Následující schéma a zoogeografické rozšíření ptáků v jednotlivých oblastech je převzato z Obecné ornitologie od Zdeňka Veselovského (Academia, 2001). Zejména podle rozšíření vyšších obratlovců (ptáků a savců) došlo již v polovině 19. století k rozdělení povrchu naší planety na zoogeografické oblasti. Každá oblast je charakteristická určitými druhy či systematickými skupinami živočichů. Plné čáry označují hranice, šrafovaně jsou vyznačené oblasti, kde dochází k překrývání těchto regionů, například Sahara (Sah) a hraniční oblasti australské a orientální oblasti zvaná Wallacea (Wal). WL – západní hranice oblasti Australis, Mad – označuje africkou podoblast (ostrov Madagaskar a souostroví Komory, Maskarény a Seychely).
Geografické vymezení jednotlivých oblastí s výčtem čeledí
Palearktická oblast
Evropa, Afrika severně od Sahary, Asie severně od Himálají, plocha 34 milionů km2
Nearktická oblast
Severní Amerika, severně od jižního Mexika, plocha 21 milionů km2
Holoarktická oblast
zahrnuje obě předchozí oblasti, které mají velkou část druhového spektra funy společnou endemické čeledi nepěvců: potáplicovití (Gaviidae), alkovití (Alcidae) endemické čeledi pěvců: pěvuškovití (Prunellidae), strnadovití (Emberizidae), pěnkavovití (Fringillidae), lesňáčkovití (Parulidae), pěnicovití (Sylviidae)
Neotropická oblast
Jižní Amerika, Střední Amerika až po šíji Tehuantepec (Mexiko), plocha 19 milionů km2 endemické čeledi nepěvců: nanduovití (Rheidae), tinamovití (Tinamidae), hokovití (Cracidae), trubačovití (Psophiidae), slunatcovití (Eurypygidae), seriemovití (Cariamidae), kurlanovití (Aramidae), hoacinovití (Opisthocomidae), lelci jeskynní (Steatornithidae), kolibříkovití (Trochilidae), momotovití (Momotidae), leskovcovití (Galbulidae), lenivkovití (Bucconidae), tukanovití (Ramphastidae) endemické čeledi pěvců: tyranovití (Tyrannidae), tangarovití (Thraupidae), mravenčíkovití (Formicariidae), hrnčiříkovití (Furnariidae), klouzálkovití (Dendrocolaptidae), pipulkovití (Pipridae), kotingovití (Cotingidae)
Afrotropická oblast
Afrika jižně od Sahary, včetně Madagaskaru, plocha 22 miliony km2 endemické čeledi nepěvců: pštrosovití (Struthionidae), hadilovovití (Sagittariidae), perličkovití (Numididae), mesitovití (Mesitornithidae), turakovití (Musophagidae), myšákovití (Coliidae), kurolcovití (Brachypteracidae), kurolovití (Leptosomatidae), dudkovcovití (Phoeniculidae) endemické čeledi pěvců: většina skřivanovitých (Alaudidae), většina strdimilovitých (Nectariniidae), většina snovačovitých (Ploceidae), vangovití (Vangidae), vranulovití (Picartidae)
Orientální oblast
asijské tropy mezi 10°jižní a 32°severní šířky, plocha 31 milionů km2 Ze 65 zastoupených čeledí je 50 rozšířeno i v jiných oblastech, z nepěvců má orientální oblast druhově velmi pestře zastoupenou čeleď bažantovitých (Phasianidae), holubovitých (Columbidae). Podobně je tomu i u čeledí tropických pěvců. Endemickou čeledí pěvců jsou irenovití (Irenidae), většina druhů lobošovitých (Eurylaimidae), většina druhů timáliovitých (Timaliidae)
Australská oblast
zaujímá australský kontinent, Nový Zéland, Novou Guineu a jihopacifická souostroví jižně od ostrova Lombok, celková plocha 8,9 milionů km2 endemické čeledi nepěvců: emuovití (Dromaiidae), kasuárovití (Casuariidae), kiviovití (Apterygidae), tabonovití (Megapodiidae), kaguovití (Rhynochitidae), Kakaduovití (Cacatuidae), loriovití (Loriidae), lelčíkovití (Aegothelidae) endemické čeledi pěvců: pokřovníkovití (Yenicidae), velechvostovití (Menuridae), modropláštníkovití (Maluridae), kystráčkovití (Meliphagidae), střízlíkovcovití (Acanthizidae), flétňákovití (Cracticidae), rajkovití (Paradisaeidae), lemčíkovití (Ptilonorhynchidae)
Upřesnění počtů taxonů ptáků pro jednotlivé biogeografické regiony – Sibley & Monroe 1990
V následující tabulce jsou uvedeny počty taxonů hnízdících v jednotlivých biogeografických regionech. Tabulka je rozdělena na tři části: a – celkové počty v jednotlivých regionech, b – počty na hlavních kontinentálních částech včetně ostrovů spojených s pevninou a c – počty na oceánských ostrovech náležejících k jednotlivým regionům. Druhy s výskytem jak na pevninské části, tak na její části ostrovní, jsou uvedeny v kontinentální části (b). Čísla v závorkách znamenají procentuální poměr vůči všem známým ptačím taxonům světa (je bráno 9.416 druhů, 2.002 rodů, 140 čeledí a 23 řádů. +=<1%
Zdrojem je Sibley & Monroe 1990, aktualizace na CD-romu – Sibley 1996.
| Palearktis | Orientalis | Afrotropis | Australis | Nearktis | Neotropis | Oceanis | Celkem | |
| a – Všichni ptáci: | ||||||||
| Druhy | 937(10) | 1.697(18) | 1.950(21) | 1.592(17) | 732(8) | 3.370(36) | 187(2) | 9.416 |
| Rody | 288(14) | 431(22) | 473(24) | 457(23) | 302(15) | 893(45) | 82(4) | 2.002 |
| Čeledi | 58(41) | 73(52) | 75(54) | 73(52) | 52(37) | 71(51) | 23(16) | 140 |
| Řády | 14(61) | 17(74) | 19(83) | 16(70) | 15(65) | 18(78) | 10(43) | 23 |
| b – Kontinentální ptáci: | ||||||||
| Druhy | 903(10) | 1.259(13) | 1.714(18) | 926(10) | 723(8) | 3.170(34) | 0(0) | 7.789 |
| Rody | 286(14) | 398(20) | 412(21) | 340(17) | 301(15) | 847(42) | 0(0) | 1.784 |
| Čeledi | 58(41) | 70(50) | 70(51) | 65(46) | 52(37) | 70(50) | 0(0) | 130 |
| Řády | 14(61) | 16(70) | 19(83) | 15(65) | 15(65) | 18(78) | 0(0) | 23 |
| c – Ostrovní ptáci: | ||||||||
| Druhy | 34(+) | 438(5) | 236(3) | 666(7) | 9(+) | 200(2) | 187(2) | 1.627 |
| Rody | 29(1) | 168(8) | 121(6) | 224(11) | 9(+) | 104(5) | 82(4) | 532 |
| Čeledi | 17(12) | 47(34) | 42(30) | 49(35) | 8(6) | 29(21) | 23(16) | 81 |
| Řády | 8(35) | 16(70) | 13(57) | 16(70) | 6(26) | 14(61) | 10(43) | 19 |