16.I. – 21.I.2008
Krátká výprava k nizozemským zimovištím bernešek.
Po většinu cesty severně od Amsterdamu nás provázela hejna bernešek.
Nizozemsko, jak praví ornitologické příručky, je zemí, ve které se dá v zimě zastihnout ten nejzajímavější výběr labutí, husí a kachen v Evropě. Nejvhodnější období na zimující druhy je od konce listopadu do začátku března. My jsme si vybrali týden v druhé půlce ledna a myslím, že jsme neudělali chybu.
Naše cesta začala po příjezdu do Holandska v Amsterdamu a pokračovala podél pobřeží. Nejprve se jednalo o východní břeh IJsselmeer, což je nyní již téměř sladkovodní nádrž oddělená od mělkého Waddenzee (Watten Meer – wattové moře) 32 km dlouhou hrází Afsluitdijk. Jeho hladina omývající nizozemskou provincii Flevoland je pod úrovní volného moře. Pak jsme projeli k severu provincií Friesland (Frísko) a tím se dostali na pobřeží wattového moře Waddenzee. Jde o velice mělké moře oddělené od Severního moře pásem Západofríských ostrovů. Při odlivu se obrovské plochy dna wattového moře obnažují a na tři z pěti ostrovů je tak možné dojít suchou nohou. Za přílivu se moře opět plní mohutnými proudy vody protékajícími mezi ostrovy. Několik dalších dnů jsme pak strávili na nejvýchodnějším z ostrovů, na Schiermonnikoogu.
Přehledová mapa Západofríských ostrovů náležejících k Holandsku.
Přehledová mapa Západofríských ostrovů náležejících k Holandsku.
16. ledna 2008
Je to cesta přes celou republiku, než se dáváme dohromady. Stejná sestava z podzimní Hortobágy. Petr s Milanem sjíždějí od Svitav do Brna, kde jim cpu do Scuda svoji rozměrnou a těžkou výbavu. Tři na předním sedadle uháníme na Prahu. Trochu nás zdržuje hustý provoz, ale bez nehod a bloudění vyjíždíme na opačném konci města směrem na Plzeň. S Jirkou se scházíme u věznice na Borech. Stěhujeme se k němu do Berlinga, které úspěšně plníme až po střechu. Doplňujeme zásoby, tankujeme plnou nádrž a před dvanáctou polední už míříme na Rozvadov. Silnice jsou většinou suché a počasí téměř jarní. Nemálo času ztrácíme ve dvou kolonách aut, které jsou roztaženy na několik kilometrů a posunují se jen velice neochotně. U frankfurtského letiště si poznamenávám do zápisníku první pozorování – na elektrických drátech podél silnice tu sedí několik tisíc špačků obecných. Zdá se, že i sem se pomalu dostavuje jaro.
Hranice s Holandskem přejíždíme kolem sedmé či osmé večer. Provoz na silnicích a jejich hustota nás překvapuje. Jako bychom vjeli do země, která je tvořeno jen nekonečnými propletenci asfaltových silnic střídaných městy. Nikde ani náznak přírody. Vybíráme si Arnhem, kde se chceme poohlédnout po noclehu. Dlouho se motáme v ulicích, než nacházíme trojici hotelů. Cena nás trochu překvapuje. Na osobu a noc se pohybuje nad 50 €. Jedeme zkusit štěstí jinam. Arnhem opouštíme kolem půl desáté. Následují čtyři hodiny hledání! Ostatní hotely a motely jsou ještě dražší. S velkou dávkou rezignace se s úlevou ocitáme před malým hotýlkem v ulicích Amsterdamu, kam jsme původně ani nechtěli. Platíme tu stejnou cenu, kterou bychom dali už v Arnhemu a nedočkavě natahujeme svá jízdou pokroucená a otlačená těla na měkká lůžka. Úspěšnou cestu a zakončení dne zapíjíme vynikajícím červeným vínem.
První dvojici husic egyptských (Alopochen aegyptiacus) jsme zastihli v přístavu u Lelystadu.
17. ledna 2008
Moc jsme toho nenaspali, ale už v devět musíme opustit parkovací místo před hotelem. Trošku těžkou hlavu a nedospalé oči nám nahrazuje vynikající snídaně v ceně ubytování. Vyjíždíme do městských ulic rozpuštěných v mlze. Proudy cyklistů na nádherných pohodlných kolech po obou stranách ulic směřují do zaměstnání. Úzké cihlové domy, plavební kanály s čluny a hausbóty, obrovská světla semaforů, křik racků, vlhká slaná vůně ve vzduchu a u chodníků doslova hromady zaparkovaných bicyklů. Tak vypadá dnešní Amsterdam.
Přejíždíme zátoku Gooimeer, abychom se ocitli v provincii Flevoland nacházející se na jakémsi vnitrozemském ostrově. U Almere se dostáváme na pobřeží IJsselmeer s hladinou sníženou pod úroveň moře volného. Po pravé ruce máme rákosiny a vodní laguny rezervace Oostvaardersplassen. Po levé ruce mořská hladina ztrácející se po stovce metrů v mlze. Viditelnost se naštěstí postupně zlepšuje. K JZ nad námi protahují nesčetné klíny hus běločelých. Hned na jedné z prvních lagun plave devět labutí zpěvných a na zamokřených loukách za ní se pase asi 800 bernešek bělolících. Naše představy, které jsme před návštěvou Holandska měli, se začínají uskutečňovat. Podél pobřeží jsou stovky chocholaček a několik desítek poláků velkých. Těsně za plotem ohraničujícím rákosiny rezervace postává jelen a poklidně nás pozoruje. Je to nezvyklý pohled, když si uvědomíme, že tu široko daleko nejsou žádné rozsáhlejší lesy.
V přístavu severně od Lelystadu se krom nádherné repliky stařičkého korábu zdržuje také dvojice husic egyptských. Opouštíme Flevoland směrem na Emmeloord a Lemmer. Pokračujeme po N359 na Balk. Už cestou se v polích začínají objevovat větší hejna bernešek bělolících. Hned v tom prvním je asi 4.000 ptáků. V hejnu kavek a racků bouřních hledajících potravu na poli, vyzobává něco z trávy několik stovek doupňáků a dalších 44 husic egyptských.
Objíždíme jezero Fluessen. Čím dál k severu, tím více potkáváme bernešek. S autem se dostáváme do jejich těsné blízkosti. Na focení je bohužel velice špatné světlo. Z polí se jich zvedají tisíce. K moři se přibližujeme přes Gaast a Makkum. Na náspech oddělujících moře od pevniny postávají desítky ústřičníků a vodoušů rudonohých. Fouká silný vítr a spouští se déšť. Tentokrát nehodláme opakovat včerejší několikahodinové hledání holetů a zastavujeme hned u druhého v Leeuwardenu. Jde o Hotel Oranje (cena za dvoulůžkový pokoje je 105 €). Pokoje jsou luxusní. Neodolám a napouštím si vrchovatou vanu horké vody.
Venku vydatně prší. Zítra nás čeká Schiermonnikoog. Mohlo by se vypršet přes noc, abychom si ostrov mohli pořádně prohlédnout.
Amsterdam – Makkum
čas: 9:00 – 16:50
pozorované druhy: potápka roháč (30 ex.), labuť velká (početná hejna pasoucí se v polích, asi 150 ex.), holub hřivnáč (60 ex.), racek chechtavý (x100), racek mořský (2 ex.), racek stříbřitý (x10), kos černý (10 ex.), kachna divoká (300 ex.), holub domácí (20 ex.), kormorán velký (100 ex.), vrabec domácí (10 ex.), straka obecná (15 ex.), volavka popelavá (100 ex., hlavně na polích), polák velký (200 ex.), lyska černá (300 ex.), potápka malá (4 ex.), husa běločelá (20.000 ex.), racek žlutonohý (20 ex.), sojka obecná (3 ex.), vrána černá (x100), hohol severní (50 ex.), polák chocholačka (3.000 ex.), morčák malý (60 ex.), husice liščí (24 ex.), husa velká (250 ex.), volavka bílá, labuť zpěvná (35 ex.), berneška bělolící (20.000 ex.), kopřivka obecná (4 ex.), ťuhýk šedý, poštolka obecná (3 ex.), káně lesní (20 ex.ú, lžičák pestrý (300 ex.), čejka chocholatá (2 ex.), zvonek zelený, špaček obecný (500 ex.), husice egyptská (8 ex. – Lelystad (11:30), 44 ex. – Balk (13:45)), sýkora koňadra, kavka obecná (200 ex.), polák kaholka (M – Ketelmeer (13:00)), holub doupňák (200 ex. – Ketelmeer), havran polní (50 ex.), hrdlička zahradní (20 ex.), vodouš rudonohý (20 ex.), ústřičník velký (50 ex.), morčák velký (10 ex.) – celkem 46 druhů
Hejna bernešek bělolících (Branta leucopsis) nás provázela celý první den v Holandsku.
18. ledna 2008
Doháníme spánkem všechny zameškané hodiny. Venku je po ránu modrá obloha a od pusy jde pára. Z terasy hotelu sleduji ranní cvrkot ve městě. Náš hotel je naproti vlakovému nádraží. Po chodníku na druhé straně silnice opět projíždějí ta nejkrásnější kola. Nikdo si tu nehraje na sportovce. Žádná horská kola a pestrobarevné dresy. Postavičky v kabátech a sukních na pohodlných kolech se světly poháněnými dynamem.
Po půl desáté opouštíme Leeuwarden – město, kde se narodila v roce 1876 Mata Hari – a frčíme nejprve k východu na Hurdegaryp a pak k severu na Dokkum. Modrá obloha se začíná skrývat za přicházející oblačnost. Z oblasti, která je kousek před námi, byla před několika dny hlášena berneška rudokrká a ssp hrota bernešky tmavé. Nejdříve zastavujeme, abychom si prohlédli zelené pole, na kterém se pase asi 120 kolih velkých. Pak už následuje první hejno bernešek. Jsou v něm ve stejném poměru bernešky tmavé a bělolící. Tmavé bernešky žádný z nás v těchto počtech ještě neviděl. Bonusem je pak berneška rudokrká. Nevím, jestli se mi ještě někdy přihodí, abych měl v zorném poli dalekohledu tři druhy bernešek. Paráda! Zkoušíme fotit, ale ptáci mají únikovou vzdálenost jen o něco menší, než 50 metrů. Nad námi přeletují malé skupiny skřivanů polních. Nejbližší kilometry silnice lemované pastvinami jsou plné bernešek.
V Lauwersoogu se nachází přístavní molo pro trajekty na Schiermonnikoog. Na mořské hladině plují naše první kajky mořské a ve skupině morčáků velkých také dva samci morčáků prostředních. Poflakujeme se po břehu a zkoušíme fotit kameňáčky pestré. Ve 12:45 se začínají prodávat lístky na trajekt (osoba 10,45 €). S auty mohou na ostrov jen místní. O přepravu vlastního auta lze zažádat v předstihu přes internet. My necháváme Berlingo na parkovišti na pevnině (4 € na den). Ve 13:30 odplouváme. Mělčiny podél ostrova jsou přecpané bahňáky a kachnami. Celou cestu, která trvá 40 minut, nás doprovázejí racci bouřní.
U přístavní hráze ostrova čeká uvítací procesí – desítky lžičáků, kopřivek a stovky ostralek. Za 2,30 € se vezeme autobusem do městečka. Projíždíme obhospodařovanou částí ostrova s farmami a zelenými poli plnými bernešek, Na informacích (kancelář VVV) si domlouváme pronájem domku za 125 € pro všechny na dva dny!. Za tuhle cenu by se tu dalo zůstat i déle. Paní na recepci nám řekla, že je stavení odemčeno; asi se tu se zamykáním nezdržují. Domek je skvěle zařízen. Jsme z něj nadšeni: obývák, kuchyně, koupelna a v podkroví dva dvoulůžkové pokoje. Na dveřích je cedulka s velice sympatickým jménem: Horst Scholtysek. Jeho podobizna – šedivý vousatý mořský vlk s dýmkou v ústech – visí na stěně a po celou dobu pobytu nám dělá společnost.
Asi hodinu před setměním se jdeme projít kousek za domek, kde v písečných dunách ostrůvkovitě roste březovo-olšový lesík s příměsí borovice černé. Je tu ale ticho. Jen několik modřinek a mlynaříků. Vracíme se za drobného deště. Dnes nám tu bude jako doma.
Nedaleko Morry se nám v zorném poli dalekohledu objevily dokonce tři druhy bernešek najednou.
Leeuwardeen – Dokkum
čas: 9:40 – 10:20
pozorované druhy: havran polní, racek bouřní, hrdlička zahradní, racek stříbřitý, vrána černá, holub hřivnáč, kachna divoká, labuť velká, racek chechtavý, straka obecná, slípka zelenonohá, lyska černá, hvízdák eurasijský, racek žlutonohý, poštolka obecná, sojka obecná, špaček obecný, kos černý, husice egyptská (2 ex.)
Morra
čas: 10:30 – 10:50
pozorované druhy: berneška tmavá (500 ex.), berneška bělolící (500 ex.), berneška rudokrká, husa běločelá (100 ex.), skřivan polní (30 ex.), kameňáček pestrý (2 ex.), hvízdák eurasijský (30 ex.), kavka obecná, koliha velká (120 ex.)
Leeuwersoog – přístav
čas: 11:10 – 13:00
pozorované druhy: kajka mořská (6 ex.), morčák prostřední (2M), morčák velký (16 ex.), vodouš rudonohý (170 ex.), ústřičník velký (4 ex.), lyska černá (20 ex.), racek mořský (2 ex.), racek bouřní (30 ex.), racek chechtavý (10 ex.), racek stříbřitý (10 ex.), husice liščí (20 ex.), hohol severní (15 ex.), kopřivka obecná (6 ex.), kachna divoká (10 ex.), kameňáček pestrý, potápka malá (2 ex.)
Schiermonnikoog
čas: 16:00 – 16:50
pozorované druhy: sýkora modřinka (2 ex.), mlynařík dlouhoocasý (8 ex.), bažant polní
Téměř jediní cestující na horní otevřené palubě trajektu Monnik plujícího na ostrov Schiermonnikoog.
19. ledna 2008
Celou noc nám do domku buší poryvy větru a do oken klepou kapky deště. Rozednívá se dost pozdě (asi o hodinu později, než u nás, přichází i soumrak). Počasí moc nadějně nevypadá. Po snídani na sebe navlékám nepromokavé vrstvy a vyrážím ven. Mirně poprchává, oblohou se honí nízká šedivá oblaka, ale je docela teplo. V dunách zarostlých travou na severu ostrova potkávám několik střízlíků.
Na pobřeží pěkně vyfukuje. Obnažené písečné dno se teď při odlivu táhne do dálky. Usedám zády k patě písečných dun, které na ostrově dosahují výšky až 20-ti metrů a stativákem projíždím mělčiny. Bahňáci začínají přibývat – břehouši rudí (jeden je už ve svatebním), jespáci obecní a kolihy velké. Dohání mě Petr s Jirkou. K seznamu přidáváme jespáky rezavé a písečné. Na travou zarostlém pobřeží s jizírky mořské vody hledají potravu bernešky tmavé, husice liščí a několik hus velkých. Mezi trsy trávy přistává také malé hejnko skřivanů ouškatých.
Posunujeme se ze severní části ostrova k západu a pak k jihu. V zahradách domů se pasou hejna bernešek. Zkoušíme fotit, ale stále jsou dost daleko. U mola jižně od městečka se odpoledne shromažďují ústřičníci. Přilétá hejno kulíků zlatých a kameňáčků. S přílivem se mělké ostrůvky zmenšují. Objevujeme jespáka mořského, kulíka písečného a v kamení podél břehu lindušku skalní. Obloha se protrhává a nabízí nám až teď v podvečer několik slunečních paprsků. Pole u farem se plní dalšími berneškami, zatímco u mola rostou počty ústřičníků.
Slunce pohasíná, na modré obloze svítí bílý bochan měsíce. Turisté, kteří vyrážejí na večerní projížďku na kolech podél pobřeží, se dostávají do těsné blízkosti bernešek tmavých. Některé si pouštějí blíže k tělu i nás. Světla je bohužel tak málo, že fotky budou spíš rozmazané. Za celý den jsme už pěkně ošlehaní větrem a hladoví. Vracíme se do domku. Okna obývacích pokojů jsou ve městečku velká a bez záclon. Každá domácnost je tu jako ve výkladní skříni. I ta naše pánská musí poskytovat místním svérázný pohled.
Schiermonnikoog
čas: 9:35 – 16:30
pozorované druhy: kavka obecná (300 ex.), kos černý, hrdlička zahradní, pěnkava obecná (4 ex.), bažant obecný (6 ex.), straka obecná (4 ex.), vrabec domácí (10 ex.), racek bouřní (50 ex.), střízlík obecný (7 ex.), kulík bledý (x100 podél severního pobřeží), jespák obecný (x1000), jespák písečný (x100), koliha velká (x100), berneška tmavá (2.000 ex.), ústřičník velký (x1000), hvízdák eurasijský (300 ex.), husice liščí (500 ex.), ostralka štíhlá (200 ex.), kajka mořská (20 ex.), břehouš rudý (x100), jespák rezavý (10 ex.), hohol severní (10 ex.), racek stříbřitý (300 ex.), racek mořský (300 ex.), vodouš rudonohý (100 ex.), husa velká (50 ex.), čejka chocholatá (30 ex.), skřivan ouškatý (30 ex.), linduška skalní, kulík zlatý (250 ex.), bekasina otavní, káně lesní, skřivan polní (4 ex), vodouš kropenatý, jespák mořský, kulík písečný, stehlík obecný (20 ex.), alkoun úzkozobý (uhynulý)
S písečnými dunami za zády pozorujeme rozlehlé pláně pláží plné bahňáků.
20. ledna 2008
Od rána prší a fouká silný západní vítr. Už včera jsme se rozhodli, že zůstaneme na ostrově ještě jeden den. Kancelář VVV je zavřená. Je neděle. Peníze za poslední den ubytování budeme muset dát do obálky a hodit je pak do schránky. Milan nás navnadil včerejšími fotkami, tuleňů ze severního pobřeží, takže se pouštíme tam.
Na kraji podmáčeného březového lesíka potkáváme hejno drobných pěvců – koňadry, modřinky, uhelníčci, králíčci obecní a mlynaříci s tmavou kresbou na hlavě (ssp europaeus). Krom nich nás míjejí poklusávající skupinky místních sportovců. Jsou jen lehce oděni. Na rozdíl od živých balíků našich těl musejí být dost otužilí. Následují spoře porostlé písečné duny. Vítr zesiluje. Scházíme k pobřežním pláním. Abychom se dostali k plážím v těsné blízkosti mohutně rozvlněného moře, musíme brodit přes několik mělkých lagun. Chlapi to zvládají v botech, já se raději zouvám. Vítr se do nás silně opírá a těsně nad zemí rychle unáší kotouče písku. Pláž je plochá a stále širší. Po levé straně rozvlněné zpěněné moře, před námi nekonečné písčiny přecházející kdesi v dáli v obzor a po pravé straně asi 8 metrů vysoké písečné duny porostlé trávou.
Asi 50 m před námi se objevuje veliký tmavě zbarvený sokolovitý dravec. Prolétá těsně vedle nějakého turisty, takže si můžeme jeho velikost srovnat s výškou lidské postavy. Je mnohem větší, než sokol. Touhle dobou tu může zimovat jen raroh lovecký. Dravec proletuje podél písečných dun a mizí za porostem borovic. Jeho pohyby jsou elegantní a mávání křídel znatelně pomalejší, než u sokola. Vzhledem k velikosti a zbarvení se shodujeme na mladém rarohovi loveckém (po návratu zkouším najít na Youtube nějaké video raroha loveckého; nacházím jen jedno, ale způsob letu dokonale odpovídá našemu dravci).
Tuleni se někde skrývají. Petr pokračuje neohroženě v mokrých botech podél pobřeží k východu a my se s Jirkou pouštíme napříč přes ostrov k jihu. Na polích mezi farmami jsou opět hejna bernešek tmavých a bělolících. U přístavu se na mělčině zdržují lžičáci a stovky ostralek.
Nejvíce mě zaujalo následující pozorování. V hejnu bernešek bělolících nacházím čtveřici tmavě vybarvených hus, které mají velice nevýrazné znaky bernešek s patrným přechodem mezi tmavšími prsy a světlejším břichem a s náznakem světlejší barvy na lících, ale jinak jsou krom bílého podocasí tmavě černohnědé. V jejich blízkosti se pohybuje jedna husa běločelá. V celém hejnu bernešek je jen ona. Možná se jedná o křížence této husy s berneškou bělolící a ty nevýrazné tmavé husy jsou loňská mláďata.
Na pobřeží fouká vítr tak prudce, že si ani nemůžeme postavit stativáky, aby nám je neshodil. Ptáky pozorujeme ze závětří malého domku u přístavu. Provázeni hejny ústřičníků a kolih velkých se vracíme k městečku. Šeří se.
Výkladní skříň našeho obydlí nabízí kolemjdoucím opět ten stejný pohled jako předcházející večery. Čtveřice chlapíků sedících kolem stolku popíjí červené víno a s určovacími klíči v rukách živě debatuje o všem možném. Pak následuje prohlížení fotoúlovnků na displejích digitálů a občas poznámka o tom, co by tomu všemu řekl náš kapitán Scholtysek, který nás pozorně sleduje z obrazu na stěně.
Schiermonnikoog
čas: 11:50 – 16:30
pozorované druhy: polák chocholačka (7 ex.), lyska černá (20 ex.), mlynařík dlouhoocasý (12 ex.), sýkora koňadra (6 ex.), sýkora modřinka (8 ex.), sýkora uhelníček, králíček obecný (2 ex.), linduška luční (3 ex.), stehlík obecný (10 ex.), racek mořský (x10), raroh lovecký (imm.), káně lesní (2 ex.), holub hřivnáč (4 ex.), kulík zlatý (6 ex.), poštolka obecná (2 ex.), vrána černá (50 ex.), racek chechtavý (x10), racek stříbřitý (x10), ostralka štíhlá (500+), lžičák pestrý (200 ex.), linduška skalní (15 ex.), ústřičník velký (x100), koliha velká (x100), berneška bělolící (5.000 ex.), berneška tmavá (500 ex.), husa běločelá, kavka obecná (200 ex.), kachna divoká (100 ex.), hvízdák eurasijský, čejka chocholatá (30 ex.), konopka obecná (12 ex.), vodouš rudonohý (x10), jespák obecný (x10), jespák písečný, kameňáček pestrý (10 ex.), alkoun úzkozobý (uhynulý)
Při pobřeží Waddenzee a na ostrovech doplnily bernešky tmavé (Branta bernicla) hejna bernešek bělolících.
21. ledna 2008
V nezamčeném domku po nás zůstává jen několik bankovek na stole jako poplatek za poslední noc, dvě prázdné lahve na krbu a závan vůně klobásů, které tvořily každodenní menu některých z nás. Vycházíme do tmy. V 7:10 odjíždíme autobusem za 1,60 € do přístavu. K našemu překvapení po nás nikdo nechce poplatek za zpáteční cestu trajektem. Na pevninu s námi pluje jen několik místních, kteří na lodi snídají a čtou si noviny.
Projíždíme zemědělskou krajinou jihovýchodně od Leeuwersoogu. Pečlivě vyhlížíme do polí, jestli třeba ještě někde nezahlédneme nějakou labuť malou, ve kterou každý z nás tak trochu doufal. V zamokřených polích je pusto, jen několik labutí velkých.
Za Winschotenem před hranicemi s Německem ještě sjíždíme k mořské zátoce. Začíná hustě pršet. Rákosiny před námi vypadají za přílivu nepřístupné. Následuje předlouhá cesta domů. Celou polovinu dne prší. Pole jsou zelená, řeky místy opustily své břehy, teploty nad nulou – je tu jaro. Občas kolem přeletí hejno špačků.
V Plzni se loučíme s Jirkou, přesedáme do Scuda a tři na předním sedadle uháníme k Brnu pod zataženou oblohou, přes kterou prosvítá měsíc v úplňku. Petr s Milanem pokračují na Svitavy.
Další krátký výlet za hranice všedních dnů je za námi. Myslím, že splnil naše očekávání a navíc nás inspiroval k dalším možnostem, kam se příště vrátit. Zběžně procházím pozorování několika minulých dní na nizozemském webu Dutch Birding. Na Texelu byl v době našeho pobytu pozorovaný racek růžový a Sabinův. Nepochybuji o tom, že v budoucnu sem přijedeme zkoušet štěstí s nějakým tím „špekem“ i my. 🙂