(překlad z knihy Good Birders Don’t Wear White: 50 Tips From North America’s Top Birders)
Ačkoli označení kukačka mangrovová může znít trochu směšně, přesto se jedná o velice decentního opeřence. To jen abyste se nenechali mýlit.
Tato kukačka se velice obtížně hledá, protože je svým výskytem omezena na husté a neprostupné porosty mangrove jižní Floridy. Zvláště mimo hnízdní období se nedá téměř zastihnout, protože je tou dobou velice tichá. Měli jsme to štěstí, že jsme posledních deset zim mohli trávit na ostrově Sanibel na Floridě, kde se nachází věhlasná národní rezervace Ding Darling. Jedná se o velice dobré místo k hledání kukačky mangrovové a my jsme měli mnoho příležitostí ji spatřit. To ovšem neznamená, že je to tak snadné. Známe dost lidí, kteří do rezervace Ding Darling opakovaně zavítali v posledních dvaceti létech a svoji první kukačku mangrovovou stále ještě neviděli.
Z toho důvodu, že jsme kukačku už tolikrát pozorovali, tak jsme se s trochou opatrnosti pokusili sestavit několik pravidel pro ty, kteří si také chtějí kukačku přidat do svých lifelistů. Můžete je nazvat třeba šesti pravidly ke zvýšení šance pozorovat kukačku mangrovovou. Určitě nepřehlédněte onu obezřetnou formulaci o „zvýšení šancí“. Garantovat totiž nemůžeme vůbec nic.
Pravidlo č. 1 – Kukačku nikdy nehledejte
Tohle pravidlo neberte doslovně. Chceme jen naznačit, že cílené pokusy najít kukačku mangrovovou úspěšně selhávají. Za zmínku stojí jedna výjimka. Na jednom ptáčkařském výletu se Lillian společně s další ženou rozhodly vystoupit z auta za účelem projít si kousek Ding Darling pěšky a pokusit se najít kukačku. Manžel té ženy a několik dalších birderů pokračovali autem dále po jediné silnici, která rezervací prochází. Poslední slova, která k oběma ženám pronesli, byla „kukačku mangrovovou nikdy nenajdete.“
Jen co se auto ztratilo oběma ženám z dohledu, tak přímo před nimi prolétla nad silnicí kukačka mangrovová a usadila se vpravo od nich. V příštích deseti minutách si mohly obě vychutnávat dokonalý pohled na vzácného ptáka. Lillianina kamarádka se snažila se svým manželem spojit vysílačkou, ale nepodařilo se jí to. (Omylem se přepnula na jiný kanál.) Kolemjdoucí muž slíbil, že se pokusí jejího manžela najít a říci mu o pozorování. Později nám prozradil, jakým způsobem manžela informoval: „Mám pro vás dobrou a špatnou zprávu“, řekl mu. „Tou dobrou zprávou je, že se má vaše manželka dobře. Tou špatnou, že našla kukačku mangrovovou a vy jste při tom nebyl.“
Pravidlo č. 2 – Nikdy nevyslovujte jméno kukačky
Kukačka mangrovová má záhadnou schopnost vycítit, když se ji někdo snaží přičarovat a přitom používá její jméno. Hned mizí. „Pták, který by neměl být jmenován“ je naše doporučované označení nahrazující jméno kukačky mangrovové. Zkoušejte si to doma několikrát říct před tím, než vyrazíte do terénu.
Pravidlo č. 3 – Nikdy nechoďte hledat kukačku s někým, kdo se o to bez úspěchu snaží posledních dvacet let
Logika tohoto pravidla je prostá. Jestli nějaká osoba neměla na kukačku štěstí za posledních dvacet let, pak je to prostě smolař. S tím se nic dělat nedá. Takovému člověku řekněte, ať si ji hledá sám a pro jistotu i v jiný den, než se chystáte vy.
Pravidlo č. 4 – Vaše šance pozorovat kukačku mangrovovou se zvýší, pokus sebou máte někoho, koho ptáci nezajímají. Ideální je, když je vaším společníkem někdo, kdo o kukačce mangrovové ještě nikdy neslyšel
Kukačku mangrovovou pravidelně vídají lidé, kteří se o ptáky vůbec nezajímají. To jen potvrzuje pravidlo o tom, že život není fér. Využijte toho. Příklad. Na výlet do rezervace s vámi jde třeba dívka, která si chce jen poslechnout něco málo z vašich znalostí o ptácích. Nemá sebou ani dalekohled (jestli ho má, tak ji požádejte, ať si ho nebere). Stojíte někde v mangrovech a líčíte zajímavé momenty ze života volavek nebo pěnkav, když dívka zamíří prstem za vaše záda a řekne: „Co je tohle za ptáka?“
Když uvidíte, na co se dívá, opustí vás schopnost souvisle mluvit, začnete divoce gestikulovat a čelist vám spadne dolů. Nakonec vykoktáte něco jako „Tohle je opravdová vzácnost. Nemůžu věřit tomu, že jsi ji našla. To je neuvěřitelné. Už jsem ti řekl, že nemůžu věřit tomu, žes ji našla?“ Dívka je obvykle více ohromena vaší reakcí, než ptákem samotným a diví se proč tak blábolíte o vcelku obyčejně vyhlížejícím krotkém jedinci.
Ani když jí prozradíte, že se díky tomuto pozorování budete moci chlubit před ostatními kamarády birdery, tak se tváří nezaujatě.
Pravidlo č. 5 – Když zahlédnete kukačku mangrovovou, sedněte si a relaxujte
Vzhledem k tomu, jak vzácným druhem je kukačka mangrovová, tak se překvapivě zdá, že je jí úplně ukradeno, když je někým pozorována. Většinou se k ní můžete přiblížit na několik metrů, zatímco podobně jako papoušci prolézá mezi větvemi stromů. Stejně jako oni má dva prsty otočené dozadu a dva dopředu. Živí se housenkami a tak nemusí být rychlá. Obvykle se pomalu pohybuje od větve k větvi a prohlíží spodní stranu listů.
To je také jedním z důvodů, proč se tak obtížně hledá. Můžete se dívat do hustě olistěného mangrovového lesa a kukačka může sedět bez pohybu přímo před vámi. Přesto ji neuvidíte. Nejčastěji na sebe upozorní krátkým letem přes otevřené prostranství, kdy zaznamenáte její dlouhý ocas, hnědošedý vrch těla a rezavé břicho. Když přistane, tak ji můžete dlouho pozorovat a zavolat i ostatní, aby se přišli podívat.
Pravidlo č. 6 – Jestli jste vdaná či ženatý za birdera, tak nikdy bez svého partnera kukačku mangrovovou nehledejte
Známe mnoho manželů birdwatcherů, kterým způsobilo byť letmé zahlédnutí tohoto vzácného druhu jedním z partnerů bez přítomnosti toho druhého ochladnutí nebo přinejmenším nepříjemné napětí ve vztahu. Opravdu, když zahlédnete tuto kukačku bez svého partnera-ptáčkaře, měli byste si to raději nechat pro sebe. Až jednou přijde čas a vy oba budete moci společně tento druh sledovat, tak raději nic neříkejte o vašem dřívějším pozorování – jen se tvařte tak překvapeně, jak to jen jde.
Když například Don prvně viděl kukačku mangrovovou, tak s ním Lillian po těch několik minut, kdy byl pták vidět, nebyla. Poté, co jí bláhově prozradil, že právě pozoroval kukačku mangrovovou v očekávání, že s ním bude sdílet jeho radost, tak se rozhostilo podivné ticho.
Později večer, když spolu na pláži sledovali západ slunce, Lillian vykřikla, „Podívej! Zelený záblesk!“ Don se chybně podíval vpravo a zelený záblesk mu uniknul – neuvěřitelně vzácný úkaz výbuchu zeleného světla, který se objeví na vteřinu v okamžiku, kdy slunce klesá za obzor. Do dnešního dne Don zelený záblesk neviděl, ale Lillian viděla kukačku mangrovovou mnohokrát. Přeberte si to jak chcete, ale vězte, že Don si stále myslí, že jde o prokletí „ptáka, který by neměl být jmenován.“
Abychom to vše shrnuli. I když se do posledního písmene budete řídit pravidly, která jsme tu zaznamenali, tak nejspíš dojde na slova jednoho moudrého birdera, který řekl, „kukačku mangrovovou nenajdete, to ona si najde vás!“
DON a LILLIAN STOKES jsou známí z TV vysílání a jako autoři více než třiceti knih, včetně Stokes Field Guide to Birds. Jejich televizní seriál o ptácích shlédlo přes 40 milionů diváků.
Don a Lillian Stokes. Zdroj: http://www.partnersinflight.org/
