| Oficiální název: Belgické království Hlavní město: Brusel Rozloha: 30.545 km2 Počet obyvatel: 10.355.844 (k 1. červenci 2003) Oficiální jazyk: Nizozemština, Francouzština a Němčina Státní zřízení: království Hlavní náboženství: 3/4 katolická víra Čas: SEČ 0 Měna: Euro (EUR) Víza: Bezvízový styk. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Belgie je federací tří autonomních oblastí: Vlámska (Flander), Valonska a Bruselu. Při pobřeží Severního moře o délce 68 km se nacházejí písečné přesypy a pláže, nížina se táhne až k jihu, kde přechází v lesnatou vrchovinu a plošinu s rašeliništi. V nížině se nachází spousta vodních kanálů. Je tu mírné přímořské klima, na jihu v Ardenách je o poznání drsnější – chladnější i v létě (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Klima je mírné přímořské s teplejším létem a mírnou zimou. Ideálním obdobím k pozorování sov a datlovitých je konec března, kdy jsou listnaté dřeviny ještě bez listů a ptáci začínají obsazovat svá teritoria.
3. Doprava
Vzhledem k velikosti země je pohodlné využít možností autobusové a vlakové dopravy, která tvoří hustou síť. V železničních stanicích se dají půjčit jízdní kola.
4. Ubytování a stravování
V Belgii je celá řada docela drahých hotelů a ubytoven, ale také asi 400 cenově přijatelných kempů. Řada z nich má jen základní vybavení.
Místní kuchyně zahrnující polévky a jídla typu „mušle a hranolky“, což je považováno za národní pokrm, jsou také dost drahá, ale pivo, včetně Stella Artois, a vína, hlavně francouzská, jsou levnější, než v mnohých jiných evropských zemích.
5. Bezpečnost a zdraví
Belgie patří z turistického hlediska k poměrně bezpečným zemím.
6. Ptačí druhy
Mnohými návštěvníky Belgie jsou Britové, kteří nedokáží odolat návštěvě země, která leží v jejich těsném sousedství a kde se dají pozorovat druhy jako je výr velký (Bubo bubo), sýc rousný (Aegolus funereus), datel černý (Dryocopus martius) a ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), kteří jsou na severní straně Lamančského průlivu velice vzácní nebo se tam nevyskytují vůbec, zatímco tady jsou běžně rozšíření, stejně jako ve zbytku Evropy a Ruska.
Pro Brity k neobvyklým místním druhům patří výr velký (několik párů pocházejících z ptáků reintrodukovaných v sousedním Německu), sýc rousný, strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), datel černý, žluna šedá (Picus canus), ořešník kropenatý a slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula). Belgie leží na nejzápadnějším výběžku areálu rozšíření jeřábka lesního (Bonasia bonasia) a tento druh se tu vyskytuje jen v tom případě, kdy u hlavní části populace na východě úspěšně vyhnízdí větší množství párů.
Ornitologové, kteří tu doufají v pozorování některých datlovitých a zvláště sýce rousného během krátké návštěvy země, budou mnohem úspěšnější s pomocí místních birdwatcherů.
7. Zajímavé lokality
Kulík mořský a chocholouš obecný (v přístavišti) se objevují v Zeebrugge na severozápadním pobřeží. Datel černý obsazuje jižnější parky a lesy kolem Brugge a vyskytuje se i kolem Beernamu, jižně od Brugge. Na severozápadním okraji Belgie hnízdily v roce 1996 poblíž Adinkerke dva páry vlh pestrých. Mokřiny a lesy rezervace Blankaart, asi 8 km jižně od Diksmuide a západně po silnici N369, skrývají bukáčka malého, který stejně jako rákosník velký hnízdí podél východního břehu řeky Ijzer poblíž Woumenu.
V severovýchodní Belgii se nachází pobřežní rezervace mezinárodního významu Het Zwin, která sousedí s nizozemskou hranicí východně od Zeebrugge. Vyskytuje se tu velké množství zimujícího vodního ptactva včetně morčáka bílého a početná společnost hnízdičů jako kulík mořský a sedmihlásek hajní. Z pěvců tu zimuje chocholouš obecný, strnad severní a sněhule severní. V rezervaci se nachází i kolonie volně poletujících divokých čápů bílých. Od Brugge se lze do rezervace dostat severním směrem po silnice 67, pak odbočit na Knokke-Heist, odkud vede menší silnice na východ přímo do rezervace. V letech 1997-9 tu hnízdil jeden až dva páry volavky rusohlavé. V oblasti Antwerp, poblíž Mechelenu, se v roce 1996 ozýval zpěvem samec cistovníka rákosníkového. Znovu byl zaznamenán během konce června a začátkem července roku 1998 a v v červenci téhož roku stavěl jeden pár hnízdo u Oostmalle. Slavík modráček středoevropský hnízdí blízko Herentals, Geel a Kasterlee, což je oblast známá jako Campine. Je tu několik malých rezervací poblíž Lieru. Jedním z nejlepších míst k pozorování modráčka je soukromá rezervace Zegge, která leží 35 km východně od Antwerp poblíž Geelu. U Antwerp, v rezervaci Kalmthoutse Heide, která je asi 15 km severně od města, se dá vidět také datel černý. Stejně tak se vyskytuje nedaleko Genku v rezervaci Stiemerbeck Valley.
Ardennes
Příkré lesnaté kopce a údolí v Ardennách v jižní Belgii, které dosahují výšky 694 m na Signal de Botrange, jsou domovem sýce rousného a datla černého, stejně jako několika párů jeřábka lesního v některých letech.
Žluna šedá se vyskytuje kolem Lac D´Eupen v blízkosti německé hranice, což je na východě Belgie. Tato lokalita je přístupná z Liege to Eupen jihozápadním směrem po silnici 67. Na odbočce zabočit doleva podle ukazatele na Barrage de la Vesdre a potom jet až k hrázi (ignorovat odbočku doleva přes hráz). Cesta končí závorou. Zde zaparkovat a pokračovat pěšky do dubobukového lesa v prudkém svahu naproti nad přehradou. Ve stejných místech bylo zaznamenáno i hnízdění datla. Dalším vhodným místem pro žlunu šedou je Hertogenwald Forest jižně od Eupen. Hautes-Fagnes (Vysoká slatina), je největším chráněným územím Belgie. Nachází se jižně od Herogenwaldu a bylo vyhlášeno k ochraně malé populace tetřívka obecného. Vyskytuje se tu i sýc rousný, jehož malý počet je podporován rozmisťováním hnízdních budek. V celé oblasti je mnoho značených tras, jejichž východiskem je silnice N68. Dalším vhodným místem pro sýce rousného je údolí Schwalm jihovýchodně od Hautes-Fagnes.Vyskytuje se v bukových lesích, kde můžete hlavně v zimě vidět i ořešníka kropenatého. Dalším místem výskytu sýce rousného jsou jehličnaté plantáže a staré bukové lesy západně od údolí Schwalm v okolí Logbierne, což je v blízkosti vesnice Wanne. Nejpříhodnějšího místa k pozorování dosáhneme jižně od Stavelotu, po malé silničce směřující k vesnici Logbierne. Tou projedeme východním směrem až do míst, kde cesta končí. Odtud pokračujeme pěšky. Tetřívci i datli byli pozorování také v rezervaci Rouge Ponce, blízko vesnice Tenneville, jihozápadně od La Roche.
Poblíž Virtonu na samém jihu Belgie se dá vidět strakapoud prostřední a datel černý ve vzrostlém lese u městečka Ethe, asi pět hodin jízdy z Callais ve Francii. Pokud se vyskytuje v Belgii tetřívek, pak ho s největší pravděpodobností uvidíte právě tady. Další možností je pak navštívit Croix-Scaille u Gedinne na severozápadě.
Na západní straně Ardenne se nacházejí dvě nejlepší lokality k pozorování výra velkého. Jde o skalní stěny nad řekou blízko vesnice Chooz, jižně od Givet, které jsou dobře vidět ze západního břehu řeky v místech, kde tvoří meandr, a pak je to lom Frasnes-les-Couvin, ke kterému se dá dostat jižně z Phillippeville směrem na Couvin. Ptáci jsou nejčastěji viděni se soumrakem.