birdwatcher.cz

Projekt na záchranu jespáka lžícozobého (Eurynorhynchus pygmeus)

Téměř před pěti lety jsem našel na stránkách BirdLife International článek o objevu jespáků lžícozobých zimujících na pobřeží Myanmaru (Barmy) v oblasti Bengálského zálivu a v Martabanské zátoce. Celkem se jednalo o 84 jedinců druhu, jehož celosvětová populace rapidně klesá a v současné době čítá snad jen 120 párů. Tato zpráva mě zaujala, a proto jsem čas od času zadal heslo „spoon-billed sandpiper“ (což je anglické označení jespáka lžícozobého) do internetového vyhledávače a prošel si pár nových informací. Vždy to bylo velice zajímavé a poučné čtení.

V polovině loňského roku se na webu BBC objevila informace týkající se unikátního projektu na záchranu tohoto druhu. Tým specialistů tehdy vyrazil do severovýchodního Ruska, aby z jeho hnízdišť získal oplodněná vejce a založil hnízdní populaci v zajetí. Dějištěm odchovu jespáků se měla stát rezervace Wildfowl & Wetlands Trust (WWT) v anglickém Slimbridge (Gloucestershire), kde bylo za tímto účelem vybudováno nové odchovné zařízení.

Na záchranné akci organizované WWT a Birds Russia se podíleli odborníci z Royal Society for the Protection of Birds, British Trust for Ornithology (BTO), BirdLife International, ArcCona, the Spoon –billed Sandpiper Task Force a Moskevské ZOO. K tomuto výjimečnému kroku bylo přistoupeno kvůli obavám, že bez lidského zásahu jespák lžícozobý maximálně do deseti let vyhyne. Vždyť jeho populace se v posledních letech tenčila každoročně téměř o polovinu.

Jespák lžicozobý je jediným bahňákem se zobákem rozšířeným do podoby lžíce. Pohybuje se mezi severovýchodním Ruskem, zátokou Martaban v Myanmaru a Bengálským zálivem v Bangladéši. Během své migrace dlouhé přes 8000 km prolétá Japonskem, Severní a Jižní Koreou, Čínou, Vietnamem, Thajskem, Barmou, Bangladéší a Indií. Jeho stavy klesají v důsledku lovu na zimovištích, úbytku a rekultivací přílivových oblastí a díky nové výstavbě, což platí pro většinu asijských zemí na trase jeho tahu.

Jespák lžícozobý (Eurynorhynchus pygmeus) při hledání potravy. Zdroj: http://www.bbc.co.uk/

Vědci tedy vybudovali v ruské tundře zařízení, do kterého chtěli umístit vejce získaná na hnízdišti. Ta zde měla zůstat po dobu inkubace až do vylíhnutí mláďat, která měla být po vyvedení letecky transportována nejprve do moskevské ZOO.

„Je zcela zřejmé, že jespák lžícozobý nemůže být zachráněn bez zásahu, který by snížil nebezpečí ohrožující jeho divokou populaci. Je ovšem velice obtížné takového obratu dosáhnout tak rychle, aby byla odvrácena hrozba vyhynutí tohoto druhu. Vytvořením v zajetí chované populace můžeme získat nějaký čas k dobru“, řekl vedoucí výzkumu WWT, Dr. Geoff Hilton.

Další zpráva z 12. července 2011 byla obrazová a zachycovala klubání mláďat jespáka. Celkem se z dvaceti získaných vajíček vyklubalo 17 mláďat. 11. listopadu 2011 informovala BBC o tom, že bylo do rezervace WWT v Slimbridge dopraveno 13 jespáků lžícozobých poté, co strávili 60 dní v karanténě moskevské ZOO. Všechna mláďata, která letecky doputovala na letiště v Heathrow, měla podle zprávy „jasné oči a byla čilá“.

Mládě jespáka lžícozobého v karanténě moskevské ZOO. Zdroj: http://www.bbc.co.uk/

Tým, který získal vejce v tundře Čukotky, vedl Nigel Jarrett z WWT. V rozhovoru pro BBC Nature uvedl: „Prozkoumali jsme 100 čtverečních mil tundry, každý den jsme ušli asi 10 mil tajícím sněhem a ledem. U prvního hnízda, které jsme našli, ležela mrtvá samice jespáka lžícozobého. Byla to srdcervoucí zkušenost, ale během několika následujících dní se nám podařilo najít první hnízdo s vejci.“

Získaná vejce putovala do inkubátoru. Ze všech vajec se začala mláďata klubat velice brzy během jejich transportu lodí do Anadyru. Následně byla zanechána v moskevské ZOO a posléze byla dopravena na Heathrow.

„Hlavním cílem je vychovat potomstvo pocházející z populace chované v zajetí a vrátit je do přírody. Mezitím musíme zajistit, abych nedocházelo k dalšímu ničení životně důležitých biotopů tohoto druhu a k jeho lovu. Tím dáme tomuto tajuplnému malému bahňákovi možnost nového začátku“, řekl Dr. Jevgenij Syroechkovskyi z Birds Russia.

Po příjezdu do rezervace Slimbridge byla mláďata umístěna na dalších 30 dní do karantény. Poté byla umístěna do příslušného aviária. Pracovníci WWT je nechtějí vystavit stresu způsobeného návštěvníky a proto budou do návštěvnického centra přenášet pouze video pořízené v aviariu. Do budoucna by chtěli získat dostatek ptáků k vytvoření životaschopné populace čítající alespoň 10 párů.

První fáze záchranného projektu se tedy zdá být úspěšná. V letošním roce bylo do Slimbridge dopraveno dalších 20 vajec, z nichž bylo odchováno 14 mláďat. Dopravou vajec namísto mláďat vyklubaných daleko na Sibiři se tentokrát předešlo jejich vleklému a nebezpečnému transportu s karanténou v moskevské ZOO. Vejce byla v tomto případě nejprve uložena v inkubátoru na stanici v Meinopylgino, pak byla přepravena vrtulníkem do Anadyru a dále pokračovala přes Moskvu do Slimbridge.

Na zimovištích jsou bahňáci loveni do sítí. Mnohým lovcům tak zajišťují zdroj obživy. Zdroj: http://www.bbc.co.uk/

K záchraně jespáka lžícozobého by ovšem měly přispět i další, souběžně vedené projekty. V sibiřském Meinopylgino by měla být inkubována další vejce pocházející z přirozených hnízdišť. Mláďata z nich vyvedená by měla být po dosažení vzletnosti vrácena přímo do přírody. Z jednoho hnízda je totiž vyváděno ve volné přírodě průměrně jen 0,6 mláděte a to díky vysoké predaci ze strany chaluh, hranostajů a syslů veveřích (Spermophilus beecheyi). Vypouštěním uměle odchovaných mláďat by se každoroční hnízdní úspěšnost zvýšila řádově o stovky procent. Dále by se tato mláďata měla označovat barevnými kroužky a také satelitními lokátory. Díky tomu by mohla být objevena nová a prozatím neznámá zimoviště tohoto druhu.

To všechno jsou opatření prováděná na hnízdišti. Nutná je také ochrana na zimovištích. Například v Myanmaru organizuje BANCA vyhledávání lovců, kteří se živí odchytem bahňáků do sítí. Těm se pak snaží zajistit alternativní zdroj příjmů. To vše spolu s osvětou.

Osobně na mě podobné zprávy působí blahodárně a doufám, že záchrana jespáka lžícozobého bude úspěšná. Nejen jemu, ale i Vám přeji do nového roku hodně zdaru a pohody.


Další informace

Saving Spoon-billed Sandpiper – informační web BirdLife International
Saving the Spoon-billed Sandpiper – informační web Wildfowl & Wetlands Trust

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *