| Oficiální název: Chorvatská republika Hlavní město: Zagreb Rozloha: 56.542 (pevnina) + 31.067 (teritoriální more) km2 Počet obyvatel: 4 496 869 Oficiální jazyk: Albánština Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: Katolíci 77%, Pravoslavní 11%, Muslimové Čas: SEČ 0 Měna: kuna (HRK) Víza: Bezvízový styk. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Chorvatská republika se nachází v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Pobřeží Jaderského moře je převážně skalnaté s mnoha ostrovy, vápencová pohoří dále ve vnitrozemí se mohou chlubit krasovými jeskyněmi. Podnebí je zde teplé středomořské a tomu odpovídá i rostlinstvo. V zemi se nachází 7 národních parků, mj. Kornatské ostrovy a Plitvická jezera s vodopády a travertinovými kaskádami (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Nejlepším obdobím k návštěvě Chorvatska je buď duben, kdy vrcholí jarní tah, nebo konec května a začátek června, kdy tudy stále ještě protahují někteří ptáci a většina hnízdičů už přilétla, popřípadě konec srpna až začátek září, kdy je v plném proudu podzimní tah.
3. Doprava
Pravidelné mezinárodní linky spojují Chorvatsko se sousedními zeměmi a většinou středoevropských a západoevropských států. Zagreb, hlavní město, je situován do vnitrozemí severní části země, proto jsou často využívány lety přímo do turistických středisek jako je Dubrovník a Korčula.
4. Ubytování a stravování
Vždy je vhodné si zajistit ubytování v předstihu, pokud hodláte navštívit Chorvatsko v turistické sezóně.
5. Bezpečnost a zdraví
Chorvatské pobřeží je dle vyjádření chorvatské policie bezpečné, zbavené zbytků nevybuchlé munice a min. V některých vnitrozemských oblastech jsou označená a ohraničená území, kde se nebezpečné pozůstatky války mohou ještě vyskytovat.
6. Ptačí druhy
K místním zajímavostem patří kormorán malý (Phalacrocorax pygmeus), krahujec krátkoprstý (Accipiter brevipes), raroh jižní (Falco biarmicus) a velký (Falco cherrug), orebice horská (Alectoris graeca) a zedníček skalní (Tichodroma muraria).
7. Zajímavé lokality
V oblasti prolákliny Pokupsko poblíž Zagrebu, tvořené rozlehlými rybníky, pastvinami a opadavými lesy může stále hnízdit polák malý, čáp černý, orel mořský a křiklavý a chřástal polní. Během jarního a podzimního tahu jde o významné odpočinkové místo protahujících druhů. Například poláků malých tu na podzim bývalo až 5.000. Jedinou lokalitou, která byla před 90. lety nějakým způsobem chráněna, byla Crna Mlaka, zvláštní ornitologická rezervace uprostřed prolákliny.
Zemědělské půdy, velké rybníky, mokřiny a lesy záplavového území Sávy společně s podobnými lokalitami podél řek Lonja a Strug, jsou hnízdišti volavky vlasaté, čápa černého a bílého, orla mořského a křiklavého, chřástala polního, rybáka bahenního a lejska bělokrkého. Lokality Krapje Dol, Rakita a Vrazje Blato v západní části záplavového území, byly dříve chráněny jako útočiště ptáků. Celá tato oblast je významné i jako odpočinkové místo pro táhnoucí druhy včetně kolihy tenkozobé.
Další důležité hnízdiště volavek leží v severozápadním cípu Chorvatska, poblíž hranic s Jugoslávií a Maďarskem. Jedná se o mokřiny, louky a lesy v oblasti zvané Kopacki rit, ke které patří i jezero Kopatski a rybníky podél Dunaje a Drávy. Mezi lety 1968 a 1985 tu hnízdilo 1.450 párů volavek. Kromě nich tu hnízdí i kormoráni malí, poláci malí, orli mořští, rarozi velcí, rybáci bahenní a na tahu se tu zdržují jeřábi popelaví. Část této oblasti o ploše 108 km2 byla dříve vyhlášena přírodním parkem a další část o ploše 62 km2 byla zoologickou rezervací. To vše ale před rokem 1990.
Puštík bělavý byl zaznamenán v Národním parku Risnjak, asi 40 km severovýchodně od Rijeky v severozápadním cípu Chorvatska. Ovšem nejnavštěvovanějším místem bývalé Jugoslávie bylo lesnaté pohoří Národního parku Plitvice, který byl vyhlášen i lokalitou světového kulturního dědictví. Řetězce jezer pospojované nádhernými vodopády byly hlavní turistickou atrakcí. I teď může tato oblast poskytovat výjimečná ornitologická pozorování.
Zemědělské plochy, mokřiny, saliny a lesy zarostlé kaňony Dalmátského pobřeží, společně s největším přírodním jezerem v zemi, mohou poskytovat útočiště druhům jako raroh velký, orebice horská a zedníček skalní, stejně jako volavka vlasatá, ibis hnědý, sup mrchožravý, sup bělohlavý, poštolka jižní, mandelík hajní, ťuhýk menší, skalník modrý a rákosník tamaryškový. Dva lesnaté vápencové kaňony v Národním parku Paklenica, poblíž Zadaru, jsou vhodné pro orebici horskou a zedníčka skalního, mohutné Jezero Vrana (Vransko jezero) v blízkosti Šibeniku je hnízdištěm volavek a ibisů, včetně volavky vlasaté a rákosníka tamaryškového, lesnaté soutěsky v Národním parku Krka, který se rozprotírá podél řeky Krka v délce 75 km (od Šibeníku do vnitrozemí) obývá raroh jižní a orebice horská.
Vysoké mořské útesy, křoviny, lesnaté kaňony a kamenité pastviny Jaderských ostrovů Cres, Krk a Prvic poblíž severozápadního pobřeží Chorvatska mohou skrývat orebice horské, zatímco z jejich pobřeží je možné pozorovat buřňáka šedého (diomedea) a středomořského a buřňáčka malého. Před rokem 1990 byly na ostrově Cres dvě ornitologické rezervace, na Krku jedna (v chráněných soutěskách a poblíž vysokých útesů v severovýchodním cípu ostrova se vyskytovala orebice horská) a na ostrově Prvic botanická a zoologická rezervace. V souostroví několika set vápencových krasových ostrovů středního Jadranu, které náleží k Národnímu parku Kornat, pravděpodobně stále hnízdí ostříž jižní, stejně jako buřňáci a buřňáček malý.
Ve vnitrozemí u Splitu se nacházejí vlhké louky zvané Pasko polje. Jde o oblast v ústí řeky Cetina, která je atraktivní pro tažné druhy včetně volavky vlasaté a čápa černého. Blízko odsud se nachází lesnaté pohoří Dinara. Zde se vyskytuje jeřábek lesní. Jižně od Splitu se na Dalmátském pobřeží rozprostírá delta řeky Neretvy, která byla před rokem 1990 částečně chráněna ve čtyřech ornitologických rezervacích (Orepak, Pod Gredon, Prud a její jihovýchodní část). Tato delta sousedící s rezervací Hutovo blato v Bosně-Hercegovině je dlouhodobě degradována odvodňováním a zemědělskými zásahy. Přesto tu stále hnízdí takové druhy jako chřástal nejmenší. Populární turistická destinace Dubrovník, jižně od delty, je dobrým místem k pozorování rorýsa šedohnědého a velkého, kteří se s křikem prohánějí v ulicích města.