| Oficiální název: Estonská republika Hlavní město: Tallinn Rozloha: 45 227 km2 Počet obyvatel: 1 341 664 Oficiální jazyk: Estonština Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: Luteráni, Pravoslavní Čas: SEČ +1 Měna: estonská koruna (EEK) Víza: Občané ČR nepotřebují při cestě do Estonska víza. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Estonská republika se nachází ve východní Evropě u pobřeží Baltského moře, patří mu i několik ostrovů. Východní část pobřeží je převážně nížinatá, podobně jako zbytek země, severní část je skalnatá. Podnebí je tu mírné, ve vnitrozemí kontinentální, u pobřeží přímořské. Nachází se zde hustá říční síť a na východní hranici s Ruskem také velké Čudskoje jezero. Porost je lesnatý, smíšené lesy (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Klima je mírné s horkými léty a studenými zimami bohatými na sníh. Nejlepším obdobím k návštěvě je konec zimy v případě, že chcete vidět jeřábka lesního, puštíka bělavého a datlovité. V půlce května a pak od poloviny září do poloviny října se tu zdržují tažné druhy ptactva.
3. Doprava
Většina návštěvníků cestuje do Tallinnu letecky nebo lodí z dalších pobaltských republik. Téměř všechny místní ornitologicky zajímavé lokality (včetně zátoky Matsalu) lze objet s využitím veřejné dopravy nebo dálkových taxi. Ovšem i zde platí, že nejlepším dopravním prostředkem pro birding je půjčené auto.
4. Ubytování a stravování
Cenu hotelů jsou vesměs nižší, než v okolních západoevropských zemích. Ve většině měst se dá najít jeden či dva levné hotely, penzion nebo mládežnická ubytovna. Jsou tu i kempinky doplněné v několika případech chatkami.
Typická jídla jsou z ryb a vepřového doplněná polévkami. Ve velkém množství se tu pije pivo a vodka.
5. Bezpečnost a zdraví
Estonsko je relativně bezpečná země. Je třeba dbát základních bezpečnostních opatření (zajistit auto, nenechávat věci viditelně ve voze, mít uschované peníze a doklady, omezit pohyb v nočních hodinách). Ve velkých městech je nutné dbát na riziko kapesních krádeží.
6. Ptačí druhy
Estonsko je jednou z bývalých ruských republik. Nezávislost tu byla vyhlášena v roce 1991. Rozlohou malá země se nachází na hlavní tahové trase ptáků ve východní části Baltského moře. Zvláště během podzimu tudy protahují velké počty hlavně vodního ptactva. Avifauna je shodná se sousedním jižním Finskem.
V Estonsku bylo zaznamenáno asi 328 druhů ptactva, z nichž 222 tu hnízdí. K těm zajímavějším patří kajka bělohlavá (Polysticta stelleri), bekasina větší (Gallinago media), rybák velkozobý (Sterna caspia) a budníček zelený (Phylloscopus trochiloides). Během dvou či třítýdenní návštěvy je možné vidět na jaře 180 – 200 druhů a na podzim o deset nebo dvacet druhů méně. Skupina čtyř ornitologů se pokusila o rekord v počtu druhů pozorovaných během jednoho dne. Jde i o Evropský rekord, kdy 25. května 1998 zaznamenali 190 druhů.
7. Zajímavé lokality
Dobrou lokalitou k pozorování turpanů černých putujících na svá letní pelichaniště je poloostrov Parispea vybíhající do finského zálivu asi 60 km východně od Tallinnu. Během dne tudy může protáhnout až 10.000 ptáků, celkový počet za jednu sezónu je asi 150.000 jedinců. Monumentální je i podzimní tah vodních ptáků, který vrcholí od půli září do půli října. V tu dobu se tu ukazují tisíce bernešek bělolících, poláků kaholek a hoholek ledních. Z Tallinnu se sem dá dostat východně po M1 směrem na Narvu. Pak se zamíří k severu do městečka Loksa ležícího na začátku poloostrova. Pro seawatching jsou vhodná místa jižně od Viinistu a severně od Paruspea.
Baltské pobřeží
Jak už bylo řečeno, severozápadní pobřeží Estonska leží na hlavní tahové trase ptactva a během jara a na podzim tudy protahuje až 350.000 kachen. Je mezi nimi i několik kajek bělohlavých, které v oblasti Baltu zimují. Na jarním tahu se tu zdržuje až 100.000 bernešek bělolících a několik stovek tisích hoholek ledních. Na podzim přelétá k jihu až 20.000 jeřábů popelavých.
Směrem jihozápadním, asi 110 km (dvě hodiny) od Tallinnu, se nachází rozsáhlá zátoka Matsalu vyhlášená jako přírodní rezervace. Z Tallinnu se sem jede po M30 směrem k západu na Virtsu. Na této mělké zátoce a v okolních močálech a lesích bylo zaznamenáno 260 druhů ptactva, z nichž 170 druhů tu hnízdí. V Penijoe je správa místního přírodního parku, kde se vydávají vstupní povolení do rezervace a můžete si tu domluvit výlet na loďce nebo pěší výlet s průvodcem (tel: 47 78413). Skvělou pozorovatelnou táhnoucích kachen je ostrov Puhtulaid, který má délku 1.5 km a šířku asi 500 m a s pevninou ho spojuje hráz. Z Tallinnu je to sem 130 km (dvě hodiny) jihozápadním směrem po M30 (3 km jižně od Virtsu). Na jižním cípu je pozorovací věžička. Bylo tu zastiženo 230 druhů ptactva a 137 druhů tu hnízdí. Asi hodinu jízdy na sever z Haapsalu se nachází k severu obrácený mys Spitami. Zvláště pak na podzim jde o další skvělou lokalitu k pozorování mořských druhů.
Na ostrově Vilsandi, který je situován několik kilometrů západního pobřeží ostrova Saaremaa, je malá kolonie rybáků velkozobých. Návštěvníci musí nejprve navštívit správu národního parku v Kihelkonna (tel: 45 76604/76624), kde obdrží vstupní povolení a kde si mohou vyřídit i vyjížďku na lodi nebo ubytování. Saarema je přístupná trajekty přepravujícími i automobily z Virtsu (130 km jihozápadně z Tallinnu po M30). Z Kuivastu, kde trajekty kotví, se jede na Papisaare, odkud trajekty na Vilsandi odplouvají. Papisaare je asi 250 km (pět hodin jízdy) po silnice jihozápadně od Tallinnu a cesta lodí z Vilsandi pak trvá dalších 30 minut. Ostrov je součástí Národního parku Vilsandi, kde bylo zaznamenáno 247 druhů. Ke 114. hnízdícím druhů patří bernešky bělolící a pěnice vlašské. Na jaře, dřív než se vydají na sever, je tu možno vidět v kteroukoliv dobu až 10.000 bernešek bělolících.
Nejvhodnější lokalitou k pozorování puštíka bělavého je rezervace Nigula poblíž Vanajarve, asi 50 km jižně od Pärnu, které je asi 100 km jižně od Tallinnu po M4 a asi 60 km jihovýchodně od zátoky Matsalu. Před příjezdem je nutné kontaktovat správu rezervace (tel: 44 92470). V rezervaci se vydejte po stezce, která začíná asi km jižně od Vanajarve a míří k západu. Nezbytností bude velké množství repelentu. K dalším druhům, které se tu dají vidět patří čáp černý, orel křiklavý, tetřev hlušec, jeřáb popelavý, vodouš bahenní, výr velký, kulíšek nejmenší, sýc rousný, strakapoud bělohřbetý, datel černý a ořešník kropenatý. Ve Vanajarve je penzion.
Místem výskytu jeřábka lesního je rezervace Endla poblíž Tooma. Tooma leží asi 130 km jihovýchodně od Tallinnu a 70 km severozápadně od Tartu. Před příjezdem opět kontaktujte správu rezervace (tel: 77 45358/46429) a pak se vydejte na výšlap z Tooma k jezeru Endla. V této rezervaci bylo zachyceno 170 druhů a hnízdí tu 145 z nich včetně čápa černého, orla mořského, orla křiklavého a skalního, tetřívka obecného, tetřeva hlušce, jeřába popelavého, vodouše bahenního a datla černého. Nejbližší možnost ubytování je v Tarbu, ale kempovat se dá i v Tooma.
Jeřábek lesní se vyskytuje také blízko Taevaskoja v jihovýchodním Estonsku. V této oblasti se zdržuje také sýc rousný, strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý, datel černý a budníček zelený. Taevaskoja je asi 30 km jihovýchodně od Tartu (176 km jihovýchodně od Tallinnu) po M61 (silnice spojující města Polva a Vora) nebo 50 minut jízdy vlakem z Tartu. Z Taevaskoji se jede k severovýchodu na Saesaare, pak se zabočí východně a jede se až k pavilónu Saesaare, kde začínají naučné stezky po okolí. Nejbližší ubytování je v Tartu, ale kempovat je možné i v Saesaare. Na záplavovém území řeky Emajőgi blízko Tartu se na jaře vyskytuje orel volavý a bekasina větší.