| Oficiální název: Malajské království Hlavní město: Kuala Lumpur Rozloha: 329 750 km2 Počet obyvatel: 27 mil. (odhad 2007) Oficiální jazyk: malajština (úřední), angličtina, čínština (různé dialekty), tamilština, tlugština a další Státní zřízení: federální konstituční monarchie Hlavní náboženství: islám, buddhismus, taoismus, hinduismus, křesťanství, sikhismus, šamanismus Čas: SEČ +8 Měna: malajský ringgit (MYR) Víza: Při vstupu do Malajsie nepotřebujete turistické vízum na pobyt do 90 dnů. Vstupní razítko platí pro pevninskou Malajsii a stát Sabah; neplatí pro stát Sarawak (oba na Borneu), jehož imigrační služba uděluje vstupní povolení po příletu na pobyt do 30 dnů. Po udělení vstupního razítka do cestovního pasu po příletu do Malajsie ihned překontrolujte povolenou dobu pobytu. Imigrační úředník z neznalosti občas udělí kratší povolení k pobytu než je sjednáno v dohodě o bezvízovém styku. Nedoporučuje se překročit platnost víza. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Malajsie leží v jihovýchodní Asii na Malajském polostrově a na severu ostrova Borneo. Území je poměrně hornaté, pobřeží Bornea bažinaté. Podnebí je tu vlhké a teplé, více než 50% území pokrývají stálezelené deštné pralesy. Je tu hustá říční síť. Pevninská část státu je hornatá. Pohoří se směrem na jih snižují. Na jihu země převládají nížiny. Ostrovní Malajsie má bažinaté pobřeží a ve vnitrozemí vysoké hory. Podnebí je rovníkové s vysokými teplotami a vysokou vlhkostí po celý rok. Monzuny přinášejí každý rok hojné srážky. Horské oblasti jsou pokryty tropickým pralesem (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Ideální období k návštěvě Malajsie trvá od března do září, kdy sice může pršet (zvláště odpoledne), ale pořád se jedná o sušší období, než to, které panuje od října do února. Nejlepší jsou pak měsíce březen a duben, kdy mnoho ptačích druhů hnízdí a lehce se dají najít podle hlasových projevů. Například pro pity je to snad jediné roční období, kdy se dají lokalizovat podle hlasů, protože od konce dubna se přestávají ozývat.
3. Doprava
Malajsie je relativně moderní země a cestování je tu snadné a levné na krátké vzdálenosti, na delší vzdálenosti přijatelné díky cenově dosažitelným taxi a rozsáhlé síti autobusových a leteckých linek. Vypůjčení automobilu je tím pádem zbytečným luxusem.
4. Ubytování a stravování
V zemi existuje široká škála ubytovacích možností, stejně jako způsobů, kterými se může turista stravovat. V okolí těch nejlepších ornitologických lokalit je dobré si vyřídit ubytování v předstihu.
5. Bezpečnost a zdraví
Doporučeno je očkování proti žloutence, tyfu a žluté zimnici, stejně jako prevence proti malárii.
6. Ptačí druhy
Snad jen pralesy v Amazonii oplývají větším bohatstvím ptáků, než ty malajské. Jedná se hlavně o trogony (Trogoniformes), zoborožce (Bucerotidae), pity (Pittidae), loboše (Eurylaimidae) a timálie (Timaliidae), které lze v mnoha případech velice snadno najít a pozorovat díky skvělé turistické infrastruktuře. V Malajsii žijí jen dva endemické druhy. Pokud si ale vezmeme malajské státy Sabah a Sarawak, tak tu můžeme ve skutečnosti najít všech 37 druhů, které jsou endemické pro ostrov Borneo.
V Malajsii žije několik druhů bažantů (Phasianidae), kukaček (rod Phaenicophaeus), lelkounů (Podargidae), trogonů, zoborožců, vousáků (Capitonidae), pit, lobošů, bulbulů (Pycnonotidae), timálií a strdimilů (rod Arachnothera).
V Malajsii bylo zaznamenáno přes 720 druhů ptáků (ve státě Sabah asi 580 druhů). K těm nejzajímavějším patří volavka žlutozobá (Egretta eulophotes), volavka šedohnědá (Ardea sumatrana), nesyt bílý (Mycteria cinerea), čáp pestrý (Ciconia stormi), tabon filipínský (Megapodius cumingi), bažant červenolící (Lophura erythrophthalma), bažant ohnivohřbetý (Lophura ignita), argus okatý (Argusianus argus), chřástalec maskový (Heliopais personata), vodouš ochotský (Tringa guttifer), kulík malajský (Charadrius peronii), holub nikobarský (Caloenas nicobarica), šest druhů trogonů, ledňáček modroprsý (Alcedo euryzona), ledňáček hnědokřídlý (Pelargopsis amauroptera), ledňáček ohnivý (Halcyon coromanda), ledňáček rezavolímcový (Actenoides concretus), vlha červenobradá (Nyctyornis amictus), jedenáct druhů zoborožců, vousák pruhozobý (Psilopogon pyrolophus), medozvěstka malajská (Indicator archipelagicus), pita hnědohlavá (Pitta oatesi), pita granátová (Pitta granatina), pita nížinná (Pitta ussheri), pita pobřežní (Pitta megarhyncha), sedm druhů lobošů, kosovec chřástalí (Eupetes macrocerus), kraska malá (Cissa thalassina), drozd červenočapkový (Zoothera interpres), drozd pacifický (Turdus poliocephalus), drozdek rezavohřbetý (Enicurus ruficapillus), brhlík azurový (Sitta azurea), timálie mramorovaná (Napothera marmorata), timálie stříbrouchá (Leiothrix argentauris), timálie kutia (Cutia nipalensis), sýkora nádherná (Melanochlora sultanea) a strdimil jávský (Aethopyga mystacalis).
Na Borneu žije 37 endemických druhů. Patří k nim sokolík bornejský (Microhierax latifrons), trogon šedoprsý (Harpactes whiteheadi), dva druhy pit, dva druhy lobošů, bizarní žlutohlávek bornejský (Pityriasis gymnocephala), jedinečný drozdík černoprsý (Chlamydochaera jefferyi), tři druhy timálií a dva druhy strdimilů.
Když se vydáme na třítýdenní výpravu na Malajský poloostrov včetně státu Sabah, tak můžeme počítat s 350-ti druhy ptáků.
7. Zajímavé lokality
MALAJSKÝ POLOOSTROV
Přírodní park Kuala Selangor
Bahnité mělčiny, mangrovy, vodní nádrže a křoviny této malé rezervace (350 ha) v ústí řeky Selangor poblíž Kuala Lumpuru jsou domovem výběru zajímavých ptačích druhů, ke kterým patří třeba pita pobřežní (Pitta megarhyncha) vázaná právě na mangrovové porosty.
Park se nachází jihozápadně od města Kuala Selangor, 35 km severozápadně od Kuala Lumpuru. Ptákům se můžete věnovat v okolí šesti značených stezek v areálu parku a podél stezky lemující řeku severně od parku. Zde se vyskytují druhy vázané na porosty mangrovové porosty. V rezervaci je vybudováno pět pozorovatelen, ze kterých lze přehlédnout 55 ha brakických lagun. Jedna z nich stojí na konci dřevěného chodníku jdoucího přes mangrovy a je z ní rozhled na příbřežní bahnité mělčiny. V blízkosti vesnice Karang Kuatan (východně od Kuala Selangoru) se dá vidět neuvěřitelné divadlo blikajících svatojánských mušek. Na detaily se zeptejte ve vesnici.
Podél silnice Old Gombak, která stoupá do údolí Ulu Gomback ležícího na vysočině Genting (50 km severovýchodně od Kuala Lumpuru) se dá pozorovat orel pralesní (Nisaetus alboniger), trogon kasumba (Harpactes kasumba), dvojzoborožec velký (Buceros rhinoceros), zoborožec štítnatý (Rhinoplax vigil), datel břidlicový (Mulleripicus pulverulentus), loboš smaragdový (Calyptomena viridis), suříkovec šarlatový (Pericrocotus igneus), sýkora nádherná a řada migrantů (únor a březen) jako např. ťuhýk tygrovaný (Lanius tigrinus).
Fraser´s Hill
Horské středisko Fraser´s Hill situované v nadmořské výšce 1524 m a ležící v centrální vysočině poloostrova, je jedním z ornitologicky nejlepších míst Malajsie. Ve zbytcích horských lesů obklopujících tohle turistické středisko se dají najít oba endemické druhy Malajského poloostrova a navíc třeba vousák pruhozobý, pita hnědohlavá, brhlík azurový, timálie mramorovaná, timálie kutia nebo timálie šedobarvá (Pteruthius melanotis). Nejlepšími měsíci k návštěvě jsou březen a duben, kdy většina druhů hnízdí a v okolí se stále ještě vyskytují zimující druhy jako např. drozd tmavý (Zoothera sibirica).
Fraser´s Hill je 103 km severně od Kuala Lumpuru. Mezi soutěskou na úpatí kopce a jejím vrcholem funguje 8 km dlouhá jednosměrná silnice. Podle předem daného itineráře je umožněno autům buď stoupat vzhůru, nebo sjíždět dolů. Když zmeškáte hodinu určenou k výjezdu na vrchol, tak se věnujte lesu kolem soutěsky (zoborožec štítnatý) zatímco budete čekat na další výjezd. Vlastně celé okolí silnice od soutěsky po vrchol kopce stojí za průzkum, protože se jedná o ideální prostředí výskytu timálie mramorované (1 km nad soutěskou), timálie zelenohnědé (Gampsorhynchus rufulus) a amadiny modrolící (Erythrura prasina). Jednou z možností, jak si projít okolí silnice je sejít dolů pěšky a pak se nechat vyvézt nahoru autobusem. Kolem turistického letoviska na kopci stojí za pozornost okolí místních silnic, cest a stezek včetně Bishop´s Trail (pita hnědohlavá), High Pines (timálie kutia, hýl hnědý – Pyrrhula nipalensis), Taman Kavansan Loop (skalník malajský – Myophonus robinsoni) a bohužel také smetiště (vlha červenobradá). Buďte připraveni na pijavky a mrazivá rána.
Dva druhy, které nebyly zaznamenány na Fraser´s Hill – lejsek sumaterský (Niltava sumatrana) a budníček hnědohlavý (Seicercus montis) – se vyskytují na vysočině Cameron (Cameron Highlands), což je další horské středisko na severu. Nachází se 60 km východně od Tapahu, který leží na silnici spojující Kuala Lumpr a Ipoh.
Taman Negara
Největší plocha víceméně původních nížinných lesů, které zbyly v kontinentální části jihovýchodní Asie, leží uvnitř tohoto obrovského národního parku (4343 km2). Z toho důvodu se jedná o jednu z nejlepších ornitologických oblastí celého regionu. Bylo tu zaznamenáno přes 350 druhů ptáků, včetně několika kukaček rodu Phaenicophaeus, trogonů, zoborožců, pit, lobošů, bulbulů a timálií, což udělá radost každému birderovi. Někteří birdeři se budou spíše soustředit na místní speciality, ke kterým patří bažant malajský (Polyplectron malacense), ledňáček modroprsý, pita granátová a bizarní kosovec chřástalí.
Taman Negara je velice oblíbenou turistickou atrakcí a proto je dobré si ubytování zajistit v předstihu na adrese Taman Negara Resort, Kuala Lumpur Office, 2nd Floor, Istana Hotel, Jalan Raja Chulan, 50250 Kuala Lumpur (tel: 03 2455585, fax: 03 2610615). Park je uzavřen od poloviny listopadu do poloviny ledna, protože jsou jeho větší plochy zatopené.
V lesích v okolí horského střediska Maxwell Hill (Bukit Larut) bylo zaznamenáno přes 200 druhů ptáků. Uvedené středisko se nachází na severu poloostrova Malaysia v nadmořské výšce 1035 m, 9 km východně od Taipingu. Místní avifauna je v podstatě shodná s Fraser´s Hill – dá se tu vidět orel pralesní, koroptev sumaterská (Arborophila sumatrana), pita hnědohlavá, loboš tmavý (Corydon sumatranus), loboš stříbroprsý (Serilophus lunatus), drozdek šedohřbetý (Enicurus schistaceus), kruhoočko Everettovo (Zosterops everetti), timálie mramorovaná, timálie kutia a amadina zelenoocasá (Erythrura hyperythra). Pro ty, kteří si tu zajistili předem ubytování, je Bukit Larut dostupný džípy, které odjíždějí od úpatí kopce každých 30 minut od 8:00 do 18:00. Džípy se mohou zamluvit na telefonním čísle 05 827243. O víkendech tu není moc lidí, ačkoliv birding může být velice příjemný podél silnice stoupající z Taipingu, pak v okolí silnice za telekomunikačním vysílačem na Gunung Hijau (1448 m n.m.) a podél několika stezek. Pozor na pijavky.
Kuala Gula
Kuala Gula je rybářská vesnice v severozápadním cípu Malajského poloostrova. Mangrovy a bahnité mělčiny v její blízkosti jsou jedním z nejlepších míst v Asii k pozorování nesyta bílého. Samozřejmě tu můžete potkat další speciality vázané na mangrovové porosty.
Kuala Gula je 40 km severozápadně od Taipingu. Na ptáky je zajímavé celé okolí vesnice (od Kuala Kurau na severu po Kuala Sepetang (Port Weld) na jihu), zvláště pak lesní rezervace Matang Mangrove, v jejíž severní části je ptačí rezervace. K ptákům se nejlépe dostanete na lodi, která se dá zamluvit předem na správě rezervace nacházející se za školou (ukazatele na „Projek Konservasi Burung-Burung Laut“) severně od Kuala Gula (tel: 04 557207). Místní ranger vám bude nejspíš dělat i průvodce. Nesyti bílí a marabu malajští (Leptoptilos javanicus) se vyskytují kolem jezera u Pular Kelumpangu, 2 km jižně od správy rezervace.
Bažant malajský, medozvěstka malajská, žluna červenokřídlá (Picus puniceus), datel Rafflesův (Dinopium rafflesii), pita granátová, kosovec chřástalí, lejskovec japonský (Terpsiphone atrocaudata, listopad až březen), šáma oranžovoocasá (Trichixos pyrropygus) a timálie šedoprsá (Malacopteron albogulare) byly zaznamenány v lesní rezervaci Pasoh (Pasoh Forest Reserve), což je plošně ne příliš rozlehlé rašeliniště s lesem, které se nachází 150 km jihovýchodně od Kuala Lumpuru. Do rezervace se dostanete, když z hlavní silnice k jihu odbočíte podle ukazatele na „Felda Pasoh Dua“ asi půl km před Simpang Pertangem. Odsud je to 6 km do rezervace, kde je několik stezek. Pozorování ptáků je tu velice náročné.
Lesní rezervace Panti (Panti Forest Reserve)
Na jihovýchodním konci Malajského poloostrova se nachází lesní rezervace (275 km2) s nížinnými, bažinatými i horskými porosty, ve kterých bylo pozorováno přes 250 druhů ptáků. Jen velice málo zahraničních birderů navštívilo tato místa, protože jsou dost vzdálené od tradičně používaného okruhu u Kuala Lumpuru. Tato oblast je snadno dostupná ze Singapuru a odměnou těm, kteří sem vyrazí, mohou být tak vzácné druhy jako je koroptev malajská (Arborophila charltonii), pita granátová nebo kosovec chřástalí.
Rezervace se nachází 20 km severně od města Kota Tinggi, které je 41 km severně od Johor Bahru na jižním cípu Malajského poloostrova. Naproti přes vodu leží Singapur. Abyste se dostali na Gunung Panti Trail, tak jeďte po silnici směřující k severozápadu z Kota Tinggi na Lombong Waterfall a hledejte policejní stanici po pravé straně vzdálenou asi 6 km. U stanice odbočte k východu a pokračujte 4 km do vesnice Batu Empat. Vyžádejte si povolení ponechat tu auto, a jestli ho získáte, tak se pusťte 2 km po stezce jdoucí vlevo od silnice přes zemědělskou půdu, starou kaučukovou plantáž a křoviny (žluna síťovaná – Picus vittatus, pištec mangrovový – Pachycephala cinerea, bulbul korunkatý – Pycnonotus zeylanicus), pak po stezce jdoucí přes mýtinu u paty kopce Gunung Panti s plochým vrcholem (sokolík zakrslý – Microhierax fringillarius, loboš smaragdový). Můžete se tu lehce ztratit, ale ve vesnici si můžete domluvit průvodce. K Ridge Trail se dostanete z Kota Tinggi k severovýchodu na Kuantan a Mersing. Stezka vede k západu od silniční cedule na KM 270, což je asi 40 km severně od Kota Tinggi. První kilometr stezky je vcelku dobrý na bažanta červenolícího. V ptačích hejnech tu můžete napočítat i 20 druhů. Po dalším 1,5 km se dostanete do bažinatého lesa s výskytem zoborožce vrásčitého (Aceros corrugatus) a bulbula kučeravého (Pycnonotus eutilotus). Orel malajský (Nisaetus nanus), pita granátová, kosovec chřástalí a bulbul černobílý (Pycnonotus melanoleucos) byly pozorování podél Quarry Trail, který vede k západu 1 km severně od Ridge Trail. Bunker Track směřuje k západu od KM 266 silnice, kde jsou po jejích obou stranách dva bunkry z druhé světové války. Tato cesta bývá o víkendech dost nacpaná náklaďáky zajišťujícímu provoz místního kamenolomu, který se nachází uvnitř rezervace. Přesto jsou i víkendy dobré k pozorování místních specialit – bukáčka černého (Ixobrychus flavicollis), zoborožce štítnatého a několika zajímavých nočních druhů. Pozor na slony a tigry.
SABAH (MALAJSKÉ BORNEO)
Kota Kinabalu
Město Kota Konabalu na západním pobřeží Sabahu je hlavní vstupní branou severního Bornea. Město je obklopeno příbřežními lagunami, mokřady, zemědělsky obhospodařovanou půdou, loukami a pastvinami s výskytem vzácné volavky žlutozobé a kulíka malajského. Na nedalekých příbřežních ostrůvcích se dá vidět fregatka Andrewsova (Fregata andrewsi) a tabon filipínský (Megapodius cumingii).
Kota Kinabalu má letecké spojení s Kuala Lumpur a Singapurem. K lokalitám ležícím v okolí města, které jsou pro ornitologa zajímavé, patří muzejní botanické zahrady (papoušek modrošíjí – Tanygnathus lucionensis), Summit Hill na východním okraji města (vlha malajská – Merops viridis), laguny podél Likas Bay, 3 km na severovýchodě, kde zimuje volavka žlutozobá a vodouš říční (Tringa brevipes), rýžová pole v Kota Belud, 70-80 km na severovýchodě (2 hodiny autobusem) poblíž Tempassuku, kde se dají vidět bukáčci, motáci, bahňáci, vlha malajská a cistovníkovec pruhovaný (Megalurus palustris), a rýžová pole u Paparu (chřástali), která jsou jižně od Kota Kinabalu, poblíž ústí řeky a pláží s výskytem jespáka velkého (Calidris tenuirostris) a kulíka malajského. Z Kota Kinabalu je možné jet lodí na Palau Manukan, jeden z příbřežních ostrůvků národního parku Tunku Abdul Rahman. Zde se vyskytuje tabon filipínský, kulík malajský, fregatka malá (Fregata ariel), fregatka Andrewsova, papoušek modrošíjí, pištec mangrovový, lejsek mangrovový (Cyornis rufigastra), bulbul sivohnědý (Pycnonotus plumosus) a bulbul hnědý (Pycnonotus brunneus). Lodě odjíždějí podle jízdního řádu od přístavního mola za hotelem Hyatt nebo od přístaviště v Tanjong Aru a plavba trvá asi 20 minut. Tabon filipínský se vyskytuje podél 1,5 km dlouhé zpevněné stezky, která vede přes les vlevo od návštěvnického vstupu do parku. Také další ostrůvek, Pulau Sapi, je domovem tabona filipínského a lejska olivohřbetého (Rhinomyias olivaceus). V okolí ostrovů je výborné potápění a šnorchlování.
Dalším ostrovem západního Sabahu je Pulau Tiga, kde se dá vidět fregatka malá, fregatka Andrewsova, volavka žlutozobá (listopad až duben), tabon filipínský, holub nikobarský, ledňáček ohnivý, pištec mangrovový, lejsek mangrovový a linduška sibiřská (Anthus gustavi, listopad až březen). K návštěvě tohoto ostrova je nutné získat povolení a zajistit si ubytování na Sabah Parks Office v Kota Kinabalu a pak zajet do Kuala Penyu, 3,5 hodiny cesty po silnici, odkud jezdí trajekt na Pulau Tiga (o víkendech v 11:00). Nebo je možné si najmout rybářskou loď. Na ostrově je množství stezek k prozkoumání. Tabon filipínský je dost krotký pták, který se často zdržuje v tábořišti.
Národní park Mount Kinabalu
Lesy tohoto pohoří dosahujícího výšky až 4101 m n.m. (nejvyšší hory mezi Himálajemi a Novou Guineí) jsou domovem většiny bornejských horských endemitů včetně úžasné trojice „bělohlavého“ trogona šedoprsého, loboše a strdimila rodu Arachnothera. Najdeme tu i drozdíka černoprsého, cetii skvrnitohrdlou (Bradypterus accentor) a krasavce typu krasky malé nebo strdimila jávského. Na jakýkoli birding na Borneu si vyčleňte přinejmenším několik dní.
Správa NP se nachází v nadmořské výšce 1623 m a je vzdálená 2 hodiny jízdy (88 km) od Kota Kinabalu. Pohoří Kinabalu je turisticky velice oblíbené, ale mimo hlavní stezku k vrcholu se pohybuje jen velice málo lidí. K pozorování ptáků je dobré okolí hostelů – zvláště za svítání, kdy tu množství druhů loví hmyz přilákaný světly rozsvícenými celou noc – např. straka malajská (Dendrocitta occipitalis) a různí sojkovci. Brzy ráno se vyplatí kontrola mrtvých stromů za Rajah Lodge (strdimil žlutořitný – Arachnothera juliae). Místní skvělá síť stezek zahrnuje také Kiau View (koroptev bornejská – Arborophila hyperythra, loboš černokrký – Calyptomena whiteheadi, strdimil žlutořitný), Liwagu River (drozdík černoprsý, timálie světlohrdlá – Napothera crassa, timálie Temminckova – Pellorneum pyrrogenys), Bukit Ular (drozd bornejský – Zoothera everetti) a Silau-Silau (koroptev karmínohlavá – Haematortyx sanguiniceps, trogon šedoprsý, skalník sundský – Myophonus glaucinus). Za pozornost stojí i 4,5 km dlouhá silnice stoupající k elektrárně (přístupná pěšky nebo autobusem) ležící ve výšce 1950 m n.m. Od elektrárny se dá jít ke Carson´s Campu (2650 m n.m.) a zpět za jeden den s dostatkem času na nalezení drozda pacifického. Bulbul žlutavý (Pycnonotus flavescens) a endemická cetie skvrnitohrdlá se vyskytují až nad výškou 2150 m n.m. K výstupu na holý skalnatý vrchol Mount Kinabalu je nutné si vyřídit na správě NP průvodce. Dost lidí vyráží v 7:00 od elektrárny, odkud je to 6-7 vysilujících hodin nahoru k noclehárně Laban Rata ležící nad linií stromů ve výšce 3353 m n.m. Odsud pak odcházejí ve 3:00 následujícího rána, aby za svítání dosáhly vrcholu Low´s Peak. Ke správě NP se dá vrátit do 13:00 a stihnout ještě odpolední pozorování ptáků.
Horké prameny Poring (Poring Hot Springs)
Listnaté lesy (Dipterocarpaceae – dvojkřídláčovité) v okolí horkých pramenů v Poringu ve výšce 457 m n.m. obývá malý, ale „výživný“ výběr bornejských endemitů včetně pity červenohlavé (Pitta arquata). Jak už to ale bývá i v případě dalších druhů pit, tak právě tato se hledá velice špatně. Dalšími potvrzenými létajícími klenoty, které se tu vyskytují a kteří si zaslouží speciální pozornost, jsou ledňáček modroprsý a ledňáček rezavolímcový.
Poring Hot Springs se nacházejí 43 km od Národního parku Mount Kinabalu, cestou přes Ranau. Opět se jedná o populární turistickou destinaci, které je lépe se o víkendech vyhnout. Ačkoli je pravdou, že většina turistů dává přednost ráchání v horké vodě před pěšími túrami po okolí. Velice hodnotná může být ranní procházka podél hrany lesa. Později je dobrá stezka vedoucí k vodopádu Langanan. Blízko začátku této stezky, ještě před první mýtinou, byl pozorován ledňáček rezavolímcový. Během dalšího stoupání pozor na vlhu červenobradou, vousáka černohrdlého (Megalaima eximia), pitu páskovanou (Pitta guajana), lejska bornejského (Cyornis superbus), květozoba bornejského (Prionochilus xanthopygius) a hlavně pitu červenohlavou, která se vyskytuje v okolí mýtin pod prvním větším bambusovým porostem. K nádhernému vodopádu Langanan jsou to 2-3 hodiny stoupání. U paty vodopádu můžete využít příležitosti ke koupání ve skalnatých jezírkách. Určitě si je více užijí ti šťastlivci, kteří se při koupání mohou v myšlenkách vracet k pozorování pity červenohlavé. Cestou minete také vodopád Kipungit, kde byl pozorován drozd červenočapkový. Lávka zavěšená na ocelových lanech za lázněmi nabízí skvělou vyhlídku na ptáky, kteří jsou výjimečně k vidění ze země. Ocitnete se ale více než 30 m nad zemí a proto se raději vyhněte těm, kteří se bojí výšek. Plocha kolem hostelu stojí také za prohlédnutí, zvláště pak cesta jdoucí ke generátoru.
Do Sandakanu, což je vstupní brána k Pulau Selingaan, džunglovému táboru strýčka Tana (Uncle Tan´s Jungle Camp), jeskyním Gomantong a do lesní rezervace Sepilok, se dá dostat letecky z Kuala Lumpuru a autobusem či letecky z Kota Kinabalu. Nejlepší základnou pro birdery s omezeným rozpočtem je ubytovna strýčka Tana, která se nachází 29 km od Sandakanu a 4 km od odbočky na 3 km dlouhou silnici vedoucí ke vstupní bráně lesní rezervace Sepilok. Ubytování u strýčka Sama si můžete vyřídit v předstihu na adrese PPM 245 Elopura, 9000 Sandakan (tel: 089 531639). Dalším dobrým místem, kde se dá zůstat, je Wildlife Lodge, ležící naproti rezervaci Sepilok (Wildlife Lodge, Sepilok Jungle Resort Phase 1, Mile 14, Labuk Road, Sepilok Orangutan Sanctuary, PO Box 1034, 90008 Sandakan, Sabah, Malaysia (tel: 089 533031, fax: 089 533029). Květozob hnědohřbetý (Dicaeum everetti) a dalších téměř 220 druhů ptáků bylo pozorováno v lesní rezervaci Sepilok (44 km2) a jejím okolí. Žije tu např. ledňáček rezavolímcový, pita modrá (Pitta caerulea), pita červenohřbetá (Pitta baudii) a žlutohlávek bornejský. Vstup do rezervace je omezený z důvodu projektu na obnovení populace orangutana, který probíhá v okolí. Když se vám ale poštěstí dostat se dovnitř, tak zkuste Waterfall Trail, kde byla viděna pita modrá. Strýček Tan organizuje výpravy k Pulau Selingaan, k jeskyním Gomantong a do svého vlastního džunglového tábora u řeky Kinabatangan. Pulau Selingaan je jedním ze tří malých ostrůvků národního parku Turtle Islands s výskytem tabona filipínského, holuba nikobarského a holuba dvoubarvého (Ducula bicolor), stejně jako karety obrovské (Chelonia mydas) a karety pravé (Eretomochelys imbricata, srpen a září). Na lodích se dá zajet z Sandakan Bay také na řeku Kinabatangan, kde se na potocích lemujících porosty mangrove a na bahnitých mělčinách zdržuje fregatka malá, volavka žlutozobá (září až duben), čáp pestrý (Ciconia stormi), marabu malajský, jespák velký (září až duben) a ledňáček ohnivý. Najdeme tu i kahau nosatého (Nasalis larvatus) a bojgu stromovou (Boiga dendrophila). Případně můžete vyrazit lodí ze Sukau po některém z přítoků řeky Kinabatangan, kde byla také pozorována volavka šedohnědá (Ardea sumatrana), čáp pestrý, luňákovec Jerdonův (Aviceda jerdoni) a zoborožec vrásčitý. Uncle Tan´s Jungle Camp (základní, nutné jsou vlastní zásoby jídla) je hodinu cesty po proudu od mostu přes řeku Kinabatangan. Po silnici se Sandakanu směrem na Lahad Datu to trvá hodinu cesty. Tábor je umístěn mezi slepými říčními rameny (s pozorovací plošinou) a porosty sekundárního lesa a dá se tu zastihnout čáp pestrý, žlutohlávek bornejský a květozob hnědohřbetý. Dále tu byl pozorován kvakoš indomalajský (Gorsachius melanolophus), orel malajský, bažant ohnivohřbetý, holub zelenošedý (Treron capellei), ledňáček džunglový (Ceyx rufidorsa), ledňáček rezavolímcový, zoborožec vrásčitý, pita červenohřbetá, pita kápovitá (Pitta sordida), pita nížinná, lejsek bornejský, timálie běloprsá (Trichastoma rostratum), timálie obojková (Stachyris nigricollis) a květozob bornejský. Rozlehlé jeskyně Gomantong, 32 km jižně od Sandakanu, jsou domovem milionů netopýrů a salang, zatímco z ptáků se v okolním druhotném lese vyskytuje luňák netopýří (Macheiramphus alcinus), klecho menší (Hemiprocne comata), vlha červenobradá, loboš tmavý, panenka jávská (Lonchura fuscans) a květozob hnědohřbetý. Jestli cestujete nezávisle na strýčkovi Tanovi, tak si vyřiďte povolení u Wildlife Department (Pejabat, Mile 7) na okraji Sandakanu před vstupem do jeskyní. Připravte se na zápach a vezměte si baterku, abyste si mohli prohlédnout salangy. Jestli si chcete počkat na luňáka netopýřího, tak musíte vydržet do západu slunce. Teprve tehdy luňák útočí na netopýři, kteří v milionech vylétají ven z jeskyní za potravou.
Údolí Danum
Přestože jsou ty největší stromy obvykle viděny, jak opouštějí údolí na korbách těžařských nákladních souprav, stejně jako turisté, kteří sem zavítají, tak jsou stále porosty nížinných listnatých lesů (Dipterocarpaceae) chráněného údolí Danum (438 km2) na severovýchodě Bornea jedním z nejlepších míst k pozorování ptáků na světě. Bylo tu zaznamenáno asi 275 druhů ptáků, přičemž za týden se tu dá vidět přes 130 druhů a za den 70 druhů – to je neuvěřitelné množství vzhledem k vcelku zanedbatelné ploše zdejších listnatých lesů. Výčtu zdejších druhů vévodí nádherná pita červenohřbetá a pita červenohlavá. Vyskytuje se tu ale dalších pět druhů pit včetně pity modré a pity černokorunkaté (Pitta venusta) a pěkná řádka lobošů, bulbulů a timálií. Také se jedná o jedno z nejlepších míst v Asii na pozorování orangutanů. Klidně tu můžete zůstat týdny, měsíce nebo roky a pořád vám to bude málo. Povolení ke vstupu, dopravu a ubytování byste si měli vyřídit v předstihu.
Ubytovat se dříve dalo v Danum Valley Field Centre, ležícím 85 km po špatné silnici západně od Lahad Datu. V roce 1994 byla vybudována mnohem dražší Borneo Rainforest Lodge, která se nachází 97 km západně od Lahad Datu a 36 km od field centra. Od té doby jsou birdeři odrazováni od ubytování ve Field Centru, ovšem studenti, vědci a „seriózní přírodovědci“ jsou tu stále vítáni. Ptáci obou míst jsou v podstatě stejní. Výjimkou je bažant ohnivohřbetý, který je v okolí Lodge vidět jen zřídka. Field Centr můžete navštívit, i když je vaší základnou Lodge. V okolí Borneo Rainforest Lodge se podívejte po okolí krátké stezky Danum Trail začínajícího za ubytovnou (argus okatý, kosovec chřástalí), stezky Segama Trail (z druhé strany řeky, kam se dostanete přes závěsný most, což je dobrá pozorovatelna na klecho menšího) a po okolí závěsného chodníku (orel malajský, žlutohlávek bornejský). Dobré je také prohlížet les z balkónů ubytovny – každý plodící strom bude určitě plný ptáků. Lodge organizuje také noční výpravy, během kterých se dají vidět převážně noční druhy savců. V oblasti kolem Field Centra a na březích řeky Segamy se vyskytuje ketupa malajská (Ketupa ketupu). Pár se často za soumraku objevuje na badmintonovém hřišti, aby si posbíral stovky můr, brouků a dalšího hmyzu uvízlého v hrací síti. Luňák netopýří je také často vidět za soumraku létat nad Field Centrem. V místním jezírku obvykle zimuje bukáček východní (Ixobrychus eurhythmus).
Mnoho druhů, které se vyskytují v Danumu, bylo zaznamenáno také ve čtverci o hraně 2 km na druhé straně řeky Segama od Field Centra. Tato plocha si skutečně zaslouží důkladný a dlouhotrvající monitoring. Houpající se most přes řeku je s přibližujícím se soumrakem ideálním místem k posezení a čekání na mohutnou létající veverku, která dokáže přelétnout z jedné strany řeky na druhou. Tou dobou se také začíná svým příšerným rachotem ozývat tzv. „six o´clock cicada“ Pomponia merula. Jestli jste ubytovaní ve Field Centru, tak se mrkněte i na 6,4 km dlouhý Rhino Ridge Trail (pita azurová – Pitta cyanea, timálie Timminckova – Pellorneum pyrrogenys), na Elephant Ridge Trail (tokaniště abusů okatých) a na Perwina Trail (pita červenohlavá kolem PO5 a ledňáček modroprsý u pramene na konci stezky), který začíná na E13 Elephant Ridge Trailu. Za svítání je dobré si projít Nature and Sungai Palum Trail jižně od Field Centra (koroptev malajská a koroptev korunkatá – Rollulus rouloul, bažant ohnivohřbetý, bulbulec Finschův – Alophoixus finschii a květozob bornejský). Nachází se tu také 35 m vysoká plošina umístěná na stromě, ze které je pěkný výhled na fíkovníky, jejichž plody jsou obsypány ptactvem. Podobná, ale menší pozorovatelna se nachází několik kilometrů severně od Field Centra vedle silnice. Také odsud je pěkný výhled na fíkovníky s loboši, zoborožci a někdy se tu objeví třeba i loboš žlutočerný (Eurylaimus ochromalus), kterého si můžete prohlédnout z několika metrů. Při noční procházce kolem příjezdové cesty do údolí můžete vidět výrečka červenavého (Otus rufescens) a lelkouna ušatého (Batrachostomus auritus).
Z Lahau Datu se můžete podívat do Indonésie, když poletíte do Balikpapanu v Kalimantanu přes Tawau a Tarakan. Z Balikpapanu můžete letět i na Sulawesi nebo Javu.
Lesní rezervace Batu Punggul
Malá plocha nížinných lesů (20 km2) rozdělená řekou Sapulut, které dominují působivé vápencové věžičky, je společně s Gunugn Mulu jednou z několika známých míst výskytu endemického loboše modrokřídlého (Calyptomena hosii). Rezervaci spravuje Korporasi Pembangunan Desa (KPD – Rural Development Corporation) a vstup, stejně jako ubytování, by se mělo vyřídit v předstihu na adrese KPD, Beg Berkunci 86, 88998 Kota Kinabalu (tel: 088 428910, klapka 247).
Rezervace leží 3-5 hodin plavby lodí proti proudu řeky z malé vesnice Sapulut. Ta je dostupná autobusem z Kota Kinabalu přes Keningau (2,5 hodiny) a odsud džípem (3,5 hodiny). Loboš modrokřídlý byl zaznamenán podél krátké stezky vedoucí k závěsnému mostku a podél stezky za skalní věžičkou, která pokračuje vzhůru do kopců. Za pozornost stojí 2 km dlouhá okružní stezka Nature Trail a síť starých dřevorubeckých a loveckých chodníků.
Druhá nejvyšší hora Sabahu, Mount Trus Madi, dosažitelná z Tambunanu (bez ubytování), je domobem většiny bornejských endemitů včetně vousáka černohrdlého, lelka sumaterského (Caprimulgus concretus) a amadiny zelenoocasé. Pánev Malau (Malau Basin) ve středozápadní části Sabahu obývá kruhoočko drobné (Oculocincta squamifrons) a žlutohlávek bornejský.
SARAWAK (MALAJSKÉ BORNEO)
Národní park Gunugn Mulu
Tento rozlehlý park (544 km2) leží ve vápencové oblasti severních svahu Gunung Mulu, které dosahují výšky 2376 m n.m. Pompézní skalní věžičky vystupuje vysoko nad okolní les, ve kterém se vyskytuje více bornejských endemitů, než kdekoli jinde na ostrově (25 z 37). Patří k nim i žluva černá (Oriolus hosii), kterou jinde zastihnete jen stěží a loboš modrokřídlý, který se dá vidět jen na několika dalších místech. K dalším atrakcím parku, ve kterém bylo pozorováno přes 300 druhů ptáků, patří orlík kinabalský (Spilornis kinabaluensis), bažant Bulwerův (Lophura bulweri), pita granátová, drozd pacifický, drozdík černoprsý a bulbulčík dlouhozobý (Setornis criniger). Abyste alespoň některé z těchto skvostů mohli pozorovat, tak si vyčleňte na zdejší oblast přinejmenším týden.
Do parku se dá dostat z Miri, které má letecké spojení s Kota Kinabalu na Sabahu. Trvá to asi den, než se dostanete z Miri do Marudi lodí. Patnáctiminutový let nad pobřežím stojí skoro stejně. Z Marudi už je to džípem jen kousek ke správě parku a lodí je to kousek k Long Pala. Plocha kolem správy parku je na ptáky výborná, zvláště podél břehů řeky Milinau. Ornitologický „výživná“ je 3-4 km dlouhá stezka procházející mokřadními lesy směrem k Long Pala a k jeskyni Deer. Povinné je mít sebou průvodce. V jeskyni Deer (připravte se na zápach) je pozorovatelna, ze které se za soumraku dají vidět miliony netopýrů proudících ven z jeskyně. Hejna jsou často doprovázena luňákem netopýřím. Les naproti piknikové ploše u jeskyně Clearwater (jedna z největších jeskyní na světě dlouhá 51 km) obývá loboš modrokřídlý. Žluva černá se vyskytuje kolem Lamut Hut, kam se dostanete po 10 hodinách stoupání z Nipa River Campu. Množství zajímavých horských druhů včetně bažanta Bulwerova se dají vidět pouze podél stezek vedoucích k vápencovým věžičkám (3-4 denní okružní výlet) a k vrcholu Gunung Mulu (4-denní výprava). Opět je nutný průvodce. Jedním z nejlepších míst je také plocha za Campem č. 5 na Pinnacle Trailu a nad Campem č. 3 na Gunung Mulu Trailu.
Národní park Bako
Rozdílné biotopy tohoto hrbatého výběžku pevniny (27 km2) 37 km severovýchodně od Kuchingu obývá bok po boku zajímavý výběr pobřežních druhů a druhů nížinného lesa. Bylo tu zaznamenáno pouze 150 druhů ptáků, ale patří k nim vzácný vousák pestrobarvý (Megalaima rafflesii) a na tahu volavka žlutozobá a vodouš ochotský. Potřebná povolení a ubytování je dobré vyřídit s předstihem na adrese Tourist Information Centre, Main Bazaar, Kuching 93000 (tel: 085 36637).
Správa parku leží v Telok Assamu dosažitelném lodí (30 minut) z Kampung Bako, které leží 45 minut jízdy po silnici z Kuchingu. Speciality mangrovových porostů se dají vidět severně od Telok Assamu, kde je vybudován zvýšený chodník, nebo v Telok Delima, hodinu pěšky jižním směrem od Telok Assamu, kde se dají zastihnout také kahau nosatí. V parku je 30 km dobře značených stezek. Pravděpodobně tou nejlepší je 5 km dlouhý Lintang Loop, který prochází většinou místních biotopů. V oblasti Telok Limau/Pulau Lakei, severovýchodně od Telok Assamu, se do příjemně šnorchlovat.
Kukačka bornejská (Carpococcyx radiatus) byla pozorována v rezervaci Samunsam na nejzápadnějším cípu Sarawaku. Povolení k návštěvě této odlehlé oblasti získáte prostřednictvím Wildlife and Parks Department.