| Oficiální název: Myanmarský svaz Hlavní město: Neipyijto Rozloha: 678 500 km2 Počet obyvatel: 50 020 000 (v roce 2009) Oficiální jazyk: barmština (úřední) a další jazyky etnických skupin Státní zřízení: vojenská junta Hlavní náboženství: buddhismus 89%, křesťanství 5%, islám 4% Čas: SEČ +6,5 Měna: myanmarský kyat (MMK) Víza: Čeští turisté mohou požádat o myanmarské vízum na kterémkoliv zastupitelském úřadě země v cizině (pro ČR je akreditováno velvyslanectví Myanmaru v SRN). Vízum lze zajistit na zastupitelském úřadu Myanmaru v Bangkoku na adrese: 132, North Sathorn Road, Bangkok 10500 Tel. 233-2237 nebo 234-4789 e-mail: mebkk@asianet.co.th Pracovní hodiny na vízovém úseku jsou od 8,30-12,00 a od 14,00 do 14,30 hod. pondělí až pátek. Při podání žádosti na ZÚ Myanmaru v Bangkoku je požadován pas a 3 fotografie, poplatek za vydání víza činí 800,- ThB. Vyřízení žádosti trvá jeden pracovní den a platnost víza je 4 týdny. Přihlašovací povinnost vyřizuje ubytovací zařízení. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Barma se nachází v jihovýchodní Asii na pobřeží Bengálského zálivu a Andamanského moře. Na severu do území státu zasahuje Himálaj, na západě horská pásma zakončená Arakanským pohořím. Na východě se nachází Šanská plošina, ve středu pak nížina řeky Iravadi. Podnebí je tu vlhké, teplé, monzunové, jen na severu subtropické. Téměř polovinu země pokrývají deštné pralesy s cennými dřevinami a opadavé lesy (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Nejlepší dobou k návštěvě Barmy je prosinec až únor. Od března neustále stoupá teplota až do poloviny května, kdy přicházejí monzuny. Deště pak trvají do poloviny října.
3. Doprava
Měsíční vízum lze sice získat už od roku 1994, ale cestování po Barmě má stále svá omezení. Mnohé oblasti jsou turistům stále uzavřeny. Ornitologové, kteří jsou při návštěvě limitováni časem, budou potřebovat terénní automobil s pohonem 4×4, aby zvládli projet co největší území bez ohledu na cesty, jež jsou mnohdy v žalostném stavu. Ti s dostatkem času mohou využít rozsáhlou síť autobusových a leteckých linek.
4. Ubytování a stravování
Po cizincích je obvykle požadováno, aby k ubytování využívali jen předem určené hotely, které mají pouze základní vybavení a jsou dost drahé. Jídla bohatě kořeněná kari můžete spláchnout místním pivem značky Mandalay. Takže kari a pivo bude asi nejběžnějším dietou birdera v Barmě.
5. Bezpečnost a zdraví
Doporučena je imunizace proti žloutence, obrně, tyfu a žluté zimnici. Rozumná je také prevence proti malárii. Hygienické standardy jsou tu velice nízké, jak se dá předpokládat v jedné z nejchudších zemí světa. Vodu na pití je dobré sterilizovat nebo převařit. Zákazy cestování do některých oblastí mají své opodstatnění. Provozovat birdwatching není určitě vhodné v oblastech, ve kterých operují protivládní povstalci. Jedná se zvláště o sever a severovýchod Mandalaye. Také účast v různých prodemokratických demonstracích může mít neblahé následky.
6. Ptačí druhy
V Barmě bylo zaznamenáno přes 970 druhů ptáků, což je nejvíce ze všech zemí jihovýchodní Asie. K nejzajímavějším patří polák černohlavý (Aythya baeri), sokolík bělokostřecový (Polihierax insignis), satyr Blythův (Tragopan blythii), bažant Humeové (Syrmaticus humiae), dytík křivozobý (Esacus recurvirostris), holub purpurový (Columba punicea), zoborožec rudokrký (Aceros nipalensis), pita nepálská (Pitta nipalensis), suříkovec rudohřbetý (Pericrocotus erythropygius), drozd černoprsý (Turdus dissimilis), drozd severočínský (Turdus feae), majna bělokrká (Acridotheres albocinctus), bramborníček běloocasý (Saxicola leucurus), bramborníček bengálský (Saxicola jerdoni), brhlík pruhohlavý (Sitta magna), sojkovec popelavý (Garrulax cineraceus), sojkovec panenský (Garrulax virgatus), sojkovec Austenův (Garrulax austeni), sojkovec karmínový (Liocichla phoenicea), timálie kopinatá (Babax lanceolatus), timálie stříbrouchá (Leiothrix argentauris), timálie kutia (Cutia nipalensis), timálie znamenaná (Minla ignotincta), sýkora černohrdlá (Poecile hypermelaenus), sýkora nádherná (Melanochlora sultanea), strdimil Gouldové (Aethopyga gouldiae), strdimil plamenoocasý (Aethopyga ignicauda) a hýl šarlatový (Haematospiza sipahi).
V Barmě žijí čtyři endemické druhy: straka kápovitá (Crypsirina cucullata), brhlík barmský (Sitta victoriae), timálie barmská (Turdoides gularis) a timálie tenasserimská (Schoeniparus dubia).
7. Zajímavé lokality
Barma má nejpestřejší avifaunu ze všech zemí jihovýchodní Asie. V současné době, kdy postupně pomíjejí restrikce týkající se dlouhodobějšího cestování po této zemi, se určitě najde množství birderů, kteří sem zamíří.
Infrastruktura zaměřená na turistický ruch je tu prozatím v plenkách. Mimo velká města je nejvhodnější cestovat terénním automobilem s pohonem všech čtyř kol. Odměnou za drsné a poměrně finančně náročné cestování mohou být čtyři endemické druhy a mnoho dalších druhů ptáků, které lze vidět v sousedních zemích jen výjimečně.
Holub purpurový a špaček mongolský (Sturnus sturninus, listopad až březen) byli pozorováni v parku Hlawgaw (Hlawa), který se nachází ve vzdálenosti 45 minut jízdy od Yangonu (Rangoon) cestou na Pyi.
Timálie barmská se vyskytuje v trnitých kovinách a palmových hájích obklopujících množství pagod města Pagan (Bagan). Pagan je nedaleko hlavního města a leží na řece Ayeyarwady (Irrawaddy) v poměrně suché centrální části Barmy. U řeky žije také husa tibetská (Anser indicus, listopad až březen), dytík křivozobý, ouhorlík malý (Glareola lactea), čejka říční (Vanellus duvaucelii), rybák ostroocasý (Sterna acuticauda), rybák říční (Sterna aurantia), zoboun bělokrký (Rynchops albicollis). V okolní otevřené krajině se pak dá vidět křepelka černoprsá (Coturnix coromandelica), lelek džunglový (Caprimulgus asiaticus), vlha modroocasá (Merops philippinus), ťuhýk barmský (Lanius collurioides), majna barmská (Sturnus burmannicus), skřivánek indický (Calandrella raytal) a ze zimních hostů například slavík kaliopa (Luscinia calliope), rákosník tlustozobý (Acrocephalus aedon) nebo budníček Armandův (Phylloscopus armandii). Endemická straka kápovitá je k nalezení v otevřených křovinatých porostech na úpatí Mount Popa poblíž Paganu a ve zbytcích suchých opadavých lesů podél cesty západně z Paganu na Mindat. Ve stejných biotopech se vyskytuje také luňákovec černý (Aviceda leuphotes), jestřábec bělooký (Butastur teesa), sokolík bělokostřecový (Polihierax insignis), alexandr Finschův (Psittacula finschii), alexandr růžový (Psittacula alexandri), žluna větší (Picus flavinucha), špaček černokrký (Sturnus nigricollis), majna velká (Acridotheres grandis) a vrabec žlutobřichý (Passer flaveolus).
South Chin Hills
Jižní část pohoří Chin se nachází v západní Barmě poblíž severovýchodní Indie. Jedná se o strmé hory, kterými k jihu vybíhají Himálaje. Vrcholky kopců leží ve výšce 2.600 m n.m. a nalezneme tu jehličnaté, stálezelené listnaté a dubovo-pěnišníkové lesy s tak fantastickými ptačími druhy, jako je např. satyr Blythův, pita nepálská, endemický brhlík barmský a vrabec žlutobřichý.
Věnujte se vysokým, lesy zarostlým svahům severozápadně od Mindatu. Hýl barmský, který byl zastižen pouze tady a na hoře Victoria o pár km dále k jihu, se vyskytuje ve vysoko položených dubových lesích, ve kterých najdete také satyra Blythova, sojkovce Austenova (v bambusových porostech), timálii černokaštanovou (Pteruthius rufiventer), timálii drozdí (Actinodura waldeni) a mlynaříka Aegithalos bonvaloti.
Na hoře Victoria jižně od Mindatu žije také endemický brhlík barmský, satyr Blythův a timálie tenkozobá (Xiphirhynchus superciliaris). Severně od Mindatu leží Bonzon, malé městečko na břehu řeky. V okolních suchých listnatých lesích se dá najít drozdek černohřbetý (Enicurus immaculatus), vlha hnědohlavá (Merops leschenaulti), strakapoud indický (Dendrocopos mahrattensis), datel indomalajský (Dryocopus javensis), datel břidlicový (Mulleripicus pulverulentus), kraska červenozobá (Urocissa erythrorhyncha) a suříkovec růžový (Pericrocotus roseus).
North Chin Hills
Opadavé listnaté a stálezelené lesy těchto hor jsou domovem značného množství ptačích druhů, které už nebyly zaznamenány dále k jihu v okolí Mindatu. Patří k nim drozd černoprsý, sojkovec popelavý a sojkovec panenský.
Za základnu k prozkoumání této oblasti je vhodné zvolit Ramhtlow ležící severně od města Haka. Zajímavé jsou opadavé lesy středních poloh v okolí silnice – drozd černoprsý, timálie skvrnitá (Spelaeornis formosus) – a stálezelené lesy vyšších poloh.
Nížinné stálezelené a suché listnaté lesy kolem Aung Chan Tha východně od Kalewy jsou domovem kukačky smaragdové (Chrysococcyx maculatus), kukačky drongovité (Surniculus lugubris), zoborožce Austenova (Anorrhinus austeni), housenčíka indočínského (Coracina polioptera), loskutáka žlutohlavého (Ampeliceps coronatus), bulbulce šedočelého (Alophoixus flaveolus), bulbulčíka olivového (Iole virescens), sojkovce chocholatého (Garrulax leucolophus), timálie hnědolící (Alcippe poioicephala), sýkory nádherné, květozoba krásného (Dicaeum chrysorrheum), strdimila rubínového (Anthreptes singalensis) a také gibbona huloka (Hoolock hoolock). Vzácný suříkovec rudohřbetý se vyskytuje v otevřené krajině mezi Monywou a Mandalayí.
Kalaw
Ve zbytcích stálezelených listnatých a jehličnatých lesů v sousedství rekreačního střediska Kalaw ležícího na náhorní plošině Shan ve střední Barmě žije druhově podobná avifauna jako v severozápadním Thajsku, které je na východě. Patří k ní např. bažant Humeové a brhlík pruhohlavý. Při výpravách za ptáky se věnujte okolí vesnice Kalaw, která leží na silnici spojující Thazi a Taunggyi.
Jezero Inle
Na tomto mělkém jezeře a v jeho bažinatém okolí s rýžovými poli se vyskytuje řada mokřadních druhů ptáků včetně velice vzácného bramborníčka bengálského. Jezero můžete prozkoumat z některé z lodí, které jsou k vypůjčení v Yaunghwe ležícího na jeho severním břehu. Za pozornost stojí četné ostrůvky plovoucí vegetace a okolí Mong Pai v jižní části jezera (jeřáb Antigonin – Grus antigone).
Pověsti o možném výskytu kachny růžovohlavé (Rhodonessa caryophyllacea) v severní Barmě vás mohou přimět uzavřít okruh touto zajímavou zemí jihovýchodní Asie. Tyto zvěsti jsou ale založeny jen na nezaručených zprávách lovců. Poslední potvrzené pozorování tohoto druhu o kterém se předpokládá, že vyhynul, pochází z Indie z roku 1935.