11.VI. – 17.VI.2009
Týden na severozápadním pobřeží Německa a na ostrovech Helgoland a Sylt.
K těmto elegantním bělostným ptákům se lze na Helgolandu přiblížit téměř na vzdálenost natažené paže.
Helgoland, dvojice ostrůvků ležící 70 km od pobřeží Německa v Severním moři – to byl hlavní cíl naší výpravy. Každému ornitologovi se jeho jméno určitě spojí s neuvěřitelnou pestrostí ptačích druhů, které tu byly zastiženy během jarního či podzimního tahu. Doposud tu bylo zaznamenáno asi 400 druhů, což je na dvojici ostrůvků o celkové ploše 1,7 km2 úctyhodné. Dají se tu vidět jak druhy severoamerické, tak sibiřské a zástupy ornitologů sem proudí právě v období tahu. Ostrůvky jsou ovšem zajímavé i jindy. My jsme si vybrali polovinu června, kdy na vysokých útesech západního z ostrovů vyvádějí mladé alkouni úzkozobí (Uria aalge) a terejové bílí (Sula bassana). Tohle období je atraktivní zvláště pro fotografy a dvojice mých společníků se právě fotografování věnuje. Na svoje jsem si přišel i já coby „fotografující birdwatcher“.
Členové výpravy:
Alex Auer – www.alexaurer.cz
Robert Doležal – www.birdwatcher.cz
Jirka Ševčík
11. června 2009
Unavený ospalý den. Proplouvám jím s těžkými víčky, mírně rozmazanou hlavou a zívající hubou. Včera jsme se u stolu s obloženými chleby a pivem zapomněli až do půl jedné a tak nám na spánek zůstaly necelé čtyři hodiny. Nevyspání a mírný alkoholový zákal, protože nezůstalo jen u piva, dělají své. Na letišti v Ruzyni jsme v půl šesté. Seznamuji se s Alexem, po Jirkovi třetím účastníkem naší malé výpravy a překvapivě hladce procházím přes letištní kontrolu. Malé vrtulové letadýlko nás pak v 7:15 odváží z příjemného skorojasného dne pod šedivou a deštivou oblohu v Hamburgu. Vše trvá necelou hodinu a půl. Proto jsme se také rozhodnuli pro letadlo, které nám ušetří nějakých deset hodin cesty autem. Za letu podřimuji a vnímám jen občasnou nepříjemnou turbulenci. Na letišti v Hamburgu na nás čeká Citroen Berlingo z půjčovny. Jirka přidělává na jeho přední sklo navigaci Barču a ta nás s trochou váhání vyvádí z upršeného města k dálnici č. 23 vedoucí zhruba severním směrem. Prší vytrvale a prudce. Vše doprovází ještě silný nárazový vítr. Poklimbávám si na zadním sedadle a občas mám pocit, jako by prostor uvnitř auta byl jediným pevným bodem vesmíru, kolem kterého se vše pohybuje, plyne a mizí nám za zády. Dálnici opouštíme směrem na Büsum. V přístavu obhlížíme kdy nám zítra pojede trajekt na Helgoland. Na ostrov jedou dva, každý z jiného přístaviště, ale oba něco po deváté ranní. Jedním je Funny Girl a druhým Lady von Büsum. Oba trajekty mají něco přes 60 m délky, tři paluby a jsou určeny jen pro pěší. Auta na ostrov nesmějí. Těch několik, které tu zajišťují dopravu, jsou na elektrický pohon. Nesmějí tu být ani kola, tak si každý tahá kárku se svými zavazadly nebo používá koloběžku. ? Cena trajektu je asi 40 € za osobu i se zpáteční jízdou do dvou měsíců. Díky Alexovi, který tu už několikrát byl, nalézáme příjemné bydlení na statku Sonnenhof nedaleko na kraji městečka Westerdeichstrich (cena za osobu 16 €). Venku je hnusně. Sedíme v obývacím místnosti a přes prosklenou stěnu čumíme na podmáčené pole za živým plotem. Občas přelétne nějaký racek nebo pochop. Ven se jít nedá. Snad později. Na ten příhodný okamžik číháme na postelích v horizontální poloze. Za chvíli se už ozývá hlasité chrápání. Něco po čtvrté odpolední už prší jen drobně. Jdeme se projet. V polích stojí voda, husice liščí, racci a ústřičníci. Na hrázích se pasou ovce, které jsou překvapivě krmeny hlávkami zelí. Přejíždíme k propustím Eidersperrwerk. Přímo na hrázi tu hnízdí kolonie rybáků dlouhoocasých (Sterna paradisaea) a racků chechtavých (Larus ridibundus). Dá se k nim dostat velice blízko. Ozývá se křik, staří krmí mladé, co chvíli přilétají s útlými rybkami v zobácích. Když se k nim přiblížíme, tak hlasitě útočí. Nejen zobáky, ale i trusem. První má dokonale posranou hlavu Jirka. Schytal i několik bolestivých klovanců. Postříkáni jsme nakonec všichni. Oblačnost se trhá, vylézá slunce. Vítr ale sílí a zanedlouho se klepu zimou. Je zajímavé sledovat dění v ptačí kolonii. Roztřepaní odjíždíme až před devátou. Na úvod to nebyl vůbec špatné
Eidersperrwerk
16:20 – 20:40
pozorované druhy: koliha velká (12 ex.), ústřičník velký (10x, jeden hnízdí u kolonie rybáků), tenkozobec opačný (10 ex.), stehlík obecný (4 ex.), vrabec domácí (8 ex.), vlaštovka obecná (10x), holub hřivnáč (10x), kachna divoká (10 ex.), čejka chocholatá (10 ex.), skřivan polní, pěnkava obecná, drozd zpěvný, moták pochop (5 ex.), husice liščí (8 ex.), konipas luční, lžičák pestrý (2 ex.), racek chechtavý (200 ex.), racek bouřní, racek stříbřitý (50 ex.), havran polní, kavka obecná, kos černý, špaček obecný (100x), vodouš rudonohý (6 ex.), straka obecná, bažant obecný, kulík písečný (pár na hnízdě), rybák dlouhoocasý (400 ex.), kajka mořská (5 ex.), konipas bílý (2 ex.), konopka obecná (4 ex.), husa velká (6 ex.)
Večer čistíme flekaté oblečení a pokálené objektivy a blesky. Promazávají se fotky a jde se spát.
Rybáci dlouhoocasí útočí neohroženě na každého vetřelce v blízkosti hnízdní kolonie. Dotyčný si pak odnáší bílé stříkance po celém těle.
12. června 2009
Je příjemné se dosyta dospat. Ještě příjemnější je pak probuzení do slunečného dne. Oblohou sice běží šedivé berany mraků, ale slunce svítí. Občas ještě mírně sprchne, ale není to ten vytrvalý déšť ze včerejška. Snídáme, paňmámě platíme 50 € a odjíždíme do přístavu v Büsumu. Většina parkovišť je placená (4 € na den). Snad jen jedno jediné je free. Necháváme tu Berlingo a jdeme k budce, kde se prodávají lístky na trajekt. Překvapuje nás, že Lady von Büsum dnes na Helgoland nepluje. Spoj byl zrušen. Snad prý pro velký vítr. Naštěstí druhá loď normálně funguje. Platíme tedy 42 € za osobu a vyčkáváme malý vláček, který nás bere k Funny Girl.
Büsum
6:30 – 9:00
pozorované druhy: budníček menší, střízlík obecný, šoupálek krátkoprstý, kukačka obecná, pěnice černohlavá, racek chechtavý, bažant obecný, vrabec domácí, lyska černá, kachna divoká, drozd zpěvný, kos černý
Vyplouváme v 9:30. Zpočátku je plavba klidná. Pak opouštíme pásmo mělčin a vjíždíme na nechráněné moře. Vlny okamžitě narůstají do výše a lodí začínají citelně houpat a házet. V kabině se moc sedět nedá. Je to tu jako na houpačce, kterou odmala nesnáším. S Jirkou se raději jdeme postavit na čerstvý vzduch. Příď řeže asi třímetrové vlny, voda zaplavuje horní palubu a vodní tříšť létá kolem nás. Dávám si pivo a půlhodiny před přistáním ještě jedno. K tomu si odnáším na otevřenou palubu ještě sendvič s lososem, což se na lodní houpačce mění v docela zajímavý žonglérský výkon. Připadám si skoro jako starý mořský vlk. Když jdu na spodní palubu, tak to tu páchne zvratky. I na záchodě kdosi dáví do mísy. Jsem rád, že jsem to zvládnul bez potíží. Určitě k tomu přispělo to pivko a snad i kinedryl, který mi dal Jirka před vyplutím. To jen Alex si liboval na rozvlněném moři a stále jen spokojeně hlásil: to je pohodička, nádhera, takhle se mi to líbí, ale ještě to pořád není ono.
Po dvou a půl hodinách přesedáme na menší pramice, které nás odvážejí ke břehu. Jsme na skalnatém hlavním ostrově a vpravo je vidět plochý písečný Düne (Duna). V turistické kanceláři si zajišťujeme ubytování v penzionu Stadt Dresden (www.helgolandpenzion.de). Dostali jsme dvoupokoják se třemi lůžky v ceně 22 € na osobu i se snídaní. Na náhorní plošinu ostrova se necháváme vyvézt výtahem (výškový rozdíl oproti přístavní části ostrova je 34 m, lístek za 0,60 €). Stěhujeme se do baráčku, lezeme až do třetího patra, něco malého pojídáme a na chvíli se natahujeme na postele.
Ve dvě odpoledne vstáváme se zvony z kostela, které pravidelně co čtvrt hodiny odbíjejí čas. K útesům s tereji je to pár set metrů. Dole na moři plavou malé skupinky alkounů úzkozobých s několika alkami malými (Alca torda). Na skalních stěnách vysokých přes 60 m hnízdí racci tříprstí (Rissa tridactyla) a nad námi přeletují tereji. K okraji jejich kolonie se dá opravdu dostat na několik metrů. Také tu už v silném větru povlávají fotografové kolem scých stativů zatěžkaných dlouhými troubami teleobjektivů.
Poctivě cvakáme obrázky a prudký vítr do nás mlátí a buší, až mnou prostupuje chlad. Myslím si, že se zahřeji dole na pláži, kde by mohlo být závětří. Postupně se tam stěhujeme všichni. Ale i tam funí a vítr sebou navíc nese písek. Děláme pár obrázků racků a konipasů bílých. Na západ slunce se vracíme nahoru na útes za tereji. Fotografů je tu snad ještě více. Kropí tereje v letu i v sedě hlava nehlava. Po půldruhé hodině to s Jirkou balíme. Zůstává jen vytrvalec Alex. Sedáme si v městečku do hospody. Je téměř deset, venku je pořád hodně světla – je znát, že jsme o něco dále na sever, než doma. Ulice jsou už prázdné a v hospodě jsme jediní hosté. Dáváme pivko a skvělou smaženou rybu s bramborovým salátem. Ještě jedno pivko a celodenní povlávání v prudkém větru se projevuje únavou a pálícíma očima. Kolem jedenácté sprcha, pár řádků do deníku a okamžitě upadám do hlubokého spánku.
Büsum – Helgoland
16:20 – 20:40
pozorované druhy: racek chechtavý (20 ex.), racek stříbřitý (100x), racek tříprstý (100x), racek žlutonohý (10x), alkoun úzkozobý (100x), alka malá, terej bílý (10x), buřňák lední (7 ex.), kormorán velký (100 ex.), konipas bílý (20 ex.), konopka obecná (4 ex.), vrabec domácí (20 ex.), špaček obecný (50 ex.), kavka obecná (10 ex.), vrána černá (10 ex.), kajka mořská (100x během plavby), kos černý, ústřičník velký (10x), kulík písečný
Nejpříjemnější barvy propůjčuje peří terejů vycházející či zapadající slunce. Ne vždy je ale počasí fotografům nakloněno.
13. června 2009
Ranní alkouni na útesu přisvícení vycházejícím sluncem se bohužel nebo spíš naštěstí nekonají. Když v pět ráno koukáme z okna, tak je celá obloha pokryta oblačností. S chití lezeme zase do peřin a přidáváme další dvě hodiny spánku. Vstáváme pak v sedm a jdeme na snídani. Po jídle bereme foťáky a jde se opět na útes za tereji a alkouny. Vítr dnes zdaleka nefouká tak prudce jako včera. Také fotografů je tu jen pár. Cvakáme obrázek za obrázkem, pozorujeme rumec v hlasité ptačí kolonii a čas od času zvednu dalekohled nebo nasadím stativák a projedu okolí. Fotograf je pánem času, zatímco ornitolog je pánem prostoru. Stovky exponovaných políček se stejným motivem, protože každé následující může být lepší než předchozí, mi nevynahradí několikahodinovou procházku po okolí. Přesto tu cvakám až téměř do poledne.
Helgoland
pozorované druhy: hrdlička zahradní, linduška luční, kos černý, stehlík obecný, vrána černá, špaček obecný, konopka obecná, vrabec domácí
Věci si dáváme na ubytovnu a jde se nakoupit. Následuje oběd, krátký odpočinek a zase se ověšuji výbavou. Scházíme po schodech dolů do města. Na zahrádce si dáváme pivko. Městečko je plné turistů. Občas se mezi nimi proplétá racek stříbřitý hledající něco k snědku. Jednoho pozorujeme, jak krade z pultu před obchodem červené jablko a odlétá s ním pryč. V půl třetí jsme už v přístavu a kupujeme si zpáteční lístek na vedlejší písčitý ostrov Duna (4 €). Převoz, který pojme asi tak 40 lidí, jezdí touto dobou každou půlhodinu. První vyjíždí už v 7:00 ráno a poslední se vrací ve 22:00. Vyloďujeme se o několik minut později na ploché písčité duně s letištěm uprostřed, kterou lemují ze všech stran pláže. Vzápětí přibývají do birdlistu rybáci severní (Sterna sandvicensis) a kameňáček pestrý (Arenaria interpres). Oproti období tahu je tu ale mrtvo. Na plážích jsou jen výletníci brouzdající mělkou vodou a několik skalních nudistů.
Na rozdíl od skalnatého ostrova je tu léto. Slunce pálí, fouká jen mírně a všechny ty vrstvy oblečení, ve kterých jsem obalen, tu nejsou potřeba. Na kamenitém vlnolamu se nám daří pěkně vyfotit jespáka mořského (Calidris maritima) v letním šatu. Je tu jediný, ale i tak si můžu v klidu odškrtnout druh, který jsem chtěl vidět. Na travou zarostlých dunách hnízdí racci žlutonozí. Tak zblízka jsem je ještě neviděl. Pomalu se procházím po plážích, hodiny utíkají, vzduch chládne a vítr zcela ustává. Nejméně dvě hodiny sedím na dosah stáda tuleňů povalujících se na písku. Většinou jde o tuleně obecné (Phoca vitulina), mezi kterými je několik tuleňů kuželozobých (Halichoerus grypus). Je tu klid. Lidi se vytratili. Chytám do objektivu pár vzácných pohledů věčně pospávajících tuleňů. Přidává se Jirka. Slunce klesá. Je nádherné světlo. Dostáváme se k hejnu rybáků severních na mělčině. Na břeh vylézá i čtveřice kajek mořských (Somateria mollissima). Zpět na hlavní ostrov se vracím převozem v 21:00.
Düne
14:45 – 21:00
pozorované druhy: rybák severní (100 ex.), orel mořský, kameňáček pestrý (2 ex.), kulík písečný (6 ex.), jespák mořský, vrána šedá, vrána černá (2 ex.), racek stříbřitý (10x), racek žlutonohý (100x), racek tříprstý (10x), terej bílý (50 ex.), linduška luční (10 ex.), ústřičník velký (20 ex.), alkoun úzkozobý (50 ex. nad mořem)
Z přístavu se vracím téměř prázdným městem. Je kolem půl desáté, ale slunce ještě pořád visí na obloze. Je spousta světla. Upocený ze sebe shazuji na ubytovně všechny bágly a oblečení. Sprcha a lezu do postele udělat zápis a promazat fotky. Chlapi se vracejí o hodinu později. Rozděláváme víno, podáváme si přes stůl těla foťáků, porovnáváme záběry opeřenců a tuleňů, probíráme známé kolegy, zkrátka pohoda.
Jespáka mořského jsme na písečném ostrově Duna našli jen jednoho, ale přesně splnil to, na co jsem si tajně myslel.
14. června 2009
Ráno jsem sice na úsvit vstávat nechtěl, ale docel amě překvapilo, že lezeme z postelí všichni až v osm. Obloha je zatažená, nad mořem se vznáší rozmazaný opar. Snídáme a pak se neohroženě pouštíme ven. Chceme omrknout jihozápadní část ostrova v sousedství útesů a jižní část pod přístavištěm. Nedaleko městských ulic se pohybujeme na okraji menšího kotle, který snad vzniknul za války výbuchem nějaké bomby – připomíná kráter o průměru asi 50 m. Je zarostlý křovinami, nad kterými právě loví krahujec. Ozývají se pěnice hnědokřídlé a mě se zdá, že jsem zaslechl zpěv hýla rudého (Carpodacus erythrinus). O něco později se zpěv znovu ozýva, zřetelně a opakovaně. Samce nacházíme na dně kotle, zpívá z vrcholku keře. Jirka se ho snaží vyprovokovat nahrávkou. Samec reaguje jen nepatrně. Přichází k nám místní birdwatcher, aby nás upozornil, že zde tento druh hnízdí a není vhodné jej nahrávkami rušit. Dokumentačně pořizuji dvě fotky mobilem přes dalekohled. Alex tu zůstává a my s Jirkou jdeme k přístavu.
Je odsud krásný výhled na útesy severní části ostrova. Zatáhne se, spadne několik kapek deště a zase svítí slunce. Nad námi přelétá osm labutí velkých (Cygnus olor). Přilétly z otevřeného moře a pokračují bez zastávky dále. Na ploché travnaté ploše s několika kopečky stavební sutě, která přiléhá k přístavišti, pozorujeme ťuhýka obecného (Lanius colurio) a několik lindušek lučních (Anthus pratensis).
Následuje oběd v naší oblíbené hospodě na hlavní ulici spojující přístav s horní částí ostrova. Pak se zase naloďujeme na převoz k ostrovu Duna. Tam kousek od přístavního mola pobíhají v trávě kulíci píseční (Charadrius hiaticula) s kuřátkem. Už u nich dřepí nějaký Angličan a snaží se je vyfotit. Blíží se k nám ale nějaký militantní ochránce přírody, který už z dálky řve, ať všichni vypadneme. Anglán bez řečí mizí. Náš ochranář si stoupá přípo před Alexe a ještě pyskuje. Je znát, že by s chutí uvítal nějaký konflikt. Alex mu ale nedává příležitost. Pokračujeme k východní pláži. V rozehřátém písku se tu povaluje asi 50 tuleňů. Fotíme kajky a užíváme si pohodu. Obloha je čistě modrá a teplo je i v tričku. Pomalu se přesouvám k severu. Cestou se pokouším o letovky kulíka písečného. Sedám pak na okraj kolonie racků žlutonohých a stříbřitých a trénuje další letovky. Po čase se přidává i Jirka.
Dost mě překvapuje dvojice Němců, kteří vlezli přímo do kolonie, máváním rukou zvedají racky a fotí je. Na jedné straně ostrova nás nepustí ani na kraj cesty, abychom nevímjakým způsobem nestresovali kulíky a na druhé straně ostrova běhají chlapíci mezi hnízdy racků a nikomu to nevadí. Kolem osmé se vracím po stejné východní straně ostrova zpět. Začíná odliv. Nízké slunce ozařuje skupinu racků na písečné kose. Je mezi nimi i několik racků mořských (Larus marinus). Ještě si na chvíli dřepám k ústřičníkovi a pomalu odcházím k přístavnímu molu. Je tu klid, na lodi se nás vrací s Alexem je pár. Jirka trajekt nestíhá. Čekáme na něj na zahrádce hospůdky při výborném kvasnicovém pivu. Po návratu na ubytovnu se mi ani nechce nic psát. Spokojeně usínám.
Helgoland – nové druhy a pár starých známých
7:15 – 14:00
pozorované druhy: hýl rudý (M), pěnice hnědokřídlá, krahujec obecný, konopka obecná, kos černý, střízlík obecný, vlaštovka obecná, vrabec domácí, vrána černá, straka obecná, bramborníček černohlavý (F), budníček menší, lejsek šedý, linduška luční, labuť velká (8 ex.), konipas bílý, kajka mořská, jiřička obecná, ťuhýk obecný
Na vyhřátých plážích ostrova Düne bezstarostně odpočívali tuleni obecní (Phoca vitulina).
| další část |