| Oficiální název: Spolková republika Německo Hlavní město: Berlín Rozloha: 357 021 km2 Počet obyvatel: 82 424 609 Oficiální jazyk: Němčina, lokálně Dánština a Lužická Srbština Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: Katolíci (v tis.) 27.017; Evangelíci (v tis.): 26.848; Islám(v tis.): 3.500; Židé (v tis.): 95. Čas: SEČ 0 Měna: Euro (EUR) Víza: Bezvízový styk. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Spolková republika Německo leží v západní Evropě. Pobřeží Severního moře je ploché písčité, pobřeží Baltu je více výškově členité. Území klesá od jihu (Alpy) k severu, je mírně zvlněné. Podnebí je mírné středoevropské, rostlinný kryv tvoří lesy a louky, v Severoněmecké nížině vřesoviště (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Klima je kontinentální s horkými léty a studenými zimami. Termín návštěvy záleží na ptačích druzích, které chcete vidět. Například datlovití se nejlépe hledají v březnu. Pokud si chcete počkat na největší množství druhů, pak je dobré sem zajet až v létě (některé výše položené lokality jsou díky sněhu nepřístupné do poloviny července) nebo na podzim, kdy jsou už horské silnice otevřené.
3. Doprava
Německý systém integrované hromadné dopravy je účinný, rychlý, vhodný i na větší vzdálenosti, ale je drahý. Bicykl je možné si vypůjčit na některých železničních stanicích a vrátit v kterékoliv jiné stanici podílející se na této službě.
4. Ubytování a stravování
Ubytování zahrnuje hotely, hostince, penziony, „bed and breakfast“ (Zimmer frei), mládežnické ubytovny (jugendherberge) a kempy. Stravovat se je možné na vysoké úrovni. V zemi je přes 1.500 pivovarů, což je 40% všech pivovarů na světě. Výběr nejrůznějších značek je tedy široký. Němci se pivu věnují téměř v takové míře jako Češi. V Německu se pěstuje také dobré víno, zvláště pak odrůdy Rizlinku.
5. Bezpečnost a zdraví
Německo je bezpečnou zemí.
6. Ptačí druhy
K zajímavým druhům patří chřástal malý (Porzana parva), drop velký (Otis tarda), bekasina větší (Gallinago media), zedníček skalní (Tichodroma muraria), rákosník ostřicový (Acrocephalus paludicola), pěnkavák sněžní (Montifringilla nivalis) a zvonohlík citrónový (Serinus citrinella).
7. Zajímavé lokality
V údolí řeky Rýn se mezi Frankfurtem a Mannheimem nachází velké jezero tvořené slepým říčním ramenem obklopené dubovými lesy – rezervace Kuhkopf. Hnízdí tu přes 100 druhů ptáků včetně potápky rudokrké, chřástala polního, datla černého a slavíka modráčka (cyanecula). V období tahu se tu zdržuje značné množství bahňáků. Zaznamenán tu byl i chřástal malý. Dá se sem dostat, když odbočíte západně z dálnice na Gernsheim a pak zabočíte k severu po Route 44 k Riedstadtu. Severně od Biebesheimu vede k západu menší silnice. Na její jižní straně jsou štěrkové jámy, které stojí za to zkontrolovat – mohou tu být potápky. Jinak pokračujte dál k severu z Biebesheimu na Stockstadt. Severně od něj odbočte na první silnici vedoucí k západu. Při vjezdu do vesnice Riedstadt-Erfelden zaparkujte na parkovišti na východní straně silnice. Odsud se jde pěšky přes most na opačné straně silnice a vstoupí se do rezervace. Kolem slepého říčního ramene tu vede okruh naučné stezky.
Ve středním Německu, jihozápadně od Efruftu, existují dvě skvělé lesní rezervace v kopcích Thüringer Wald dosahující výšky 982 m. Vyskytuje se tu tetřev hlušec (na 18 km2 Biosferické rezervace Vessertal), výr velký (na 6 km2 rezervace Schwarzatal), kulíšek nejmenší, sýc rousný, datel černý a ořešník kropenatý (Vessertal). Do Vessertalu se dostanete tak, že vyrazíte ze Schleusingenu na sever směr Suhl po Route 247 a po dvou kilometrech zabočíte k východu k vesnici Breitenbach. Na severním konci vesnice zaparkujte a vydejte se proti proudu říčky Vesser. Po 6. km dojdete k vesnici Vesser. K prozkoumání se doporučuje okolí uvedené cesty. Do Schwarzatalu se jede takto: ze Schleusingenu po Route 4 na Ilmenau, pak po Route 88 na Bad Blankenburg (63 km), z města k jihu po západním břehu řeky Schwarza. Prohlédněte si pak údolí v délce asi 5 km po stezce vedoucí rovnoběžně se silnicí.
Rozsáhlé mokřiny, louky a lesy kolem Berlína v oblasti zvané Brandenburg jsou obývané orlem mořským, dropem velkým a bekasinou větší (jde o mezinárodně významné mokřady Spreewald ležící podél záplavové oblasti řeky Spree od Lubben po Cottbus). Vhodnou základnou k dosažení celé oblasti je Lubben ležící nedaleko na jih od Berlína.
Severovýchodně od Berlína je další záplavová oblast – údolí Oder, které v délce 180 km lemuje hranici mezi Německem a Polskem. Zdržuje se tu chřástal polní, blíže neurčené množství chřástala malého, asi 10-20 párů rákosníka ostřicového, čáp černý a bílý, orel mořský a křiklavý a jeřáb popelavý. Během zimy tu může být až 200 morčáků bílých, labutě malé a zpěvné a káně rousné. Pro tuto oblast je dobrým výchozím místem Schwedt, který leží v půli cesty podél údolí Oder, asi 100 km severovýchodně od Berlína.
Na severu na Baltském pobřeží, v nížinách mezi Berlínem a Rostockem se nachází oblast zvaná Mecklenburgská jezera. Na její ploše hnízdí 150 druhů ptactva. Patří k nim i orel mořský a křiklavý a jeřáb popelavý. Jedním z nejzajímavějších míst je Lewitzer Teiche a pastviny, které tuto rezervaci obklopují (východně od Parchimu). Jeřábi popelaví nocují na dvoujici jezer nacházející se podél silnice Goldberg-Crivitz nedaleko Langenhagenu, východně od Parchimu. Severozápadně od Mecklenburgských jezer se vyskytuje polák malý na dvojici mělkých nádrží zvaných Dambecker See. Dá se sem přijet směrem na severu ze Schwerinu po Route 106, ze které se odbočí po 16 km k západu směrem na Wendisch Rambow. Z této vesnice se pokračuje pěšky k severu.
Podél Baltského pobřeží na severovýchodě Německa se nachází ústí několika řekl Všechna stojí za pozornost. Ti, kteří jsou omezeni časem by se měli soustředit na ústí Flensburger Forde severně od Gelting, ústí řeky Schlei (Schleimunde) na jihu (v blízkosti Olpenitzu), a ostrov Rügen (Rujana), kde je možné vidět přes 100 druhů během jednoho zářijového dne (např. jespáčka ploskozobého, orla mořského, rybáka velkozobého a rákosníka ostřicového). Na podzim tudy protahuje až 40.000 jeřábů popelavých. Tito ptáci se zastavují na tradičních místech jako je Udarser Wiek, který se dá přehlédnout z východní strany Ummanzu, což je relativně klidný ostrůvek dosažitelný z Gingstu.
Evropským ornitologům je určitě známa dvojice ostrůvků v Severním moři tvořících Helgoland. Byly tu totiž pozorovány takové rarity jako budniček korunkatý, který se tu vyskytoval 4.10.1843. A seznam těchto neobvyklých druhů stále narůstá. Teď už má 400 položek. Pravidelně se tu na jarním tahu objevuje slavík tmavý a na podzim pak budníček pruhohlavý, linduška Richardova, strnad malinký a rolní. Výjimečným obdobím byl podzim roku 1988, kdy tu byl viděn drozd pestrý, drozd proměnlivý, budníček tlustozobý, nejméně 20 budníčků pruhohlavých a tři lindušky zelené. Na podzim roku 1995 tu pak byl drozd pestrý, slavík kaliopa a strnad bělohlavý. Následujícího jara 1996 tu během jednoho květnového dne bylo zaznamenáno 135 druhů. Byl mezi nimi slavík tmavý a strnad malinký, 200 rehků zahradních, 600 bělořitů šedých, 370 pěnic slavíkových a 400 pěnic hnědokřídlých. Většinu migrantů přitahuje ostrov Oberland, na kterém je ptačí stanice. Druhý z dvojice ostrovů, Dune, je spíše turistickým centrem s plážemi a tax-free obchůdky, ale i zde se objevují např. táhnoucí bahňáci. Dejte si pozor, ať při pozorování ptáků příliš nerušíte místní nudisty.
Německá část příbřežní oblasti Wadden See, která se táhne z Nizozemska na západě po Dánsko na severu, se tu jmenujeWattenmeer. Wadden See je jednou z nejvýznamějších ptačích oblastí Evropy. Zvláště během podzimu se tu zdržuje až 1.8 milionu kachen a bahňáků. Od poloviny července do září tu přepeřuje až 100.000 husic liščích, přičemž využívají Německou část Národního parku Schleswig-Holsteinisches Wattenmeer, který se táhne od ústí řeky Labe po hranice s Dánskem. Jde o jeden ze tří národních parků, které pokrývají většinu pobřeží Wattenmeer a přilehlé ostrůvky. Oblast Schleswig-Holstein je důležitým odpočinkovým místem pro husy malé, které byli reintrodukovány v Laponsku a pro bahňáky jako je např. jespáček ploskozobý.
Altwarmbuchener See, blízko Hannoveru v severním Německu, je vynikajícím místem na pozorování racků. Známé je od konce 90. let, kdy tu byl v září 1998 pozorován pro západní Evropu první mladý racek velký.
Jižní Německo
Nedaleko hranic s Českou republikou se nacházejí březové a jehličnaté lesy Národního parku Bayerischer Wald o ploše 130 km2. Vyskytuje se v nich jeřábek lesní, kulíšek nejmenší, sýc rousný, strakapoud bělohřbetý (vzácně), datlík tříprstý a datel černý. Návštěvnické centrum parku je v Neuschonau, východně od Speigelau, které leží v jihozápadním cípu parku (40 km na sever od Passau). Nejzajímavějšími lokalitami jsou Gfall, asi 6 km severně od Speigelau, cestou k Rachelu (kulíšek nejmenší a datlík tříprstý), Flanitzbene, severně od Spiegelau, přes Althutte (kulíšek nejmenší) a Zwieslerwaldhaus, 15 km na sever od Zwieselu, poblíž hranic s Českou republikou (strakapoud bělohřbetý).
Jižně od Bayerischer Wald se nacházejí nížiny kolem řeky Inn. V této oblasti je několik vodních nádrží podél cesty z Passau do Simbachu s výskytem zrzohlávky rudozobé, kvakoše nočního a cvrčilky říční. V jihovýchodním cípu Německa leží Národní park Berchtesgaden. Jde o alpkou oblast s nejvyšším vrcholem ve výšce 2713 m (Watzmann), kde se vyskytuje bělokur horský, kulíšek nejmenší (nad Hintersee, jihozápadně od Ramsau, asi 20 km jihozápadně od Salzburgu), sýc rousný, strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý, datel černý a kavče žlutozobé. Návštěvnické centrum je v Berchtesgadenu a Konigssee.
Nejlepší lokalitou k pozorování ptactva v okolí Mnichova (Munchen) je Ismaninger Teichgebiet, asi 5 km severovýchodně od města. V sousedství vodní nádrže zvané Speichersee tudy protéká Mittlerer-Isar Canal. V okolních mokřinách se dá vidět zrzohlávka rudozobá a kvakoš noční.
Jižně od Mnichova, blízko Rakouských hranic, leží tzv. Bavarian Alps s nejvyšším vrcholem Německa – Zugspitze (2966 m). Avifauna je tu typická vysokohorská, ale kvůli velkým nadmořským výškám jsou tu některé druhy vzácnější, než kdekoliv jinde v Alpách. Dobrými základnami k výpravám do těchto hor jsou: Oberammergau ležící v údolí Ammer, 72 km jihozápadně od Mnichova a olympijské lyžařské středisko Garmisch-Partenkirchen, asi 90 km jižně od Mnichova po dálnici č. 95. Strakapoud bělohřbetý se dá najít v rezervaci Karwendel poblíž Oberammergau. Bělokur horský a pěnkavák sněžní nebo kavče žlutozobé, které se tu dá krmit z ruky, se dají nejlépe pozorovat v okolí Zugspitze, kam vás vyveze lanovka enbo ozubnicová dráha (zubačka) z blízkého Garmische. Dalším dobrým místem je Hochalm, na který vede také lanovka z Osterfelderkopfu ležícího v údolí Alpspitze. Hochalm má výšku 1700 m, což je tak akorát pro pěvušku podhorní a zvonohlíka citrónového. Ti, kdo hledají zedníčka skalního, by se měli vydat ke skalním stěnám zámku Neuschwanstein a do blízké soutěsky, asi 60 km od Garmische.
Na hranicích s Rakouskem a Švýcarskem leží German Bodenssee (Bodamské jezero), které je spolu s okolními mokřinami a lesy využíváno jako hnízdiště zrzohlávkou rudozobou a čápem bílým.Téměř stovka hnízdících druhů byla zaznamenána kolem Mindelsee, což je malé jezero severovýchodně od Radolfzellu v západní části Bodensee. Po ptácích se podívejte i podél stezky začínající v Moggingenu. Několik párů čápa bílého hnízdí na stěnách zámku Wasser Schloss, který leží západně od Moggingenu. Nachází se tu také Radolfzell Bird Observatory. Západně od Konstanze a východně od Mindelsee je mokřadní rezervace Wollmatinger Ried s výskytem zrzohlávky rudozobé. Rezervaci můžete navštívit jen s doprovodem, který se dá v předstihu zajistit na adrese NABU, Naturschutzzentrum Wollmatinger Ried, D-78479 Konstanz, Germany (tel: 7531 78870). Část rezervace, tedy jezera, je viditelná z náspu vedoucího na ostrůvek Insel Reichenau a z Moosu, 2 km jihozápadně od Radolfzellu.
V zimě byl několikrát pozorován zedníček skalní na stěnách zříceného hradu Hohentwiel blízko Singenu, západně od jezera a na hradě Meersburg, kam vás dopraví loď z Konstanze.