islám a Římskokatolické vyznání Čas: SEČ 0 Měna: Euro (EUR) Víza: Občané ČR při cestách do Černé Hory nepotřebují vízum, pokud jde o cestu za turistickým účelem, jejíž délka nepřekročí 90 dní, či tranzit. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Dřívější svazová republika Jugoslávie leží v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Země se skládala ze dvou republik – Srbska a Černé hory. Od skalnatého pobřeží Jaderského moře pokračuje směrem na sever hornaté území, které na severu přechází v plochou Podunajskou nížinu. Nacházejí se zde rozlehlá krasová území s jeskyněmi, ponornými říčkami apod. Podnebí je tu relativně teplé, mírně kontinentální. V Podunajské nížině roste stepní vegetace, v horách lesy (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Nejlepším obdobím k návštěvě Jugoslávie je léto, kdy už hnízdí sedmihlásek olivní a pak podzim, kdy tudy proletuje velké množství tažných druhů – zvláště pak na pobřeží Černé Hory. Klima je kontinentální s horkými léty a studenými zimami.
3. Ubytování a stravování
Tato země bývalé bývalé Jugoslávie je tradiční oblíbenou turistickou destinací s množstvím ubytovacích možností a restaurací.
4. Bezpečnost a zdraví
Koncem 20. století nebylo příliš bezpečné navštívit Jugoslávii. Oblast Černé Hory sousedící s Jaderským pobřežím na jihozápadě oživila svůj turistický ruch začátkem 21. století, ale nepokoje v Kosovu, které propukly v roce 1999, znamenaly opět jeho stagnaci. Přitom celá tato nevelká oblast byla dříve velice populární Balkánskou birdwatcherskou destinací díky příznivým cenám. Jsou tu široké ubytovací možnosti a s vlastním nebo půjčeným automobilem můžete vyrazit za rarohy jižními, orebicemi horskými nebo sedmihlásky olivními.
5. Ptačí druhy
K zajímavým druhům ptáků patří orel královský (Aquila heliaca), raroh velký (Falco cherrug), chřástal malý (Porzana parva) a chřástal nejmenší (Porzana pusilla) a drop velký (Otis tarda). Další druhy se vyskytují hlavně na jihu země a v Černé Hoře. Jde o kormorána malého (Phalacrocorax pygmeus), pelikán bílý (Pelecanus onocrotalus) a pelikán kadeřavý (Pelecanus crispus), krahujec krátkoprstý (Accipiter brevipes), raroh jižní (Falco biarmicus), orebice horská (Alectoris graeca), pěvec ryšavý (Cercotrichas galactotes), brhlík skalní (Sitta neumayer), zedníček skalní (Tichodroma muraria), sedmihlásek olivní (Hippolais olivetorum), sýkora temná (Parus lugubris), strnad šedokrký (Emberiza cesia) a strnad černohlavý (Emberiza melanocephala).
6. Zajímavé lokality
Bývalá Jugoslávie se dělila do čtyř hlavních oblastí:
I. Vojvodina – intenzivně zemědělsky obhospodařovaná oblast nížin v severní části země. Protéká tudy řada řek včetně Dunaje (Dunav), Sávy a Tisy. Nacházejí se tu velice zachovalé topolové a vrbové porosty, dubové lesy, neupravované záplavové louky, mokřady, slanná jezera, rybníky a stepi.
II. Srbsko – hornatá oblast s řekou Moravou uprostřed země.
III. Kosovo – hornatá oblast na jihu země u hranic s Albánií a Makedonií.
IV. Černá Hora – další hornatá oblast na jihozápadě země dotýkající se Jadranu mezi Bosnou, Chorvatskem a Albánií. Jsou tu sady ovocných stromů a olivovníků, které doplňují smíšené mediteránní listnaté lesy. Na pobřeží jsou významné mokřady a ve vnitrozemí patří jehličnatým lesům hor.
Mokřady, úzká oblast příbřežních nížin podél Jaderského pobřeží, lesnatá vápencová pohoří dosahující výšky 2.522 m (Bobtov Kuk) – to je Černá Hora, jihozápadní část bývalé Jugoslávie, jedna z nejbohatších ptačích oblastí Evropy.
Turistická letoviska Budva a Petrovac mohou být výbornou základnou k prozkoumání Černé Hory. Mohutné sladkovodní jezero Skadar, asi 20 km směrem do vnitrozemí od města Petrova, leží uvnitř Národního parku Skadarsko Jezero. Jezero se rozprostírá dál k východu do Albánie, kde se jmenuje Shkodra. Jezero je domovem druhé nejvýznamnější populace kormorána malého na světě – na podzim tu bylo zaznamenáno až 10.000 kormoránů. Ve větších počtech se vyskytuje už jen v oblasti Dunajské Delty a Dobrudži. Na jezeře je také jediná hnízdní kolonie pelikánů kadeřavých na území bývalé Jugoslávie. V Národním parku Lovcense vyskytovala orebice horská. Dá se sem dostat z hlavní příbřežní komunikace. Asi 18 km západně od Budvy se z ní odbočí do vnitrozemí. Orebice se vyskytují i v Národním parku Durmitor, pod vrcholem Bobotov Kuk, asi 85 km severně od Titogradu (blízko Zabljaku). Zedníček skalní byl pozorován kolem tunelů č. 9, 10 a 11 v údolí Moraca, od Titogradu směrem do vnitrozemí.