| Oficiální název: Bhútánské království Hlavní město: Thimphu Rozloha: 47 000 km2 Počet obyvatel: 682 321 (v roce 2005) Oficiální jazyk: dzongkä (úřední), další tibetské dialekty (bumthakpä, šarčokpä), nepálské dialekty, ásámština, angličtina Státní zřízení: konstituční monarchie Hlavní náboženství: tibetský buddhismus 75%, hinduismus 22%, islám, bönismus Čas: SEČ +6 Měna: bhútánský ngultrum (BTN) Víza: Turistický ruch je v zemi velice omezen. Do Bhútánu je možné cestovat buď na pozvání vlády, anebo jako turista. Turisté musí cestovat pouze ve skupinách po předem připravených a zaplacených trasách s oficiálním turistickým průvodcem. Tedy vše musí být zařizováno přes cestovní kancelář. (Jeden den pobytu činí zhruba 200 USD). Při výběru cestovní kanceláře může pomoci Tourism Authority of Bhutan, PO Box 126, Thimphu, Bhutan, tel.: 975-2-23251, 23252, fax: 23695. Nezávislí cestovatelé nejsou do země vpuštěni. Každý návštěvník musí mít vízum. Čtrnáctidenní vízum stojí 20 USD a je uděleno po příletu do Bhútánu. Je nutné mít s sebou dvě fotografie. Nicméně zažádat o vízum se musí nejméně 30 dní předem a udělení či neudělení víza závisí na tom, jak je dopředu v současnosti s cestovní kanceláři připravena a zaplacena cesta. Všechny žádosti o vízum spolu s kopií pasu musí být směrovány na Bhutan Tourism Corporation Ltd. (BTCL), nebo přes cestovní kancelář. Pokud je vše v pořádku, žadatel o vízum dostane od BTCL tzv. Visa Clearance, na jehož základě je cestující vpuštěn např. do letadla. Není automatické, že je Visa Clearance vydáno. Pokud chce turista zůstat v zemi déle než 14 dní, žádost musí být směrována znovu na BTCL. Zastupitelské úřady Bhútánu žádosti o víza nepřijímají. Kontakt na BTCL: BHUTAN TOURISM CORPORATION LIMITED P. O Box 159 Thimphu, Bhutan Tel.: (975 2) 322854, 322647, 324045 Fax: (975 2) 323392, 322479, Telex: (0890) 217 BTC IPU BT E-mail: btcl@druknet.net.bt nebo ynorbu@druknet.net.bt Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Bhútán je typickým příkladem hornaté země. Skoro 50 % rozlohy se nachází v nadmořské výšce přes 3 000 m n. m. Nejvyšší horou této malé země je Kula Kangri, která je vysoká 7 554 m n. m. Ve výškách nad 4 500 m n. m. leží trvale sníh a vyskytují se zde horské ledovce. Říční síť země je hustě rozvinutá, nejdůležitějšími řekami jsou Amo, Kuri, Manas a Sankoš (nejdelší řeka země dlouhá 190 km). Lesy pokrývají více než 55% rozlohy země. V jižní části země jsou monzunové lesy, ve vyšších polohách jsou lesy smíšené, složené z borovic, jedlí, dubů a pěnišníků (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Nejlepší dobou k návštěvě Bhútánu je listopad až březen, kdy se tu dá pozorovat řada zimujících druhů včetně jeřába černokrkého (Grus nigricollis).
3. Doprava
Ornitologická výprava do Bhútánu má charakter menší expedice založené na přejezdu centrální částí země nebo se podobá dlouhému pochodu. Z tohoto důvodu dává valná většina birderů přednost organizované výpravě. Každoroční počet návštěvníků Bhútánu je velice omezen a za onu výsadu návštěvy se draze platí.
4. Bezpečnost a zdraví
Doporučeno je očkování proti žloutence, obrně, tyfu a žluté zimnici. Samozřejmostí je také prevence před malárií.
5. Ptačí druhy
V Bhútánu žije relativně vysoký počet timálií obecně (čeleď Timaliidae), konkrétně pak přes deset druhů sojkovců (rod Garrulax) a pět druhů timálií rodu Pomatorhinus, Xiphirhynchus a Jabouilleia.
V zemi bylo zaznamenáno přes 590 druhů ptáků. K méně obvyklým patří volavka císařská (Ardea insignis), satyr himálajský (Tragopan satyra), jeřáb černokrký, srpatka ibisovitá (Ibidorhyncha struthersii), kulík dlouhozobý (Charadrius placidus), trogon Wardův (Harpactes wardi), ledňáček ohnivý (Halcyon coromanda), rybařík chocholatý (Megaceryle lugubris), zoborožec rudokrký (Aceros nipalensis), medozvěstka himálajská (Indicator xanthonotus), straka černočelá (Dendrocitta frontalis), lejsek safírový (Ficedula sapphira), modráček modročelý (Cinclidium frontale), skalníček zelený (Cochoa viridis), budníček žlutoprsý (Phylloscopus cantator), sojkovec červenobradý (Garrulax rufogularis), sojkovec šedoboký (Garrulax caerulatus), sojkovec zlatokřídlý (Garrulax subunicolor), sojkovec karmínový (Liocichla phoenicea), timálie tenkozobá (Xiphirhynchus superciliaris), timálie stříbrouchá (Leiothrix argentauris), timálie kutia (Cutia nipalensis), timálie znamenaná (Minla ignotincta), timálie Delacourova (Alcippe cinerea), timálie hnědoboká (Alcippe rufogularis), timálie Bakerova (Yuhina bakeri), timálie smaragdová (Myzornis pyrrhoura), sýkořice velká (Conostoma oemodium), sýkořice malá (Paradoxornis atrosuperciliaris), sýkořice červenohlavá (Paradoxornis ruficeps), sýkora nádherná (Melanochlora sultanea), moudivláček rudohlavý (Cephalopyrus flammiceps), pěvuška lesní (Prunella immaculata), strdimil Gouldové (Aethopyga gouldiae), strdimil plamenoocasý (Aethopyga ignicauda) a hýl rudočelý (Pinicola subhimachala).
Během tří nebo čtyřtýdenního výletu se dá v Bhútánu pozorovat 300 druhů ptáků.
6. Zajímavé lokality
Většina původních lesů, které zůstaly ve východních Himálajích zachovány, se nacházejí v řídce osídleném Bhútánu. Z tohoto důvodu najdete v této malé zemi velice bohatou avifaunu, jejíž součástí jsou jedny z nejkrásnějších timálií. Ti z birderů, kteří měli to štěstí navštívit Bhútán, se určitě účastnili některé organizované a drahé akce, protože návštěva a pohyb nezávislého cestovatel je v zemi téměř nemožný.
Bhútán je skutečným divokým klenotem, protože přes 60% jeho území tvoří lesy. Ohromující je ovšem to, že většina těchto lesů, himálajských luk a širokých říčních údolí má původní a lidskou činností neovlivněný charakter.
Bhútán je jednou z těch vzácně se vyskytujících zemí, kde snad mají ptáci před sebou světlou budoucnost. Platí to i pro 36 ohrožených druhů. Počet obyvatel této země je stabilní a navíc se všichni chovají vůči svému životnímu prostředí velice zodpovědně. Stejně tak vláda řídí modernizaci země s maximálním ohledem k přírodě. Znamená to, že snad i v budoucnosti tu bude moci procházet birder panenské lesy plné zajímavých druhů ptáků.
Z Bagdogry (má letecké spojení s Dilí) nedaleko Darjeelingu v severovýchodní Indii jsou to čtyři hodiny jízdy do Phuntsholingu na bhútánské hranici. Tohle rušné město se nachází nedaleko řeky Torsa, kde zimuje srpatka ibisovitá (listopad až březen). Na svazích nad městem s poničenými salovými lesy (Shorea robota) se vyskytuje vlha modrobradá (Nyctyornis athertoni), lejsek Hodgsonův (Muscicapella hodgsoni), timálie Bakerova, sýkořice šedohlavá (Paradoxornis gularis), sýkora nádherná a strdimil Gouldové. Z Phuntsholingu je to jeden den jízdy do údolí Paro. Jede se přes strmé lesnaté hory, kde žije orel kaštanovobřichý (Hieraaetus kienerii), tigon rudohlavý (Harpactes erythrocephalus), timálie korálová (Pomatorhinus ferruginosus) a moudivláček rudohlavý.
ÚDOLÍ PARO
Široké údolí Paro se nachází ve výšce 2.150 m n.m. pod zasněženým vrcholkem Chomolhari v severozápadním Bhútánu. Na dně údolí lemují rýžová pole řeku Paro. Zde zimuje srpatka ibisovitá. Na okolních strmých svazích najdeme smíšené lesy mírného pásma a subalpínské louky s rozptýlenými skupinkami jalovcových a pěnišníkových keřových porostů. V tomto prostředí se dá vidět např. sojkovec černobrvý (Garrulax affinis).
Údolí Paro je dostupné po silnici z Phuntsholingu na hranicích s Indií nebo letecky z Dilí či Kalkaty. Při pozorování ptáků se zaměřte na rýžová pole lemující řeku Paro. Můžete také zkusit stezku do známého kláštera Tuktsang (Tygří hnízdo) ležícího ve výšce 3.680 m n.m., která vede přes nádherné lesy nebo si můžete projít ruiny Drugyel Dzong v severní části údolí.
Z Drugyel Dzongu je možné pokračovat do nejvyššího pohoří severozápadního Bhútánu po velice náročném vysokohorském treku Tashitang. Trek končí v Tashitangu poblíž Punakhy a obyčejně si jeho absolvování žádá tři týdny času. Mezi ptačí druhy, které byly zaznamenány podél treku, patří velekur tibetský (Tetraogallus tibetanus), bažant lesklý (Lophophorus impejanus), srpatka ibisovitá nebo holub sněžný (Columba leuconota). Tyto druhy může lehce zastínit svým výskytem irbis (Uncia uncia), protože zdejší oblast je nejlepším místem na naší planetě, kde můžete tuto nádhernou kočkovitou šelmu vidět. Z dalších savců, kteří tu žijí, můžeme zmínit ještě nahura modrého (Pseudois nayaur), medvěda ušatého (Ursus thibetanus), medvěda hnědého (Ursus arctos), tahra himálajského (Hemitragus jemlahicus), pandu červenou (Ailurus fulgens) a vzácnou a mohutnou kozu takina (Budorcas taxicolor). Nejlepším dobou na trek Tashitang je duben, ale některé průsmyky mohou být stále ještě blokovány sněhem. Z Drugyel Dzongu se dá jít i do Chimdingu. Cestou můžete mít štěstí na bažanta krvavého (Ithaginis cruentus) nebo sojkovce lesního (Garrulax ocellatus).
Satyr himálajský (Tragopan satyra) a velice vzácný modráček modročelý (blízko kláštera Tashigong) byli zaznamenáni na jednodenním treku spojujícím Thimphu a průsmyk Dochu La.
DOCHU LA
Mechem porostlé dubovo-pěnišníkové porosty obou stran tohoto průsmyku ležícího ve výšce 3.050 m n.m. jsou místem výskytu některých nádherných druhů jako je např. timálie tenkozobá, modruška rezavobřichá (Tarsiger hyperythrus), timálie znamenaná, timálie smaragdová a moudivláček rudohlavý.
Dochu La je přístupný z hlavního města – Thimphu a po čtyřech hodinách se sem dá dojet z Olathangu ležícího více na západ. Na ptáky se zaměřte v těsném okolí průsmyku, zvláště na jeho východní straně. Timálie tenkozobá se dá najít v bambusových porostech.
Z Dochu La klesá cesta k severu do Punakhy, dřívějšího hlavního města Bhútánu. Dále k severu od Punakhy leží údolí Mo Cho (Chuu), které pokračuje až k subtropickým lesům v okolí Tashitangu. Zde se vyskytuje orel páskovaný (Haliaeetus leucoryphus), srpatka ibisovitá, rybařík chocholatý, vlha modrobradá, drozdek šedohřbetý (Enicurus schistaceus), drozdek skvrnitý (Enicurus maculatus), budníček žlutoprsý, timálie kutia, timálie šedobrvá (Pteruthius melanotis), timálie Egertonova (Actinodura egertoni) a timálie znamenaná. Z Tashitangu se dá prozkoumat řeka Sankosh na lodi. Jedná se o jedno z mála známých míst výskytu volavky císařské.
Z Punakhy k jihu vede silnice spojující vesnice Wangdiphodrang a Tongsu. Podél její trasy se nachází řada zajímavých lokalit. Rovný úsek před Gangtey Gompa prochází dubovo-pěnišníkovými porosty, ve kterých žije medozvěstka himálajská (obvykle poblíž skalních stěn s hnízdy včel), modruška rezavobřichá (podél potoků), šoupálek hnědohrdlý (Certhia discolor), timálie čínská (Leiothrix lutea), timálie šedobrvá, timálie znamenaná, vrabec skořicový (Passer rutilans), strdimil zelenoocasý (Aethopyga nipalensis) a zvonek žlutoprsý (Carduelis spinoides). Vesnice Gangtey Gompa ležící ve výšce 2.740 m n.m. se nachází v širokém údolí Popshika. Na zdejších rašeliništích a polích se dá zastihnout jeřáb černokrký (listopad až březen) v místech, kde nocuje. Východně od Gangtey Gompy cesta stoupá až do výšky 3.300 m k průsmyku Pele La, kde byla v jeho východní části pozorována nádherná timálie smaragdová, dále koroptev rudohlavá (Arborophila torqueola), medozvěstka himálajská, strakapoud rezavobřichý (Dendrocopos hyperythrus), drozd šedohlavý (Turdus rubrocanus), timálie pruhohlavá (Yuhina gularis), sýkořice jednobarvá (Paradoxornis unicolor), pěvuška lesní, hýl rudočelý a hýl narezavělý (Pyrrhula erythrocephala), stejně jako hulman zlatý (Trachypithecus geei).
Silnice Tongsa-Tingtibi, jižně od Tongsa, prochází ornitologickým rájem. Listnaté a subtropické lesy severně Shemgangu (v údolí Wangdechhu) a jižně od Mangdechu jsou domovem vlhy modrobradé, loboše papouščího (Psarisomus dalhousiae), sojkovce chocholatého (Garrulax leucolophus), timálie Delacourovy, sýkory nádherné, strdimila Gouldové a medozvěstky himálajské. Všechny tyto druhy byly pozorovány v okolí Ishgongchhu Bridge nedaleko Buju a 4 km pod Shemgangem (pozornost věnujte větvím v blízkosti obrovských včelích hnízd visících na skalních stěnách). Subtropické lesy v okolí Tingtibi, zvláště mezi Tingtibi a Tshanglajongem, jsou oblastí s výskytem kukačky Cacomantis passerinus, zoborožce rudokrkého, zoborožce střapatého (Rhyticeros undulatus), straky černočelé, bulbulce šedočelého (Alophoixus flaveolus), prinie indické (Prinia cinereocapilla), budníčka Flemingova (Seicercus affinis), budníčka černolícího (Abroscopus schisticeps), sojkovce černobradého, sojkovce karmínového, timálie skvrnité (Spelaeornis formosus), timálie kutii, timálie červenouché (Yuhina castaniceps), timálie Bakerovy, timálie sýkorčí (Yuhina nigrimenta) a sýkořice malé. Tzv. „medové skály“ jižně od Tingtibi, po cestě do Gaylegphungu, jsou další skvělou lokalitou na medozvěstku himálajskou a vzácného ledňáčka většího (Alcedo hercules). Podél silnice Tongsa-Tingtibi je možné zahlédnout i hulmana zlatého.
SHEMGANG TREK
Během týdenního pochodu z Shemgangu na jih do Manasu je možné vidět přes 250 druhů ptáků. Tato namáhavá stezka vede přes mnohé příkré postranní větvě údolí Mangdechu, přes roviny, subtropické a dubovo-pěnišníkové lesy mírného pásma s výskytem zoborožce rudokrkého, skalníčka zeleného a sýkořice červenohlavé.
MANAS WILDLIFE SANCTUARY
Salové lesy a travnaté pláně obklopující širokou a mělkou řeku Manas uvnitř této rezervace, která se nachází po obou stranách indicko-bhútánské hranice, jsou domovem tak vzácných ptačích druhů s velice omezeným areálem výskytu, jako je kulík dlouhozobý a ledňáček ohnivý. Manas je ovšem více vyhlášený díky savcům – žije tu např. nosorožec indický (Rhinoceros unicornis) nebo tygr indický (Panthera tigris tigris).
Na týdenní trek je možné vyrazit do údolí Bumthang, východně od Tongsa. Stezka začíná v Jakaru, kde byli nedaleko ubytovny zastiženi jeřábi černokrcí a srpatky ibisovité a pokračuje přes lesy s výskytem satyra himálajského.
Východně od Jakaru přetíná silnice průsmyk Thrumsing La (3.800 m n.m.), kde se dá vidět holub sněžný, rehek modročelý (Phoenicurus frontalis) a dlask jalovcový (Mycerobas carnipes). Mnohé východohimálajské druhy se vyskytují podél Limithang Road (cesta klesá během 80. km množstvím ostře točených zatáček z průsmyku až do výšky 650 m n.m.). Příkladem je trogon Wardův, zoborožec rudokrký, straka černočelá, modráček modročelý, budníček žlutoprsý, timálie zlatoprsá (Alcippe chrysotis), timálie Delacourova, timálie Bakerova a sýkořice černohlavá. Lesy na úpatích svahů u města Samdrup Jongkhar, které leží na hranicích v jihovýchodním Bhútánu, skrývají koroptve oranžovohrdlé (Arborophila rufogularis), holuby ostroocasé (Treron apicauda), datly indočínské (Gecinulus grantia) a loboše stříbroprsé (Serilophus lunatus).