Ráno se budím docela brzy, i když mám dnes volno. Spát se mi už nechce a tak se pěkně potichu balím a ještě za tmy sedám do auta. Venku se ozývá zpěv kosa a kdybych kousek popojel, tak bych asi zaslechl jako v minulých dnech několik červenek. Jedu mlhou, ale občas se nade mnou v potrhané oblačnosti ukážou hvězdy. Světla přibývá a nad Pálavou se objevují červenooranžová oblaka namočená do ranních slunečních paprsků.
To už parkuji na rozšířeném místě hráze mezi Mušovskou a Věstonickou zdrží VDNM. Je pár minut po sedmé. Z poloostrova nedaleko propusti právě s křikem vzlétají mraky havranů a kavek. Koruny stromů se pod nimi prohýbaly a vypadaly jako olistěné. Všechno to zdánlivé listí se ale v podobě černých ptačích siluet zvedá k obloze a rozletuje se do okolí. Směrem k západu odlétá dobře 2500 ptáků. A to je jen třetina či čtvrtina celkového počtu. S blednoucí oblohou jdou rozeznat na hladině střední nádrže hejna husí. Hrubým odhadem je jich k deseti tisícům. Jejich první menší skupinky odlétají k západu, ale v kopečcích směrem na Pasohlávky je vítá střelba. Další husy s odletem otálejí. Střelba zaznívá i z jižního břehu Mušovské zdrže. Odjíždím ještě před rozletem v 7:40, kdy je stále ještě většina husí na vodě.
O čtvrthodinu později už parkuji nad Pavlovem. Pode mnou směrem k nádržím houstne mlha, ale vrcholové partie Pálavy už barví slunce. Až na hřebeni je vidět skupina muflonů. Pomalu stoupám vzhůru. Chci se podívat k Děvínu. Možná by se tam mohla objevit pěvuška podhorní. Obloha je modrá a slunce hřeje. V dubech na svahu odpočívá skupina strnadů obecných a výš se honí dvojice strakapoudů velkých. Když přicházím k vyhlídce u Děvína, připadám si jako na ostrově plujícím hustou šedivou mlhou. Ta leží na okolní krajině jako deka. Kousek ode mě se pase dvojic srn, kolem přeletují čížci a křivky. Z té mlhy dole stále ještě vycházejí výstřely a občas jsou slyšet hlasy hus. Je tu krásně. Beze spěchu sestupuji směrem k Soutěsce. V nižších partiích se opět nořím do mlhy. Teplota klesá a vzduch je najednou vlhký a chladný.
Za ty dvě hodiny, co jsem se procházel po Pálavě, vystoupala mlha o několik desítek metrů výš. Naštěstí ale zřídla těsně nad vodní hladinou. Proto ještě vyjíždím přes Nové Mlýny k Šakvicím podél Novomlýnské zdrže. Hned od hráze sčítám 115 roháčů a 53 morčáků velkých. Tři páry roháčů dokonce tokají. Je téměř bezvětří a nedaleko břehu loví potáplice severní. Až k Šakvicím potkávám čtyři. Okolní krajina je stále v husté mlze. Nemá cenu hledat husy na pastvě. Jede se domů.
Dvojice potáplic severních (Gavia arctica) od Šakvic.
