| Oficiální název: Albánská republika Hlavní město: Tirana Rozloha: 28 748 km2 Počet obyvatel: 3 520 000 (odhad) Oficiální jazyk: Albánština Státní zřízení: parlamentní republika Hlavní náboženství: 70% muslimové, 20% pravoslavní, 10% katolíci Čas: SEČ 0 Měna: Lek (ALL) (0.236 KČ) Víza: Bezvízový styk Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Albánie leží u Jaderského moře. Při pobřeží se nachází pás nížin, zbytek země je hornatý. Území státu je protkáno bohatou říční sítí, tyto toky jsou však zpravidla nesplavné. Na východě se nacházejí 3 velká jezera. Podnebí v nížině je příjemné středomořské, v horách drsnější (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Nejvhodnější období k návštěvě Albánie je začátkem léta, kdy jsou tu jednak stálé druhy, ale i ptáci přilétající až v létě jako např. sedmihlásek olivní. Z hledika běžného turisty je nejzajímavějším obdobím léto, nejlépe od června do srpna, ale dá se tu příjemně pobýt i v květnu a září.
3. Doprava
Po Albánii můžete jezdit minibusy a autobusy (jsou poměrně levné), železniční síť je omezená. Pokud se do země vydáte vlastním automobilem, je dobré počítat s poměrně řídkou sítí čerpacích stanic. Zajistit si pronájem auta je velice složité.
4. Ubytování a stravování
V místech, kde se vyskytují cizinci, bývá podstatně dráž, než tam, kde je zahraniční turista (nebo obchodník) výjimkou. Tak můžete počítat, že za oběd v hlavním městě zaplatíte (po přepočtu) i výrazně více než 100 Kč. Bývá zvykem nechávat obsluze cca 10% dýško. Levné ubytování může přijít na 200 Kč, v hotelu střední kategorie však i na 10krát tolik. Mimo hlavní město je levněji, nečekejte ale služby, na které jste zvyklí z turistických oblastí vyspělého světa. Mnoho Albánců mluví italsky, což se může hodit při domlouvání ubytování.
5. Bezpečnost a zdraví
Po nepokojích v roce 1997 se bezpečnostní situace postupně zlepšuje, ještě stále však neodpovídá běžným evropským standardům. Velká města a hlavní trasy spojující zemi s Makedonií a Černou Horou jsou v zásadě bezpečné. Některé provinční oblasti, zvláště na hranicích s Kosovem jsou stále rizikové. Albánie stále ještě není destinací vhodnou pro individuální turistiku. Nelze doporučit provozování horské turistiky, některé oblasti nebyly doposud prozkoumány, hrozí nebezpečí útoku divokých zvířat, náročné klimatické podmínky.
Kvalita dopravní infrastruktury je na velmi nízké úrovni. Železniční doprava je zastaralá a dosud není napojena na mezinárodní síť.
6. Ptačí druhy
Mezi druhy, které lze v Albánii zastihnout patří kormorán malý (Phalacrocorax pygmeus), pelikán bílý a kadeřavý (Pelecanus onocrotalus a P. crispus), orebice horská (Alectoris graeca), lejsek černokrký (Ficedula semitorquata), zedníček skalní (Tichodroma muraria), sedmihlásek olivní (Hippolais olivetorum), pěnkavák sněžný (Montifringilla nivalis) a pěvuška podhorní (Prunus collaris).
7. Zajímavé lokality
V severozápadní části země leží jezero Shkodra. Jde o mělkou rozlehlou vodní nádrž překračující hranice do Černé Hory a Jugoslávie, kde je známo pod jménem Skadar. Jezero samo s okolím poskytuje útočiště řadě vodních ptačích druhů. Nachází se tu po rumunské Dunajské deltě a Dobrudži kromě hnízdiště pelikánů kadeřavých i druhá největší hnízdní kolonie kormoránů malých na světě. Z pěvců se tu vyskytuje sedmihlásek olivní. Dalšími zaznamenanými druhy jsou polák malý, volavka vlasatá, ibis hnědý, ouhorlík stepní, rybák bahenní, vlha pestrá, ťuhýk menší, brhlík skalní, rákosník tamaryškový, sedmihlásek šedý, pěnice mistrovská, vrabec pokřovní, konipas luční (ssp. Feldegg) a strnad černohlavý. Jezero je přístupné od východu z městečka Shköder.
Podobné spektrum ptačích druhů obývá pobřežní laguny a mokřiny kolem delty řeky Driny. V blízkých kopcích lze pozorovat orebici horskou, která se vyskytuje i v pohoří Korabi severovýchodně od Tirany společně se zedníčkem skalním, sýkorou temnou, pěnkavákem sněžným a pěvuškou podhorní.
K dalším atraktivním lokalitám patří jezera Ohrid, Megalí Prespa a Mikrí Prespa. Jde o tři přirozená horská jezera na jihovýchodě Albánie, asi 85 km od Tirany, obklopená lesy zarostlými horskými svahy. Jsou tu k vidění jak vodní ptáci, tak i specialitky východního Středomoří jako například strnad šedokrký.
Orebici horskou, sedmihláska olivního a strnada šedokrkého je možné zastihnout zvláště kolem nejsevernějšího jezera Ohrid, které pokračuje do Makedonie. U jihovýchodně položeného jezera Megalí Prespa, které přechází také do Makedonie a do Řecka, je hnízdní kolonie pelikánů, ačkoli tyto lze spíše vidět u jižního jezera Mikrí Prespa pokračujícího také do Řecka. Nejznámější albánská hnízdní kolonie pelikánů kadeřavých se nachází asi 100 km jihozápadně od Tirany v místech zvaných laguny Karavasta. Počátkem roku 1990 se tu zdržovalo 50 až 60 párů pelikánů, zatímco v květnu 1996 tu bylo jen 25 ptáků. Celkově bylo v této rezervaci zaznamenáno 200 ptačích druhů včetně kormorána malého, pelikána bílého, kachnice bělohlavé, motáka stepního, orla mořského a volavého (v zimě) a ouhorlíka stepního (léto). K dalším ornitologicky zajímavým místům, která stojí za to navštívit patří na jihu pás nížin podél Jaderského pobřeží zvaný Pishe Poro, rozsáhlé příbřežní laguny Gjol i Nartes, poloostrov Karaburun několik kilometrů jihozápadně, malý kamenitý ostrůvek Sazan nedaleko odsud a přilehlé saliny. Volavky vlasaté a sedmihlásci olivní byli také pozorování na úplném jihu Albánie, v okolí brakických příbřežních lagun Butrintil.