birdwatcher.cz

Libanon

Oficiální název: Libanonská republika
Hlavní město: Bejrút
Rozloha: 10 452 km2
Počet obyvatel: 3 777 218
Oficiální jazyk: Arabština
Státní zřízení: republika
Hlavní náboženství: 5 legálně uznaných muslimských skupin (abecedně): Alawité, Drúzové, Ismailité, Šíité, Sunnité (cca 60 % obyvatelstva); 11 legálně uznaných křesťanských skupin: 4 ortodoxní, 6 katolických, 1 protestant
Čas: SEČ +1
Měna: libanonská libra (LBP)
Víza: Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.
Vízum je nutné.
O vydání víza je nutné zažádat na velvyslanectví či konzulátu Libanonu v cizině. Českým občanům doporučujeme vyřídit si vízum v dostatečném předstihu na velvyslanectví Libanonu v Praze.
Cestovní doklad nesmí obsahovat otisk razítka izraelských pohraničních orgánů či otisk razítka z jordánsko/izraelského nebo egyptsko/izraelského hraničního přechodu. Na aktuální úpravu je vhodné dotázat se na libanonském zastupitelském úřadě.
Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR

1. Přírodní podmínky

Libanonská republika leží v jihozápadní Asii u pobřeží Středozemního moře. Při pobřeží se nachází úzká nížina, která přechází v pohoří Libanon. Podnebí je tu teplé subtropické, porosty křovinaté a stálezelené listnaté lesy. Hospodářsky poměrně vyspělý stát postižený však řadou vojenských konfliktů (zdroj: bedekr.cz).

2. Čas k návštěvě

Horká suchá léta se tu střídají s chladnými a vlhkými zimami, které do hor přinášejí sníh. Nejlepší období k návštěvě korespondují s jarním a podzimním tahem ptáků. Zvláště na podzim protahuje Libanonem velké množství polikánů, čápů a dravců. Údolím Beka´a ležícím na severu země táhnou miliony skřivanovitých. Na tažné ptáky čeká bohužel v Libanonu mnoho lovců.

3. Doprava

Levné autobusy a taxi jsou velice praktickými dopravními prostředky, ale tím nejlepším zůstává pronajatý automobil.

4. Ubytování a stravování

Ubytování se zdá být omezeno pouze na drahé hotely. Strava je velice různorodá a chutná. Mezi místní pochutiny patří kebaby a tzv. tabouleh, což je rozdrcená pšenice se salátem a mátou. Samozřejmostí je pivo.

5. Bezpečnost a zdraví

Doporučuje se imunizace proti žloutence, tyfu a žluté zimnici. Jižní Libanon je základnou jednotek Hizballáhu, které začátkem roku 1996 ostřelovali kaťušemi severní Israel, což vedlo k vojenské odplatě ze strany Izraele, který zaútočil na jih země a na předměsít Bejrůtu. Konflikt sice ustal už v dubnu 1996, ale přesto se stále jedná o citlivé téma.

6. Zajímavé lokality

Před tím, než Libanon zachvátila občanská válka, byla tato země ve východním Středomoří velice oblíbenou turistickou destinací Blízkého východu. Nyní se tu situace již uklidnila a proto sem míří stále větší množství birderů pozorovat např. zvonohlíka syrského (Serinus syriacus).

V Mořské rezervaci Palm Islands, severně od Tripoli, hnízdili racci zelenonozí (Larus audouinii), racci bělohlaví (Larus cachinnans) a rybáci Lessonovi (Sterna bengalensis). V současné době se ale jedná o oblast, ze které byli nejspíš tyto druhy vytlačeni intenzivním rekreačním ruchem. Sup bělohlavý (Gyps fulvus) a orebice čukar (Alectoris chukar) byli zaznamenáni v rezervaci Ehden tvořené vysokými skalnatými svahy jižně od Tripoli. Životní prostřední těchto druhů je ale ohroženo lovectvím, těžbou a nadměrným pastevectvím.
Nejkrásnější a v podstatě jediný zachovalý cedrový les v zemi se nachází v jižní části Libanonu poblíž Barouku. K místním druhů ptáků patří bělořit skalní (Oenanthe finschii), pěnice mistrovská (Sylvia hortensis), sýkora temná (Parus lugubris), linduška dlouhozobá (Anthus similis), zvonohlík syrský, hýl červenokřídlý (Rhodopechys sanguinea) a strnad šedokrký (Emberiza caesia). Z dravců tudy protahuje sup bělohlavý, krahujec krátkoprstý (Accipiter brevipes), orel křiklavý (Aquila pomarina), orel královský (Aquila heliaca), poštolka jižní (Falco naumanni) a raroh velký (Falco cherrug). Zmíněná oblast, stejně jako rezervace Ehden, jsou v zimě pod sněhovou pokrývkou.
Nejrozsáhlejší zbytky mokřadů leží také na jihu země – v Ammiqu, který se nachází na západní straně údolí Beka´a. Zjara, během února a března, se dokáže mokřad rozvodnit díky tajícímu sněhu z hor až do plochy 280 ha. Už v srpnu je celá oblast zase vyschlá. Jedná se v podstatě o jediný plošně významný mokřad s rozsáhlými rákosinami, který leží mezi Israelem a Tureckem. Proto jsou tu pozorovány při přeletu větší počty pelikánů, čápů a dravců. Významnou vadou na kráse této lokality je fakt, že se tu od podzimu do jara zdržuje velké množství lovců, jejichž zbraně ptákům nedovolí, aby se tu zastavili. Mezi druhy, které tu přesto hnízdí, patří bukáček malý (Ixobrychus minutus), prinie půvabná (Prinia gracilis), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) a rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon). V okolí hnízdí také skřivánek menší (Calandrella rufescens). Na jaře tudy táhne např. bekasina větší (Gallinago media).
Za pozornost stojí také blízké jezero Qaraoun, které vzniklo přehrazením řeky Litani. Nejvhodnější základnou k prozkoumání údolí Beka´a je Zahleh.