| Oficiální název: Republika Bosna a Hercegovina Hlavní město: Sarajevo Rozloha: 51 197 km2 Počet obyvatel: 4 007 608 Oficiální jazyk: Bosenština, Srbština a Chorvatština Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: 61 % Muslimů, 28 % Pravoslavných , 11 % Římských katolíků Čas: SEČ 0 Měna: bosenská marka (BHM) Víza: V současné době občané ČR nepotřebují ke vstupu do BaH vízum. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Bosna a Hercegovina se nachází ve vnitrozemí na západě Balkánského poloostrova. Území země je převážně hornaté, někde s vápencovými krasovými masivy, jeskyněmi a ponornými říčkami. Na severu je podnebí drsnější horské, na jihu teplejší středomořské. Na jihu patří ke státu i krátký pruh pobřeží Středozemního moře (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Podnebí je typicky středomořské jako všude podél Jaderského pobřeží. Léta jsou horká a vnitrozemí je chladnější a proto v zimě drsnějsí. Nejlepším časem k návštěvě je pozdní květen a červen, kdy sem přijíždí nejvíce turistů.
3. Doprava
Birding je mimo lyžařská centra poněkud obtížný kvůli omezenému přístupu souvisejícímu s výskytem minových polí.
4. Ubytování a stravování
Ubytování je nedostatek. Vždy stojí za to využít známostí s místními ornitology.
5. Bezpečnost a zdraví
Území BaH je v současné době relativně klidné, cizím návštěvníkům nehrozí akutní nebezpečí. To však neznamená, že je území BaH vhodné pro turistické cestování. Největším rizikem je trvající zaminování terénu jako následek válečných událostí. Bosenská televize denně na toto nebezpečí upozorňuje, zejména děti. Komunikace jsou na mnoha místech v dezolátním stavu, dopravní předpisy hojně porušovány, často schází značení silnic a křižovatek. Doporučuje se cestování spíše v denních hodinách a pouze po pevných a přehledných cestách. Běžná pouliční kriminalita je v BaH na relativně nízké úrovni.
Nebezpečím nejnovějšího data je v BaH výskyt horečky Q a brucelózy. Nákaza byla zavlečena do země prostřednictvím dovozu rumunských ovcí a šíří se velmi rychle. Jedná se o virové onemocnění, přenosné vzduchem, nemoc se projevila také u několika lidí. Díky delší inkubační době a informačnímu embargu odpovědných institucí se rozsah případného nebezpečí nedá zatím určit. Doporučuje se vyhýbat se skopovému a hovězímu masu.
Doporučuje se očkování proti žloutence, obrně a tyfu.
6. Ptačí druhy
Mokřiny a lesy, které se zachovaly podél řeky Sávy v severní Bosně, vyhledávají k hnízdění ptačí druhy jako polák malý (Aythya nyroca), volavka vlasatá (Bubulcus ibis), ibis hnědý (Plegadis falcinellus), chřástal polní (Crex crex) a rybák bahenní (Chlidonias hybridus). Široká údolí jsou stále významným biotopem pro odpočinek a načerpání sil mnohých tažných druhů jako je čáp bílý (Ciconia ciconia) a orel mořský (Haliaeetus albicilla).
7. Zajímavé lokality
Louky, topolové a vrbové lesy zachované v oblasti Hutovo blato, ornitologické rezervaci jižně od Mostaru v jižní Bosně a pokračující s řekou Neretvou do sousedního Chorvatska, jsou k hnízdění využívány vodními druhy jako kormorán malý, polák malý a volavka vlasatá. Severně od Mostaru, ve výrazných lesích rostoucích na strmých horských svazích nad jezerem v údolí zvaném Boracko jezero, se vyskytuje národní park Sutjeska. Hory zde šplahjí do výšky 2386 m na Maglicu. Jsou tu jezera, divoké lesy (včetně 14 km2 známých pralesů v Perucice) a horské pastviny. Pozorování ptactva tu může být velice vzrušující díky přítomnosti medvědů a vlků.