Letos prvně jsem se zařadil mezi proudy Čechů směřujících na prázdninovou dovolenou do Chorvatska. Důvod byl jednoduchý – ukázat dětem moře. Pláže, šnorchlování, koupání – víc jsem od tohoto výletu nečekal, ale pro jistotu jsme si s manželkou Pepem každý sbalili také svůj dalekohled. Naším cílem byl ostrov Rab.
Na pobřeží přijíždíme před svítáním. Na hodinku si po celonočním řízení zdřímnu a s vycházejícím sluncem pokračujeme dále k jihu. Východně od nás se prudce zvedají přímo od mořského pobřeží strmé svahy Národního parku Sjeverni Velebit. Za nimi vychází slunce. Zatím je ještě čas spěchat na trajekt a proto se rozhodujeme mrknout alespoň na chvíli na úbočí kopců. Musíme využít toho, že jsou dosud zastíněné. Klikatou asfaltkou šplháme vzhůru. Téměř celý ostrov Rab teď máme dole pod sebou jako na dlani. Neznámé ptačí hlasy ozývající se ze skalnatých výchozů se postupně mění v brhlíky skalní. Ani jsem nečekal, že tu najdu druh, který jsem ještě neviděl. Slunce stoupá výš a záhy začíná být vedro. Kluci poletují kolem a hrozí, že se každou chvíli zřítí z nějaké skalky.
Následný pobyt na ostrově byl ryze dovolenkový. Původní záměr podívat se alespoň některé ráno s dalekohledem po okolí, jsem nakonec vzdal. Pulzující křik cikád překryl hned po rozednění všechny hlasové projevy, kterými by o sobě mohli dát vědět místní opeřenci. Navíc slunce po celou dobu nemilosrdně pálilo. Zůstal jsem jen u pozorování racků středomořských, kormoránů velkých a rybáků obecných přeletujících nad mořskou hladinou a u poslouchání nočního křiku výrečků. Většinu času jsem trávil s knihou ve stínu a jen při výletech k méně navštěvovaným plážím jsem zkusil fotit cikády a kraby.
Až zase poslední den po přeplavbě na pevninu jsme mrknuli opět do svahů nad pobřežím. Znovu jsme si krásně prohlédli brhlíky skalní a tentokrát i skalníky modré. Ono více síly k nějakým birderským výkonům po týdenním hlídání třech rozjívených kluků ani nezbývá. 🙂
Svahy NP Sjeverni Velebit prudce klesající k mořskému pobřeží.
Neobyčejně hlasitá cikáda Lyristes plebejus je na ostrově Rab velice běžná.
