Německo 2012

12.IX. – 16.IX.2012

Ostrov Helgoland a watové moře u Dagebüllu.

Helgoland je známý hnízdní kolonií terejů bílých (Morus bassanus), kteří patří k nejfotografovanějším objektům ostrova.

Helgoland, dvojici ostrůvků náležejících Německu a nacházejících se v Severním moři 46 km od pevniny, jsem prvně navštívil v červnu roku 2009. Tou dobou tu vyváděli mladé alkouni úzkozobí a tereji bílí. Mnohem atraktivnější jsou tyto ostrůvky v období tahu, kdy se tu na jaře a na podzim může objevit řada neobvyklých druhů jak ze Sibiře, tak ze Severní Ameriky. Z toho důvodu jsme tentokrát k návštěvě zvolili polovinu září. Ovšem počasí nám během těch necelých tří dnů strávených na ostrovech moc nepřálo. Ve stejném období by tu mohl birdwatcher trávit třeba týden nebo i čtrnáct dní a věřím, že by se i přes malou rozlohu (asi 1 km2) této pevniny uprostřed moře, nenudil.

Členové výpravy:
Robert Doležalwww.birdwatcher.cz
František Kopeckýfrantakope.rajce.idnes.cz
Jirka Ševčík – vedoucí výpravy


12. září 2012

Vedoucí výpravy Jirka řekl, že máme být ve středu v devět ráno na hlavním vlakovém nádraží v Praze. Co řekne vedoucí výpravy, to platí. Před devátou se scházím ve vestibulu s Františkem a hledáme, kde bychom dali menší snídani. Po delším hledání nalézáme a po troše rozhlížení zjišťujeme, že tu čepují i pivo. Po těch McDonaldech v okolí je to příjemná změna. Po snídani volá vedoucí výpravy, že máme k dobru další dvě hodiny. No čo už? Ne vždy jde všechno hladce. Dáváme další pivo a pozorujeme šrumec kolem sebe. Do lokálu se nejistým krokem vpotácelo individuum mužského pohlaví. Nejspíš má v krvi nějakou příměs. Nekoordinovaně se motá mezi stoly a kolem pultu a najednou drží v jedné ruce pomeranč, který se tu prodává za 10 korun, následuje dalších pár koleček a rychle vychází na ulici s kroasanem za 30 korun v druhé ruce a s číchsi novinami v podpaždí. Dokonalá etuda na téma, jak si zdarma opatřit jídlo. Přitom personál vůbec nic nezaregistroval. Venku prší. O chvíli později se znovu objevuje, ale tentokrát už si ho za pultem všimnuli a jeho výměnný obchod, kdy za jídlo nabízí nějaký řetízek, neakceptují. Stejně rozevlátě zase mizí.

Po třetím pivku odcházíme na stanoviště taxi, kde nás má Jirka vyzvednout. Když v jeho autě nádraží opouštíme, máme něco přes tři hodiny zpoždění. Obloha je polojasná. Chvíli svítí slunce a chvíli prší. Cesta přes Německo je sice zdlouhavá, ale na druhé straně to docela frčí. Kolem sedmé večer projíždíme Hamburk a po osmé hodině, již za šera, nalézáme na okraji Westerdeichstrichu pension Sonnenhof (Müschendörp 6), kde jsme spali před několika lety. Pokoje jsou volné právě pro nás. Sesedáme se v kuchyňce, večeříme, popíjíme pivka a mimo jiné střídavě v rukou mneme nového „svenssona“, který je na omak velice příjemný, byť jeho čeština občas mírně drhne. S prstem na rtech, to abychom nebudili naše letité spolubydlící, si s námi večer před spaním přišla vypít štamprdličku i paní domácí, která se veze na jakési euforické vlně způsobené zřejmě něčím, co zná snad ještě z dob svého hipísáckého mládí.

Další z momentek, která patří terejům – vítání po návratu jednoho z páru na hnízdo.


13. září 2012

Nad plochou pobřežní krajinou se vznáší přízemní vrstva mlhy. Na loukách se pase dobytek a v živém plotě u domu poskakují červenky, vrabci domácí a rehci domácí. Vypadá to na pěkný den. V 7:30 zasedáme ke snídani a v osm se už loučíme s paní domácí (ubytování přišlo na 18 euro za osobu).

V Büsumu jsme za pár minut. K plavbě na Helgoland volíme větší a rychlejší Funny Girl. Cena lístku s otevřeným návratem je 49 euro. Neplacené parkoviště v přístavu je zrušené. Cena placeného je 5 euro na den. Necháváme za oknem tři parkovací lístky a v devět sedáme do připraveného vláčku, který nás bere k lodi. Vybíráme si místa na stinné otevřené palubě a věnujeme se ptákům. Na moři loví rybáci dlouhoocasí a postupně se objevují 3 chaluhy pomořanské, potáplice severní, dvojice bernešek tmavých a sedm druhů racků. Nad písčitými mělčinami watového moře se pohybují mraky bahňáků. Předjíždíme Lady von Büsum, se kterou házejí vlny, a užíváme si vcelku klidnou houpavou plavbu. Za dvě a půl hodiny přesedáme do člunů, které nás berou na břeh.

Büsum – Helgoland
9:15 – 12:00
pozorované druhy: racek chechtavý (100 ex.), racek stříbřitý (50 ex.), linduška rudokrká (3 ex.), vlaštovka obecná (5 ex.), vrána černá (5 ex.), konipas bílý, kormorán velký (4 ex.), ústřičník velký (40 ex.), špaček obecný (80 ex.), racek mořský (5 ex.), racek žlutonohý (2 ex.), rybák dlouhoocasý (10 ex.), kajka mořská (4 ex.), racek bouřní, chaluha pomořanská (3 ex.), čírka obecná (7 ex.), racek malý (2 ex.), berneška tmavá (2 ex., přelet), racek tříprstý (2 ex.), turpan černý (3 ex.), potáplice severní (p. š.)

Nedaleko přístavu sedí v ulici u obchodu naprosto vyčerpaná červenka. Fotím ji kompaktem z půl metru. Pension Stadt Dresden, kde jsme bydleli posledně, je plný. O ulici dál se stěhujeme do pensionu La Paloma, který vede dvojice důchodců Wágnerových (cena za osobu je 28 euro). Následuje nákup, sváča a jdeme se projít po náhorní části ostrova. Ve vzduchu jsou desítky lindušek lučních a stále jsou slyšet i lindušky rudokrké. Velice početní jsou tu bělořiti šedí – nádherní, pestře zbarvení severští ptáci. Nedaleko kolonie terejů, kde je stále krmeno několik letošních mláďat, nás překvapuje přímo na chodníku sněhule severní. Nedaleko majáku je hluboký, křovinami a trávou zarostlý kotel. Zde pozorujeme krom neobvykle zbarvených rehků zahradních také lejsky šedé a černohlavé, několik budníčků větších, dvě pěnice hnědokřídlé a dvě konopky, z nichž jedna má po dvou barevných kroužcích na každé noze. Zůstáváme tu do posledních paprsků zapadajícího slunce. Pak se náhle ochlazuje.

Helgoland
13:50 – 18:00
pozorované druhy: rehek domácí (10 ex.), červenka obecná (5 ex.), lejsek šedý (2 ex.), racek stříbřitý (30 ex.), konipas bílý (10 ex.), linduška rudokrká (20 ex.), bělořit šedý (20 ex.), kavka obecná (15 ex.), terej bílý (300 ex.), sněhule severní, kormorán velký (300 ex.), kajka mořská (50 ex.), racek mořský (5 ex.), rybák dlouhoocasý (5 ex.), racek tříprstý (20 ex.), konipas luční, linduška luční (500 ex.), vrána černá (8 ex.), krahujec obecný, poštolka obecná, rehek zahradní (8 ex.), bramborníček hnědý (4 ex.), kulík písečný (hlas), lejsek černohlavý (2 ex.), vlaštovka obecná (2 ex.), strakapoud velký, budníček větší (6 ex.), konopka obecná (2 ex.), kos černý, pěnice hnědokřídlá (2 ex.), holub hřivnáč

Bereme bágly „domů“ a vyrážíme za kulturou. Paní domácí nám doporučila restauraci Seehund. Ulice jsou téměř prázdné. Zajímalo by mě, kolik má ostrov stálých obyvatel. Jakmile se odpoledne odplaví turisté, tak je tu ticho a klid. V hospodě dáváme rybu a tmavé pivo. Na účet podniku dostáváme prcka kmínky. Je to dokonalé zakončení na zážitky bohatého dne. Nad našima hlavama pátravě projíždí tmou paprsek světla z blízkého majáku, když se vracíme na ubytovnu. Načínám pivko, lehám si do postele k několika stránkám knihy a z rádia proudí klasika a později jazz.

Pro našince téměř exoticky působící rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus).


14. září 2012

Nemá smysl vstávat v sedm a jít se podívat na tereje ve vycházejícím slunci. Obloha je totiž hrozivě tmavá a fučí silný vítr. Zvuková kulisa za oknem připomíná startující proudové letadlo nebo průjezd nekonečného rychlíku. V půl deváté scházíme o patro níže, kde nám v salónku nachystala paní bytná Uršula snídani. Krásně se cpeme a Uršula za námi stále chodí a něco nám vykládá. Osobně rozumím asi tak každé desáté slovo. Přikyvujeme a stará paní povídá a povídá a občas někoho z nás šťouchne do ramene, aby přikyvoval ještě horlivěji. Je trochu problém tohle naše sezení ukončit a milou paní opustit.

Venku zatím řádí silný vítr. Co chvíli mírně sprchne. Jdeme do přístavu, abychom přejeli na vedlejší ostrov Düne. Dopravujeme se tam v jedenáct po silně rozhoupané mořské hladině. A to jedeme závětřím mezi ostrovy. Za kormidlo usedla mladá sympatická kapitánka. Na Duně funí snad díky plochému terénu ještě více. Za chvíli je tu pořádná dešťová přeháňka. Během několika minut jsme pěkně promočení. Naštěstí je blízko přístavu otevřená budova se stoly a jedním fungujícím radiátorem, kde můžeme částečně vyschnout. V jednu se na obloze objevuje modrá trhlina. Rychle jdeme ven. Na pláži s tuleni se dostáváme k bahňákům. Jsou tu kamenáčci, jespáci píseční a obecní, kulíci píseční a břehouš rudý. Trhlinou mezi mraky dokonce svítí slunce. Máme tři čtvrtě hodiny na focení a pozorování. Pak se znovu rychle přesouváme do otevřené budovy. Je tu další divoká přeháňka.

Krom jedné otužilé ženy se na plážích ostrova Düne povalovala skupina tuleňů obecných (Phoca vitulina).

Za necelou hodinu jsme venku zase. Ležíme v písku a bahňáci se pohybují v naší těsné blízkosti. Oblohou se prohnalo hejno rybáků severních a Franta pozoruje blízko břehu lovícího alkouna úzkozobého. Když neprší, tak nás vítr zasypává pískem. Máme ho všude. I v tomhle počasí se vzadu na pláži vrhá do vysokých mořských vln jakási zralá žena. Viděli jsme ji tu i včera z hlavního ostrova, kde jsme testovali nástavec Lens2Scope od Kenka, který z teleobjektivu udělá stativový dalekohled.

V pět odpoledne za sebou máme už několik spršek a útěků do budovy. Stále se držíme v její blízkosti, sledujeme oblohu nad hlavním ostrovem, odkud fouká, a v případě nutnosti se běžíme skrýt. Zdá se, že dnes ani nedorazily z pevniny pravidelné lodní spoje. Snad zítra funět přestane. Rád bych se zase v pořádku dostal domů. Jsem zkrátka jen obyčejná suchozemská krysa. V šest opouštíme Düne. Výjimečně neprší. Škoda, že jsme neměli možnost celý ostrov obejít. Mohlo se na něm skrývat dost zajímavých věcí.

Düne
11:10 – 18:00
pozorované druhy: racek tříprstý (20 ex.), špaček obecný (10 ex.), kormorán velký (60 ex.), racek mořský (25 ex.), racek stříbřitý (40 ex.), břehouš rudý, jespák písečný (3 ex.), kulík písečný (6 ex.), kamenáček pestrý (12 ex.), rybák severní (6 ex.), alkoun úzkozobý, straka obecná, vrána šedá (3 ex.), vlaštovka obecná (2 ex.), bělořit šedý (5 ex.), jespák obecný (4 ex.), linduška luční (30 ex.), konipas bílý (5 ex.), racek žlutonohý (15 ex.), kajka mořská (30 ex.), sýkora koňadra (Helgoland)

Následuje siesta na ubytovně. Dnes už v plánu nemáme vůbec nic. Daří se mi na rádiu naladit několik českých stanic. Otravy metylalkoholem pokračují. Budu si muset z bezcelní zóny na Helgolandu nějakou lahev přivézt, když je teď doma zákaz prodeje alkoholu.

Kulík písečný (Charadrius hiaticula) čelící prudkým písečným sprškám na ostrově Düne.


15. září 2012

Po ránu venku stále fučí vítr a občas sprchne. Vítr je snad o něco slabší. Bohatě snídáme a včerejší večerní kázání paní Uršuly je zapomenuto. Důrazně nás napomínala, že dvě sprchy za den prostě nelze akceptovat. Narážela asi na zálibu vedoucího výpravy. Voda je sem totiž vedena po mořském dně z pevniny. Stejně tak je sem přiváděna elektřina, datová spojení a odváděna voda odpadní. Pan domácí volá na informace, jestli nám dnes popluje loď. Opakovaně se nemůže dozvonit. Nád odpolední návrat do Büsumu visí ve vzduchu.

Balíme, zavazadla necháváme v domku a jdeme se projít nahoru nad útesy. Chvílemi dokonce svítí slunce. Něco přes hodinku zůstáváme u terejů, kteří v silném větru visí na místě ve vzduchu. Dole pod útesem je na pláži vidět fotograf. Kousek před ním pobíhají ty stejné druhy bahňáků jako včera na Düne, včetně břehouše rudého. V hejnu špačků pozorujeme hodně světlého jedince. Ještě před týdnem tu byl opakovaně pozorován mladý špaček růžový. Ten náš světlý špaček je jen mládě běžného druhu, které ještě nemá šat první zimy.

Vracíme se pro věci. Horst se dovolal na informace. Lady von Büsum nepluje, ale naše Funny Girl ano. Sláva! Pomalu se přesouváme dolů do města. Kluci sedají do hospody a mě to nedá, abych na chvíli neskočil do ruderálu pod útesem v blízkosti pláže. Včera tu byla pozorována linduška velká. Lindušek je tu dost, ale jen lučních. Chvíli také prohlížím bahňáky a racky. Dělám pár obrázků, abych se příležitostně zdokonalil v jejich určování v různém stáří. Vracím se do přístavu, sedám na lavičku a koukám po okolí. Také si listuji novým „svenssonem“ a ke své nelibosti nacházím jednu faktickou chybu. Asi budu muset zřídit stránku, kde budu nalezené chyby a překlepy shromažďovat, aby si je mohli kolegové ve svém výtisku opravit. Netrvá to dlouho a je tu i Franta s Jirkou. Na vodě se v naší těsné blízkosti ukazuje alkoun úzkozobý a z moře přilétá čáp bílý. Blíží se doba odplutí (16:00). Naloďujeme se na člun, který nás bere na palubu Funny Girl. Obsazujeme stejná místa, jako když jsme pluli na Helgoland. Loď je plná do posledního místečka. Jedou i lidé, kteří měli odplout už včera. Tentokrát jsme v závětří a i když kapitán hlásil, že si máme najít bezpečná místa, pevně se držet a hlídat si svoje zavazadla, aby nepoletovala po palubě, tak plujeme po vlnách docela klidně.

Helgoland – čáp bílý, hrdlička zahradní, holub hřivnáč (2 ex.), konopka obecná (12 ex.), alkoun úzkozobý

Od poloviny cesty se nad hladinou objevuje větší množství ptáků. Většinou jde o racky – tříprsté, malé, žlutonohé a bouřní, pak jsou tu rybáci dlouhoocasí a chaluhy příživné. Dvakrát se ukazuje buřňák lední a pak dokonce drobný a po povrchu vln tancující buřňáček malý. Franta má s předchozím druhem dva „lajfíky“ a já díky buřňáčkovi také jednoho. V Büsumu jsme za necelé tři hodiny hladké plavby.

Helgoland – Büsum
16:00 – 18:50
pozorované druhy: alkoun úzkozobý (8 ex.), chaluha příživná (9 ex.), buřňák lední (2 ex.), rybák obecný, rybák dlouhoocasý (30 ex.), racek malý (40 ex.), racek tříprstý (20 ex.), racek žlutonohý (20 ex.), turpan černý (26 ex.), racek bouřní (2 ex.), buřňáček malý, husice liščí (30 ex.)

V Edece doplňujeme pár drobností a vyrážíme k pensionu Sonnenhof. Teď cituji vedoucího výpravy: Dojeli jsme autem na předem určené místo a nechcouce vystoupit, vyslali jsme vedoucího výpravy vyjednávat. Byli jsme přijati s otevřenou náručí a mohli si obsadit zase své středeční pokoje. S tvářemi rudými, ošlehanými postupně větrem, skvěle otupujícím kinedrylem a irskou whiskou jdeme brzy spát.

Bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) – jeden z nejběžnějších pěvců protahujících přes ostrovy.


16. září 2012

Je to jako naschvál. Zatímco na ostrově se nás drželo mizerné zamračené počasí s deštěm, tak na pevnině přichází nádherný slunečný den babího léta. Snídáme a pouštíme se podél pobřeží k severu. Krátce zastavujeme u hráze v ústí řeky Eider. Na obnaženém dně jsou po odlivu desítky husic liščích. Kousek dál směrem na městečko Tönning nacházíme v polích hejno hus velkých. U stativáků s nimi trávíme následující půlhodinu, protože jsou tu s nimi na povláčených lánech také čejky, asi 150 kulíků zlatých, nějaká ta koliha, poletující pochop a racci bouřní. Daří se mi přečíst žlutý límec na huse velké s kódem 36N.

Tönning
9:30 – 10:00
pozorované druhy: husa velká (1000 ex., žlutý límec 36N), čejka chocholatá (700 ex.), husice liščí (40 ex.), kulík zlatý (150 ex.), bekasina otavní, vodouš rudonohý, racek bouřní (30 ex.), moták pochop (2 ex.), koliha velká (2 ex.)

Kousek dál u Reussenköge nalézáme první menší hejno bernešek bělolících. Jsou jich tu asi čtyři stovky. Na polích se pracuje a za projíždějícími traktory se shromažďují racci stříbřití a bouřní. Jinde jsou na strništích početná hejna špačků, čejek a vždy několik kulíků zlatých. Ve vzduchu se stále ještě ozývají vlaštovky. Chtělo by to ale tak čtrnáct dní nebo tři týdny počkat. V polích by to bylo určitě ještě zajímavější, protože by se ukázaly také bernešky tmavé a severské husy.

Klasickou zastávkou jsou příbřežní laguny Speicherbecken, které náleží k rezervaci Hauke-Haien-Koog. Jsme nedaleko Dagebüllu. Hned u jižní laguny jsou stovky hvízdáků, ale také desítky bernešek bělolících, kopřivek, husic nilských a bahňáků. S husami velkými splývá jedna husa indická, o kousek dál stojí berneška velká a na kůlu dřevěného plůtku odpočívá nádherný sokol. Počty hvízdáků narůstají na 2500 a přibývá také husic liščích, kterých je tu odhadem tak 450. Stačí přelézt val hráze táhnoucí se podél pobřeží a před námi se otevírají nekonečné pláně odhaleného dna watového moře. Stovky kolih a tisíce ústřičníků jsou asi těmi nejnápadnějšími druhy. Zde by se člověk mohl také potulovat týdny, protože rozloha bahen za odlivu je obrovská. Jen krátce zastavujeme u hráze nedaleko hotelu Fährhaus Schlüttsiel. Stačí se rozhlédnout a přibývá jespák rezavý, skupinka břehoušů rudých, v dálce berneška tmavá a když si pak uklízíme optiku, tak nad námi přeletuje kolpík. Škoda jen, že nás tlačí čas. Je půl druhé odpoledne a do večera tu musíme stihnout zpět do Prahy. Příště by stálo za to věnovat jen okolí Dagebüllu nejméně týden.

Hauke-Haien-Koog
11:40 – 13:30
pozorované druhy: berneška velká, berneška bělolící (180 ex.), husice liščí (450 ex.), husice nilská (60 ex.), kopřivka obecná (40 ex.), hvízdák eurasijský (2500 ex.), husa velká (200 ex.), kachna divoká (150 ex.), kormorán velký (10 ex.), čírka obecná (20 ex.), racek bouřní (300 ex.), sokol stěhovavý, racek chechtavý (50 ex.), jespák obecný (22 ex.), jespák malý (16 ex.), kulík písečný (10 ex.), koliha velká (5 ex.), vodouš tmavý (120 ex.), husa indická, ostralka štíhlá, berneška tmavá, jespák rezavý, břehouš rudý (3 ex.), kolpík bílý

Následujících sedm hodin nás vedoucí výpravy Jirka veze zpět do Prahy. I přes částečnou nepřízeň počasí to byl zajímavý výlet, kdy jsme měli možnost zase po dlouhé době okusit jedinečnou atmosféru mořského pobřeží Šlesvicka-Holštýnska v době podzimního tahu. Destinací, kde by birdwatcher mohl trávit část své časem limitované dovolené, je nespočet a pobřeží watového moře v Německu je zaručeně jednou z nich.

Jedno z posledních mláďat tereje bílého (Morus bassanus), které bylo ještě krmeno rodiči.