5.IX. – 7.IX.2008
Výlet za podzimním tahem bahňáků k Nezideru – Neusiedler See.
Je tu začátek září a tah bahňáků je v plném proudu. Na webu ČSO se sice občas objeví nějaké zajímavější pozorování, ale není to nic oproti webu rakouskému a maďarskému, kde se dají najít jména neobvyklých a vzácných druhů takřka denně. Dvojice z těch často zmiňovaných zahraničních lokalit leží jen nedaleko naší jižní hranice. Obě se nacházejí na východním břehu Neziderského jezera a obě jsou od sebe vzdáleny jen několik málo kilometrů. Tou severnější oblastí je rakouský Seewinkel se slanými jezery Zick Lacke a Lange Lacke a tou jižní jsou maďarské mokřiny v okolí vesnice Fertöújlak.
Členové výpravy:
Robert Doležal
Jirka Novák
Luboš Novák
Jirka Ševčík
5. září 2008
Na víkendové výpravě k jihu se domlouváme velice rychle. Každého láká představa mělkých jezer posetých stovkami bahňáků. V pátek po poledni se scházíme v Brně „U Napeca“. Tato hospoda se zahrádkou na okraji parčíku u Letohrádku Mitrovských na Starém Brně se stala tradičním místem setkání, ze kterého jsme vyrazili už na nejednu ornitologickou akci.
Tentokrát jsme čtyři – Jirka Ševčík, Jirka Novák, Luboš Novák a já. Každý sebou máme kolo. Proto se skládáme do dvou aut a vyjíždíme do horkého letního dne. Cesta ubíhá rychle, jižně od Bratislavy odbočka na Kittsee, pak Gattendorf, Frauenkirchen, kousek za Pamhagenem přejíždíme hranice s Maďarskem, následuje Fertöd a odbočka zpět k severu na Fertöújlak. Krajina je tu plochá a silnici lemují pravidelné obrazce polí. Míjíme vodní kanál Hansági-föcsat a po levé ruce se nám náhle objevují mělké louže, rákosové ostrůvky a velké plochy obnaženého bahnitého dna vysychajících podmáčených luk a mokřadů. Vodní hladina, kterou máme proti slunci je tečkovaná stovkami černých ptačích siluet. Jsme na lokalitě Borsodi-dülö. Zmocňuje se nás netrpělivost. Už abychom stáli u stativáků a mohli si podrobně prohlížet všechny ty jespáky, kolihy, vodouše a čírky.
Zastavujeme u pozorovatelny vpravo od silnice, skládáme náčiní a přesunujeme se k vodnímu kanálu, od kterého se dá lokalita přehlédnout se sluncem po levé ruce. Kocháme se desítkami kolih, vodoušů tmavých a jespáků malých a šedých. Po necelé půlhodině se nám daří najít prvního jespáka rezavého. Jde o jeden z druhů zmiňovaných na birding.hu. Když se vracíme k pozorovací věžičce, máme tyto jespáky už tři.
Fertöújlak – Borsodi-dülö
čas: 19:00 – 23:00
pozorované druhy: koliha velká (27 ex.), čírka obecná (900 ex.), jespák obecný (25 ex.), jespák šedý (5 ex.), vodouš bahenní (20 ex.), čejka chocholatá (20 ex.), kulík zlatý (2 ex.), částečně ještě ve s.š.), volavka bílá (17 ex.), volavka popelavá (4 ex.), jespák bojovný (30 ex.), kulík říční (15 ex.), kulík písečný (25 ex.), moták pochop (3 ex.), husa velká (min. 3.000 ex.), vodouš tmavý (7 ex.), jespák malý (5 ex.), jespák rezavý (3 ex.), jespák křivozobý (8 ex.), konipas bílý (5 ex.), pisík obecný, tenkozobec opačný (2 ex.), racek chechtavý (100 ex.), volavka červená
stehlík obecný, špaček obecný (stovky), hrdlička zahradní
Den se krátí. Slunce zapadá do mraků a za siluetu kopců v dálce. Obzor rudě hoří. Stejné barvy plavou v mělčinách mezi námi a sluncem. Už v půl osmé je šero. Šplháme na vysokou pozorovací věžičku, rozděláváme si tu stolek, židličky, pojídáme a popíjíme červené. Stovky hus přeletují nízko nad námi a míří nocovat na jezero. Do houstnoucí tmy se stále ozývají hlasy bahňáků a řídká černá látka noční oblohy propouští tisíci malých otvorů světlo z jiné strany světa. Pofukuje vlahý vítr vonící vlhkým bahnem rybníků. Spíme na „naší terase“, na vysoké plošině dřevěné pozorovatelny.
6. září 2008
V půl šesté obloha bledne, ale stále na ní svítí množství hvězd. Úderem šesté se zvedají z jezera, mělkých lagun a rákosin stovky hus a přetahují nám nad pozorovatelnou. Letí se pást do polí. Slunce vystupuje nad koruny stromů za našimi zády něco po půl sedmé. Balíme spacáky, rozděláváme stativáky a za nedlouho už jsou tu první místní ornitologové. Bahna před námi jsou včetně jejich ptačího osazenstva dokonale nasvícena. Jespáky rezavé máme tentokrát jen dva, ale přidáváme nové položky do výčtu pozorovaných druhů. Lokalita před námi je ideálním místem k tomu, aby se člověk naučil bahňáky rozeznávat. Je jich tu přítomno asi patnáct druhů v těsné blízkosti, takže je možné jejich vzájemné srovnání.
Fertöújlak – Borsodi-dülö
čas: 6:00 – 9:40
pozorované druhy: stejné jako včera, přibývají následující – jeřáb popelavý (přelet), bekasina otavní (8 ex.), vodouš rudonohý, lžičák pestrý (4 ex.), orel mořský (ad.), kvakoš noční (2 ex.), jespák rezavý (2 ex.), kormorán velký (2 ex.), vodouš šedý (2 ex.), konipas luční, orlovec říční, kolpík bílý
vrána šedá, poštolka obecná, káně lesní
Po snídani přejíždíme na rakouskou stranu k Warmsee. V jižním cípu jezera, které je mimo rezervaci a kde se dá také nocovat, necháváme auta a pouštíme se na kolech na okruh kolem Lange Lacke. Ještě před tím, než vyjíždíme, tak nás zaujme známý hlas vlh přicházející z výšky. Nad námi krouží hejno 60- ti ptáků a posunuje se k JZ.
Je horko, slunce pálí jako o život. Štěrkové cesty kolem jezera jsou prašné a v tuto dobu kolem poledního téměř prázdné. Komu by se chtělo do nezajímavých plochých plání s vysychajícím jezery a žloutnoucí stepí. My jsme ale nadšeni. Jsou tu spousty bahňáků. Druhy nám přibývají. V době podzimního tahu jsem tu ještě nebyl. Vše je tu pro mě nové.
U nejvzdálenějšího břehu východní části Wörten Lacken pozorujeme lovit lyskonoha úzkozobého přepeřeného do zimního šatu. Jihovýchodní cíp Lange Lacke je pak přeplněn tenkozobci opačnými. Sedíme tu na břehu a zkoušíme fotit. Světlo je ostré a bílé ptačí postavy září nad modrozelenou hladinou jezera.
Lange Lacke (včetně Warmsee a Wörten Lacken)
čas: 10:50 – 15:00
pozorované druhy: vlha pestrá (60 ex.), břehule říční (100 ex.), pisík obecný (3 ex.), volavka popelavá (7 ex.), břehouš černoocasý (4 ex.), vodouš kropenatý, vodouš tmavý (50 ex.), čírka obecná (4.000 ex.), labuť velká (12 ex.), lyska černá (20 ex.), čejka chocholatá (100 ex.), bekasina otavní (2 ex.), jespák bojovný (5 ex.), husa velká (50 ex.), potápka malá (2 ex.), lžičák pestrý (20 ex.), konipas bílý (10 ex.), pisila čáponohá, lyskonoh úzkozobý (s.š.), orel mořský (imm.), tenkozobec opačný (270 ex.), racek chechtavý (20 ex.), polák velký (3 ex.), koliha velká (120 ex.), kulík bledý (s.š.), racek bělohlavý (30 ex.), racek středomořský (2 ex.), ťuhýk obecný
Upocení se vracíme k Warmsee. Neodolám a lezu do mělké zelenavé vody. Je sice teplá, ale po vynoření mě příjemně ochlazuje svěží vítr.
Rozhodujeme se ještě pro návštěvu Zick Lacke, jezera západně od Illmitzu. Když po příjezdu vidíme to množství ptáků lovících v mělké vodě, tak se nám dělají mžitky před očima. Jsou tu stovky čírek obecných, desítky vodoušů tmavých, jespáků, kulíků a dalších bahňáků. V západním cípu vodní hladiny pozorujeme také vodouše štíhlého.
Zick Lacke
čas: 16:00 – 18:00
pozorované druhy: jen zajímavější kousky – vodouš štíhlý, kulík bledý (s.š.), kulík zlatý (2 ex., částečně v s.š.), pisila čáponohá (7 ex.), tenkozobec opačný (2 ex.)
Navečer se vracíme na naši „terasu“ k Fertöújlaku. Slunce mizí za obzorem na západě, ale tentokrát ve světlejších barvách. Husy mají zpoždění a přeletují nad námi k jezeru až po setmění. Fouká silný vítr, proto zůstáváme s židličkami, stolkem i červeným vínem při zemi. Obloha je díky silnému větru vymetená. Zase jsou tu ptačí hlasy a vlhká vůně rybníků. Na noc jdeme přece jen spát na věžičku, abychom utekli těm nejzdatnějším komárům, kteří dokáží létat i ve větru.
7. září 2008
První návštěva přijíždí pod věž ještě za tmy kolem půl šesté. Dvojice chlapíků v zeleném se ale moc dlouho nezdrží. Střídá je rodinka, která se přijela podívat na východ slunce. Husy se rozletují na pastvu a bahňáci se na vysychajících kalužích stávají čitelnější. Druhové složení se tu moc nemění, jen vodní hladina se zmenšuje a kolem ní se ptáci koncentrují. Jespáků rezavých je tu dnes ráno pět.
Po snídaní se vracíme do Rakouska. Zkoušíme se dostat k malým jezírkům jižně od Apetlonu, ale jsou tu zákazy vjezdu a jezírka sama jsou na plném stavu a ptactvem opuštěná. Jen hejna nenechavých špačků neúnavně hledají, kde by se dostali na vinicích k nekrytým hroznům.
Následuje přesun k Zick Lacke. Světlo máme dobré a ptačího osazenstva tu neubývá. V podstatě tu zůstávají stejné druhy jako včera večer. Vzhledem k rozloze tu může být cokoliv. Až k těm nejodlehlejším břehům člověk stativákem nedohlédne. Zvlášť, když se vzduch již od rána tetelí. Výčet bahňáků nám tu doplňuje kameňáček pestrý.
Zick Lacke
čas: 8:40 – 9:45
pozorované druhy: jen ty nejzajímavější nebo nové – kopřivka obecná (50 ex.), kameňáček pestrý, pisila čáponohá (7 ex.), tenkozobec opačný (2 ex.)
V návštěvnickém centru severně od Illmitzu se kolegové vybavují podrobnými mapami Nezideru pro příští návštěvy a následují poslední dvě zastávky u Oberstinkersee a na vysoké pozorovatelně při kraji Neziderského jezera.
Oberstinkersee a okolí
čas: 10:30 – 11:20
pozorované druhy: racek chechtavý (200 ex.), kulík mořský (6 ex.), volavka stříbřitá (2 ex., rákosiny kraje Neziderského jezera)
Je neděle, cyklistů přibývá, teplota stoupá a my opouštíme zahraničí a vracíme se k severu, abychom se s víkendem v terénu rozloučili návštěvou ještě jedné tuzemské lokality na Břeclavsku.
Obloha je částečně zatažená, ale slunce si co chvíli cestu mezi mraky najde. Je dusno a koušou muchničky. Kalužiny této lokality jsou už téměř vyschlé. Přesto se tu bahňáci stále ještě zdržují.
Břeclavsko
čas: 14:45 – 16:10
pozorované druhy: volavka bílá (3 ex.), volavka popelavá (12 ex.), čejka chocholatá (30 ex.), čáp černý (4 ex.), konipas bílý (10 ex.), konipas luční (5 ex.), bekasina otavní (26 ex.), vodouš kropenatý (4 ex.), jespák bojovný (7 ex.), strnad rákosní, pisík obecný (5 ex.), vodouš bahenní (7 ex.), vodouš tmavý (3 ex.), lžičák pestrý, čírka obecná (30 ex.), racek chechtavý (3 ex.), jespák malý, vodouš šedý (11 ex.), moták pochop (2 ex.), moudivláček lužní (hlas)
špaček obecný (tisíce přeletující v okolí lokality a stovky, které se sem zaletují vykoupat a napojit), sýkora modřinka, hrdlička zahradní, holub hřivnáč, poštolka obecná, stehlík obecný (15 ex.), konopka obecná
Skládáme svoje birdwatcherské náčiní, loučíme se a každý se rozjíždíme ke svému domovu. Jirka mě bere do Brna a pak uhání až k Plzni a druhý Jirka míří do Kroměříže, odkud pak Luboš pokračuje do Svitav. Prodloužený víkend se nám vydařil. Výprava za bahňáky nám přinesla 26 druhů tohoto zajímavého řádu. Kdyby měl člověk častěji možnost si takto bahňáky v terénu dopodrobna prohlédnout, tak by jejich determinace byla příště mnohem snazší.