| Oficiální název: Makedonská republika Hlavní město: Skopje Rozloha: 25.713 km2 Počet obyvatel: 2 071 210 Oficiální jazyk: Makedonština. Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: Pravoslavní 67%, Muslimové 30% Čas: SEČ 0 Měna: Denár (MKD) Víza: Bezvízový styk. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Makedonie se nachází v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Povrch země je převážně hornatý s četnými jezery v mezihorských kotlinách. Podnebí je mírně kontinentální, rostlinný kryv tvoří lesy a louky (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Klima je kontinentální s příjemně teplými léty a velice studenými zimami. Nejlepším obdobím k návštěvě je léto, kdy tu hnízdí sedmihlásek olivní a strnad šedokrký.
3. Doprava
Většina návštěvníků využívá letecké dopravy do hlavního města Skopje. Tam je vhodné si pronajmout automobil.
4. Ubytování a stravování
Ve větších městech se nacházejí ubytovny a hotely.
5. Bezpečnost a zdraví
Doporučena je imunizace proti žloutence, obrně a tyfu.
6. Ptačí druhy
Za pozornost stojí výskyt následujících druhů: kormorán malý (Phalacrocorax pygmeus), krahujec krátkoprstý (Accipiter brevipes), káně bělochvostá (Buteo rufinus), orel královský (Aquila heliaca), raroh jižní (Falco biarmicus), orebice horská (Alectoris graeca), pěvec ryšavý (Cercotrichas galactotes), zedníček skalní (Tichodroma muraria), sedmihlásek olivní (Hippolais olivetorum), strnad šedokrký (Emberiza caesia) a strnad černohlavý (Emberiza melanocephala).
7. Zajímavé lokality
Orebice horská, stejně jako sup bělohlavý, orel skalní a jeřábek lesní jsou pravidelně pozorováni v oblasti skalnatých zalesněných roklina a horských pastvin planiny Sar, která se nachází západně od Skopje v severozápadní Makedonii. Dalšími druhy, které se tu mohou vyskytovat jsou sýc rousný a strakapoud bělohřbetý.
V severozápadní Makedonii se nachází i Národní park Mavrovo s více než padesáti vrcholy přesahujícími 2000m. Jeho plocha 730 km2 je tvořena opadavými i jehličnatými lesy a horskými pastvinami. Vyskytuje se tu sup mrchožravý a bělohlavý, orel křiklavý, královský, skalní a nejmenší, raroh jižní, jeřábek lesní, strakapoud bělohřbetý (lilfordi) a zedníček skalní. Park je asi 65 km jihozápadně od Skopje poblíž hranic s Albánií. Lesnatá soutěska Radika a horské svahy Korabu nad ní, které leží uvnitř parku, jsou nejlepšími místními lokalitami.
Dvě veliká sladkovodní jezera Ohrid a Megalí Prespa, která leží ve výšce 914 m v jihozápadní části země a o která se Makedonie dělí s Albánií a Řeckem, jsou významným hnízdištěm a zimovištěm mnoha vodních druhů ptactva. Patří k nim kormorán malý, polák malý, volavka vlasatá a rákosník tamaryškový. Okolní zemědělsky využívanou krajinu, ovocné sady, křoviny a hory (dosahující až 2601 m, s porosty původních listnatých a borových lesů a s horskými pastvinami) obývají orebice horské, vlhy pestré, mandelíci hajní, strakapoudi jižní, sedmihlásci šedí a olivní, pěnice mistrovské, strnadi šedokrcí a černohlaví. K dalším druhům, které tu byly zaznamenány patří pelikán bílý a kadeřavý, chřástal malý a nejmenší. Nejlepší základnou je městečko Struga ležící na břehu jezera Ohrid. Jezera a jejich okolí jsou součástí Národního parku Galicica o rozloze 230 km2 ležícího v jižní části pohoří Dinaric a Národního parku Pelister o rozloze 104 km2, ležícího severně od Megalí Prespa, mezi jezerem a Bitolou. Z hlediska výskytu vlhy pestré a mandelíka hajního je zajímavé také údolí Crni Drim.
V centrální Makedonii jižně od Titov Veles se nacházejí hluboké soutěsky řek Babuna, Topolka a Vardar. Říční vegetace na jejich dnech a roztroušené křoviny ve svazích jsou domovem čápa černého a bílého, supa mrchožravého, káně bělochvosté, poštolky jižní, raroha jižního, orebice horské, mandelíka hajního, skalního zpěvného, brhlíka skalního a zedníčka skalního. Pozornost se vyplatí věnovat okolí soutoku Babuny a Vardaru, kde se mohou vyskytovat i orlosupi bradatí, supi bělohlaví a hnědí, orli královští a skalní a bělořiti plaví.
Vlhké lesy a zbytky stepí v údolí Bregalnica poblíž Titov Veles v centrální Makedonii poskytují útočiště supu mrchožravému a bělohlavému, orlíku krátkoprstému, orlu královskému a skalnímu a mandelíku hajnímu. Může se tu vyskytovat i káně bělochvosté a drop malý.
V jihovýchodní Makedonii v oblasti soutěsky Crna byly pozorovány tyto druhy: káně bělochvosté, raroh jižní, orebice horská, čáp černý, sup mrchožravý, sup bělohlavý, orlík krátkoprstý, orel skalní, jestřábí a nejmenší, poštolka jižní a mandelík hajní. Dalšími vyskytujícími se druhy mohou být orlosup bradatý, sup hnědý a orel královský. Jihovýchodně v okolí pohoří Kozuf se vyskytuje také orlosup bradatý a orebice skalní.
Lesnatá údolí a stepi v odlehlé oblasti Demir Kapija v jihovýchodní Makedonii jsou domovem čápa černého, supa mrchožravého a bělohlavého, krahujce krátkoprstého, káně bělochvosté, orla královského, poštolky jižní, raroha jižního, orebice horské, mandelíka hajního a pěvce ryšavého. Zajímavá je také oblast pohoří Krastavec podél řeky Celevecka a zbytky stepí v údolí Vardar, kde se může zdržovat orlosup bradatý a sup hnědý.
V jihovýchodním cípu Makedonie se prostírá mělké jezero Dojransko, které překračuje hranice východně do Řecka. Zde byli zaznamenáni kormoráni malí, pelikáni bílí a kachnice bělohlavé.