Lisa Benedetti I 3. června 2015 (překlad článku BirdLife International)
Máme několik teorií, proč na ostrově Mauritius vyhynul po roce 1700 všem dobře známý Dodo. Predace, ztráta vhodného prostředí a invazivní druhy znamenaly příliš mnoho pro tohle přátelské nelétající stvoření. Pravdou je, že pokud s tím nyní něco neuděláme, mohlo by na smutné pouti do muzejních polic následovat Doda mnoho dalších ptačích druhů. Můžeme tomu ovšem zabránit, pokud využijeme našich vědomosti o tom, jak se konkrétním populacim ptáků daří a jakému ohrožení čelí. Nástrojem shromažďujícím tyto informace v případě evropských ptáků je Červený seznam ptáků Evropy zpracovaný BirdLife International.
Jen asi 530 druhů z přibližně 10000 známých ptačích druhů světa může Evropu považovat za svůj domov; hnízdí zde a zimují. Některé z nich byly schopny přizpůsobit se lidské činnosti nebo z ní dokonce profitují (buď přímo nebo nepřímo), ale mnohé ostatní v tomto neustále se měnícím světě bojují o přežití. Evropský červený seznam ptáků využívá kritérií ohrožení stanovených IUCN a aplikuje je na regionální úrovni, mírně upravuje celosvětové ochranářské právní předpisy a důsledně je včleňuje do potřeb jednotlivých evropských druhů.
To, co je nyní prezentováno, představuje plody mnohaletého úsilí vědců, ochranářů, zákonodárců a lidí, kteří se prostě o ptáky starají. Jedná se o nástroj, s jehož využitím si konečně můžeme být jisti, že ptáci žijící v Evropě nyní, v ní zůstanou i zítra. Tento seznam nám poskytuje nejnovější a nejdostupnější údaje o velikosti a vývoji ptačích populací a o rozšíření každého pravidelně se vyskytujícího ptačího druhu v Evropě. Popisuje stav ochrany druhů vyskytujících se nejen v rámci celého Evropského kontinentu, ale i v rámci Evropské Unie (v době posuzování 27 členských států [EU27]), ve které je ochrana přírody podepřena klíčovými směrnicemi o ochraně ptáků a přírodních stanovišť. Jedná se o legislativu, kterou se řídila ochrana přírody a volně žijících zvířat v Evropě v posledních desetiletích.
Co nám tedy Červený seznam ptáků Evropy říká?
Sděluje nám, že 13% z 533 druhů je v rámci Evropy ohroženo (z 67 druhů jich spadá 10 do kategorie kriticky ohrožených (nejvyšší kategorie), patří sem buřňák baleárský, koliha tenkozobá a strnad obojkový; 18 je v kategorii ohrožených a 39 v kategorii zranitelných). Na úrovni EU27 je ohroženo 18% ze 451 druhů ptáků (z 82 druhů: 11 je kriticky ohrožených, včetně husy malé a orla volavého, 16 je ohrožených a 55 zranitelných). Zjistili jsme také hlavní příčiny tohoto stavu, z nich dvě vynikají nad ostatními: nezákonné zabíjení a změny ve využívání půdy, zejména zemědělské. K dalším závažným hrozbám patří změny klimatu, znečištění a invaze nepůvodních druhů.
Od posledního hodnocení v roce 2004 se ovšem stav některých druhů podstatně zlepšil. Ikonické druhy, ke kterým patří pelikán kadeřavý, poštolka jižní, potáplice severní a drop velký zažívají do značné míry comeback díky ochranářskému úsilí a zákonné ochraně. Dobrou zprávou je také to, že stupeň ohrožení dalších 25 druhů je nižší než před deseti léty a mohou být proto přeřazeny, což znamená, že se jejich stupeň ohrožení snížil. Buřňák madeirský a hýl Pyrrhula murina nejsou zcela mimo nebezpečí, ale dobrým znamením je, že byli přeřazeni z kriticky ohrožených do ohrožených.
Na druhé straně se ale do vyšší kategorie ohrožení od roku 2004 dostalo 29 druhů. Patří k nim hrdlička divoká, ústřičník velký, papuchalk severní a tetřívek obecný. U některých druhů bohužel nebylo zaznamenáno vůbec žádné zlepšení (sup mrchožravý, čejka chocholatá a drop malý). Tato situace zřetelně ukazuje na potřebu silné legislativy a přísné ochrany, kterou nabízejí směrnice na ochranu ptáků a stanovišť. Jen tak dostanou tyto druhy šanci bojovat.
Evropané opakovaně prokázali schopnost řešit některé z těch nejnaléhavějších, velice náročných a komplexních ochranářských priorit, kterým museli čelit. Nyní, s Červeným seznamem ptáků Evropy v ruce, jsme připraveni pojmenovat a přistoupit k dalším účinným opatřením v ochraně. Stále ovšem potřebujeme vaši pomoc. Evropská komise plánuje přehodnotit směrnice o ochraně pták a stanovišť, tedy přesně ty zákony, na nichž v Evropě ochrana ptáků a přírody stojí. Pro naše životní prostředí by bylo katastrofou, kdybychom přišli o tak důležitý ochranářský nástroj a proto vás prosíme, abyste se podpisem připojili k naší petici, ve které dáváme komisi jasně vědět, že chceme, aby tyto zákony zůstaly nedotčeny.
Projekt Červeného seznamu ptáků Evropy byl koordinován BirdLife, s pomocí IUCN, Wetlands International, European Bird Census Council, Roayal Society for the Protection of Birds (RSPB; partner BirdLife), Českou společností ornitologickou (partner BirdLife), British Trust for Ornithology a Savon Vogelonderzoek Nederland.
Podrobné informace a možnost vyjádřit svůj názor naleznete na stránkách ČSO www.birdlife.cz/naturealert.html