| Oficiální název: Bulharská republika Hlavní město: Sofia Rozloha: 110 993, 61 km2 Počet obyvatel: 8,236 mil. (stav k 31. 12. 2003) Oficiální jazyk: Bulharština. Turecká menšina užívá Turečtinu, její užívání je tolerováno i v úředním styku Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: Pravoslavné (86,6%), Islám (13,1%) Čas: SEČ +1 Měna: Bulharský lev (BGL) Víza: Bezvízový styk do 3 měsíců a pouze k cestám, které neslouží výdělečnému účelu. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Bulharská republika se nachází na jihovýchodě Balkánského poloostrova, s turisticky vyhledávanými letovisky na pobřeží Černého moře. V posledních letech zde značně ožil, po letech útlumu, cestovní ruch. Hlavním lákadlem je Černomořské pobřeží s velkými písčítými plážemi a čistým mořem. Slibně se rozvíjí i horská turistika a to v létě i v zimě.
Střed státu protíná horské pásmo Stra planina s nejvyššími vrcholy na jihozápadě, na severu se rozkládá Dunajská nížina. Podnebí je mírné kontinentální, středomořské na pobřeží moře. Za zmínku stojí i chráněné přírodní parky Vitoša a Pirin (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Bulharsko má kontinentální klima s horkými léty a studenými zimami. Během jara a léta je většinou horko v nížinách s občasnými prudkými lijáky, zvláště podél černomořského pobřeží. Zimy jsou vždy velice studené, zvláště ve vnitrozemí a během ledna a února se dá čekat sněžení a ledový vítr. Nejlepším obdobím k návštěvě je jaro (duben kvůli vrcholícímu tahu, konec května do začátku června pro hnízdící druhy a některé migranty), podzim (konec srpna až konec září), a zima, kdy jsou přítomny velké počty bernešek rudokrkých (v lednu a únoru).
3. Doprava
Mnozí návštěvníci přilétají do Sofie, což je vstupní brána mnohým lyžařským střediskům jako Borovets a Pamporovo nebo volí některé z turistických center na pobřeží Černého moře, jako např. Albenu sousedící se Zlatými písky, Burgas nebo Varnu, které jsou vhodné jako výchozí bod k průzkumu nížinných mokřin. Stezky v horách jsou dobře značené a fungují tu lanovky.
Mimo možnosti pronájmu automobilu lze k dosažení většiny zajímavých ornitologických lokalit využít velmi levné i když pomalé autobusy a vlaky. Cena vlaku ze Sofie do Burgasu je asi 8 USD (rok 1990), ale trvá 6-8 hodin.
4. Ubytování a stravování
Ubytovací kapacity ve všech letoviscích prošly privatizací a následně byly novými vlastníky kompletně zrekonstruovány. Výsledkem je velmi moderní hotelová síť.
Většina větších hotelů je vázána na Sofii, lyžařská centra a turistická centra na pobřeží Černého moře. Cena pro turistu je dva až třikrát vyšší, než pro místního, ale pořád zůstává nižší, než ve většině Evropy. Na pobřeží jsou levnější kempy včetně chatek.
Jídlo se skládá z grilovaného nebo dušeného masa, čerstvého ovoce a zeleniny a vína, které je excelentní.
5. Bezpečnost a zdraví
Bezpečnostní situace v Bulharsku se nemění a proto znovu upozorňujeme na to, že pokud by chtěl český turista cestovat do BR je nejvhodnější využít cestovních kanceláří, které zajišťují přepravu přímo do místa rekreace (Varna, Burgas a pod.) letecky. Ale ani tak se český turista nevyhne krádežím jak v hotelích, tak drobným kapsářům a zlodějům v Sofii či na plážích u Černého moře. K cestám motorovým vozidlem je vhodné uzavřít před cestou havarijní pojištění. Nedoporučuje se cestovat v nočních hodinách. V případě krádeže vozidla se zahraničními SPZ se musí bulharským orgánům zaplatit poplatek ve výši rovnající se DPH z odhadnuté ceny auta, jako v případě jeho prodeje.
Vybavit se repelentem, hlavně pro černomořské pobřeží v létě.
6. Ptačí druhy
V Bulharsku bylo zaznamenáno kolem 400 druhů. Mezi nimi kormorán malý (Phalacrocorax pygmeus), pelikán bílý a kadeřavý (Pelecanus onocrotalus a P. crispus), berneška rudokrká (Branta ruficollis), husice rezavá (Tadorna ferruginea), sup hnědý (Aegypius monachus), krahujec krátkoprstý (Accipiter brevipes), káně bělochvostá (Buteo rufinus), orel královský (Aquila heliaca), orebice horská (Alectoris graeca), orebice čukar (Alectoris chukar), chřástal malý (Porzana parva), deset druhů datlovitých, ťuhýk černohřbetý (Lanius nubicus), lejsek černokrký (Ficedula semitorquata), bělořit bělohlavý a plavý (Oenanthe pleschanka a O. isabellina), brhlík skalní (Sitta neumayer), zedníček skalní (Tichodroma muraria), rákosník plavý (Acrocephalus agricola), sedmihlásek olivní (Hippolais olivotorum), sýkora temná (Parus cinctus), pěvuška podhorní (Prunella collaris) a strnad černohlavý (Emberiza melanocephala).
Během čtrnáctidenního jarního výletu je možné pozorovat 220-240 druhů (pro Evropu vysoký počet) včetně dvaceti dravců. V průběhu kratší týdenní návštěvy se dá předpokládat 170-200 druhů na jaře a 130-160 na podzim.
7. Zajímavé lokality
Některé zajímavé druhy je možné pozorovat přímo v Sofii a jejím bezprostředním okolí. Jižně od města v národním parku Vitosa s vrcholem Cherni Vruh (2290 m) se vyskytuje datel černý, ořešník kropenatý, skalník zpěvný, skřivan ouškatý a pěvuška podhorní. Poslední dva druhy se vyskytují kamenité svahy kolem vrcholu.
Západních část Rodopské Planiny
Pohoří Rila na severozápadním konci Rodopské Planiny je nejvyšší v Bulharsku. Asi 70 km jižně od Sofie se tyčí do výšky 2925 m hora Musala, na které se zdržuje skalník zpěvný a zedníček skalní.
Pohoří samo je dosažitelné z několika horských středisek, odkud vedou stezky nebo lanovky k vrcholům hor. Zedníček skalní byl pozorován při hledání potravy na stěnách horských chat ve středisku Maljovice. Pokud ho na stěnách neuvidíte, je třeba projít lesem nad chatami až ke skalám, kde hnízdí. Ze Sofie je to sem jižním směrem po silnici č. 2, pak se v Stanke Dimitrov zabočí k východu na Samokov. Odtud pak na Govedarci a Maljovice. Zedníček se stejně jako skřivan ouškatý a pěvuška podhorní vyskytuje i kolem lyžařského střediska Borovec poblíž Samokova. Nejlepší k jeho pozorování je plocha kolem Musala Hut dosažitelné lanovkou a okolí klidné silnice západně na Beliiskar a Samokov. Orebice horská, ořešník kropenatý, sýkora temná a skřivan ouškatý se vyskytují nad klášterem Rila, což je oblíbené turistické místo dosažitelné po silnici č. 2 jižně ze Sofie (zabočit východně na silnici č. 164 do Kocerinovo, odkud je cesta ke klášteru značená).
Skalnaté kopce jižně mezi pohořími Rila a Pirin jsou domovem ťuhýka černohřbetého (na severní straně pohoří je vzácnější), pěnice mistrovské a strnada černohlavého.
Centrální část Rodopské Planiny
Tato část pohoří není tak vysoká jako ta západní, ale přesto se tu vyskytují nejrůznější horské druhy jako např. krahujec krátkoprstý.
Rozsáhlé lesy kolem střediska Pamporovo, asi čtyři hodiny cesty jihovýchodně od Sofie, obývá jeřábek lesní a výreček malý. Oba druhy je obyčejně možno vidět podél hlavní silnice ke středisku. Dá se sem dostat z Plovdivu (v parku zde hnízdí jeden či dva páry krahujce krátkoprstého) po silnici č. 36 na Progled a odtud je cesta značená. Asi hodinu cesty z Pamporovo se v Trigradske soutěsce vyskytuje orebice horská a zedníček skalní. Je to poblíž hranice s Řeckem. Do soutěsky jsou pořádány každý týden exkurze s místním průvodcem, který velice dobře zná nejlepší lokality výskytu obou druhů. Tyto exkurze jsou ale uspěchané a je lepší vyrazit sem na vlastní pěst půjčeným autem nebo místním taxi.
Východní část Rodopské Planiny
Vlnící se kopce východní části Rodop jsou nejlepší v Bulharsku a jedním z nejlepších míst v Evropě k pozorování dravců. Krom toho je zde provozována stanice na záchranu dravců, kde se dá pohromadě vidět až 12 supů mrchožravých, 40 supů bělohlavých a 5 supů hnědých. Z toho důvodu je tato stanice je hojně navštěvována ornitology.
Dravci je hojně zabydlená rezervace Studen Kladenec, která se prostírá kolem stejnojmenné přehradní nádrže. Dostat se sem lze východně z Plovdivu do Khaskova, pak zabočit na jih na Kurdzhali. Na prvním kruhovém objezdu zatočit k východu podle ukazatele na „OU3″. Pak asi po pěti km otočka k jihu v místech proti kontrolnímu bodu KAT. Tato cesta vede do vesnice na jejíž druhé straně jsou lesnaté stráně, kde se dravci zdržují.
Další stanice pro dravce je údolí Krumovica. Ze Studeneho Kladence je to východně až do vesnice Potočnica, pak doprava kolem školy uprostřed vesnice (vlevo pokud se přijíždí od Kumovgradu) a po cestě až k místu, kde se mění v pěšinu. Odtud je to ke stanic pro dravce asi 3-4 km pěšky.
Mezi Rodopskou planinou a pobřežím Černéhom moře se stojí za to poohlédnout po místních druzích jako je ťuhýk černohřbetý a sedmihlásek olivní.
Burgas
Západní pobřeží Černého moře, na kterém leží Burgas, je hlavní tahovou cestou pro pelikány, čápy, dravce a bahňáky. Na podzim, v období, kdy ptáci směřují z východní Evropy k Bosporu, bylo v okolí města pozorováno až 5.000 kroužících čápů bílých. Roční průměrné počty na podzim protahujících ptáků jsou pro tuto oblast následující: 15.000 pelikánů bílých a 5.700 orlů křiklavých. Burgas, coby velice rušný přístav, se nachází také v blízkosti velkého počtu lagun a salin, které lákají značné množství vodních ptáků. Například v lednu 1999 tu zimovalo 1.300 kormoránů malých a 230 pelikánů kadeřavých. V březnu stejného roku tu bylo pozorováno rekordní množství kachnic bělohlavých – 2.000 kusů.
Burgas je dostupný letecky, po železnici nebo po silnici ze Sofie. Za pozornost stojí následující lokality:
1. Brakické jezero Mandra a okolní mokřiny západně od hlavní silnice směřující z Burgasu na jih – E87.
2. Malá rezervace Poda Lagoon s návštěvnickým centrem, pozorovatelnou a naučnou stezkou, se nachází v příbřežní části jezera Mandra. Bylo tu zaznamenáno 240 druhů ptactva včetně vzácností typu kolihy tenkozobé.
3. Jezero Burgas, které je vidět ze silnice západně a severně od vesnice Gorno Ezerovo. Dostat se sem dá poté, co odbočíte k západu ze silnice E87 z Burgasu na jih. Jde o místo vhodné k pozorování táhnoucích bahňáků (17.6.1998 – koliha tenkozobá). Silnice kopírující severní pobřeží jezera projíždí průmyslovým komplexem, kterému je dobré se vyhnout.
4. Severně od Burgasu leží po obou stranách silnice E87 chráněné území Atanassovo tvořené mokřinami a salinami. Bylo tu zaznamenáno přes 200 druhů ptactva, včetně chřástala malého. Během podzimu jde asi o nejlepší Bulharskou lokalitu k pozorování táhnoucích pelikánů, čápů a dravců, ale i bahňáků a racků.
5. Saliny Pomorie, které leží východně od E87 jdoucí severně od Burgasu. Protahují tu bahňáci, racci a rybáci.
6. Od Burgasu směrem severozápadním do vnitrozemí leží Ajtos Hills. Pohoří je vhodné pro hnízdící i protahující dravce.
Jižně od Burgasu se nachází Národní park Ropotamo. V jeho lesích a na jezerech se zdržuje polák malý, krahujec krátkoprstý, chřástal malý, lejsek černokrký a sedmihlásek šedý. Je možné si tu zaplatit výlet na lodi a vydat se po řece Ropotamo jižně od Sozopolu na ornitologickou plavbu. Lejsek černokrký se ale vyskytuje nejčastěji kolem místního parkoviště.
Asi 30 km severně od Burgasu a jižně od letoviska Sunny Beach si stojí za to projít údolí ležící podél pobřežní B87 směrem do vnitrozemí. Vyskytuje se tu sedmihlásek olivní. Když budete sledovat potůček tekoucí ze Sunny Beach jižním směrem, můžete krom vodních druhů narazit na sedmihláska šedého, vrabce pokřovního nebo strnada černohlavého. Dále k severu po E87, 66 km jižně od Varny, odbočte k východu, po 1,5 km k jihu a ocitnete se na mysu Nos Emine, kde hnízdí sedmihlásek olivní, pěnice vlašská a někdy bělořit plavý. Tento výběžek pevniny leží na východním konci pohoří Stara Planina a zvláště na podzim tudy táhnou velké počty pelikánů bílých, čápů černých, orlíků krátkoprstých a orlů křiklavých. Křovím zarostlé horské svahy pak poskytují potravu a úkryt táhnoucím pěvcům. Mokřina Staro Orjahovo přitahuje množství vodních ptáků včetně husice rezavé, ibisa hnědého a protahujících bahňáků. Severně od Staro Orjahovo se odbočí k východu na silnici se směrovkou na Skorpilovci. Pokud se pojede po E87 k severu, asi 20 km jižně od Varny se odbočí k východu směrem na Kamciju, dá se zaparkovat u řeky Kamcija. V lese kolem přístavního mola se tu vyskytuje lejsek černokrký.
Albena
Tohle letovisko asi 25 km severně od Varny je ideální základnou k výpravám za ptačími specialitami východního Středomoří. Na pobřeží Černého moře se vyskytuje lejsek černokrký, bělořit bělohlavý a sedmihlásek olivní. Táhnou tudy pelikáni, čápi a dravci.
K zajímavým lokalitám patří:
1. V lesích rezervace Baltava západně od letoviska a mezi ním a řekou Batova jsou datli černí a lejsci černokrcí.
2. Okolí řeky Batova v západním cípu rezervace Baltava (nejlépe brzy ráno, protože se budeme pohybovat na místní nudapláži).
3. Příkrá skalní stěna východně od letoviska – bělořit bělohlavý.
4. Skalní stěna ještě dále k východu, jižně od Balchiku – poštolka jižní a výr velký. Z Albeny se sem jede severně a na třetím exitu s kruhovým objezdem se odbočí vpravo. Výr se vyskytuje na skalách vlevo od silnice po šesti km.
5. Nepoužívané letiště 11 km od předchozího kruhového objezdu směrem k severu. Mezi dravci tu mohou být poštolky jižní.
Golden Sands – sousední letovisko, není pro pozorování ptactva vhodné. Přesto tu byl na přístavní zdi zaznamenán bělořit bělohlavý.
Nos Kaliakra
Zbytek suché stepi na 70 m vysokém plató vypínajícím se v podobě vápencového útesu nad Černým mořem. Hnízdí tu bělořit bělohlavý a plavý. Pevninský výběžek je zvláště na podzim vhodný k pozorování táhnoucích pelikánů, čápů a dravců.
Tento mys je něco přes hodinu cesty od Albeny. Severně od města Kavarna, které je na E87 35 km na sever od Varny, jsou již ukazatele. Většinu plochy mysu můžete obhlédnout přímo ze silnice. Dejte si pozor, abyste nevzbudili podezření u místních vojenských hlídek. Bělořit bělohlavý se vyskytuje u budov na samé špičce mysu, ale i po straně silnice, která vede do vnitrozemí a odpojuje se asi 1 km před koncem mysu. Tato cesta vede ke strži s hnízdištěm kormoránů malých (nocujících na topolech). Vyskytuje se tu i výr velký a pěnice vlašská. Čtyři kilometry zpět podél hlavní silnice na konec mysu je cesta do vnitrozemí. Nad stepní lokalitou je tu k zastižení moták stepní. Nejlepší místo pro bělořita plavého je při silnici asi 500 m západně od Balgarova.
Jezera Durankulak a Shabla
Nejvýznamnějším světovým zimovištěm bernešek rudokrkých jsou přímořské pláně v severovýchodním Bulharsku, které se nazývají Dobrudja. Tyto pláně se táhnou dál k severu do jihovýchodního Rumunska. Většina světové populace hnízdící na poloostrově Taimyr v arktickém Rusku tráví zimu v Rumunsku, pokud je špatné počasí nepřinutí k přesunu na jih do Bulharska, což se stává velice často. Například v lednu 1997 jich tu bylo celkem 62.653. Spolu se 100.000 husí běločelých je to neopakovatelná podívaná, když jejich obrovská hejna táhnou z polí k lagunám, aby se napojily a vykoupaly. Dobrudja je stejně vzrušující i v létě díky přítomnosti husice rezavé, chřástala malého a rakostníka plavého. Jde o jedno z mála známých míst výskytu těchto druhů v Evropě. Za pozornost stojí rozhodně i podzim, kdy tudy táhnou pelikáni, čápi, dravci a bahňáci.
K jezeru Shabla se dá dojet severním směrem z Varny po E87. Na křižovatce ve vesnici Shabla se odbočí doprava a po 1,5 km se dojede ke kempu na břehu jezera. Zajímavé lokality:
1. Zamokřená a zarostlá plocha západně od silice kolem odbočky ze silnice ke kempu.
2. Kterýkoliv z rybníčků severně od kempu, které lákají ke koupeli a k napojení pěvce jako je vrabec pokřovní.
3. Jezero Shabla jižně od kempu. Jde o skvělé místo k pozorování táhnoucích druhů a bahňáků a během zimy sem zalétají bernešky rudokrké, aby se napily a vykoupaly.
4. Stepní plocha přístupná po cestě z vesnice Shabla východním směrem. Pak se odbočí k jihu k Nos Kaliakra.
Jezero Durankulak leží asi 22 km severně od Shably a je vidět ze silnice jižně od města Durankulak. Jde opět o odpočinkové místo bernešek, které se tu slétají napojit a vykoupat. Během léta se tu vyskytuje chřástal malý a rákosník plavý. Z města Durankulak se sem dá dostat podle ukazatelů s nápisem „Kocmoc“, které začínají na jeho severním okraji. Samo jezero je od města severovýchodním směrem. Od střediska Kocmoc se jde cestou podél mokřin k jihu až k severnímu okraji jezera.
Jezero Srebarna
Jezero Srebarna a jeho okolí ležící v Dunajské nížině na severu Bulharska je jedním z nejzajímavějších mokřadních systému v Evropě. Místním druhem č. 1 je pelikán kadeřavý. V roce 1994 byla ale jeho hnízdní kolonie vypleněna šakaly. Před touto katastrofou tu hnízdilo přes 100 párů pelikánů a do roku 1998 se jich sem vrátilo pouhých 40. Rákosím zarostlé laguny o rozloze 600 ha lákají i jiné vodní druhy ptactva. Během drsných zim se do pšeničných lánů v okolí jezera slétají i husy malé a bernešky rudokrké.
Jezero je od černomořského pobřeží vzdáleno dvě až tri hodiny jízdy. Asi 12 km západně od Silistry zastavte na odpočívadle na severní straně silnice a porozhlédněte se po jihozápadním cípu jezera dříve, než zabočíte k severu k návštěvnickému centru rezervace. Od návštěvnického centra vede stezka k pozorovatelně, ze které je vidět kolonie pelikánů a spousta dalších druhů vodního ptactva. Nad lesy v okolí se může ukázat i poštolka jižní. Dalším vhodným místem k pozorování pelikánů kadeřavých nebo husic liščích jsou laguny Zafirovo, které leží leží u silnice asi 20 km západně od odbočky na Srebarnu. Stejně tak stojí za návštěvu laguna zvaná Malak Preslavec, která je 22 km západně od Srebarny a severně od vesnice Zafirovo. Hnízdí tu mimo jiné rybáci bahenní.