| Oficiální název: Ukrajina Hlavní město: Kyjev Rozloha: 603 700 km2 Počet obyvatel: cca 47,941 mil. (stav k 1. 1. 2003) Oficiální jazyk: ukrajinština Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: převládá pravoslavné Čas: SEČ +1 Měna: hřivna (UAH) Víza: Ukrajina zrušila vízovou povinnost pro občany ČR bez časového omezení. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Ukrajinská republika leží v jihovýchodní Evropě u Černého moře. Východ země je tvořen nížinami, které se směrem k západu zvedají, na jihozápadě se zdvihají Karpaty. Podnebí je tu mírné kontinentální, na Krymu subtropické. Na severu rostou smíšené a listnaté lesy, směrem k jihu přecházejí ve stepi, které jsou ovšem přeměněny v zemědělskou půdu (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Nejvhodnějším obdobím k návštěvě Ukrajiny je léto, kdy tu hnízdí jeřáb panenský (Anthropoides virgo). Následuje jaro a podzim, tradiční období ptačího tahu. Mírné kontinentální klima nabízí horká léta a velice studené zimy.
3. Doprava
Vstupní branou Ukrajiny je Kyjev, který má letecké spojení s Odesou na Černomořském pobřeží a Simferopolí na poloostrově Krym. Obě tato města mají lodní spojení s ostatními státy hraničícími s Černým mořem. Po souši se dá na Ukrajinu dostat z Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska, přičemž automobil je možné si půjčit v Kyjevě nebo na Krymu. Hlavním problémem pro zahraniční návštěvníky může být řídká síť čerpacích stanic mimo velká města, špatný stav vozovek a silniční ukazatele psané cyrilicí. Některé komunikace jsou často zablokovány falešnými výběrčími mýta, kterým musíte zaplatit, než vás pustí dále. Veřejná autobusová a železniční doprava, která má hustou síť a je levná, je ještě doplněna dálkovými taxi. K návštěvě nejzajímavějších ornitologických lokalit je z hlediska úspory času a energie nejvhodnější automobil.
4. Ubytování a stravování
Nejlevnější hotely se zahraničním turistům vyhýbají, proto je nevyhnutelné využít služeb hotelů dražších a větších a přitom se pídit po možnosti najít levné ubytování v nějakém soukromém bytě či pokoji k pronájmu, což se může podařit. Pak jsou tu ještě kempy, z nichž některé nabízejí chatky.
K základním jídlům patří řepná polévka – boršč, různě upravené maso, knedlíky, v létě čerstvé ovoce a zelenina a to vše je zapíjeno vodkou, pivem či vínem.
5. Bezpečnost a zdraví
Doporučuje se očkování proti záškrtu. Tisíce kilometrů čtverečních kolem bývalé atomové elektrárny v Černobylu, severně od Kyjeva v blízkosti hranic s Běloruskem, je kontaminováno radiaktivním spadem po výbuchu reaktoru v dubnu roku 1986. Proto je lépe se této oblasti vyhnout. Ukrajinská strana povoluje průjezd cizincům mezi dočasně okupovaným územím Krymu a zbytkem Ukrajiny přes k tomu zřízená kontrolní stanoviště pouze na základě speciálního povolení.
6. Ptačí druhy
Na Ukrajině bylo zaznamenáno přes 400 druhů ptáků. K těm zajímavějším patří kormorán malý (Phalacrocorax pygmeus), pelikán bílý a kadeřavý (Pelecanus onocrotalus a crispus), husice rezavá (Tadorna ferruginea), čáp černý (Ciconia nigra, 490-560 párů v polovině 90. let), sup hnědý (Aegypius monachus), moták stepní (Circus macrourus), krahujec krátkoprstý (Accipiter brevipes), orel královský (Aquila heliaca), orebice čukar (Alectors chukar), chřástal malý (Porzana parva), jeřáb popelavý (Grus grus), jeřáb panenský (Anthropoides virgo), drop malý (Tetrax tetrax), drop velký (Otis tarda), ouhorlík černokřídlý (Glareola nordmanni), racek velký (Larus ichthyaetus), racek tenkozobý (Larus genei), rákosník ostřicový (Acrocephalus paludicola) a rákosník plavý (Acrocephalus agricola).
7. Zajímavé lokality
Severní část Dunajské delty
Dunajská delta je jedním z nejbohatších a nejvýznamnějších mokřinných ekosystémů Evropy. Větší částí leží v Rumunsku, ale její severní část zasahuje i jihozápadní cíp Ukrajiny. K vidění je tu pak většina druhů žijících i na Rumunské straně včetně pelikána bílého a kadeřavého. Racek tenkozobý a rákosník plavý je naopak na Rumunské straně velice vzácný.
Delta je vzdálená tři hodiny jízdy z Odesy. Zde se pak mohou pronajmout lodě k podrobnějšímu prozkoumání této oblasti. Racek tenkozobý hnízdí v zátokách Tendra a Jahorlitskyj liman. Tyto dvě lokality obklopené stepí jsou atraktivní i pro tažné druhy jako je ouhorlík černokřídlý a rybák velkozobý. Objevují se tu i rarity jako koliha tenkozobá. Nejlepším místem k zastižení rákosníka plavého je okolí Septimy.
Většina ptáků známých z Dunajské delty se vyskytuje v oblasti zvané Tiligul Liman. Jedná se o bývalé ústí řeky, které je teď zatopené mořem. Nachází se 35 km východně od Odesy. Na tahu se tu zdržuje lejsek bělokrký, konipas citrónový a linduška rudokrká. V deltě Dněstru, jihozápadně od Odesy, se vyskytuje kormorán malý a chřástal malý.
Stepní charakter má biosférická rezervace Askania-Nova. Na její ploše o 111 km2 se nachází zemědělsky obhospodařovaná půda, jezera a hlavně step. Vyskytuje se tu moták stepní, jeřáb panenský, drop velký, husice rezavá, poštolka rudonohá, drop malý (v zimě), vlha pestrá, mandelík hajní, ťuhýk menší, bělořit bělohlavý a plavý. Rezervace leží blízko Khersonu, mezi Odesou a Krymem.
V Černomořské přírodní rezervaci (Black Sea Nature Reserve) o ploše 719 km2 bylo zaznamenáno 280 druhů ptactva (150 jich tu hnízdí). Mezi nimi je tu k vidění třeba ouhorlík černokřídlý a racek tenkozobý.
Krym
Plošně největší oblast brakických a slanovodních lagun západně od Uralu zvaná Syvash, spolu s plochou krajinou zemědělských usedlostí, stepí a izolovanými pohořími Krymského poloostrova (27.000 km2) nemá ve Východní Evropě obdobu. Tvoří ideální prostředí pro nejrůznější ptačí druhy, kteří se ty zdržují na tahu nebo tu hnízdí či zimují. Vyskytuje se tu např. jeřáb panenský a racek velký. Oba tyto druhy jsou dále k severozápadu velice vzácné.
Vhodnou základnou k prozkoumání pohoří Ai-Petri je Jalta, která leží na jižním pobřeží poloostrova Krym, asi 88 km jižně od Simferopoli. Z Odesou má letecké spojení (hodina letu) a s Kyjevem je spojena železnicí (19 hodin). V pohoří Ai-Petri se vyskytuje sup hnědý, orel královský, raroh velký (rezervace Karadag), orebice čukar (průsmyk Angara) a lejsek černokrký (Krymská rezervace).
Škoda, že další dvě top ornitologické lokality leží až na severním konci poloostrova, 200 km daleko od Jalty. Jednou z nich je záliv Syvash obklopený mokřinami a stepí. Hnízdí tu jeřáb panenský, drop velký (většina je jich přítomna na jaře na ostrově Kuyuk-Tuk), ouhorlík černokřídlý, racek velký a tenkozobý, rybák velkozobý a rákosník plavý. Na tahu tu odpočívá spousta potápek, kachen a bahňáků. Druhý lokalita má podobný charakter a nachází se na severozápadním konci poloostrova. Jedná se o záliv Karkinitski (Karkinitski Zaliv). U rybníků tu hnízdí rákosník plavý. Zajímavým místem k pozorování jeřábů plavých a protahujících dravců může být i poloostrov Tarkhankut.
Na Ukrajinském pobřeží Azovského moře se vyskytují obdobné druhy jako na Krymu. Solná jezera zvaná Molochny Liman jsou atraktivní pro migranty jako je berneška rudokrká a koliha tenkozobá. Severovýchodně odsud se rozprostírá oblast poloostrůvků a zálivů a částečně sem zasahuje Krivaja Kosa od severovýchodního konce pobřeží. Zde stojí za to se porozhlédnout po ouhorlíkovi černokřídlém. Dalších 23 km ve vnitrozemí je step Khomutovo, kde se vyskytují jeřábi panenští.
Do západní části Ukrajiny zasahuje hornatý Karpatský oblouk (Karpatski). Z měst je mu nejblíže Ľvov. Místní avifauna se druhovým složením podobá Polsku, Slovensku či Rumunsku. Doma je tu např. puštík bělavý a strakapoud bělohřbetý.