| Oficiální název: Íránská islámská republika Hlavní město: Teherán Rozloha: 1 648 195 km2 Počet obyvatel: 69 018 924 (r. 2004) Oficiální jazyk: Perština Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: šíitští Muslimové 93%, sunnitští Muslimové 6% Čas: SEČ +2,5 Měna: íránský riál (IRR) Víza: O íránské vízum je třeba požádat na Velvyslanectví Íránu v Praze. Čekací doba je minimálně 14 dní u krátkodobých víz, u dlouhodobých víz až několik měsíců. Tranzitní vízum je udělováno na základě pákistánského víza, doba pobytu je 5 (ve výjimečných případech 7) dní. Oproti předchozím letům již není možno toto vízum prodloužit. Překročení platnosti víza má za následek udělení pokuty a velmi složitá několikatýdenní jednání s íránskými úřady. Turistům uděluje Velvyslanectví Íránu v Praze jednorázové třicetidenní vízum. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Íránská islámská republika se nachází v jihozápadní Asii mezi Kaspickým mořem a Perským zálivem. Většinu povrchu zabírají vysoká pohoří a náhorní plošiny, ve středu a na východě s pouštěmi. Podnebí je tu subtropické kontinentální, na jižním pobřeží tropické. Rostlinstvo převažuje pouštní a stepní (bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
K návštěvě je nejvhodnější období od dubna do května, kdy tudy protahuje množství migrujících druhů. Léta jsou zde horká a suchá, zimy studené a také suché s výjimkou hor, kde padá sníh. V okolí Kaspického moře může kdykoliv během roku pršet, ovšem hlavní období dešťů trvá od září do listopadu.
3. Doprava
Vnitrostátní letecká a autobusová doprava je levná a použitelná. Let je třeba si zabukovat s předstihem.
4. Ubytování a stravování
Ubytovací možnosti ve větších městech jsou různorodé a ve většině případů drahé. Zůstat se dá také v národních parcích Gonbad-e Qaboos, Semnan a Kavir.
Z jídel je nejběžnější kebab, rýže a zelenina, z nápojů čaj a nealkoholické pivo.
5. Bezpečnost a zdraví
Očkování proti žloutence, tyfu a žluté zimnici je doporučeno, stejně jako prevence proti malárii. Kriminalita je v Íránu velmi nízká a domorodci jsou obecně přátelští a rádi Vám pomohou. Problémem mohou být členové tzv. Islámských revolučních jednotek známých jako Komite, kteří už několikrát v oblasti Zahedánu turisty obtěžovali.
6. Ptačí druhy
Od konce 60. let a začátku 70. let bylo v Íránu jen málo ornitologů ze zahraničí. Přesto nabízí zdejší avifauna spoustu lákadel jako např. rehka středoasijského (Phoenicurus erythronotus) a hedvábníka šedého (Hypocolius ampelinus). Pokud se zde zlepší podmínky pro turistiku, tak půjde jen těžko odolat svodům této země.
V Íránu bylo zaznamenáno přes 490 druhů ptáků. Většinu místní avifauny tvoří palearktické druhy, ale v několika případech jde i o návštěvníky z orientální a afrotropické zóny. K místním specialitám patří velekur kaspický (Tetraogallus caspius), velekur kavkazský (Tetraogallus caucasicus), jeřáb bílý (Grus leucogeranus), drop obojkový (Chlamydotis undulata), pobřežník černobílý (Dromas ardeola), mandelík indický (Coracias benghalensis), strakapoud balúčistánský (Dendrocopos assimilis), rehek středoasijský, bělořit kápový (Oenanthe monacha), bělořit černohlavý (Oenanthe alboniger), hedvábník šedý, sedmihlásek Sykesův (Hippolais rama), budníček malinký (Phylloscopus neglectus), pěnice uzdičková (Sylvia mystacea), timálie irácká (Turdoides altirostris) a pěvuška skalní (Prunella ocularis). Místním endemitem je strakule plavá (Podoces pleskei).
Na jaře můžete během tří až čtyřtýdenní návštěvy vidět v Íránu přes 40 druhů bahňáků a 30 druhů pěnicových.
7. Zajímavé lokality
Velekur kaspický a pěvuška skalní (květen až září) se vyskytují v Horním údolí Lar, 40 km severovýchodně od Teheránu, který leží na úpatí pohoří Elburz a zároveň na okraji pouště ve výšce 1.600 m n.m.
Národní park Kavir
Tento rozlehlý národní park (4.000 km2) se nachází jihovýchodně od Teheránu v Dasht-e Kavir (solná poušť). Zastihnout se tu dají pouštní druhy, drop obojkový a bělořit černohlavý.
Park najdete 10 km jihovýchodně od Teheránu. Birdwatching bude zajímavý po celé ploše parku, hlavně pak v okolí vegetací zarostlých pramenů, u kterých odpočívají na jaře tažné druhy ptáků.
Několik jeřábů bílých zimuje v mokřadech Fereidoonkenar, což je chráněná oblast v blízkosti Kaspického moře, severovýchodně od Teheránu (13 km jihozápadně od Babolsaru). S nimi jsou tu husy malé (Anser erythropus) a orli královští (Aquila heliaca).
Rezervace zvěře Mian Kaleh
Skvělý mokřad (688 km2) na jihovýchodním pobřeží Kaspického moře je tvořen mělkou, brakickou zátokou Gorgan a 60 km dlouhým písečným poloostrovem, který zátoku téměř kompletně odděluje od moře. Bylo tu pozorováno téměř 300 druhů ptáků a v některé zimy tu zůstává až 100 orlů mořských (Haliaeetus albicilla).
Rezervace se nachází u Sari, 267 km severovýchodně od Teheránu.
Národní park Golestan
Listnaté lesy, polosuché stepi a jalovcové porosty tohoto parku se nacházejí ve východním cípu pohoří Elburz. Hnízdí tu rehek středoasijský a budníček malinký. K velkým savcům obývajícím park patří také medvěd hnědý.
Většina ptačích druhů zaznamenaných na území národního parku, včetně bělořita červenoocasého (Oenanthe xanthoprymna), pěvušky skalní a dlaska jalovcového (Mycerobas carnipes), se vyskytuje v Pavaru, chráněné oblasti pohoří Elburz, východně od Teheránu a 35 km severně od Semnanu (je tu možné najít ubytování).
Několik ornitologicky zajímavých lokalit se nachází v severozápadním Íránu. Na mokřadech v blízkosti Kaspického moře u města Rasht, 324 km severozápadně od Teheránu, zimuje přes 500 kormoránů malých (Phalacrocorax pygmeus), menší počet pelikánů kadeřavých (Pelecanus crispus), hus malých, orlů mořských a orlů královských. Na jezeře Gori Gol ležícím na severní straně silnice Teherán – Tabriz, 40 km jihovýchodně od Tabrizu, hnízdí kachnice bělohlavá (Oxyura leucocephala); v chráněné oblasti Arasbaran, 90 km severovýchodně od Tabrizu se vyskytuje velekur kavkazský; na pláních mezi vesnicemi Nowruzlu a Ghazanlu, 45 km severovýchodně od Mahabadu žije drop velký (Otis tarda).
Hedvábník šedý hnízdí v jihozápadním Íránu v oblasti Ahwaz, v křovinách kolem rákosím zarostlého jezera (stálá je tu timálie irácká), které leží v pláních Hamidieh, 30 km severozápadně od Ahwazu, pak podél říčního údolí Karkheh, 35-90 km severozápadně od Ahwazu a v údolí řeky Dez, 35-90 km severně od Ahwazu. Mokřady Shadegan, jižně od Ahwazu, u Abadanu, jsou pokládány za jednu z nejvýznamějších lokalit pro čírku úzkozobou (Marmaronetta angustirostris) na světě (až 20.000 ex. v zimě).
Jezera, akáciové lesy a řídké dubové porosty uvnitř chráněné plochy Arjan, která leží v pohoří Zagros, mezi městy Shiraz a Bushire v jižní části středního Íránu, jsou místem výskytu pelikána bílého (Pelecanus onocrotalus), pelikána kadeřavého, kachnice bělohlavé, čírky úzkozobé, plameňáka růžového (Phoenicopterus ruber), mandelíka indického, strakapouda jižního (Dendrocopos syriacus) a sedmihláska pustinného (Hippolais languida). Pozornost věnujte také jezeru Dasht-e Arjan, řídkým dubovým lesům v dlouhém úzkém údolí Dasht-e Barm a v okolí brakického jezera Parishan.
Hedvábník šedý hnízdí v pobřežních kopcích u Bushire, což je mohutný přístav na pobřeží Perského zálivu v jižním Íránu. Zátoka jižně od města je hnízdištěm rybáka arabského (Sterna saundersii) a zimovištěm pobřežníka černobílého a racka velkého (Larus ichthyaetus).
Bandar Abbas
Tento nejrušnější írácký přístav je dobrou základnou k prozkoumání blízkých lesů, kde se vyskytuje strakapoud balúčistánský a malého izolovaného pohoří Kuh-e Geno, ve kterém zimuje řada středoasijských druhů a také rehek středoasijský.
Bandar Abbas je dostupný letecky. Za pozornost stojí delty tří místních řek a lesy v jejich okolí, které leží 10 – 70 km východně od Bandar Abbas (strakapoud balúčistánský, budníček malinký), dále pak okolí silnice stoupající od jižní strany Kuh-e Geno k vrcholu ležícímu ve výšce 2.370 m n.m., 25 km severozápadně od Bandar Abbas. V přístavu se dá půjčit loď (dhow) k plavbě na ostrov Hormoz (dytík křivozobý – Esacus recurvirostris) a k pozorování mořských druhů, mezi které patří buřňák Audubonův (Puffinus (herminieri) persicus) a vzácný buřňáček americký (Oceanites oceanicus), faeton červenozobý (Phaethon aethereus) a terej maskový (Sula dactylatra).
Zahedan
Pusté vulkanické kopce, kamenité pláně a křovinaté pouště jižně od tohoto města, které leží v jihovýchodním Íránu v blízkosti hranic s Afghánistánem a Pákistánem, jsou místy, kde se vyskytuje endemitní strakule plavá, drop obojkový a sedmihlásek Sykesův.
Zahedán je dostupný letecky. Cesta jižním směrem na Chahbahar prochází východním cípem Hamoun-i Gabi (30 km jihovýchodně od Khashu), což je rozlehlá slaná pláň s křovinami Zygophyllum, ve kterých strakule plavá žije. Cesta na Chahbahar prochází také po západní straně izolované spící sopky Kuh-i Taftan dosahující výšky 4.042 m n.m. (100 km jihovýchodně od Zahedanu). V zemědělsky obhospodařované krajině s křovinami pistácií a mandloní, kterou ve vyšších polohách sopečných svahů střídají kamenité oblasti, se vyskytuje sedmihlásek Sykesův. Severně od Zahedánu, několik km od hranice s Afghánistánem, leží oáza Hormak, která je výborná na jaře na tažné druhy ptáků (duben a květen).