Oficiální název: Arménská republika Hlavní město: Jerevan Rozloha: 29 800 km2 Počet obyvatel: 2 991 360 Oficiální jazyk: Arménština Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: Arménská ortodoxní církev 94% Čas: SEČ +2 Měna: Dram (AMD) Víza: Pro občany ČR platí vízová povinnost pro vstup na území Arménie. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Arménie se nachází v zakavkazsku, na severu a na východě je obklopena horskými pásmy Malého Kavkazu. Největší část země zaujímá Arménská vysočina, která je sopečného původu a čas od času je postižena zemětřesením. Známé je vysokohorské jezero Sevan, které zabírá plochu cca 1 200 km2. Podnebí je suché subtropické, rostlinstvo stepní a polopouštní (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Země má kontinentální klima s vlhkým jarem, horkým létem (teploty se v jižní části země můžou vyšplhat k 50°C) a studenou zimou. Nejlepším obdobím k návštěvě je červenec až srpen, kdy se tu vyskytuje iranie bělohrdlá a kdy je relativně snadné pozorovat i vysokohorské druhy jako je tetřívek kavkazský. Touto dobou už je v plném proudu i podzimní tah.
3. Doprava
Nejužívanějším spojením s Arménií bylo letecké z Moskvy. Nyní se dá jet vlakem do Gruzie a pokračovat odtud. Hranice s Tureckem a Ázerbajdžánem jsou uzavřeny. Otevřeny jsou hranice s Íránem. Nejběžnějším dopravním prostředkem v Arménii jsou minivany tzv. maršrutky a autobusy. Dá se s nimi dostat i do míst, kam nejezdí vlaky. Je možné si pronajmout i automobil.
4. Ubytování a stravování
Mimo hlavní město Jerevan existuje spousta míst, kde se dá ubytovat. Mnohé z nich jsou v dosahu z Jerevanu. Většina půdy je soukromá a záleží tedy na domluvě s majitelem. Ve většině případů prý stačí přinést láhev vodky, aby Vám bylo umožněno kempování.
Jídlo v západním stylu nabízí Jerevan, ale většinu jídla tvoří klasické zemědělské plodiny typu pšenice, hrách a ořechy. Nejčastějším typem masa je jehněčí (formou grilovaného kebabu). Společně s polévkami se nabízí ve většině venkovských hostinců.
5. Bezpečnost a zdraví
Dle oficiální informace neexistují v Republice Arménie území zakázaná pro cizince a pobyt na celém území Republiky Arménie je bezpečný. Vzhledem k poznatkům Velvyslanectví České republiky v Tbilisi je možné konstatovat, že okradení cizince na území Arménie není častým jevem (na rozdíl od Gruzie). Přesto však ZÚ v žádném případě nedoporučuje navštěvovat Náhorní Karabach a území Ázerbájdžánu obsazené Arménií. Navíc k návštěvě Náhorního Karabachu je potřebné tzv. vízum Náhorní republiky Karabach.
Doporučené očkovaní proti žloutence. Stejně tak je moudré se vybavit prostředky proti útokům velkého množství komárů hlavně kolem rybníků subtropického jihu země.
6. Ptačí druhy
V Arménii bylo zaznamenáno 346 druhů ptáků. Mezi ně patří i kormorán malý (Phacacrocorax pygmeus), kachnice bělohlavá (Oxyura leucocephala), čírka úzkozobá (Anas angustirostris), orlosup bradatý (Gypaetus barbatus), sup hnědý (Aegypius monachus), krahujec krátkoprstý (Accipiter brevipes), orel královský (Aquila heliaca), velekur kavkazský (Tetraogallus caucasicus), tetřívek kavkazský (Tetrao mlokosiewiczi), racek arménský (Larus armenicus), racek velký (Larus ichthyaetus), vlha modrolící (Merops persicus), iranie bělohrdlá (Irania gutturalis), bělořit skalní (Oenanthe finschii), bělořit červenoocasý (Oenanthe xanthoprymma), brhlík turecký (Sitta krueperi), brhlík skalní (Sitta neumayer), zedníček skalní (Tichodroma muraria), rákosník plavý (Acrocephalus agricola), sedmihlásek pustinný (Hippolais languida), budníček kavkazský (Phylloscopus lorenzii), budníček žlutavý (Phylloscopus nitidus), pěnice uzdičková (Sylvia mystacea), kalandra dvouskvrnná (Melanocorypha bimaculata), pěnkavák sněžný (Montifringilla nivalis), pěvuška podhorní (Prunella collaris), pěvuška skalní (Prunella ocularis), zvonohlík královský (Serinus pusillus), hýl červenokřídlý (Rhodepechys sanguinea) a strnad Buchananův (Emberiza buchanani).
Mezi červencem a srpnem je tu možné pozorovat až 200 druhů během jedno nebo dvoutýdenního výletu.
7. Zajímavé lokality
Jen málokteré velké město se může na svém území pochlubit tak výjimečným druhem jako je zedníček skalní. Jerevan, hlavní město Arménie je jedním z nich. Zedníčci se tu objevují během zimy v soutěsce Hrazdan, která dělí město na dvě části. Některá z velkých světových měst obsadili sokoli stěhovaví. V Jerevanu je ale zastupují rarozi velcí, kteří tu během podzimu loví z věžáků divoké holuby. Kromě toho se během jara objevuje v městských parcích krahujec krátkoprstý, pravidelným jarním návštěvníkem je špaček růžový a soutěsku Hrazdan navštěvuje i brhlík skalní a výr velký.
Pohoří Gegham
Pokud vyrazíte východním směrem z Jerevanu, můžete dosáhnout tohoto pohoří po silnici. Žádná komunikace ale hřeben Geghamu nepřekračuje. Dobrým místem k pozorování iranie bělohrdlé je okolí městečka Hatis, které se nachází ve východní části pohoří. Výbornou příležitost k pozorování dravců nabízí rezervace Khosrov. Podstatnou část její výměry (234 km2) tvoří otevřené zakrslé lesíky pokrývající prudké horské svahy v jižní části pohoří. Pěvušky skalní a hýly červenokřídlé (v prosinci 1995 tu bylo hejno o 330 ex.) můžeme zastihnout v soutěsce Gree, 8 km západně od Kama ve východní části hor. Jde také o výhodné místo k pozorování protahujících dravců a pěvců během podzimu.
Asi 70 km východně od Jerevanu se rozprostírá jezero Sevan. Délka jeho pobřeží činí 220 km. Na tomto jezeře hnízdí několik párů stranou hlavních kolonií racka arménského. Během podzimního tahu se tu shromažďují obrovské počty migrantů včetně kachnice rezavé a jeřába panenského. Jeřábů tu může být až tisíc. Počty ptáků dosahují svého maxima začátkem září. Během zimy se tu zdržuje dost racků velkých (více než 600 v prosinci 1995). Většina racků arménských hnízdí podél severozápadního pobřeží. Během zimy se racci velcí koncentrují kolem mysu Noratoos na západním pobřeží jezera. Jeřábi panenští se naopak shromažďují na druhé straně jezera, v jeho jihovýchodní části v blízkosti mokřin Gilli. Jižní pobřeží je nejlepší pro protahující bahňáky jako je třeba jespáček ploskozobý a místní rákosiny přitahují zvláště na podzim hejna budníčků kavkazských. Dalším oblíbeným místem k pozorování táhnoucích druhů je okolí vesnice Lichk na jihozápadním konci jezera. Občas se tu objevují např. poštolky rudonohé.
Tetřívek kavkazský se vyskytuje v severovýchodní části Arménie. V roce 1995 byl zaznamenán i přes intensivní hledání jen na dvou místech v okolí města Hrazdan. Nejlepší místa, ve kterých by se mohl tetřívek najít, leží podél nebezpečné cesty sjízdné pouze terénními automobily, která šplhá podél hřbetu hory Tezhler a prochází přes tetřívkem upřednostňované alpinské louky nad hranicí lesa severně exponovaných horských svahů.
Hora Aragats
Tato vyhaslá sopka několik hodin cesty severozápadně od Jerevanu se tyčí do výšky 4090 m. Je dostatečně vysoká na to, aby se na ní vyskytovaly tak vysokohorské druhy jako velekur kavkazský, zedníček skalní a pěnkavák sněžný, stejně jako několik druhů dravců a v nižších partiích iranie bělohrdlá.
K dosažení vyšších partií Araratu lze využít cestu, která šplhá do výšky 3200 m k jezeru Kari a přilehlé meteorologické stanici. Nejvhodnějším biotopem iranie bělohrdlé a pěvušky skalní jsou křovinaté porosty jalovce, které se nacházejí 9 km pod jezerem Kari podél silnice. Balvanitá pole nad jezerem zabydlel hýl červenokřídlý a ještě nejvyšší partie pustého okolí kráteru jsou nejvhodnější k pozorování velekura a zedníčka.
Údolí Araxes tvořící západní hranici mezi Arménii a Tureckem je asi 20 km široké a patří k největším údolím v zemi. Severnímu araxeskému údolí dominuje sopečný čedič. Teploty tu v létě přesahují hranici 35°C a činí tato místa člověkem neobyvatelnými. Ptáci jsou ale mnohem přizpůsobivější a některé druhy se s místními extrémními podmínkami vyrovnaly snadněji, než by se mohlo soudit. Patří k nim někteří skřivanovití, jako např. kalandra dvouskvrnná a skřivánek menší. Dalšími na jaře zastoupenými druhy jsou tu stepokur písečný, bělořit skalní, pěnice uzdičková a z rarit kulík kaspický. K pozorování ptactva je bez diskusí nejlepší okolí Hoktembarian a Vanand.
Centrální araxeské údolí
Nevysoké, sluncem spalované, drsné kamenité kopce nedaleko Vedi, asi 40 minut cesty jihovýchodně od Jerevanu skýtají útočiště sedmihlásku pustinnému. Níže v údolí se prostírá téměř 350 km2 rybníků a mokřin, které přitahují téměř 2000 kormoránů malých a migrující bahňáky jako je např. ouhorlík černokřídlý a keptuška stepní. Tamaryškové porosty okolí některých rybníků jsou atraktivní pro pěnici uzdičkovou a velice neobvyklou avifaunu této oblasti doplňuje vlha modrolící. V okolí Arashe bylo pozorováno koncem léta hejno 145. vlh.
V blízkosti města Vedi se nachází pramen, který se vyplatí navštívit. Jena se o jeden z mála zdrojů vody v okolní vyschlé krajině a pozorováním ptactva v jeho okolí se dá strávit mnoho hodin. V drsných kopcích kolem Dashtakaru, vesnice 4 km jižně od Vedi, se skrývá vrabec plavý. V okolí vesnic Armash, Masees a Jeghegnoot nachází dost rybníků a mokřin, z nichž některé jejich komplexy jsou ohrazené a nepřístupné. Oficiálně je přístup do nich umožněn jen majitelům určitých povolení. Láhev vodky ovšem v těchto končinách platí stejně tak jako povolení, když je slušnou formou nabídnuta hlídačům u vstupních bran. V 80. a 90. letech byl tento postup mnohem úspěšnější, než snaha o domluvu přímo s majiteli těchto hlídaných komplexů. Nejvhodnějším místem k pozorování kormoránů malých je okolí Armashe, kde mají hnízdní kolonii. Velká letní hejna vlh modrolících se vyskytuje v okolí Armashe a Maseese. Raděj se vybavte velkým množstvím repelentu.
Teploty v Jižním araxeském údolí dosahují až 50°C. Jde o oblast vyschlých kaňonů a roklin se skupinami roztroušených fíkovníků, broskvoní a granátovníků. Vyskytují se tu tak odolné druhy jako frankolín obecný, bělořit skalní a červenoocasý, brhlík skalní, brhlík turecký a sýkora temná. Dobré je začít kolem města Meghri, které leží na severním břehu řeky Araxes.