(překlad z knihy Good Birders Don’t Wear White: 50 Tips From North America’s Top Birders)
Bylo to jako záblesk z modrého nebe, skupina ptáků se mihla v zorném poli překvapených birderů. „Co to ksakru bylo?“ zaznělo z úst většiny z nich. K zachycení určovacích znaků nebyla vůbec žádná příležitost a zklamání ze ztracené příležitosti rostlo. Náhle se ozval osamělý hlas. „Bekasiny,“ řekl klidně. „Byly to bekasiny.“
Ostatní na něj hleděli s nedůvěrou. Ozvaly si i posměšné poznámky. „Prosím Tě, jak jsi na to přišel?“, zeptal se ho laskavým, ale nesouhlasným tónem uznávaný průvodce této příležitostné skupiny lidí. „Měly dlouhá, štíhlá a špičatá křídla; střední velikost; ozývalo se hvízdavé mávání křídel; letěly rychle a klikatě“, zazněla odpověď. Průvodce souhlasně přikyvoval hlavou nad přesností toho popisu. Podobný typ rychlého, ale přesného terénního pozorování se stává běžnějším v případě, pokud birder pozorně využije při počátečním určení dojmu, kterým na něj pozorovaný objekt působí.
Před tím, než jsem se podílel na sepsání knihy The Shorebird Guide, tak bych zareagoval asi podobně jako ten uznávaný vedoucí skupiny, zoufalý nad tím, že nemohu za této situace použít tradičních analytických terénních metod k určení ptáků. Nyní bych se ale přirovnal spíše k tomu osamělému hlasu z předchozího příběhu, protože dokážu využít jednodušší přístup založený na „dojmu“, jehož výsledkem je určení ještě více ptáků než dříve.
Určování ptáků na základě dojmu, kterým působí, je shodné se známějším určováním na základě „jizz“ nebo „GISS“ (tedy celkového dojmu, velikosti a tvaru – angl. general impression of size and shape). Tento přístup by měl zohledňovat i další pomocné ukazatele, jakými jsou biotop, chování, celkové zbarvení, hlasové projevy, které napomohou vytvořit během okamžiku neuvěřitelně přesný obrázek každého druhu. Dalším důležitým faktorem tohoto přístupu je přímé porovnání s dalšími druhy, zvláště těmi známými, abychom určily velikost, vzhled a strukturu pozorovaného jedince (tyto výrazy mohou popsat jejich synonyma, struktura znamená popis jednotlivých částí těla a tvar jeho celkovou stavbu). Přímé porovnání s obecně známými druhy je tím nejlepším způsobem, jak dostat do oka jemné rozdíly ve velikosti, struktuře a v opeření. Je to velice povznášející pocit, když zjistíte, že velmi podobné druhy, které jste dříve nedokázali v terénu určit, dokážete nyní dokonale odlišit díky prostému pozorování s ohledem na jejich tvar, strukturu a další dojem.
Určování ptáků na základě dojmu funguje nejlépe, když se zaměříte na několik základních, neměnných znaků. Při identifikaci se nespoléhejte pouze na jeden nebo dva znaky; pro definitivní určení použijte vše, co vám pohled nabízí. Začněte tím, že si do detailů uvědomíte vše, čím na vás působí ptáci na vaší zahradě a použijte to jako vzor při určení velikosti a dalším srovnání s neznámými druhy, které budete pozorovat později. Po nějakém čase budete znát každý druh tak důkladně, že si nově budete utvářet dojem jen z druhů neznámých. Zjistíte, že proces určování ptáků u vás probíhá téměř podvědomě, že známé druhy určujete okamžitě a jen u těch neznámých se u vás spustí zjišťování drobností spojených s určováním na základě dojmu.
Vědomí, že jste se zařadili do elitní skupiny lidí schopných správně určit pozorovaného jedince za nejrůznějších podmínek, je velmi uspokojující. Užijte si zábavu spojenou s tímto přístupem ať jste kdekoli. Vždyť přesně o tomhle ve skutečnosti birding je!
KEVIN KARLSON patřil dvacet sedm let mezi fotografy divoké přírody. Je členem redakční rady časopisu WildBird, autorem pravidelného sloupku „Birder´s ID“ a spoluautor knihy The Shorebird Guide. Aktivně se podílí na činnosti ornitologické společnosti fungující na Cape May, dvacet let je členem faunistické komise v New Jersey, je zakladatelem a presidentem Jaeger Tours, malé cestovní kanceláře určené pro milovníky ptáků (www.jaegertours.net) zaměřené především na požitek z birdingu a pobytu v přírodě.
Kevin Karlson. Zdroj: http://www.meadowblog.net/
