Předpověď na neděli se vyplnila a celý den poctivě sněžilo. Krajina zmizela pod vysokou vrstvou bílé nadílky. Ráno přemýšlím, jestli vůbec opouštět bezpečí vyhřátého doupěte domku v Pístovicích a pustit se do bílých plání. Slunce ale svítí z modré oblohy a sníh se oslnivě třpytí. Takové lákadlo nelze ignorovat. Silnice jsou místy kryty ujetou zledovatělou vrstvou sněhu, ale vcelku se jede dobře. Jedu se mrknout k Tovačovu.
Za Hrdibořicemi, v místech, kde před dvěma lety stála po celé léto v poli voda, pobíhají po sněhu malí pěvci a kousek od nich na vlhčím místě odpočívá 14 čejek. Těmi pěvci jsou skřivani a počítám jich 230. Panuje téměř bezvětří a na sluníčku je velice příjemně.
K Tovačovu přijíždím od severu. Na poli v úrovni Hradeckého rybníka se na řepce pase 90 labutí a jedna mladá husa polní. U jedné z labutí se mi daří odečíst žlutý kroužek s kódem 74TU. Jsem zvědavý, odkud pochází.
Pak už se pouštím po hrázi Hradeckého rybníka. Jsem rád, že jsem nezůstal doma. Je opravdu krásně. U „kříže“ se potkáváme s Lubošem Doupalem. Okraje rybníků kryje led, na kterém pokřikují racci. V tom největším hejnu je dvojice racků černohlavých a na led si před nás na chvilku sedá konipas luční. K severozápadu letí nad rybníky za sebou sedm čápů bílých. Jsou to moji letošní první. Je znát, že včerejší sněhový příval neměl vliv na jarní tah. K jihu přelétají káně lesní a odtátá místa hráze jsou plná strnadů rákosních, drozdů zpěvných a s nimi tu poskakuje bramborníček černohlavý. Blízko se objevuje hejno šedesáti hřivnáčů a o něco později také dvojice doupňáků. Dvakrát nám těsně nad hlavou přeletuje linduška horská. Na poli se pasou husy velké a běločelky a mezi kachnami je 18 hvízdáků a samec lžičáka. Slunce, vítr, který téměř nefouká a druhy, se kterými si letos setkávám poprvé, plní dnešní atmosféru příjemným neklidem a radostí.
Na štěrkovně u Annína nás na sebe s křikem upozorňuje devět v dálce letících jeřábů. Na vodě je asi 50 roháčů a nad lesíkem na břehu se objevuje 40 brkoslavů. Za zmínku stojí přelet dalších čtyř čápů bílých a 12 hvízdáků. Obloha se zatahuje, slunce mizí a začíná sněžit. Příjemná atmosféra bere rychle za své. Také zde se na cestě s odtátým sněhem zdržují v blízkosti keřů drozdi, pěnkavy a strnadi rákosní. Zvláště drozdů bude minimálně desítka.
Loučím se s Lubošem a jedu se ještě podívat k Troubkám. Je tu hodně racků – 110 bouřních, 19 bělohlavých, 300 chechtavých a také dva žlutonozí. Oblačnost mizí k východu a opět se objevuje slunce. Jásavost krajiny se vrací. Na vodě pozoruji tři turpany hnědé a dalších 11 hvízdáků. Teď ještě cesta domů a netradiční velikonoční pondělí s vánoční zasněženou atmosférou budu mít za sebou.
Spolu s racky chechtavými se na ledě zdržovali také dva racci černohlaví (Larus melanocephalus) a tři desítky racků bouřních.
