Slovensko a Rakousko 2008

22.II.2008

Další jednodenní výlet ke slovenskému Gabčíkovu a rakouskému Lange Lacke.

Jeden z kalousů ušatých skrývajících se ve starém tisu v zámeckém parku v obci Gabčíkovo.


Není to ani deset dní a pouštíme se téměř ve stejné sestavě opět k jihu. Tentokrát nám chybí jen Jirka Ševčík. Gabčíkovo nás posledně po ornitologické stránce velice nadchlo a lhal bych, kdybych tvrdil, že na nás v týdnu nezapůsobila také zpráva o pozorování morčáka chocholatého – Lophodytes cucullatus (17.2.). Zajímavé je, že stejný druh byl ve stejný den pozorován i v jižních Čechách na Vlhlavském rybníku.
Tentokrát nespěcháme. Pokud bude ráno mlha, tak není proč. Cesta ubíhá za denního světla příjemně. Vždyť je to z Brna vlastně jen kousek. Na hrázi u Čuňova zjišťujeme, že hladina Hrušovské zdrže je rovná téměř jako zrcadlo, že dohlednost je fantastická a že nám chybí víčko od motoru, ze kterého celou cestu stříkal olej. Petr se s chladnou hlavou ptá místních na nejbližší servis a odjíždí. My zatím s Lubošem prohlížíme nádrž a rameno Dunaje pod hrází. Nejpočetnější kachnou je opět hohol severní a překvapují nás desítky kormoránů malých. Ještě nejsme ani u budovy Danubiany, když se Petr vrací a spokojeně konstatuje, že víčko, které sehnal, je mnohem hezčí, než to původní.
Od místního ornitologa se dozvídáme o nocovišti kalousů ušatých přímo ve vesnici Gabčíkovo. Hrušovskou zdrž máme prohlédnutou a tak se jedeme mrknout k zámečku v městečku. Kalousi tu zimují v několika hustých tisech. Je jich tu asi 25 a pod stromy jsou stovky vývržků. Zkoušíme pár fotek a vracíme se k nádrži k našemu oblíbenému pozorovacímu místu u Dobrohošti. Podél betonových břehů jsou stovky chocholaček, ale také několik desítek poláků kaholek a početné hejno turpanů hnědých. Času je stále ještě dost a tak se rozhodujeme pro rychlý přesun k rakouskému Lange Lacke.

Na vodní hladinu několik desítek metrů od nás usedlo s hejnem běločelek také devět bernešek rudokrkých.

Vodné dielo Gabčíkovo
čas: 9:25 – 13:40
pozorované druhy: hohol severní (100x), polák chocholačka (1.000x), polák velký (200 ex.), potápka malá (10 ex. na průsakovém kanále), kormorán velký (200 ex.), husa běločelá (50 ex., přelet), lyska černá (100x), labuť velká (10 ex.), kachna divoká (500 ex.), morčák malý (80 ex.), racek bělohlavý (30 ex.), kormorán malý (100 ex.), potápka roháč (60 ex.), hvízdák eurasijský (22 ex.), konipas bílý (8 ex.), volavka bílá, volavka popelavá (8 ex.), čejka chocholatá (3 ex.), konipas horský (2 ex.), racek bouřní (50 ex.), racek chechtavý (50 ex.), morčák velký (30 ex.), kopřivka obecná (4 ex.), turpan hnědý (80 ex.), polák kaholka (40 ex.)
strnad obecný, vrabec polní, linduška luční, káně lesní (3 ex.), skřivan polní, červenka obecná, střízlík obecný (zpěv), mlynařík dlouhoocasý, stehlík obecný, kalous ušatý (25 ex, zámecký park v Gabčíkově, 12:00 – 12:20), drozd brávník (300 ex.), špaček obecný (300 ex.), hrdlička zahradní

Další z ne příliš kvalitních fotografií bernešek rudokrkých pořízených u Lange Lacke téměř za šera.

Asi za hodinu se ocitáme v JV cípu Lange Lacke. Auto necháváme u vinice a pouštíme se kolem stepního jezera k místům, kde jsme viděli přistávat hejno hus. Vzduch je vlhký a teplý. Je úplné bezvětří. Teplota se tu zdá být ještě vyšší, než na Slovensku. Nad vodou pokřikují čejky a podél břehů hledají potravu husice liščí. Pole, na kterém jsme viděli husy, je necelý kilometr od nás. Vyhlédli jsme si blízkou pozorovatelnu, ale už cestou k ní co chvíli netrpělivě stavíme monokuláry a nahlížíme do hejna. Hned při prvním zběžném pohledu se v hejnu objevilo několik bernešek rudokrkých. Zatím je jich sedm. Naše vzrušení narůstá, přidáváme do kroku. Husic je podél břehů asi desítka. Ozývají se hlasy čírek obecných a my zpocení konečně lezeme na pozorovatelnu. Nedaleko nás jsou asi dvě tisícovky hus běločelých. Roztáhnout nohy stativu, sundat krytky a pěkně zleva doprava. Nápadně zbarvené bernešky se objevuji a zase mizí v zákrytu běločelek. Snažím se počítat jen ty viditelné. Šest, sedm. Bernešky jsou ve dvojicích, ve trojicích a najednou jich mám celé malé hejnko, jedenáct, dvanáct. Paráda! Nahlas hlásím počty a chlapi zatím pozorují blízké menší jezírko, na kterém jsou stovky hvízdáků, lžičáků a kopřivek. Tak ještě jednou z druhé strany. Když prohlížím poslední husy vlevo, tak mám 16 bernešek rudokrkých!
Oblačnost se protrhává a ukazuje se slunce. Je sice už nízko nad obzorem, ale stále se dá skvěle pozorovat. Daleko na severu se bíle rozsvěcuje celý les bílých větrných elektráren. V nekonečných pruzích před nimi přeletují další a další hejna hus. Říkám si, že přece není možné, abychom měli takové štěstí a narazili zrovna na to pravé hejno. Jestli jsou bernešky třeba jen v jednotlivých kusech v každém hejnu hus, tak jich tu musí být v širokém okolí několik desítek. Luboš mi říká, abych se otočil k Lange Lacke a zkusil spočítat husice, že sám nemůže věřit tomu, co vidí. Na hladině je jich skutečně 62. Zatímco počítám, tak nám rozechvělým hlasem říká: Chlapi, já mám bernešku tmavou. Pojďte se rychle podívat. Před běločelkami opravdu pochoduje dospělá berneška tmavá! Jsme nadšeni. Občas se celé hejno zvedne, přeskupí se a zase sedne na pole. S menší skupinou hus přilétá jen několik desítek metrů před nás na hladinu devět bernešek rudokrkých. Nemůžeme se nabažit toho pohledu. Obloha za našimi zády mezitím žloutne, oranžoví a na obzoru zřetelně vystupuje silueta zasněžených Alp. Je nádherně. Žádnému z nás se nechce odejít.
Slunce klesá a barví odspoda roztrhanou vatu mraků do ruda. Úchvatný západ slunce se zrcadlí v klidné jezerní hladině. Odcházíme za šera. Nad rákosím přeletuje pustovka a kus za ní další. Jejich tmavé stíny křižují zbytek jasné oblohy. K autu přicházíme za tmy s posledními šmouhami teplejší barvy na obzoru. Zbytek oblohy přechází v kovovou modř a pak už v čerň posetou hvězdami. Vzduch vlhce voní. Závěr dnešní výpravy byl velkolepý. Překvapeně zjišťujeme, že jsme tu byli tři hodiny. Nadšeně se k nim stále vracíme. Celý tento dokonalý den pak ještě podtrhává ochutnávka dokonalých vín ve sklípku ve Velkých Bílovicích. 🙂

Dokonalý západ slunce u stepního jezera Lange Lacke.

Lange Lacke
čas: 15:00 – 18:00
pozorované druhy: husice liščí (62 ex.), čejka chocholatá (20 ex.), čírka obecná (100 ex.), moták pilich (3 ex.), husa běločelá (2.500 ex.), husa velká (100 ex.), berneška rudokrká (16 ex.), berneška tmavá, hvízdák eurasijský (180 ex.), lžičák pestrý (20 ex.), kopřivka obecná (100 ex.), labuť velká (50 ex.), kalous pustovka (6 ex.), orel mořský (2 ex.)

Zapadající slunce vykresluje na obzoru kontrastní linii kopců včetně zasněžených Alp.