(překlad článku BirdLife International)
RSPB (partner BirdLife ve Velké Británii) ve spolupráci s několika dalšími organizacemi rozjela poslední pokus vedoucí k nalezení jednoho z nejvzácnějších ptáků světa.
Její výzva směřovala k nalezení zbytkové populace kolihy tenkozobé (Numenius tenuirostris), ať už se nalézá kdekoliv. Tohle prohlášení padlo na devátém setkání Conference of the Parties to the Convention on Migratory Species (UNEP_CMS COP 9; volný překlad: Konference úmluvních stran zabývajících se tažnými druhy ptáků) v Římě konané od 1. do 5. prosince 2008.
Poslední potvrzené pozorování kolihy tenkozobé (Numenius tenuirostris) pochází z Ománu v roce 1999
(Foto: Gris Gommersall/RSPB Images).
Koliha tenkozobá klasifikovaná jako kriticky ohrožený druh je nejvzácnějším ptákem nalezeným v Evropě, na Blízkém Východě a v severní Africe s posledním potvrzeným pozorováním pocházejícím z roku 1999. Ještě v průběhu 19. století byla považovaná za vcelku běžnou, ale během 20. století její početnost dramaticky poklesla. Její migrace směřovala z předpokládaných hnízdišť na Sibiři přes střední a východní Evropu na zimoviště v severní Africe a Blízkém Východě. Ještě v 60. a 70. létech minulého století byla v Maroku zaznamenána hejna čítající přes sto exemplářů. Z období mezi lety 1980 a 1990 existuje jen 103 pozorování a v letech 1990 – 1999 počet záznamů klesl na 74. Poslední ověřené zdroje mluví o výskytu jednoho až tří ptáků. Koliha tenkozobá se dá v terénu snadno přehlédnout a její identifikace také není jednoduchá. Navíc se předpokládá, že během tahu využívá země jako Irák a Írán, které byly v posledních letech zkušeným ornitologům relativně nepřístupné.
„Jde o poslední šanci nalézt kolihu tenkozobou“ – Richard Grimmett, vedoucí ochranářské sekce BirdLife
„Ačkoli situace vyhlíží pro kolihu tenkozobou dost chmurně, tak situace kolem druhů, které se v poslední době vrátili „ze záhrobí“, nás může naplňovat optimismem. Jsme nadšenci a hledání tohoto druhu nevzdáme“, prohlásila Nicola Crockford, členka RSPB a vedoucí projektu pracovní skupiny zabývající se kolihou tenkozobou. „Navíc je známo, že tento druh obýval velice odlehlá místa, takže je možné, že několik ptáků může stále zimovat v izolovaných částech severní Afriky nebo Blízkého Východu. Také je možné, že bude objeveno nějaké neznámé hnízdiště kdesi uprostřed střední Asie. Naše hledání je v každém případě bojem o čas.“
Pracovní skupina sestavila příručku, která by měla v terénu napomoci při určování a následném hlášení výskytu kolihy tenkozobé. Tento pomocný materiál má podobu mp3 souboru ke stažení s hlasem kolihy a mapy všech posledních pozorování rozdělených podle data. Znamená to, že birdeři budou nyní přesně vědět, co, kdy a kde hledat. Jejich práci bude nápomocna i technická podpora. Přístroje k satelitnímu sledování jsou nyní již tak malé, že by jejich použití u kolihy tenkozobé nemělo být problémem. V případě, že by nějaká byla nalezena a odchycena, pak budou všechna místa, na kterých se během tahu zastaví, pečlivě monitorována. Analýzy peří z muzejních exponátů kolihy mohou brzy napomoci stanovit přibližné místo jejich hnízdišť (jediné záznamy o hnízdění pocházejí z let 1909 – 1924 z okolí Tary ležíčí v oblasti Omsk-Novosibirs v jihozápadní Sibiři).
„Jde o poslední šanci kolihu tenkozobou nalézt. Jestli tento druh ztratíme, bude to první vyhynulý evropský druh po ústřičníkovi kanárském (Haematopus meadewaldoi), který zmizel v roce 1981“, řekl Richard Grimmet, vedoucí ochranářské sekce BirdLife. „Spustili jsme tzv. The BirdLife Preventing Extinctions Programme, který by měl ve světě přispět k záchraně nejvíce ohrožených druhů ptáků. Pro mnohé druhy – jako je koliha tenkozobá – je prvním krokem potvrdit, jestli vůbec ještě ve volné přírodě přežívají a následně zjistit lokality, na kterých se zdržují a ty pak důsledně chránit.“
Určovací příručka kolihy tenkozobé ke stažení je zde (PDF 143KB).
Mapa zobrazující výskyt kolihy tenkozobé od roku 1900 je zde (PDF 400KB).
