Rumunsko 2013 – 1. část

25.V. – 2.VI.2013

Delta Dunaje a její okolí.

Legendární Dunajskou deltu jsem chtěl navštívit už dávno, ale vždy mi do toho něco vlezlo. Když nám z důvodu nepokojů na syrské hranici letos padlo východní Turecko, tak se Delta stala velice vhodnou alternativou. Myslel jsem, že se návštěvou této oblasti v čase vrátím o desítky let zpět v porovnání se stavem zemědělské krajiny u nás, ale tak dramatické, jak jsem si to představoval, to rozhodně nebylo. Díky turistickému ruchu se celá oblast Dunajské delty mění. V mnohém ztrácí svoje kouzlo, ale zase získává na infrastruktuře usnadňující cestování těm, kteří mají rádi pohodu. Přesto jde stále o ornitologicky výjimečnou oblast, která i nás pěkně namlsala.

Členové výpravy:
Robert Doležal – www.birdwatcher.cz
Lubomír Doupal
František Kopecký – frantakope.rajce.idnes.cz
Petr Podzemný – www.petrpodzemny.cz
Jirka Ševčík

---

25. května 2013

Chci věřit, že výlet, který máme před sebou, bude stejně objevný a bezproblémový jako ty předchozí. Zatím by to tak mohlo být, i když hned jeho úvod provázejí menší zmatky. Máme před sebou návštěvu Dunajské delty a jejího okolí. Letíme z Vídně do Bukurešti. Když objednávám lístky na autobus z Brna do Vídně, tak ostatním nabízím několik variant a mezi nimi i zcela nesmyslnou s příjezdem na letiště půl hodiny po odletu našeho spoje. Vůbec mi to nedochází. Nakonec mám čtyři jízdenky a jsem spokojený, že budeme nejméně tři hodiny před odletem na letišti. Až den před odjezdem zjišťuji, že budeme ve Vídni pouze půldruhé hodiny před odletem. Z toho jsem trochu nesvůj a spouštím nouzové vyjednáváni přes známé a taxikáře, ale ráno se zklidňuji s tím, že to ponecháme náhodě a budeme spoléhat na to, že cestu z Brna do Vídně nezkomplikuje nějaká nečekaná událost. Popravdě mě trochu vyplašil Jura, notorický opozdilec, který se k nám má přidat ve Vídni, kam letí z Prahy. Právě tento rejpal roku se mi telefonicky snažil den před odjezdem podrýt důvěru ve spolehlivost autobusových spojů Student Agency. No uvidíme.

Kolem jedenácté se scházíme v Brně před Grandem – já, Franta Kopecký, Luboš Doupal a Petr Podzemný. Petr si vybavuje, že v nejbližších dnech bude probíhat blokové čištění asi i na Studené, kde Franta parkuje auto před naším domem. Jenže klíče od něj má v kapse. Hrozí mu tedy odtažení. Teď pro změnu spouští nouzovou variantu Petr. Běží do blízké lékárny, kde může nechat klíče od Frantova auta. Ty pak vyzvedne jeho přítelkyně, převeze je k nám domů Pepemu a ta v případě potřeby auto přeparkuje. Uf, tak tohle bychom také měli. Můžeme vyrazit. Cesta do Vídně je plynulá a i s jednou mezizastávkou jsme na letišti dokonce o deset minut dříve. Odbavení je také bez problémů a u našeho gejtu máme pořád půlhodinku k dobru. Já bych toho Juru …

Společně s ním usedáme do letadla jen asi k hodinu a čtvrt dlouhému letu do Bukurešti. V jednu chvíli to na palubě zavoní a my se těšíme na občerstvení. Řízek ale dostává jen několik lidí, kteří si ho asi v předstihu objednali. My ostatní musíme vzít zavděk drobnou oplatečkou servírovanou s ubrouskem. Nad Bukureští je zataženo. Před chvílí tu muselo pořádně pršet. Vyzvedáváme dvojici aut a vyjíždíme. Nejdříve po obchvatu kolem města značeném CB na dálnici A2 směr Constanta. Oblohu máme nad sebou modrou, ale před námi je černá jako kafe. Po prvních asi deseti kilometrech brzdíme na odpočívadle, abychom probrali nejbližší trasu. Hned po vystoupení z auta nás vítá zpěv strnada zahradního a lučního. O chvíli později kolem přelétá mandelík. Začíná to velice slibně.

Bukurešť a okolí
17:30 – 20:00
pozorované druhy: straka obecná (10 ex.), kavka obecná (10x), konipas bílý (3 ex.), vlaštovka obecná (20 ex.), jiřička obecná (15 ex.), vrabec domácí (30 ex.), hrdlička zahradní (5 ex.), špaček obecný (100x), rorýs obecný (5 ex.), vrána šedá (10x), čáp bílý (5 ex.), racek bělohlavý (2 ex.), skřivan polní (3 ex.), strnad luční (2 ex.), konipas luční (5 ex.), stehlík obecný (4 ex.), mandelík hajní, volavka popelavá, volavka červená, kachna divoká (2 ex.), labuť velká, kvakoš noční, vlha pestrá (4 ex.), dudek chocholatý (2 ex.), havran polní (10x)

Doháníme bouřku, která je kousek před námi. Silnice jsou mokré a všude stojí obrovské kaluže. Dostáváme se pod okraj černé pokličky zatažené oblohy. Rychle se pod ní stmívá. Z A2 odbočujeme na E584 směr Slobozia. Za městem pokračujeme po E60. Teď potřebujeme najít místo na nocleh. Kousek před Bucu odbočujeme na rozbitou asfaltku doprava. Pár set metrů podél valu a pod topoly u chátrajícího statku zůstáváme. Stavíme stany, koštujeme medicínku a kolem nás se ozývají dva výrečci a sýček. Oblačnost přechází dál k východu a obloha se čistí. Před půlnocí jdeme spát.

Bucu
21:00 – 23:30
pozorované druhy: sýček obecný, výreček malý (2 ex.)

---

26. května 2013

S prvním světlem mě budí dudci, nesmělý hlas slavíka a rehek domácí. Nedám se a vylézám až po šesté. Opět je slyšet strnad zahradní a luční, blízko loví ťuhýk menší, na keři sedí dvojice vlh a přeletují kukačky. Ráno je krásné a hřející slunce nám krásně vysouší stany.

Bucu
5:30 – 8:20
pozorované druhy: dudek chocholatý (2 ex.), kukačka obecná (4 ex.), holub hřivnáč (2 ex.), bažant obecný, slavík obecný, žluva hajní (5 ex.), rehek domácí, strnad luční (3 ex.), ťuhýk menší, ťuhýk obecný, sojka obecná, strnad zahradní, vlha pestrá (2 ex.), čejka chocholatá, hrdlička divoká, poštolka obecná

Pokračujeme po E60 na Harsovu. Zdá se, že letos by mohly být dobré podmínky pro bahňáky. V loukách stojí voda a na ní jsou vidět pisily a volavky stříbřité. V Harsově přejíždíme Dunaj (mýtné 11 leu). Hned za řekou nás nutí zastavit silueta dravce na obloze. Po delším dohadování se shodujeme na orlu křiklavém. Z rákosí drsně pokřikují rákosníci velcí a nízko nad ním loví pochopi. Za vesnicí stavíme na pumpě. Příjemným překvapením jsou tři skupiny špačků růžových přeletujících kamsi nad polem. Hned druhý den jsem se dočkal nového druhu, který jsem si přál vidět.

Harsova
pozorované druhy: špaček růžový (60 ex.), pisila čáponohá (40 ex.), racek chechtavý (30 ex.), volavka stříbřitá (10 ex.), rákosník velký (10 ex.), volavka bílá, orel křiklavý, moták pochop (4 ex.)

Po dalších pár kilometrech (už po silnici č. 22A) přijíždíme k jezeru Hazarlac. Siluety velkých bílých ptáků na hladině patří prozatím jen labutím. Vzadu přeletují nad rákosinami ibisi hnědí, na jeho hraně plavou husy velké a nad vodou loví 18 rybáků bahenních. Stále jsou vidět nebo slyšet vlhy a mandelíci a pak hlavně krkavcovití – straky, šedivky, kavky a havrani. Běžní jsou všude také vrabci domácí a špačci. Slunce začíná pěkně pálit.

Lacul Hazarlac
10:50 – 11:30
pozorované druhy: rybák bahenní (18 ex.), břehule říční (30 ex.), ibis hnědý (3 ex.), husa velká (20 ex.), labuť velká (40 ex.), kormorán velký (15 ex.), lyska černá (50 ex.), potápka roháč (40 ex.), holub domácí, mandelík hajní (3 ex.), volavka červená, moták pochop (2 ex.), volavka bílá, volavka stříbřitá, kopřivka obecná (pár), polák velký (2 ex.), čírka modrá (M), pěnice hnědokřídlá, dudek chocholatý (2 ex.)

Před vesnicí Saraiu míjíme v serpentinách klesající silnice lesík s kolonií havranů. Hnízda jsou jen kousek nad zemí. Samozřejmě jsou tu i poštolky rudonohé čekající s hnízděním na to, až budou dostupná hnízda po havranech. Pokračujeme dál po silniči č. 22A. Doba oběda nás dostihuje u vesnice Ciucurova, kde se zastavujeme na oběd v hospodě. Objednává Luboš, který byl v Rumunsku už asi čtyřikrát a proto ho považujeme za místního znalce. Dáváme mici – mleté maso na způsob kebabu. Pět kousků nás každého pěkně zasytí a pár soust dostanou i všudypřítomní psi. Luboš originálním způsobem směsí němčiny a ruštiny žádá o účet slovy zahlen, da? Česky tedy provádíme tzv. cálendu, kterýžto terminus technicus obohacuje náš slovník příštích dní.

O kousek dál se bavíme v autě o biotopu vhodném pro strnada černohlavého, který by tu měl být. Všude kolem jsou svažité stepi s chocholy nízkého lesa ve vrcholových partiích kopců. Před vesnicí Nicolae Balcescu odbočujeme přesně na takovou lokalitu. Hrneme se z aut a vítají nás bělořiti plaví, dudci, mandelíci, všudypřítomné vlhy a vcelku krotké lindušky úhorní, které se tu ozývají velice drsným zpěvem typickým právě pro Balkán. Na stepi trávíme dobře dvě hodiny. Luboš do našeho seznamu přidává kalandru zpěvnou a dva skřivánky krátkoprsté. Já si odnáším pár fotek bělořitů a strnada lučního.

Nicolae Balcescu
13:00 – 15:00
pozorované druhy: vrabec polní, bělořit plavý (12 ex.), bělořit šedý (3 ex.), linduška úhorní (4 ex.), ťuhýk obecný, káně bělochvostá, dudek chocholatý, mandelík hajní, vlha pestrá (10 ex.), strnad zahradní, strnad luční (2 ex.), slavík obecný, kalandra zpěvná, skřivánek krátkoprstý (2 ex.)

Pak už jsme ve vstupní bráně Dunajské delty, v městečku Tulcea. Nakupujeme potraviny a jdeme si prohlédnout místní lom. Šplháme až k jeho hornímu okraji a přecházíme k lomu vedlejšímu. Tady pozorujeme světlou formu orla nejmenšího, ostříže, káni bělochvostou a desítky kavek, šedivek a další krkavcovité havěti. Obloha je modrá a slunce pálí. V řídkém lesíku kolem lomu piknikují místní. Přes Nufaru s velkou kolonií vlh a špačků v kolmé hliněné stěně a další podobnou kolonií za vesnicí Victoria, ve které se vždy ukazuje i nějaký ten mandelík a sýček, pokračujeme k Mahmudii, kde máme domluveno ubytování a výjezd lodí do delty.

Tulcea – lom
pozorované druhy: rehek zahradní, strakapoud velký, orel nejmenší (světlá forma), ostříž lesní, vlha pestrá (6 ex.), kavka obecná (30 ex.), vrána šedá (5 ex.), špaček obecný (20 ex.)

Mahmudia nás překvapuje množstvím špačků růžových, kteří se slétají na dozrávající moruše. Nacházíme člověka, který nás ubytovává a se kterým si domlouváme výjezd zítra na sedmou ráno. Zkoušíme cvaknout pár stále se skrývajících špačků růžových a pak už se věnujeme seznamovacímu večírku. Povinnost kronikáře výpravy mi dnes nedělá žádnou radost.

Mahmudia
vybrané druhy: sýkora koňadra, pěnice pokřovní, špaček růžový (100 ex.), vrabec domácí (6 ex.)

Vzduch se plní vůní rakytníků a nad obzor vyplouvá oranžový bochan měsíce.

---

27. května 2013

Vstáváme po šesté do krásného dne. Po sedmé máme domluvenou plavbu do delty. V přístavu se naloďujeme do dvou motorových veslic. Franta a Luboš jedou s nemluvným vousáčem, my další obsazujeme druhou loď. Nejprve směřujeme po jedné ze tří hlavních tepen, Svatojířském ramenu (Sfintu Gheorghe) směrem na východ. Jde o široký říční tok zvlněný silným větrem, který odvádí 21% dunajských vod. Pak odbočujeme na užší kanály proplétající se neuvěřitelně rozsáhlou plochou delty a spojující mezi sebou její vnitřní laguny. Moje představy o deltě vzešlé ze starých fotek tvořících součást výstavy, kterou jsem kdysi navštívil v Moravském muzeu v Brně, byly hodně zkreslené. Představoval jsem si jen nedozírné rákosové moře s občasnou vesničkou tvořenou několika rákosovými domky na náplavech. Skutečnost je jiná. Rákosiny tu sice jsou, ale největší plochu tvoří ostrůvkovitý měkký luh. Na úzkých kanálech v závětří je hladina klidná. Voda je neuvěřitelně teplá. V okrajových kanálech Delty je hnědě zkalená, ale uvnitř je téměř průzračně čistá a menší laguny zarůstají stulíkem a lekníny. Horší je to na rozsáhlých otevřených plochách lagun při plavbě proti poměrně silnému větru. Chytáme jednu spršku za druhou.

V zaplavených porostech vrb se hojně ozývají rehci zahradní a není tu výjimkou narazit na mandelíka. Člověk ho má zafixovaného jako stepní druh a ono to ne zcela platí. Snad nejpočetnějšími jsou stejně jako v kolmých hliněných stěnách strží špačci. Mají zde hojně příležitostí k hnízdění v nejrůznějších dutinách stromů. Na jedné laguně se věnujeme rybákům bahenním lovícím mezi stulíky, na Gorgově se přibližujeme k několika desítkám pelikánů bílých divoce lovících se stovkami kormoránů. Udělat alespoň několik dokumentačních fotek na loďce tančící na zpěněných vlnách jezera je kumšt. Nacházíme i pár pelikánů kadeřavých. Jinde zastavujeme u hnízdní kolonie kormoránů velkých. Stačí pár odboček do rákosí a bez problémů bych se zde ztratil. V podstatě se pohybujeme uvnitř pravoúhlého trojúhelníku ohraničeného na severu kanálem Sulina, na východě písčitým předělem Grindel Caraorman a přeponou je dole kanál Sfintu Gheorghe tekoucí od severozápadu k jihovýchodu. Uvnitř této oblasti se nacházejí laguny Uzlina, Isac a Gorgova.

Po více než sedmi hodinách už máme zadky pěkně otlačené. Nejvyšší čas vrátit se zpět do Mahmudie. V podstatě jsme přitom viděli jen zlomek z obrovské rozlohy Dunajské delty. Zkoušíme ještě cvaknout volavky stříbřité posedávající kolem kanálu na větvích stromů, několikrát se přibližujeme k odpočívajícímu ostříži, sledujeme ledňáčky a kormorány malé a pak se obloukem po větru vracíme k přístavnímu molu.

Dunajská delta – jezera Uzlina, Isac, Gorgova a jejich okolí
7:30 – 15:10
pozorované druhy: ledňáček říční (5 ex.), zrzohlávka rudozobá (3 ex.), polák chocholačka (10 ex.), rybák černý (10 ex.), polák malý (4 ex.), pěnkava obecná (10 ex.), červenka obecná (5 ex.), kormorán malý (30 ex.), pelikán bílý (80 ex.), pelikán kadeřavý (4 ex.), orel mořský, potápka černokrká, potápka roháč (100 ex.), rákosník obecný (3 ex.), rákosník velký (10x), kolpík bílý (2 ex.), ouhorlík stepní (4 ex., přelet), slavík tmavý (10 ex.), rehek zahradní (10x), pěnice pokřovní (10 ex.), kormorán velký (100x), mlynařík dlouhoocasý, moudivláček lužní (10x), sýkořice vousatá, kachna divoká (10x), rybák obecný (100 ex.), rybák bahenní (150 ex.), střízlík obecný, husice liščí (2 ex.), pěnice černohlavá (10 ex.), mandelík hajní (10 ex.), volavka popelavá (5 ex.), volavka stříbřitá (30 ex.), volavka vlasatá (10 ex.) atd.

Rozkolébaní z lodi se houpeme ještě při chůzi cestou na ubytování. Něco pojídáme a jdeme zjistit, jakého sedmihláska včera viděl Petr u hřbitova. Ten zatím s Jurou míří do strží za městečko fotit vlhy, mandelíky, sýčky a další opeřenou havěť. Je zajímavé, že teď nejsou vidět žádní špačci růžoví. U hřbitova díky nahrávce záhy určujeme sedmihlásky šedé. Pak se ještě jdeme projít podél vody za vesnici. Pozorujeme dudky, pěnici vlašskou a nakonec nalézám i chlapy skryté za hledáčky svých foťáků u strží.

Mahmudia
16:40 – 18:30
zajímavé druhy: sýček obecný, dudek chocholatý (2 ex.), vlha pestrá (60 ex.), poštolka obecná, sedmihlásek šedý (2 ex.), pěnice vlašská, vrabec domácí (20 ex.), špaček obecný (40 ex.)

Domů se vracíme s prvními hejny špačků růžových přilétajících neznámo odkud zpět do městečka. Náš pan domácí přináší červené místní víno vlastní výroby. Stmívá se, černou oblohu kdosi osazuje světýlky ve vzorech souhvězdí a pak se z ní několikrát ozývá přelétající dytík. Popíjíme, plkáme a k půlnoci do hajan.

---

28. května 2013

Obloha je po ránu azurově modrá a slunce nepříjemně pálí. Po včerejšku jsme všichni pěkně přismahlí. Dopolednejedeme na mělká jezera u Murighiolu. Už první pohled na několik ostrůvků bělajících se těly racků a pisil je impozantní. Vstup na lokalitu je zakázán, ale díky stativákům ji můžeme snadno přehlédnout i s dostatečného odstupu. Nezvyklé je, že tu v těsném sousedství prosperují smíšené kolonie rybáků obecných, racků chechtavých, racků černohlavých, pisil a mohutných racků bělohlavých. Zkouším dělat početní odhady a třeba jen pisil je tu asi 900, rybáků obecných 1800, racků černohlavých 300 a racků bělohlavých 750. Mezi rybáky se ukazuje také jeden rybák malý, občas přelétne pár rybáků bahenních a skupinka racků malých. Na vzdálenějším západním konci vodní plochy se daří Petrovi v kolonii racků bělohlavých objevit dospělého racka velkého ve svatebním šatě. Později ho také pozorujeme odlétat dál k západu s dalším immaturním ptákem. Po prohlídce jezera stoupáme na kamenité kopečky nad ním. Poletují tu bělořiti šedí a plaví a u smetiště nad vesnicí se zvedá dytík. Nad deltou co chvíli krouží hejno pelikánů bílých. K autu se vracíme za tři a půl hodiny, abychom se v Murighiolu podívali po nějaké hospodě.

Murighiol – Lacul Saraturii
16:40 – 18:30
pozorované druhy: tenkozobec opačný (16 ex.), pisila čáponohá (900 ex.), racek černohlavý (295 ex.), racek bělohlavý (730 ex.), rybák obecný (1750 ex.), husice liščí (25 ex.), káně bělochvostá (3 ex.), racek chechtavý (1000 ex.), labuť velká (40 ex.), potápka černokrká (40 párů), polák velký (30 ex.), zrzohlávka rudozobá (4 ex.), rybák bahenní (16 ex.), racek malý (8 ex.), polák malý (pár), rybák malý, koliha velká, kachna divoká (300 ex.), racek velký (ad.+ imm.), pelikán bílý (150 ex. v dálce), rákosník velký (10 ex.), čáp bílý, orel mořský (2 ad.), poštolka rudonohá, poštolka obecná (2 ex.), čáp černý (2 ex.), pelikán kadeřavý (přelet), bělořit šedý (10 ex.), bělořit plavý (8 ex.), dytík úhorní, dudek chocholatý

Hospodu nacházíme na druhý pokus. Jsme tu jediní hosté, ale vaří se tu. Objednáváme pečeného sumce s brambory a výborně se nacpáváme. V jídelním lístku je jako dezert uveden klatite na tři způsoby. Dostáváme chuť zjistit, o co se jedná. Takže dáme čtyřikrát klátíte, ať je to cokoliv, shrnuje Luboš. A k tomu pětkrát kafe. Z dezertu se klube palačinka plněná ovocem se zmrzlinou. Když už se Luboš ujal role mluvčího, tak sjednává i placení. Po příchodu vedoucí ji vyráží dech plynulou němčinou, kterou pronáší zahlen sie (zaplaťte). Ona chvilku netuší, ale pak se usměje a jde pro účet.

Po obědě jedeme k vesnici Plopul, abychom prohlédli teď už bohužel vyschlé slané jezero. Mohli by tu být ouhorlíci, ale nejsou. Až kdesi vzadu sedí na bahně skupina velkých racků. Mezi nimi je opět dospělý racek velký. Podle kresby křídel se zdá, že jde o jiného ptáka, než byli ti dva ranní. Překvapivý je opakovaný útok dvojice poštolek rudonohých na rybáka obecného přinášejícího rybku na hnízdo. Donutily ho ji pustit a mezi sebou se pak o ni sepraly. Cestou zpět do Murighiolu nachází osádka druhého auta u cesty ve stromě dutinu dudka. Petr s Jurou se k ní vracejí a my zbylí jedeme do Mahmudie.

Plopul – Lacul Beibugeac
15:10 – 16:00
pozorované druhy: ostříž lesní, pěnice vlašská, poštolka rudonohá (3 ex.), pelikán bílý (4 ex., přelet), havran polní (30 ex.), racek bělohlavý (50 ex.), volavka popelavá, racek velký (ad.), poštolka obecná, rybák obecný (5 ex.), vlha pestrá (2 ex.), strakapoud jižní

S Frantou si jdeme zahrát do rokle za vesnicí na fotografy. Leháme na horní okraj strže a zkoušíme udělat pár fotek vlh a špačků. Daří se mi z dálky cvaknout mandelíka a páření vlh. Uvidíme, co z toho bude. Po celou dobu na nás z jedné nory vykukuje sýček. Večer platíme za lodě a ubytování. Je před námi poslední noc v Mahmudii.

---

29. května 2013

Vstáváme s Petrem v půl páté. On by si chtěl lehnout k jezeru v Murighiolu a já budu chvíli sedět u včerejšího dudka. Obloha je ale téměř celá zatažená. Vypadá to na déšť než na hezký východ slunce. Parkuji přes silnici od dudčí dutiny, stahuji okénko a maskuji se sítí. Zatímco samec krmí, tak samice opouští dutinu s mladými až kolem půl šesté. Pak se střídají v krmení oba asi po desetiminutových intervalech. Na focení je bohužel tma. Slunce se na chvíli na východě ukazuje, ale brzy zase mizí v oblačnosti. Menší dutinu nad dudky obsadil vrabec polní. Jednou přilétá nakouknout do dudčí nory špaček. Nervózně nahlíží dovnitř a zase odlétá. V půl osmé, kdy začíná být trochu více světla, odjíždím. Nabírám Petra a vracíme se do Mahmudie. O něco později přijíždí i Jura, který byl také mrknout venku.

Balíme se, pálíme červa, loučíme se s panem domácím a odjíždíme směr Tulcea. Před vesnicí Victoria ještě zastavujeme u kolmého svahu s kolonií vlh. Z nor vyletují také dva mandelíci a sýček. Naprostou většinu děr ale navštěvují špačci. Jsou jich tu desítky. Luboš říká, že tolik jich tu nikdy nebylo.

Victoria – kolonie vlh
9:30 – 10:00
pozorované druhy: dudek chocholatý, strnad zahradní (krmení), mandelík hajní (2 páry), sýček obecný, strnad luční, vlha pestrá (50 ex.), špaček obecný (10x), pelikán bílý (4 ex., přelet)

Oblačnost se rozpouští a slunce začíná péct. V Tulcee dokupujeme nějaké zásoby a pouštíme se dál od delty. Luboš zná z minulých výprav do Rumunska pár zajímavých lokalit. První z nich je lom u Macinu. Díky brzkému vstávání co chvíli za jízdy poklimbávám. U odbočky na Grece stavíme na oběd. Funí velice silný vítr, Ve větvích topolů hned vedle hospody mají hnízdní kolonii vrabci pokřovní. I přes silný vítr táhnou dravci – pozorujeme orlíka krátkoprstého a orla nejmenšího. Pokračujeme na Macin. Vpravo jsou skalnaté kopce s občasnou vegetací a vlevo se prostírají ploché pláně. Luboš nám slíbil plešanku a skalníka zpěvného. Před městem odbočujeme vpravo k lomu. Autem zajíždíme k jeho pravému okraji a pěšky pokračujeme dále. Krajina je tu malebná. Oblé kopce ježaté skalisky na vrcholcích, travnatá sedla s keříky a stromy a žluté svahy. Jen to slunce nehorázně pálí.

Leháme si pod stěnu nepoužívané části lomu a pozorujeme její okraje. Bělořit bělohlavý, tedy plešanka, se opravdu ukazuje i s potravou v zobáku. Létá stěnou sem a tam a ztrácí se za horizontem. Pak přichází na řadu skalník objevující se se závěrečnou strofou zpěvu, při které vylétá do vzduchu a na napnutých křídlech klesá zpět. Vždy se bohužel skrývá nad horním okrajem lomu. Splněno. Každý se jdeme projít po okolí a nakonec se scházíme až na vrcholku kopce, ve kterém je lom. Často se v okolí ozývá strnad zahradní, na svazích s keři strnad luční a několikrát se objevuje i skalník. Když se opět setkáváme u aut, zjišťujeme, že jsme tu byli tři a půl hodiny. Klidně bychom tomu mohli dát i více.

Macin – lom
14:10 – 17:40
pozorované druhy: bramborníček černohlavý, vlha pestrá (2 ex.), špaček obecný (20 ex.), slavík obecný, strnad luční (2 ex.), dlask tlustozobý (2 ex.), vlaštovka obecná (10 ex.), vlaštovka skalní, bělořit šedý (2 ex.), rehek domácí (3 ex.), orlík krátkoprstý, stehlík obecný (2 ex.), bělořit bělohlavý (pár, krmení), jiřička obecná (4 ex.), skalník zpěvný (M), orel nejmenší (světlá morfa), ostříž lesní, poštolka obecná, orel křiklavý, strnad zahradní (4 ex.), ťuhýk obecný (pár), krkavec velký (2 ex.), linduška úhorní, káně lesní, káně bělochvostá (2 ex.)

Poslední dnešní lokalitou jsou kamenité pastviny u Greci. Opět jde o malebné zákoutí stepí lemovaných na jedné straně skalnatými lesnatými kopci a na straně druhé mozaikou polí. Okrajem stepi jde skalnatý hřbítek. Všude pískají sysli, pořvávají bělořiti plaví a mečí ovce. Parkujeme pod pokroucenými habry a jdeme se projít. Petrovi se daří najít hnízdo dytíků s jedním kuřetem. Nedaleko hnízda je malá pyramida z kamenů. Asi už o něm někdo ví. Díky té pyramidě pak můžeme z tábořiště ze vzdálenosti několika set metrů pozorovat výměnu starých ptáků na hnízdě a chování v ohrožení blížícího se stáda ovcí. Je to paráda. Bonusem je samec ťuhýka rudohlavého na blízkém keři. Dnes spíme pod stany. Obloha je zatažena a stále fouká svěží vítr. Uvidíme, jestli nebude pršet. Po setmění k nám z lesů za zády doléhá cvrčení lelka a z pastvin občasný křik dytíků.

Greci
18:20 – 22:30
vybrané druhy: dytík úhorní (pár s kuřetem), ťuhýk rudohlavý (M), lelek lesní

další část