Izrael 2011 – 2. část

15. března 2011

Pozorovatelnou, ve které jsme si v měkkém písku ustlali, profukoval v noci vítr. Nad ránem se citelně ochladilo, ale celkově to byla příjemná noc. Spát jsme šli po setmění, takže jsem ve spacáku strávil asi deset hodin. Přílet stepokurů k vodní nádržce se nekonal. Jdeme si prohlédnout lokalitu. Nic zvláštního se nekoná. Snad prvně v životě si pořádně prohlížím křepelku. Objevuje se včerejší vodouš kropenatý, krahujec krátkoprstý a vzduchem přeletují lindušky rudokrké.

Lotan
6:00 – 8:00
pozorované druhy: pěniče černohlavá (2 ex.), konipas bílý (2 ex.), budníček menší (3 ex.), pěnice pokřovní (3 ex.), vodouš kropenatý, bulbul arabský (4 ex.), hrdlička senegalská (20 ex.), vrabec domácí (40 ex.), rorýs obecný (2 ex.), linduška rudokrká (5 ex.), vlaštovka obecná (6 ex.), křepelka polní, pěnice bělohrdlá, moták stepní (F), vlaštovka skalní, krahujec krátkoprstý, timálie šedá, bramborníček černohlavý (F), vrabec pokřovní (5 ex.)

Po silnici č. 40 vyjíždíme na náhorní plošinu k vesnici Neot Smadar. U silnice je tu několik menších nádržek s vodou. V pustině stačí vody jen málo, aby bylo místo pro ptáky atraktivní. Žije to tu rozhodně více, než v Lotanu. U vody jsou pisily, vodouši kropenatí a objevují se bělořiti okroví, kulící říční, rehci domácí ssp. semirufus a když pak obcházíme křoviny v okolí, tak zaznamenáváme tři hýly pouštní. Krásné místo.

Neot Smadar
8:15 – 9:30
pozorované druhy: : chocholouš obecný (10 ex.), konipas bílý (6 ex.), pisila čáponohá (14 ex.), vodouš kropenatý (2 ex.), bramborníček černohlavý (2 ex.), vrabec pokřovní (6 ex.), budníček menší (6 ex.), hrdlička senegalská (2 ex.), bulbul arabský (4 ex.), slavík modráček (2 ex.), hrdlička zahradní (50 ex.), pěnice Rüppelova, pěnice černohlavá, skalníček černý (2 ex.), konopka obecná (2 ex.), rehek domácí (ssp. semirufus, 2 ex.), bělořit okrový (ssp. melanoleuca), kulík říční (2 ex.), bekasina otavní, vlaštovka obecná (10 ex.), hýl pouštní (3 ex.), vrabec domácí (30 ex.), břehule hnědá

Sjíždíme zase do údolí, abychom konečně dorazili k legendární Yotvatě. Počkej na Yotvatu, říkáme Frantovi, to bude nářez. Člověk by ale neměl příliš srovnávat. Rozdíly mezi jednotlivými roky mohou být velké.

Asi před dvěma týdny byla jižně od Yotvaty pozorována ve stejných místech jako vloni červenka černá (Cercotrichas podobe). Svoje štěstí tu zkoušíme i my. Slunce pálí a my prohlížíme pustou pouštní krajinu s osamělými skupinami keřů a nízkých trnitých stromů. Jak říká Luboš, prošli jsme to opravdu poctivě a nemusíme si tudíž vyčítat, že bychom něco zanedbali – podobe se bohužel neobjevil. Šnorchl! Stěhujeme se tedy k severnímu kruhovému poli. Oproti loňsku tu skoro nic není. Navíc ani oblohu nebrázdí siluety dravců. Pozorujeme bělořita okrového a plavého, cistovníka, přibývají rorýsi šedohnědí a naše břehule. Nic víc. Z míst loňského výskytu kulíků kaspických vítr přináší libou vůni cibule. Sbíráme pár šťavnatých kousků ke svačině a ještě procházíme blízké písečné duny na samé hranici s Jordánskem. Je kolem poledního. Slunce peče a my toho máme brzy plné zuby. Následuje letmá návštěva jižního kruhového pole a krátký pokus o vrabce moabské v porostech tamaryšku. Je tu ale ticho přerušované jen pípáním pěnic a budníčků. Po téměř čtyřech hodinách Yotvatu opouštíme.

Yotvata
10:10 – 14:00
pozorované druhy:
pustina jižně od vesnice – bulbul arabský (10 ex.), luňák hnědý, dudek chocholatý (2 ex.), vrabec domácí (20 ex.), skalníček černý (6 ex.), káně lesní (2 ex.), vodouš kropenatý (3 ex.), konipas bílý (12 ex.), konipas luční (ssp. feldegg), vlaštovka obecná (2 ex.), čejka trnitá (2 ex.)
severní a jižní kruhové pole + duny – špaček Tristramův (20 ex.), vlaštovka obecná (10x), jiřička obecná (10x), konipas bílý (10x), chocholouš obecný (30 ex.), břehule hnědá (100x), bělořit plavý (2 ex.), břehule říční (5 ex.), cistovník rákosníkový, moták pochop (M), rorýs šedohnědý (10 ex.), bělořit šedý (2 ex.), rorýs obecný (10x), bělořit okrový, káně lesní (4 ex.), ťuhýk šedý, pěnice Rüppelova (3 ex.), ťuhýk rudohlavý

K další pověstné lokalitě – KM 20 silnice č. 90 – je to asi 20 km. Vítá nás známý zápach mělkých nádrží a pobrukování plameňáků. Letos jsme tu asi opravdu dost brzy. Bahňáků je tu jen několik – jespáci bojovní a malí, kulíci mořští a píseční, tenkozobci, pisily a vodouši štíhlí. Objíždíme nádrže. Pozorujeme nezvykle velkého kulíka mořského s docela silným zobákem. Je to ale jen velký jedinec tohoto druhu, žádný kulík větší, jak by si přál hlavně Luboš. Z reportů jsem se dozvěděl o nádrži na KM 19. Hledáme k němu cestu a nalézáme. Už je tu výprava birdwatcherů se stativáky. Vodní hladina je přecpaná ptáky – desítky lžičáků a ostralek. Dokonce jeden pelikán bílý. V malé rákosince v rohu nádrže fotí jeden chlapík docela krotké chřástaly malé. Slibujeme si, že se sem zítra vrátíme. Hlavně večer by tu mohl být zajímavý, protože se sem snad slétají stepokuři. Uvidíme. Teď musíme najít ubytování v Eilatu.

KM 19 a KM 20
14:40 – 16:50
pozorované druhy: pisila čáponohá (80 ex.), tenkozobec opačný (6 ex.), plameňák růžový (450 ex.), vodouš rudonohý (10x), vodouš kropenatý (30 ex.), racek tenkozobý (20 ex.), racek chechtavý (150 ex.), čejka trnitá (4 ex.), volavka popelavá (4 ex.), vodouš štíhlý (5 ex.), jespák malý (20 ex.), kulík mořský (5 ex.), kulík písečný (5 ex.), jespák bojovný (20 ex.), břehouš černoocasý, pelikán bílý (juv.), vlha proměnlivá, potápka černokrká, lžičák pestrý (50 ex.), ostralka štíhlá (50 ex.), kormorán velký (40 ex.), hvízdák eurasijský (15 ex.), chřástal malý (pár), polák chocholačka (M), rákosník proužkovaný, čírka obecná (30 ex.), lyska černá (20 ex.)

Projíždíme důvěrně známým Eilatem kolem jižní pláže. Míjíme restauraci Sabrest a zastavujeme u hostelu, kde jsme vloni dva dny bydleli. Daří se nám tu i tentokrát získat pokoj. Paráda. Po sprše vyrážíme na večeři. Sedíme u našeho stolu z loňska a na druhé straně severního cípu Rudého moře svítí světla Aqaby. Vzduch je vlahý, i teď večer má přes 25°C. Dnes se nám bude nádherně spát.

---

16. března 2011

Před šestou jsme vzhůru, ale z kempu se vymotáváme po sedmé. Luboš mezitím pozoroval sedmihláska šedého a budníčka balkánského. Začíná parný den. První zastávka je na Northern Beach. Tady ještě studeně pofukuje, ale teplota narůstá. Na malé lagunce v místech, kde vtéká do moře kanál od severu, loví jediná volavka. K naší velké radosti jde o modrou formu volavky západní. Tohle se neobejde bez řádné fotodokumentace. Pobíháme pak po pláži a hledáme nějakého zajímavého racka nebo rybáka. Bohužel se ukazují jen racci tenkozobí, žlutonozí a chechtaví. Oblohou stále ještě nic netáhne – ani pírko. Šnorchl!

Eilat – Field School Hostel
6:00 – 7:00
pozorované druhy: budníček balkánský, sedmihlásek šedý

Eilat – Northern Beach
7:25 – 9:00
pozorované druhy: vrána lesklá (10 ex.), konipas bílý (5 ex.), kormorán velký (8 ex.), čejka trnitá (4 ex.), vrabec domácí (10 ex.), holub domácí (4 ex.), racek chechtavý (5 ex.), volavka západní (tmavá forma), kulík písečný (2 ex.), racek žlutonohý (13 ex.), volavka stříbřitá, špaček Tristramův (8 ex.), vlaštovka obecná (10 ex.), volavka popelavá (25 ex., přelet), čírka modrá (42 ex.), racek tenkozobý (21 ex.), kvakoš noční

Dobíráme naftu a přejíždíme ke kroužkovací stanici na severu města. Bahňáků je kolem mělkých nádrží skutečně málo. Jde jen o pár stále se opakujících druhů – vodouš rudonohý, šedý, tmavý a štíhlý, jespák obecný, malý a bojovný a kulík písečný. Sedáme do pozorovatelny u vnitřního rákosem zarostlého jezírka. Na ostrůvku odpočívá mladá značně letargická volavka červená. Z keřů pokřikují prinie půvabné a opět pozoruji pěnici Rüppelovu. Vloni jsme tento druh neviděli vůbec. Teď je všude. Jsme tu zkrátka v jinou dobu. Stačí 14 dní a úplně se mění počty a druhová pestrost. Kolem záchodků naháníme krásného modráčka tundrového. Stále se schovává do stínu.

Eilat – kroužkovací stanice
9:40 – 11:25
pozorované druhy: vodouš štíhlý (10 ex.), vodouš rudonohý (25 ex.), vodouš šedý (4 ex.), volavka popelavá (25 ex.), plameňák růžový (4 ex.), jespák malý (40 ex.), jespák bojovný (30 ex.), vodouš tmavý (2 ex.), kulík písečný (15 ex.), čejka trnitá (4 ex.), konipas bílý (10 ex.), volavka červená, potápka malá (2 ex.), prinie půvabná (4 ex.), hrdlička zahradní (10 ex.), hrdlička senegalská (6 ex.), pisila čáponohá (6 ex.), pěnice Rüppelova (M), vodouš kropenatý, lyska černá, slavík modráček (ssp. svecica), vlha proměnlivá (2 ex.), jespák obecný (3 ex.), káně lesní, volavka stříbřitá (2 ex.), vlaštovka skalní

Blíží se poledne. Na slunci už je nepříjemně. Naštěstí je u salin na KM 20 pozorovatelna, kam se dá skrýt do částečného stínu. Vytahujeme placky, salám a cibule a pouštíme se do oběda. Pod námi bečí plameňáci. Přibývá husice rezavá a na nejvzdálenější nádrži počítám 87 husic liščích. Ta největší horka přečkáváme vsedě u stativáků.

KM 20
11:35 – 14:00
pozorované druhy: husice liščí (87 ex.), husice rezavá, pisila čáponohá (60 ex.), tenkozobec opačný (20 ex.), jespák bojovný (30 ex.), plameňák růžový (400 ex.), racek chechtavý (200 ex.), konipas luční (2 ex.), racek tenkozobý (40 ex.), čírka modrá (7 ex.), vodouš rudonohý (10x), vodouš štíhlý (10 ex.), kulík bledý, kulík písečný (20 ex.), kulík mořský (10 ex.), volavka vlasatá

Dnešní poslední lokalitou je KM 19, který jsme objevili až včera. Jdeme zkusit udělat pár fotek chřástala malého. A opravdu se to daří. Ne příliš plachý chřástal se nám občas motá asi 3 m od nohou. Počkáme tu do večera, jestli se ukáže nějaký stepokur. Na sklonku dne se sem přilétly napít desítky rorýsů. Převažují rorýsi šedohnědí, které doprovázejí naši rorýsi obecní. Luboš objevuje jednoho rorýsa domovního a o něco později se ukazuje i rorýs velký. Čtyři druhy rorýsů na jedné lokalitě člověk hned tak neuvidí.Přijíždějí další birdwatcheři. Mají informace o tom, kam stepokuři zalétají. Tito pouštní ptáci se ale objevují jen zřídka. Skupina Němců je tu prý neviděla ani po pěti večerech čekání za sebou.

Slunce klesá za obzor a skalnaté svahy na jordánské straně tmavnou. Dvojice ptáčkařů nám oznamuje pozorování dvou lindušek žlutobřichých. Zítra se sem budeme muset zase podívat. Těsně před setměním se všichni rorýsi lovící nad hladinou během několika vteřin zvedají a mizí k horám. Stmává se a komáři vylétají na lov. Vracíme se do Eilatu.

KM 19
14:45 – 18:30
pozorované druhy: linduška horská (ssp. coutellii), krahujec obecný, břehule říční (5 ex.), vlaštovka obecná (10x), vlaštovka skalní (2 ex.), čírka obecná (30 ex.), kormorán velký (8 ex.), lžičák pestrý (40 ex.), ostralka štíhlá (30 ex.), lyska černá (20 ex.), chřástal malý (M), pelikán bílý, rákosník proužkovaný (2 ex.), konipas bílý (30 ex.), kulík bledý, volavka stříbřitá, rorýs šedohnědý (200 ex.), racek chechtavý (60 ex.), racek tenkozobý (30 ex.), břehule hnědá (2 ex.), konipas luční (ssp. feldegg, 7 ex.), hvízdák eurasijský (M+2F), jespák malý (3 ex.), volavka popelavá (90 ex., přelet večer), rorýs obecný (20 ex.), rorýs domovní, čáp bílý (4 ex.), kachna divoká (M), polák velký (M), rorýs velký

Jedeme přímo k restauraci Sabrest. To je lokalita, kurva, prohlásil tu včera Luboš. Objednáváme humus a pivo. Co více si na zakončení dne přát?

---

17. března 2011

Další divoká noc malých skautů, kteří bydlí všude kolem nás a po tmě „opravdu žijí“, byla překvapivě docela klidná. Asi jsme měli tvrdší spánek po celodenním pobytu pod rozpáleným sluncem. Budíme se opět před šestou a než se Jirka podrobí všem možným ranním procedurám, tak se jdeme podívat po kempu. Jsou tu pořád ty stejné druhy. Kemp je tichý a spící. Slunce vychází v šest nad skalami v Jordánsku. Vzduch se rychle ohřívá. Bude asi ještě větší vedro, než včera.

Eilat – Field School Hostel
6:00 – 6:20
pozorované druhy: pěniče černohlavá, pěnice pokřovní, bulbul arabský, vrabec domácí, hrdlička zahradní, hrdlička senegalská, špaček Tristramův

Pak jdeme dofouknout zadní pravé kolo, které je podezřele měkké a parkujeme u Ofira parku. Trávníky jsou plné budníčků a konipasů bílých. Jeden konipas luční je typický feldegg. Některé keře kvetou. Ty lákají bulbuly, vrabce pokřovní a pěnice. Trávíme tu celou hodinu. Tentokrát se ale chceme vrátit do kempu na snídani, takže žádné zdržování.

Eilat – Ofira park
7:00 – 8:00
pozorované druhy: vrabec domácí (40 ex.), pěnice pokřovní (10 ex.), hrdlička senegalská (10 ex.), vrána lesklá (40 ex.), konipas bílý (20 ex.), alexandr malý (4 ex.), budníček menší (20 ex.), pěnice černohlavá, konipas luční (ssp. feldegg), vrabec pokřovní (15 ex), rákosník proužkovaný, bulbul arabský (8 ex.), špaček Tristramův (3 ex.)

Snídaně je opravdu skvostná po těch našich plackách s tučňáky a párečky – konečně zelenina, sýr, smažená vejce. Cpeme se a pak sedáme do vypečeného auta, abychom navštívili Holland Park – suchá vádí zarostlá sporou vegetací na severozápadním okraji města, kde se dá vidět ledacos. Počkej na Holland Park, říkáme Frantovi, to bude jiný kafe. Možná jsme si to mohli odpustit. Na lokalitu!, hřímá Luboš.

Je nechutné horko, ale ornitologické nadšení nás neopouští. Poctivě procházíme víceméně vyprahlou pustinu, ve které ke každému keříku vede zavlažovací hadice. Je tu neuvěřitelně hodně pěnic Rüppelových. Jinak žádná sláva. Kolem přebíhají dvě koroptve arabské a Luboš objevuje až na konci parku skřivany pouštní. Franta si může dopsat aspoň nějaký nový druh. Po dvou hodinách na slunci sedám do stínu zídky u auta a jen bezvládně vyhlížím kamarády. Jen co přicházejí, tak načínám plechovku piva, která ukrytá v přihrádce auta zůstala přijatelně studená. Musím něčím příjemným kompenzovat to množství pokřikujících bulbulů a tetelícího se vzduchu.

Holland Park
9:25 – 11:30
pozorované druhy: bělořit plavý, hrdlička senegalská (40 ex.), prinie půvabná (6 ex.), strdimil palestinský (2 ex.), vrabec domácí (15 ex.), bulbul arabský (30 ex.), hrdlička zahradní (4 ex.), pěnice pokřovní (4 ex.), břehule hnědá (2 ex.), pěnice Rüppelova (20 ex.), skalníček černý (4 ex.), koroptev arabská (2 ex.), rehek zahradní, skřivan pouštní (3 ex.), pěnice hnědokřídlá, pěnice bělohrdlá, skalník modrý

Holland Park nás tak vyšťavil, že si jdeme dáchnout do klimatizované benzinové pumpy. Chlazené pivko na židličce u stolku je moc příjemné. S odjezdem do terénu otálíme. Nakonec ale nasedáme a vydáváme se k salinám na KM 20. Objíždíme pár nádrží, abychom si udělali představu o tom, co se od včerejška změnilo, a parkujeme u pozorovatelny na plameňáky. Doupi i já na chvilku tuhneme na lavičce. Ptačí osazenstvo je vcelku stejné. Objevuje se jen hejno uspěchaných jespáků bojovných (50 ex.) a na hrázi určujeme v tetelícím se vzduchu pět rybáků černozobých. Další klasickou zastávkou a nejspíš tou letošní nejlepší jsou nádrže na KM 19.

Napřed se jdeme mrknout k vypuštěné nádržce, kde včera snad dvojice birderů viděla dvě lindušky žlutobřiché. Nacházíme tu lindušku horskou, haldu konipasů bílých, jednoho lučního a dva skřivánky krátkoprsté. Pak si sedáme na chvíli k chřástalovi malému, který stále zůstává v rožku nádrže s rákosím. Na okamžik se tu zastavuje svatebně vybarvená linduška rudokrká a konipas horský. Přichází dvojice, kterou jsme viděli před několika dny v pohoří Gilboa hledat lindušku dlouhozobou. Také ji tehdy nenašli. Jejich informace o stepokurech, kteří sem snad mají zalétat, jsou konkrétnější. Viděli je tu birdeři vloni a to jen jednou. Od těch dob sem všichni jezdí na stepokury. Slunce klesá k obzoru a vzduch konečně chládne. Balíme to a vracíme se do Eilatu. Vidina piva zdarma v Sabrestu je silnou motivací. Alespoň se přesvědčíme, jestli tu fungují avizované „happy hours“, jak to stojí psáno na tabuli před hospodou.

KM 19 a KM 20
12:00 – 17:30
pozorované druhy: jen nové a zajímavé druhy – rybák černozobý (5 ex.), linduška horská, skřivánek krátkoprstý (2 ex.), slavík modráček (ssp. svecica), konipas horský, konipas citronový (M)

První pivko stíháme, ale druhé zdarma se smrskává s poznámkami a reptáním personálu jen na jedno malé. Lepší něco než nic. Jsme tu prvně za světla. Aqaba ještě není jen světly za cípem Rudého moře. Jehněčí kebab je výborný.

---

18. března 2011

Poslední noc v kempu je za námi. Bereme si jen pozorovací věci a jedeme na hodinku na Northern Beach. Na oblohu se nasunuje rozptýlená oblačnost, stále fouká čerstvý vítr od severu. Objevuje se několik běžných druhů racků, hvízdáci či lžičák. Navíc pozorujeme dvojici rybáků severních. Volavka západní při ústí kanálu není. Posledně jsme měli štěstí.

Eilat – Northern Beach
7:10 – 8:10
pozorované druhy: rybák severní (2 ex.), hvízdák eurasijský (50 ex.), racek chechtavý (15 ex.), racek tenkozobý (20 ex.), volavka popelavá, čejka trnitá (2 ex.), lžičák pestrý (10 ex.), konipas bílý (3 ex.), hrdlička senegalská (6 ex.), vrána lesklá (2 ex.), vrabec domácí (10 ex.), kulík písečný, bulbul arabský (2 ex.), racek středomořský (8 ex.), volavka stříbřitá, racek žlutonohý

Teprve v kempu si můžeme sundat horní vrstvy oblečení. Na pláži bylo i při 15°C ve větru zima. Tady je horko. Snídani ani tentokrát nezanedbáváme. Pak vše balíme, cpeme do auta a odjíždíme na pumpu dobrat naftu a dofouknout zadní kolo. Teď už můžeme zpět na sever. Míjíme Lotan i Yotvatu. Pak odbočujeme na silnici č. 40. Zaléhají mi uši z toho výškového rozdílu mezi údolím Aravy a náhorní plošinou, kde zastavujeme u čističek na kraji Neot Smadar. Opět to tu žije – tři druhy bělořitů, skalníčci, pisily a mezi konipasy bílými jeden dokonale vybarvený samec konipasa citronového. Slunce pěkně peče. Krom šesti modráčků tundrových máme prvního středoevropského.

Neot Smadar
10:30 – 11:20
pozorované druhy: vodouš kropenatý (2 ex.), pisila čáponohá (2 ex.), bekasina otavní, čejka trnitá (4 ex.), chocholouš obecný (5 ex.), bělořit plavý (2 ex.), konipas bílý (4 ex.), skalníček černý (2 ex.), bramborníček černohlavý, pěnice pokřovní, dudek chocholatý (2 ex.), vrabec domácí (15 ex.), hrdlička zahradní (40 ex.), bělořit šedý, vrabec pokřovní (6 ex.), bulbul arabský (2 ex.), bělořit okrový, slavík modráček (ssp. svecica 6 ex., ssp. cyanecula 1 ex.), pěnice Rüppelova, vlaštovka obecná, rehek zahradní (M), konipas citronový (M), břehule hnědá, rehek domácí

V pláních Ha´Meshart se mají v posledních letech zdržovat skřivani tlustozobí. Tuto zimu jich bylo už asi 150. Vím jen, že jde o kus pouště v místech, kde je silnice č. 40 rovná jako přímka v délce 12 km a kde je vojenský prostor. Přesto se po skřivanech chceme podívat.

Po asfaltce odbočujeme pár set metrů směrem k jedné vojenské základně. Luboš velí „na lokalitu!“ a my vybíháme do pouště. Je příšerné horko a vyprahlá pustina svou bělostí pálí do očí. Objevují se poštolky, bělořit plavý a teprve po dlouhé době skřivan pouštní. Hledat tlustozobáky na plání velké 12×20 km připomíná hledání jehly v kupce sena. Někde tu ale musí být. Vracíme se na hlavní silnici a dvakrát nebo třikrát zastavujeme u krajnice a jdeme do pouště. Prvním špekem je nenápadný šedivý ptáček připomínající svým rezavým ocasem rehka a pohybem po zemi bělořita – jde o pěnici malou. Druhým krásným druhem je samec bělořita pouštního, který nás k sobě pouští na 5 m. Tlustozobáci nikde a před námi posledních kilometr rovné silnice. Naposledy jdeme do pouště. V nízké vegetaci asi 200 m od silnice konečně objevuji prvního skřivana tlustozobého a vedle něj dalšího. Jsou velice ostražití a přeletují dál. Mávám na ostatní. Společně pak pozorujeme čtyři skřivany s neuvěřitelně mohutným zobákem a nápadnou černou kresbou na hlavách. Sláva, máme je. Po třech hodinách v horku pouště je máme. Nádherná euforie si zaslouží pivko z batohu.

Ha´Meshart
12:10 – 15:20
pozorované druhy: skřivan pouštní (6 ex.), bělořit plavý (3 ex.), poštolka obecná (2 ex.), chocholouš obecný (7 ex.), krkavec hnědooký (2 ex. s hnízdy na el. sloupech), pěnice malá, bělořit pouštní (M), skřivan tlustozobý (4 ex.)

Pokud chceme dorazit do Ezuzu za světla, tak musíme přidat. Za městem Mitzpe Ramon míjíme soutěsku En Ovdat a uháníme dál nádhernou krajinou připomínající americký středozápad. Pak následuje odbočka na silnici č. 211 na Nizzanu.

Jedeme kolem míst, kde jsme vloni v Izraeli začínali. Pak se objevuje zřícenina hradu v Nizzaně a my se pouštíme úzkou asfaltkou na Ezuz. Asi v půli cesty jsem zahlédl na kopečku snad 60 m od nás siluetu dropa! Napřed si myslím, že je to nějaký umělecký výtvor z plechu, ale pták se opravdu hýbe. S takhle snadným pozorováním dropa obojkového jsme skutečně nepočítali. Navíc vedle něho vyběhl běhulík plavý a o kus dál pouští běží čtyři čukaři. Vytahuji stativák. První drop se ztrácí za obzorem, ale kluci nacházejí nedaleko dalšího bíle se čepýřícího ptáka! I ten se po chvíli skrývá za nerovností terénu. Dnešek nemá chybu!

Stěhujeme se do parčíku u Ezuzu. Večeříme a brzy se stmívá. Na větev nad námi přilétá puštík a v dáli se ozývá sýček. Po tmě se dají zaslechnout dytíci. Uléháme brzy. Kempaři bivakující vedle nás brzy utichají, ale neuvěřitelné tuc tuc tepe celou nocí až do rána. Vzhledem k odlehlosti Ezuzu v poušti téměř na egyptských hranicích a k těm několika budkám tvořícím zdejší vesnici je to neuvěřitelné.

Ezuz
17:00 – 19:30
pozorované druhy: drop obojkový (2 ex.), běhulík plavý, orebice čukar (4 ex.), ťuhýk šedý (2 ex.), puštík obecný, dytík úhorní (2x hlasy), sýček obecný (hlas)

---

19. března 2011

Tucání překvapivě otřásá vzduchem i ráno. Luboš nadává, protože mu sýr, který měl připravený ke snídani, sežral šakal. Placky mu nejely, ty mi nechal, stěžuje si. O chvíli později ale přichází s radostným úsměvem na tváři. Mám novýho druha, libuje se, prinii křovinnou. Hrneme se za ním a za několik minut už pozorujeme prinii v keřích nedaleko dokonale vybarveného rehka domácího ssp. semirufus. Z kopců nad chatkami na protějším svahu pokřikují čukaři. Balíme se do auta a přejíždíme kousek za Ezuz.

Jdeme do kamenité pouště. Napřed pozorujeme trochu nezvyklé skřivany pouštní a o něco později rákosníka skrytého v keři. Jeho určení necháváme až na doma – snad se to z fotografií podaří. Postupně se rozprcháváme dál od auta. Lubošova postava se zmenšuje a mizí v dáli mezi kamením. Jdu souběžně se silnicí na Nizzanu. U chcíplého velblouda nacházím řadu velkých stop nějaké psovité šelmy. Asi 2 km od auta přelétají nedaleko ode mě dva běhulíci, pak mě upozorňují hlasité zvuky na přelet stepokurů. Letí od Nizzany, kde je vodní nádrž. Ráno se nejspíš byli napít a teď se vracejí do pouště. V několika menších hejnech počítám 58 stepokurů krásných. Dohání mě Franta a spolu se pouštíme opět mimo cestu do míst, kam jsem běhulíky i stepokury zalédl přistávat. Asi po dvou stech metrech skutečně pozorujeme oba druhy na zemi. Stepokuři jsou dost plaší a po chvíli se zvedají. Poblíž se pohybují další dvě auta birdwatchrů. Dojíždí nás Jirka s Lubošem. Kousek se vezeme a zase zastavujeme – tentokrát u ostnatých drátů. Kluci se docela blízko dostávají k dalšímu hejnu stepokurů. Nechápu, odkud stále zaznívá pulzující zvuk techna. Musí se nést kilometry daleko. Stále nepřestává.

Nad pouští táhnou v tetelícím se vzduchu čápi bílí a jeřábi. Pak už mizíme do Nizzany. V poušti mezi Nizzanou a Ezuzem jsme strávili šest hodin času.

Ezuz – Nizzana
6:00 – 12:00
pozorované druhy: timálie šedá (2 ex.), budníček balkánský (2 ex.), budníček větší, zvonek zelený (2 ex.), pěnice černohlavá (4 ex.), strdimil palestinský (4 ex.), dudek chocholatý (2 ex.), hrdlička senegalská (10 ex.), krkavec hnědooký (8 ex.), sýček obecný (hlas), hrdlička zahradní (20 ex.), prinie křovinná (2 ex.), bulbul arabský (6 ex.), linduška rudokrká, orebice čukar (19 ex.), rehek domácí (M, ssp. semirufus), strnad luční (2 ex.), luňák hnědý (3 ex.), chocholouš obecný (20 ex.), ťuhýk šedý (3 ex.), bělořit šedý, konipas bílý (2 ex.), jeřáb popelavý (40 ex.), stepokur krásný (73 ex.), poštolka obecná (2 ex.), pěnice pokřovní (4 ex.), běhulík plavý (4 ex.), moták stepní (F), čáp bílý (250 ex.), bělořit plavý, skřivánek krátkoprstý (50 ex., vlaštovka obecná, holub domácí (8 ex.), pěnice uzdičková

Vracíme se k Tel Avivu. Na benzínových pumpách potkáváme hloučky prapodivně oblečené rozjařené nebo značně unavené mládeže. Kdesi v poušti musela proběhnout mohutná techno party. Začíná nám být jasný původ pulsující muziky, která se nesla celou předchozí noc a dnešní dopoledne nad pouští.

Kolem Be´er Shevy jsou pláně plné slumů, ve kterých bydlí Arabi. O chvíli později se už pohybujeme zelenou, zavlažovanou a hospodářsky obhospodařovanou krajinou. Pak je tu předměstí Tel Avivu, stará Yafa, mořské pobřeží s plážemi a promenádami. Nějakou dobu kroužíme ulicemi, než nacházíme prázdné místo na parkování. K hotelu Eilat, kde máme na dnešní noc rezervaci, je to jen pár kroků. Na recepci nás vítají ruštinou. Hotýlek je to odrbaný, s opadanou omítkou v pokojích a děravými dveřmi. Co by ale člověk chtěl za 25 USD na osobu. Sprchujeme se a vyrážíme do ulic. Brzy nacházíme hospodu přímo na pláži – Banana Beach Bar. Pobřeží je plné lidí v kostýmech. Ptáme se servírky, co to znamená. Vysvětluje nám, že právě Židé právě slaví svátek Purim, obdobu našich Vánoc. Proto je všude tolik veselí. Dáváme pivko a na rozloučení humus s pita plackami. Slunce zapadá do oblačnosti nad mořem. Fouká studený vítr. Každý zamyšleně hledíme do lesknoucích se vln a rekapitulujeme si deset dní, které máme zas sebou. Vycházející měsíc je téměř v úplňku. Je to příjemné zakončení výletu.

---

20. března 2011

Vstáváme ve čtyři ráno. Venku je ještě tma, když opouštíme hotel. Auto parkující v postranní tmavé uličce mezi psími lejny je v pořádku. Teď se ještě vymotat k letišti. V ulicích to stále žije. Některé bary jsou otevřené. Nějakou dobu nám trvá, než najíždíme na dálnici č. 1 směr Jeruzalém a letiště. To už svítá. Vracíme auto a bus nás odváží na náš terminál. Následující hodinu a půl poctivě procházíme kontrolami. Napřed rozbaluji velký bágl a pak několikrát příruční zavazadlo s optikou a foťáky. I tady potkávám ušmudlané holky s dredy a jednoduchými vaky přes rameno, které mají zarudlé oči a mluví chraplavými hlasy. Další účastnice pouštní techno party. Do letadla to stíhám tak akorát.

Let z relativně vyhřátého Tel Avivu trvá necelé tři hodiny a končí v podmračeném Kyjevě se zbytky sněhu. Další tři hodiny čekáme u pivka v letištní hale. Pak dvě hodinky s Českými aerolinkami a jsme v Praze. Zavazadlům se z letadla dlouho nechce. Venku je polojasno s teplotou kolem 7°C. Pro jistotu jsem si koupil jízdenku na autobus do Brna s velkou časovou rezervou. Není kam spěchat. Loučíme se s Jirkou a Frantou a s Lubošem jdeme na metro. Ten mě opouští na stanici hl. nádraží. Před sebou mám dvě hodiny čekání na bus. Všechny předchozí spoje jsou plné. Je neděle a dopravní společnosti musely některé linky posílit. Stmívá se. Někdy po desáté bych mohl být doma. Uvidíme.

Už se těším, až budu mít deník přepsaný do počítače a zjistím, kolik jsme toho vlastně viděli. Střízlivým odhadem by to mohlo být kolem 160 – 170 druhů, což je více, než vloni. Pokud se ještě někdy do Izraele podívám, tak to bude určitě v dubnu, kdy je ptačí migrace v tom nejlepším. Zítra ráno jdu do práce, ale už teď vím, že to nějakou dobu bude trvat, než mě opustí ty dlouhé zadumané pohledy do prázdna, kterými se budu do Izraele vracet. V báglu sebou mám lahev červeného izraelského vína Yarden z Golanských výšin. Vezu ho Pepíkovi, aby v ústech ucítila taky kousek toho, čím jsem posledních deset dní žil, zatímco ona hlídala naše tři malé zlobivé ratolesti. 🙂

předchozí část