(překlad z knihy Good Birders Don’t Wear White: 50 Tips From North America’s Top Birders)
Dobré načasování je nade vše, jak při pozorování ptáků, tak v životě. Z některých prvků chování ptáků můžeme odhadnout načasování jejich výskytu stejně přesně jako z předpokládaných vzorců ptačí migrace nebo jejich rozšíření.
Osvojit si terénní determinaci ptáků je sice zásadním problémem, ale stejně důležité je zjistit maximum informací o areálech rozšíření ptáků, jejich výskytu v určitém ročním období a jejich nárocích na biotop. Pochopením toho, co se dá v dané oblasti a v určité části roku očekávat, přiměje pozorovatele ptáků být obezřetným ke všemu nezvyklému. Pokud se domníváte, že jste objevili druh dosti vzdálený svému areálu rozšíření nebo mimo obvyklou dobu svého výskytu, se zvýšeným úsilím se pusťte do jeho co nejpodrobnějšího zkoumání a co nejpřesnějšího popisu s tím, že napřed vyloučíte záměnu se všemi podobnými druhy.
Viděl jsem lidi, kteří špatně určili ptáky ne kvůli tomu, že neznali jejich terénní určovací znaky, ale kvůli neznalosti doby jejich výskytu a areálu rozšíření. Pozorovatel ptáků možná ví, jak by se měl lišit drozd malý od drozda rezavoocasého, pokud oba druhy pravidelně hnízdí nebo protahují místy, kde žije nebo která navštívil. Na druhou stranu, pokud ten stejný člověk neví, že drozd malý mizí ze Spojených Států a z Kanady už s prvními listopadovými dny, může být v pokušení tento druh chybně nahlásit například v době Vánočního sčítání ptáků. Jestli je ale obeznámen se záludnostmi výskytu a rozšíření ptáků a skutečně věří tomu, že v zimě objevil drozda malého, pak je mu určitě známo, že okamžitě musí podle svých možností pozorovaného jedince co nejlépe zdokumentovat a nafotografovat a zprávu o jeho pozorování co nejrychleji sdělit birderské komunitě, aby ostatní mohli dané pozorování potvrdit. Ano, někteří ptáci se skutečně mohou zatoulat mimo svůj obvyklý areál rozšíření nebo se mohou objevit v nezvyklou roční dobu – možnost nálezu takových ptáků představuje pro mnoho birderů to největší kouzlo. Předem musíme být připraveni na podobné nezvyklosti a jako s takovými s nimi musíme i nakládat.
Jak si tedy osvojit znalosti o výskytu a rozšíření ptáků? Věnujte pozornost mapám rozšíření ve vašich určovacích příručkách. Kupte si knihy zaměřené na rozšíření ptáků: mnohé státy, provincie a menší regiony mají publikace věnující se právě tomuto tématu. Čtěte také regionální časopisy a periodika, které obsahují sezónní shrnutí výskytu ptáků, můžete např. odebírat časopis North American Birds nebo se intenzivně věnovat místním hlášením zaměřeným na určité období roku. Hlavně ale cestujte! Vydejte se pozorovat ptáky do všech koutů Severní Ameriky, nejen tam, kde předpokládáte co nejvíce „lajfíků“. Učte se určovacím znakům druhů, které pro vaši domovskou oblast znamenají vzácnost tím, že si jich prohlédnete co nejvíce v oblastech, kde jsou běžnější. Neexistuje lepší způsob, jak si osvojit znalosti o výskytu, rozšíření a biotopových nárocích druhů našeho kontinentu.
Co se ptáků týče, pak tu máme ještě divokou kartu: počasí. Jo, dobře, přiznávám, jsem blázen do počasí. Mám to tak už od svých mladých let. A přiznávám, že mě přátelé dokonce obvinili, že sleduji i reprízy na kanále o počasí (The Weather Channel), ale pochopení zákonitostí počasí a jeho pozorné sledování představuje klíčovou součástí úspěšného pozorování ptáků. Zamíříme-li do terénu bez toho, abychom napřed zkontrolovali předpověď počasí na den nebo dva dopředu, zvláště během jarního či podzimního tahu, pak nám úspěšné pozorování ptáků může zhatit řada komplikací.
Birder by měl znát aktuální meteorologickou situaci už ze dvou důvodů: Za prvé je tu otázka osobního pohodlí a bezpečí. Pro pozorování ptáků během pěší pochůzky si zřejmě nezvolíme vichr o síle padesáti mil za hodinu; takové počasí ovšem může být výborné při seawatchingu nebo následně po tropické bouři nebo hurikánu, kdy doufáme v nález bouří zafouknutých ptáků. Za druhé jde o problematiku přímého vztahu počasí a obvyklého pohybu ptáků. Úspěšný den v terénu během ptačího tahu bude pravděpodobně záviset na tom, kdy a kam se rozhodnete vyrazit a jaké druhy ptáků budete hledat – to vše je ovlivněno počasím panujícím v daný den a v den předchozí.
Důležité je uvědomit si to, že počasí obvykle „není příčinou“ tahu ptáků. Migraci mají na svědomí faktory související se změnami délky dne a potravní nabídky. Počasí má ale vliv na krátkodobé načasování, směr a sílu pohybu ptáků. Podle kalendáře sice může být vrcholná doba tahu dravců nebo pěnic, pokud ale není vhodné počasí, které by tento pohyb podpořilo, moc ptáků zřejmě neuvidíte.
Předpověď počasí je v nejrůznějších tištěných periodikách, v televizi nebo v rádiu snadno dostupná. Ještě lepší jsou rozhlasové stanice zaměřené na počasí. Je tu nepřetržité vysílání předpovědi počasí od U.S. NOAA (National Oceanographic and Atmospeheric Administration) nebo od WeatherRadio Canada, kde se dozvíte předpověď počasí, upozornění na aktuální meteorologickou situaci, dobu přílivu a odlivu, informace o počasí na moři a další údaje. Některé modely aut mají tyto rozhlasové stanice předprogramovány na vestavěných přijímačích. Poslední dobou je dostupná přímo záplava informací týkajících se předpovědi počasí prostřednictvím internetu. Některé z těchto webových stránek provozují neziskové organizace, mnohé další vznikly na vysokých školách. Pro birdery uvažující o plavbě po moři existuje řada stránek poskytujících data o síle větru a vzdutí vodní hladiny získaná z bójí umístěných na moři daleko od pobřeží. Údaje o síle a směru větru na volném moři nebo o mlze mohou být rozhodující pro birdery, kteří odhadují, zda může někde na pobřeží nastat „spad“ ptáků táhnoucích podél pevniny. Pak tu máme ještě kabelovku: The Weather Channel (Spojené Státy) a The Weather Network (Kanada). Místní předpověď, rozšířená týdenní předpověď, mapy ukazující pozici a pohyb systémů vysokého a nízkého tlaku od pobřeží k pobřeží, oblasti se srážkami, výškové proudění větru (jet stream), detailní lokace tropických bouří, to vše tvoří důležité části skládanky informací vhodných pro pozorovatele ptáků.
PAUL LEHMAN je průvodce terénních exkurzí, autor a vedoucí specialista pro mapové podklady areálů rozšíření ptáků u publikací Peterson Field Guide to Eastern Birds a Peterson Field Guide to Western Birds vzniklých ve spolupráci National Geographic Society a Sibley Field Guides. Pracoval jako redaktor časopisu Birding a vysokoškolský učitel zeměpisu, včetně meteorologie.
Paul Lehman. Zdroj: http://birdingfrontiers.com/
