| Oficiální název: Nizozemské království Hlavní město: Amsterdam Rozloha: 41 527 km2 Počet obyvatel: 16 338 000 Oficiální jazyk: Nizozemština Státní zřízení: království Hlavní náboženství: římsko-katolická církev (32 %); NL reformovaná církev (14 %); ostatní reformované církve (7 %); ostatní církve (7 %); bez vyznání (40 %) Čas: SEČ 0 Měna: Euro (EUR) Víza: Bezvízový styk. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Nizozemské království (známé také jako Holandsko, což je pouze malá část tohoto státu) leží v západní Evropě na břehu Severního moře. Většinu území tvoří nížina, pouze na jihovýchodě pahorkatina. Část území vznikla vysušením mořského zálivu (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Klima je přímořské s příjemným létem a relativně mírnou zimou. Návštěvu je možné naplánovat na kteroukoli část roku. Doba hnízdění vodních druhů spadá samozřejmě do jarního období a nejlepší část roku pro pozorování zimujících druhů je od konce listopadu do začátku března.
3. Doprava
Většina návštěvníků využívá leteckého spojení na letiště Schiphol v Amsterodamu. Nizozemí je snadno dostupné trajekty z okolních států. Např. z anglického Harwiche je to do nizozemského přístavu Hoek van Holland asi hodina cesty.
V zemi funguje velice dobrá a levná železniční síť s půjčovnami kol ve většině větších stanic. Síť cyklostezek je tu excelentní a tudíž nejlevnější metodou poznávání místního ptactva je využití kombinace veřejná doprava a bicykl.
4. Ubytování a stravování
Hotely jsou drahé, ale nenáročného birdera určitě uspokojí některá ubytovna, mládežnický hostel nebo kemp. V kempech se občas dají pronajmout chatky. Vždy je lepší si zajistit ubytování v předstihu.
5. Bezpečnost a zdraví
Nizozemsko patří z turistického hlediska k poměrně bezpečným zemím.
6. Ptačí druhy
Tato země má jedinečnou hnízdící, protahující a zimující populaci vodních druhů ptactva a během zimy je tu možné vidět ten nejzajímavější výběr labutí, husí a kachen v Evropě.
V Nizozemsku bylo zaznamenáno 448 ptačích druhů. K těm zajímavějším patří husa malá (zimující populace v Laponsku reintrodukovaných ptáků vysazená v 90. létech minulého století, v letech 1997-98 dosáhla početnosti 61 jedince) a berneška rudokrká (vzácný ale pravidelný zimní druh). Za velice vhodných podmínek se tu mohou objevit početná hejna dalších severských druhů (během zimy 1997-98 tu bylo 150 křivek bělokřídlých).
Během týdenního zimního pobytu je možné počítat se zastižením 130-140 druhů, včetně 11-ti druhů hus.
7. Zajímavé lokality
V blízkosti Amsterodamu je několik dobrých míst k pozorování ptactva: 1. Rezervace Naardermeer, 16 km východně od města, hnízdí tu volavka červená a rybák černý. Přístu je jen na povolení vydávané u Natuurmonumenten, Schaep en Bourgh, NL-1243 JJ Graveland, Netherlands (tel: 35 655 9933; fax: 35 656 3174). Dá se sem dostat východně po A1 s výjezdem na Muiderberg, pokračuje se po silnici vpravo paralelně s A1, po 1 km se odbočí na Visserij.
2. Zaanstreek, severně od města po A7 na Westzaan. Vyskytuje se tu chřástal kropenatý, rybák černý a slavík modráček stř.
Flevoland
Tato plocha východně od Amstrodamu je tvořena trojicí polderů vybudovaných v místech bývalé příbřežní zátoky známé jako Zuiderzee. Z větší části jde o rovinatou úrodnou plochu, která je i přes trvalá úbytek mokřin, rákosin a roztroušených vrb stále plná ptactva. Zaznamenáno tu bylo 325 druhů, přičemž během víkendu je možné tu v půlce května vidět asi 120 druhů. Ještě více vzrušující je Flevoland v zimě, kdy se tu zdržuje asi 10.000 morčáků malých, jeden či dva orli mořští, asi 500 káňí lesních a několik káňí rousných.
Z Amsterodamu se sem dá dostat směrem na de Trekvogel, přes Almere, kde je parkoviště. Odsud vede stezka ke kryté pozorovatelně u kolonie kormoránů velkých. Podél této stezky a dál pak podél nevýrazné pěšiny k vrbovému lesíku známému jako het Wilgenbos se vyskytují slavíci modráčci, sedmihlásci hajní a hýli rudí. Jihovýchodně odsud je malé parkoviště, ze kterého je vidět na malý rybníček v rezervaci Lepelaarsplassen. Zde se dají zastihnout bahňáci. Nejlepší podmínky k pozorování jsou brzo ráno a pozdě odpoledne. V rezervaci je dobré se porozhlédnout po modráčcích, cvrčilkách slavíkových a moudivláčcích. Rybníky podél náspu jihozápadně od Lepelaarsplassen, známé jako Kwelzone, jsou také excelentní pro bahňáky (1994 tu hnízdila pisila čáponohá).
Během jara a podzimu zafoukne východní vítr do křovisek podél Oostvaardersdijk, což je násep tvořící západní hranici Flevolandu, mnohé tažné pěvce a jiné vzácné druhy. Jde zvláště o okolí Blocq van Kuffeler poblíž de Tregvogel a okolí silnice k Almere-de-Vaart, kde je v období od konce července do září možno vidět tisíce rybáků černých a několik rybáků bělokřídlých shromažďujících se tu k nocování.
Když se vydáte severovýchodně od výběžku Trekvogel podél Oostvaardersdijk, dostanete se k pravděpodobně nejlepší ptačí oblast Flevolandu. Pokud je tu výška hladiny během jara, léta a podzimu nízká (v případě vysoké hladiny je oblast pustá) pak je rezervace Oostvaardersplassen plná ptáků. Je tu největší kolonie kormorána velkého v Evropě (8.000 párů), největší kolonie kolpíků v Nizozemsku (310 párů v roce 1994, během července a sprna tu může být až 800 ptáků) a k zastižení je tu i množství modráčků (nejlépe se pozorují druhé poloviny dubna, kdy zpívají z vrcholků křovin). Rezervaci můžete přehlédnout z Oostvaardersdijk, který lemuje její severozápadní stranu, a z pozorovatelen na jejím východním konci poblíž náspu zvaného Knardijk v sousedství návštěvnického centra. Mezi pozorovatelny patří:
1. de Grauwe – podél cesty k ní vedoucí nebo ze suchého políčka před ní jsou vidět modráčci, cvrčilky slavíkové, moudivláčci a hýli rudí,
2. de Kluut – více k jihu, zvláště brzy ráno jsou tu k zastižení kolpíci a chřástali kropenatí.
Během zimy je nejlepším místem k pozorování velkých kachních hejn Ijsselmeer, rozlehlá laguna vytvořená uzavřením Zuiderzee ležící severně (kde jsou výpustě z elektrárny, u kterých se ptáci shromažďují) a západně od Lelystadu. Poblíž Harderwijku, asi 80 km východně od Amsterodamu jsou rákosiny Harderbroek (odbočí se vlevo hned za mostem na Hardefhaven), kde je možné zaslechnout, ale jen zřídka spatřit chřástaly. Na lesní druhy ptactva je dobrá oblast východně od Harderwijku, kde se zdržují datli a parukářky.
Od srpna do září se zdržuje množství rybáků černozobých a bahňáků na drnových pláních mezi Alkmaar a Den Helder, severně od Amsterodamu. Ve stejnou dobu se shromažďují na blízkém pobřeží hejna rybáků černých. Na jejich nocovištích je často 10.000 ptáků, ale jejich počty mohou narůst až k 90.000. Často je mezi nimi i několik rybáků bělokřídlých. Během zimy 1997-98 a 1998-99 se tu zdržovalo malé hejno o 27. husách malých. Za pozornost stojí i přilehlé lokality Abtskolk, Burgervlotburg a Petten.
Rovnoběžně se severním pobřežím Nizozemska se táhne pás Fríských ostrovů. Největším a nejjižnějším je ostrov Texel (vyslovuje se Tessel). Na jeho mokřinách, které jsou ve většině případů vyhlášenými rezervacemi, se vyskytuje množství hnízdících, tažných a zimujících vodních ptáků a bahňáků. Pravidelný lodní spoj (20 minut) odplouvá na ostrov z Den Helderu, což je přístav asi hodinu jízdy severně z Amsterodamu. Většina rezervací je provozována nejrůznějšími organizacemi, které vydávají povolení ke vstupu. Ta je nutná si vyřídit v předstihu. Pro detaily je vhodné kontaktovat Texel Birdwatching Centre (TBWC), Vuurtorenweg 94, NL-1795 LM De Cocksdorp, Texel, Netherlands (tel: 222 316416, fax: 222 316688) nebo Tourist Office, VVV Texel, Den Burg, Texel, Netherlands.
Severně od Texelu se nachází další z Fríských ostrovů Terschelling (30 x 5 km). Během jara jde o oblíbenou turistickou destinaci s hnízdištěm kolpíků (115 párů), chřástalů kropenatých, modráčků a hýlů rudých (11 párů v roce 1996). Během zimy jsou tu pravidelně káňata rousná. Tento ostrov společně se svým sousedem Vlielandem je velice populární mezi nizozemskými birdery hlavně díky neobvyklé početnosti táhnoucích pěvců mezi nimiž jsou často vzácné druhy. Jde hlavně o období východních větrů v průběhu září a října. Víceméně pravidelným návštěvníkem je tu budníček pruhohlavý a linduška Richardova, mezi vzácnosti pak patří vlha modrolící, budníček tmavý a tlustozobý, strnad obojkový a bělohlavý. V Cafe de Boschplaat v Oosterendu je ornitologický „lodní deník“. Ostrov je dosažitelný trajektem (dvě hodiny) z Harlingenu a je na něm mnoho možností ubytování včetně mládežnické ubytovny a kempu. Dá se tu i půjčit osobní automobil: Rederij Doeksen, Postbus 40, 8880 AA Terschelling, Netherlands (tel: 562 442141, fax: 562 443241).
Friesland
Podél severního pobřeží Nizozemska leží Waddenzee, což je nejvýznamější příbřežní oblast pro vodní ptáky a bahňáky v Evropě. Tato oblast přechází východně do severního Německa a Dánska. Hnízdí tu stovky párů pisil čáponohých a tenkozobců opačných, tisíce ptáků tudy protahují a během zimy se tu zdržují v obrovských koncentracích vodní druhy (bývá tu např. 20.000 bernešek bělolících a pravidelně několik husí malých). Husy malé tu pravidelně zimují od 90. let minulého století stejně jako bernešky rudokrké. Tato lagunovitá oblast se zbytky slanisek leží asi 40 km severozápadně od Groningenu a je přístupná po N361, která kopíruje mořské pobřeží. Z ní se oddělují menší silnice směřující dále k jihu. K pozorování husí jsou vhodné silnice jižně od náspů Anjum, Bakhnizen a Bant.
Vybudování několika mohutných nádrží v deltě Rheiny (Zeeland) v jihozápadní části Nizozemska velice ublížilo místnímu ekosystému. Zbylá jezera a mokřady přesto na zimu obsazuje více než 500.000 vodních ptáků s nejvyšší koncentrací roháčů na světě (desítky tisíc zimujících ptáků na Brouwersdamu společně s několika potápkami rudokrkými a obrovským množstvím mořských kachen). Během léta tu hnízdí tenkozobci, kulíci mořští a modráčci. Mezi dvěmi větvemi Rheiny s názvy Waal a Bergse-Maas, jihovýchodně od Dordrechtu, se nachází několik rezervací. Tato oblast se nazývá Biesbosch, má plochu asi 180 km2 a hnízdí zde asi 1.000 párů modráčků. Také v oblasti Zeelandu hnízdílo v roce 1999 do desíti párů cistovníka rákosníkového. Osm párů bylo na Verdronken Land var Saeftinghe. V Hoek van Holland, západně od Rotterdamu, kde kotví většina anglických převozních lodí, hnízdil v letech 1997 – 99 pár vran lesklých (asi sem přijeli některou z válečných lodí vracejících se z války v zálivu).
V jihovýchodní provincii Limburg, bylo v roce 1999 11 hnízdních okrsků strakapouda prostředního (první v roce 1962). V roce 1998 byly tři páry přítomny na lokalitách Ambt Montfort a Margraten a v březnu 1999 zde bylo slyšeno 11 ptáků. V Limburgu, poblíž Maastrichtu, hnízdil v letech 1997 – 99 pár výrů (od roku 1999 přítomny 2 páry).