8.VI. – 9.VI.2004
Ornitologický výlet k Neziderskému jezeru – Neusiedler See.
Vrátil jsem se k ornitologii, ke koníčku, který doprovázel má gymnaziální i vysokoškolská léta. V dubnu a květnu jsme s manželkou a s dalekohledy objížděli různé zajímavé lokality na Moravě a teď, když ptačí tah skončil, tak jsem si vzpomenul na Nezider, kde jsem byl naposledy před 14-ti lety. Neziderské jezero je dosti vyjímečnou lokalitou evropského významu. Jedná se o stepní jezero rozprostírající se asi 70 km jihovýchodně od Vídně. Jeho větší část náleží k Rakousku, ale jižním cípem zasahuje i do Maďarska. Svými rozměry je hodno svému německému označení See – moře, i když jeho plocha v průběhu let značně kolísá. Jeho délka je 30-35 km, šířka 3-6 km a hloubka kolem dvou metrů. Rozlohu vodní hladiny uvádějí různé zdroje různou. Ta střední je asi 180 km2, ale při dostatku vody se může jezero rozlít i do 500 km2 nebo třeba i vyschnout, což se naposledy stalo v letech 1865-71. Od okolní vinařské krajiny je odděleno místy až několikakilometrovým pruhem rákosin, které slouží jako významné hnízdiště vodního ptactva. Oblast jezera byla vyhlášena roku 1979 biosferickou rezervací.
Ve východní části jezera se nacházejí menší částečně slaná jezera obklopená krajinou vysloveně stepního charakteru podobného maďarským pustám a právě sem jsme zamířili. Funguje zde síť cyklostezek, několik kempů a hlavně je tu možnost vidět unikátní ptačí druhy, které k nám zavítají jen výjimečně.
8. června 2004 – Neziderské jezero
trasa: Illmitz (informační centrum) – Zick Lacke – Kirchsee – cyklotrasa B20 – Unterstinkersee – Oberstinkersee – cyklotrasa B10 – Illmitz
čas: 10:00 – 14:00
počasí: Až příliš dokonalé počasí. Obloha bez jediného mráčku, žhnoucí slunce a neznatelný větřík.
Z Brna jsme vyrazili v 6:00 přes Mikulov, Vídeň a Podersdorf. Až do Illmitzu je to téměř přesně 200 km. V deset jsme na místě. Parkujeme u informačního centra, kupujeme mapu okolí, sundáváme kola ze střešního nosiče, dalekohledy na krk, svačinu do batohu a hurá do terénu. Je všední den a přesto potkáváme spousty cyklistů a birdwatcherů.
pozorované druhy: tenkozobec opačný (30 ex., na jižním konci dlouhé nohavice jezera Unterstinkersee pozorujeme tenkozobce na hnízdě asi z pěti metrů), kameňáček pestrý (dokonale vybarvený M), kulík mořský (30 ex., většinou na Zick Lacke), břehouš černoocasý (20 ex.), racek chechtavý (stovky), labuť velká (20 ex.), husa velká (100 ex.), zrzohlávka rudozobá (150 ex., nejpočetnější kachna), rákosník velký (10 zpívajících ex.), čejka chocholatá (200 ex.), vodouš rudonohý (100 ex., hnízdiště v rákosinách Kirchsee), volavka bílá (6 ex.), moták pochop (5 ex.), lžičák pestrý (1 pár), kopřivka obecná (2 ex.), kulík říční (10 ex.), konipas bílý (10 ex.), polák velký (5 ex.), lyska černá (100 ex.), kolpík bílý (1 ex. na přeletu v oblasti Krauting), kachna divoká (10 ex.), rybák obecný (10 ex.), moudivláček lužní (vábení), pisila čáponohá (F na Kirchsee, 1 pár na Unterstinkersee), strakapoud bělohřbetý (u Kirchsee), koliha velká (odhání motáka pochopa od svého hnízdiště v rákosí u Kirchsee), čírka obecná (5 ex.), rákosník proužkovaný (2 ex.), ťuhýk menší (vinohrad), dudek chocholatý, strnad rákosní, čírka modrá (4 ex.), husice liščí (2M+F pozorovány na Oberstinkersee, další 4 ex. na malém rybníčku severněji), racek bělohlavý (asi 40 nedospělých ex. na Oberstinkersee), konipas luční (2 ex.), cvrčilka slavíková, čáp bílý
Vyžíhaní sluncem se stěhujeme do kempu u Zicksee, kousek od St. Andra. Stavíme stan a zbytek dnešních veder trávíme na celtě ve stínu prohlížením map a ptačích klíčů. Společnost nám dělají drzí sysli, kteří tu vykukují z nor a škemrají o jídlo. Až kolem sedmé, když vzduch nepatrně zchladnul, sedáme na kola a děláme krátký výlet kolem jezera. Vracíme se kolem osmé. Oblékáme dlouhé nohavice a rukávy na ochranu před dotěrnými komáry. V bufetu nablízku mají třetinková pivka. S orosenou plechovkou si sedáme k vodě a užíváme si krásný západ slunce a přicházející noc. Stmívá se, z houstnoucího šera se nese křik racků a rybáků. Skřehotají žáby. V dálce vycházejí na oblohu zářivé hvězdy stoupajících letadel. Zvedá se mírný větřík. Konečně je příjemný chládek. Ležíme na molu, dřevěná prkna nás hřejí do zad. Odcházíme až námi otřese chlad a dojde pivko.
9. června 2004 – Neziderské jezero
trasa: parkoviště u Lange Lacke – Lange Lacke – cyklotrasa B20 – Worten Lacken – Warmsee – Xixsee – Lange Lacke
čas: 8:15 – 11:30
počasí: Lepkavé dusno s mírným oparem. Slunce tolik nepeče, ale dusno je nepříjemné jako tlustá vlněná houně v sauně.
Parkujeme u bufetu nedaleko Lange Lacke. Sundáváme kola a v budce u jezera platíme vstupné do parku. Pak vyrážíme východním směrem, abychom měli při pozorování slunce v zádech. Objíždíme jezero, po cyklotrase míjíme Worten Lacken a směrem západním protínáme středem národní park. Severně od Apetlonu přejíždíme silnici k Warmsee. Kolem Xixsee se vracíme zpět k Lange Lacke.
pozorované druhy: racek chechtavý (150-200 ex.), poštolka obecná (2 ex.), čejka chocholatá (500 ex.), volavka bílá (3 ex.), rybák obecný (6 ex.), vodouš rudonohý (několik stovek, všude se ozývá jejich křik), moták pochop (6 ex.), husa velká (400 ex.), břehouš černoocasý (20 ex., hnízdiště u Worten Lacken), rákosník velký (6 ex.), rákosník proužkovaný (4 ex.), čírka modrá (10 ex.), tenkozobec opačný (70-100 ex.), polák velký (50 ex.), polák chocholačka (1 pár), lžičák pestrý (2M+F), zrzohlávka rudozobá (4 ex.), konipas luční (4 ex.), racek stříbřitý (?, obtížně určitelný JUV), bramborníček černohlavý (2 ex.), konopka obecná (20 ex.), racek bělohlavý (6JUV), husice liščí (24 ex., téměř všude u břehů Lange Lacke), kulík říční (5 ex.), strnad rákosní (2 ex.), racek malý (1JUV), pisila čáponohá, labuť velká (30 ex., většinou na Worten Lacken), kopřivka obecná (1 pár), kolpík bílý (2 ex. při lovu v mělčině, jeden v SZ cípu Worten Lacken, další u Warmsee), lyska černá (50 ex.), volavka popelavá, cvrčilka slavíková, konipas bílý (3 ex.), volavka červená (1 ex. na přeletu u Xixsee)
Dost utrmácení horkem balíme a odjíždíme. Dnes by nám už únava nedovolila něco dalšího. Myslím, že ty nejzajímavější lokality jsme viděli. Přes Apetlon, Illmitz míříme k Podersdorfu, kde se jdeme mrknout k břehu Neziderského moře. Rozlehlost vodní plochy je ohromná. Slunce peče, nic zajímavého tu není, tak odjíždíme. Přes Vídeň, Mikulov a … zase stejnou cestou. Zálibně můžu říct, že nám s Pípkem ty dva dny dokonale vyšly. Příznivé počasí a ptačí druhy, které jsem buď ještě neviděl (ťuhýk menší, husice liščí, strakapoud bělohřbetý) nebo viděl naposledy kdysi dávno právě v okolí Nezideru při ornitologické exkursi (tenkozobci, pisily, kamenáček).