Před několika lety mi půjčil Luboš Doupal stařičkou určovací příručku s názvem The Macmillan Field Guide to Bird Identification s tím, že jde o vynikající terénní literaturu k určování ptáků a že by si ji jednou velice rád přečetl v češtině. Jednalo se o poměrně kompaktní brožovanou knihu, která vyšla v roce 1989 coby první díl dvousvazkové publikace s ilustracemi Alana Harrise a Laurel Tuckerové a s textem Keitha Vinicomba. Zaměřena byla na ptáky Británie a její zvláštností bylo, že se nesnažila pokrýt všechny druhy dané geografické oblasti, ale podrobně se věnovala určitým skupinám ptáků, které autoři považovali za obtížně určitelné.
Ve stejném duchu se nesl i druhý díl s názvem The Macmillan Birder´s Guide to European and Middle Eastern Birds, který vyšel v roce 1996. Opět ho ilustroval Alan Harris, ale textem ho opatřil Hadoram Shirihai a David Christie. Tento díl se neomezoval jen na území Britských ostrovů, ale pokrýval mnohem větší geografickou oblast.
Jak už bylo řečeno, každé skupině snadno zaměnitelných ptáků byla věnována samostatná kapitola nabízející mnohem podrobnější popis určovacích znaků jednotlivých druhů, než v té době nabízely běžné určovací klíče. Vše navíc doprovázely názorné ilustrace s popiskami. První díl zmíněné publikace se brzy stal klasikou – byl velice dobře hodnocen a měl v 90. let minulého století značný vliv na zdokonalení určovacích schopností britských birderů.
V roce 2014 se k radosti ornitologů objevila na pultech knihkupectví publikace s názvem The Helm Guide to Bird Identification. Jedná se o aktualizovaný a rozšířený první díl výše zmíněné určovací příručky, jejímiž autory zůstávají Keith Vinicombe, Alan Harris a Laurel Tuckerová. Tato kniha je opět zaměřena na obtížně určitelné druhy a jak píše Keith Vinicombe, „má podobu série dobře ilustrovaných určovacích „mini“ článků“, které poskytují „návody, jak určovat ptáky v terénu s ohledem k prostému vnímání tvaru jejich těla, letu, chování a hlasovým projevům… – tedy na základě celkového vjemu, kterým na nás ptáci působí a který se často označuje termín jizz“. Je nutné podotknout, že se od prvního vydání razantně zvýšila kvalita tisku a ilustrace jsou nyní větší a názornější. Navíc jsou zde zohledněny změny statusu mnohých druhů související se změnami v taxonomii, které proběhly v posledních dvaceti letech. Nový „Vinicombe“ je určen jak pro relativní začátečníky, tak pro mnohem zkušenější ornitology a o jeho kvalitě svědčí nadšené recenze v birdwatcherských časopisech a na různých webových stránkách.
No a teď mohu konečně potěšit Luboše Doupala. Během následujících týdnů spatří světlo světa také česká verze této skvělé určovací příručky. Její název bude prostý – Příručka k určování ptáků (se zaměřením na podrobný popis snadno zaměnitelných druhů). Vyjde v nakladatelství Ševčík v překladu Roberta Doležala a v odborné redakci Jiřího Horáčka. Realizační tým se tedy zcela shoduje s tím, který provázel v roce 2012 vydání „Svenssona“. V této příručce jsou sice popsány druhy, se kterými se můžeme setkat na území Britských ostrovů (s výjimkou Irska), ale jejich převážná většina se vyskytla nebo se může objevit i na území ČR a tudíž se jedná o publikaci, která stejnou měrou poslouží i našim pozorovatelům ptáků. V českém překladu je nahrazena, doplněna nebo přepracována kapitola „Kde a kdy“ tak, aby vyhovovala našim podmínkách.
Takže Lubo, nakonec si toho Vinicomba přece jen v češtině přečteš. Už brzy. 🙂
