| Oficiální název: Dánské království Hlavní město: Kodaň Rozloha: 43 094 km2 Počet obyvatel: 5 502 790 Oficiální jazyk: Dánština, na autonomních územích též Faerština a Grónština Státní zřízení: monarchie Hlavní náboženství: luteránská Dánská lidová církev (84%) Čas: SEČ 0 Měna: dánská koruna (DKK) Víza: Bezvízový styk Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Dánské království se nachází v severní Evropě na Jutském poloostrově a přilehlých ostrovech. Dánsku patří i autonomní Faerské ostrovy a Grónsko. Povrch země je nížinný s nízkými pahorkatinami, pobřeží členité – západní je ploché s písečnými přesypy. Podnebí je mírné, větrné a vlhké. Desetinu povrchu zabírají lesy, o něco menší část vřesoviště (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Nejlepším obdobím k návštěvě Dánska je duben až květen, kdy tudy táhnou dravci a hnízdí vodní druhy ptactva. Během září tudy opět protahují dravci a pěvci a v zimě tu zůstává velké množství vodních ptáků a občas se tu najde i několik rarit ze Skandinávie a Sibiře.
3. Doprava
Pravidelné spojení trajekty má Dánsko s Británií, Německem a skandinávskými zeměmi. Intergrovaná veřejná doprava zahrnující autobusy, vlaky a trajekty, činí cestování po Dánsku příjemným a snadným. Krom toho je možné si na mnoha železničních stanicích, v turistických kancelářích a mládežnických ubytovnách půjčit bicykl.
4. Ubytování a stravování
Ubytování je v Dánsku drahé, ale v ceně hotelů je i služba zvaná all-you-can-eat týkající se snídaní, kdy se ráno můžete nacpat cereáliemi, chlebem, sýrem, vejci, mlékem a džusem tak, že vám zůstanou žaludky plné po většinu dne. Levnější jsou ubytovny, které stále zahrnují v ceně snídani. Nejlevnější ubytování mají krom mládežnických hostelů kempy s možností pronájmu chatek.
Hlavní součástí relativně drahých jídel jsou ryby, maso, brambory a pivo.
5. Bezpečnost a zdraví
Dánsko je z hlediska turistických aktivit bezpečnou zemí.
6. Ptačí druhy
K místním zajímavostem patří bukač velký (192-231 troubících samců v roce 1995), orel mořský (nejméně dva páry zahnízdiliy v roce 1996, což bylo poprvé od roku 1980, dva až tři páry se tu zdržovaly v roce 1998), výr velký (asi 25 párů). V souvislosti s množstvím potravní nabídky, která je v severní Skandinávii a Rusku proměnlivá, se v Dánsku příležitostně a invazivně objevuje sovice krahujová, ořešník kropenatý (3.676 ex. v roce 1985 a 1.493 ex. v roce 1995), hýl křivčí (nejméně 73 ve Skagenu v listopadu 1998, největší množství za posledních 100 let) a křivka velká.
7. Zajímavé lokality
Přímo v Kodani, hlavním městě Dánska, a v jejím okolí je několik zajímavých ptačích míst:
1. Utterslev Mose, veřejný park severozápadně od centra, kde hnízdí potápka rudokrká a slavík tmavý.
2. Jezera v Ishoj Strand, kde bývá během zimy až 600 kaholek a 100 morčáků malých. Pokud jezera zamrznou, tak se ptáci přestěhují do Kodaňského přístavu, který je vidět z Sjaellandsbroen v jeho jižním cípu.
3. Gronjordssoen, malé jezero u Amager Faelled severně od Sjaelllandsbroen. Objevuje se tu potápka rudokrká a slavík tmavý.
4. Vestermager, mohutná, částečně přístupná bývalá vojenská plocha jihovýchodně od Sjellandsbroen, která láká během zimy a jara dravce včetně orla mořského a káně rousné. Během mohutné invaze rybáků bělokřídlých na jaře 1997 se tu jeden pár pokusil zahnízdit, ale neúspěšně.
5. Smíšený les v Kongelunden jižně od Vestermager, kde se vyskytuje slavík tmavý a v některé zimy také sýc rousný. Jde také o dobré místo na táhnoucí druhy (jarní rekord je 2.315 jeřábů 9.5.1998), stejně jako Utterslev Mose a Ishoj Strand.
Zvláště pro Brity je lákavé tu pozorovat datla černého v březových a jehličnatých lesích severně od Kodaně. Jde o tyto lokality:
1. Nejrozsáhlejší plocha lesů v Dánsku – Gribskov, severně od Hillerodu.
2. Borové porosty v Tisvilde Hegn podél jihozápadního pobřeží Tisvildeleje.
3. Jaegerspris Nordskov, severozápadně od Tisvilde Hegn. Dalšími druhy přítomnými na severním Zealandu (ostrov, na kterém Kodaň leží) jsou vodouš kropenatý (několik párů), ťuhýk obecný, slavík tmavý a sedmihlásek hajní. Poslední tři druhy hnízdí také v Dyrehaven, což je královský park přístupný z Tarbaeku poblíž Kodaně. Gilbjerg Hoved neboli severní cíp Zealandu 2 km západně od Gilleleje je dobrým místem k sledování silného jarního a podzimního tahu dravců. Většina ptáků tudy protahuje mezi březnem a květněm za jižních či jihovýchodních větrů. V případě západních či severovýchodních větrů je dobré navštívit Gribskov nebo Hellebaek Avlsgard, 5 km západně od Helsingoru. Průměrně tudy táhne asi 9.000 ptáků během jara a 14.000 ptáků na podzim. Většinou jde o krahujce a káně. Okázalý může být i jarní tah jeřábů popelavých, kdy začátkem dubna 1996 bylo nad Gilleleje během jednoho dne pozorováno 1.193 ptáků.
Nejspolehlivějším pozorovacím místem podzimního tahu dravců je Stevns Klint, který leží na jižním Zealandu. Jde o příkrý útes na východním konci poloostrova Stevns. Tohle místo je 25 km od švédského Falsterbo a 75% dravců, který protáhne nad Falsterbo se ukáže nad Stevns Klint asi o 40 minut později. Každý podzim tudy přelétne asi 20.000 ptáků (hlavně od konce srpna do poloviny října) a během jednoho dne tu může být viděno i několik tisíc exemplářů patnácti druhů. Nejpočetnějšími jsou včelojed lesní, krahujec obecný a káně lesní. Během roku tu ale protáhne i 400-500 luňáků červených, 400-500 motáků pochopů a kolem tisíce kání rousných. K jižní části útesu se dá přijet po silnici 261 z Koge na Store Heddinge, pak se pokračuje do Hojerup, kde se zaparkuje u kostela. Nejlepším místem jižního Zealandu k pozorování bahňáků je Olsemagle Strand, asi 4 km severně od Koge. Místní mokřiny přitahují tisíce táhnoucích bahňáků. Za vhodného počasí je tu dá vidět 25 druhů během jednoho dne.
Malý ostrůvek Mon, asi dvě hodiny jízdy jižně od Kodaně, obsazují dánští birdeři hlavně na jaře, kdy tu číhají na pěnice vlašské (občas tu hnízdí) a další táhnoucí druhy. Nejlepšími místy jsou Nyord, Ulvshale a Ostmon. Také vedlejší ostrůvek Falster je dobrý při jarním tahu. Jeho nejjižnější bod – Gedser, je vhodnou pozorovatelnou dravců (během severovýchodních a severozápadních bouří) a mořských druhů (po silných východních bouřích).
Ostrov Bornholm leží východně od Dánska v Baltickém moři poblíž Švédska. Začátkem března 1996 se tu ozývalo až šest sýců rousných. Z ostrova se dobře pozoruje tah jeřábů popelavých (během jednoho dne v půlce října 1996 bylo sečteno nad Gudhjemem 3.350 ptáků) a občas se tu vyskytují rarity jako slavík kaliopa a budníček zlatohlavý (až 55 ex. kolem Christianso během 19.10.1996). Ostrov je dostupný trajekty z Dánska, Švédska a Německa.
Wadden See
Nejvýznamnější příbřežní oblast Evropy, která se táhne východně do Nizozemska a přes severozápadní Německo do jihozápadního Jutska a z velké části pak leží právě v Dánsku, a na které se shromažďují obrovské počty vodního ptactva.
Dobrým pozorovacím místem je příjezdová silnice na ostrov Romo, jižně od Esbjergu. Na podzim tu mohou být hejna tenkozobců opačných čítající až 7.000 ex. Na mokřinách přímo na ostrově vodní druhy hnízdí. Kulík mořský, Dánská rarita, se dá vidět na ostrově Fano, který je severně od Roma. Tento ostrov je vyhlášeným místem k pozorování migrujících pěvců, kdy jich tu mohou být tisíce během září a října. Nevhodnějším místem je Sonderho, které leží na jižním cípu ostrova. Tondermarsken, mokřiny východně od Saltvandssoen, obývá čáp bílý (v Rudbolu) a rybák černý. Mohou být viděni z vedlejších silnic mezi Hojerem a Rudbolem. V zimě a začátkem jara odpočívají tisíce husí v Ballum Enge ležícího jižně od Hojeru (viditelné od hráze) poté, co se napásly v mokřinách jihovýchodně od Hojeru.
Dalším příhodným místem k pozorování protahujících ptáků je Blavandshuk, písečný poloostrov západně od Esbjergu. Je tu i pozorovatelna a maják. Zvláště po silných podzimních bouřích přicházejících od západu se tu dá vidět tah chaluh a je šance pozorovat i buřňáčka malého nebo racka Sabinova. Na mokřadech v Tepperne, rezervaci 40 km severně od Blavandshuku (otevřeno o nedělích 5:00 – 10:00 mezi dubnem a srpnem a 10:00 – 12:00 od září do března), hnízdí bukač velký a tenkozobec opačný a během podzimního tahu se tu vyskytuje mnoho vodního ptactva a bahňáků (např. 20.7.1998 tu bylo 272 jespáků křivozobých). Tisíce husí, hlavně krátkozobých, odpočívá na malém jezeře ve Filso, které leží mezi Oksbolem a Norre Nebelem.
Mohutná příbřežní oblast severního Jutska – Limfjorden, je největším dánským hnízdištěm bukače velkého, břehouše černoocasého, rybáka černého a sýkořice vousaté. V létě se tu vyskytuje také potápka rudokrká, čírka modrá, čáp bílý (hnízdí ve vesnici Veslos), rybák černozobý a rákosník velký. Hlavní hnízdiště leží podél severního pobřeží mezi Thistedem a Aggersund Bridgem a na ploše dvou mokřadních rezervací: Ostlige Vejler a Vestlige Vejler. Ostlige je vidět z přehrady Bygholm východně od Oslos a Vestlige je možné přehlédnout z menších silnic kolem Arupu, jižně od Osterlidu. Několik párů jeřába popelavého hnízdí asi 20 km severozápadně od této výjimečné lokality v Hantsholm Vildreservat (jsou úzkostlivě chráněni a těžko je lze spatřit). Vodouš bahenní hnízdí nedaleko Vigso.
Oblíbeným místem v době jarního tahu je písečný poloostrov Skagen ležící na nejsevernějším výběžku Jutska. Na tahu se tu dá vidět moták stepní, káně rousné, různí pěvci, ale i rarity typu potáplice žlutozobé. Nejvhodnější období je mezi dubnem a začátkem června, zvláště za bouří od východu. Nejlepší místo pro seawatching a protahující pěvce leží východně od majáku na Nordstrande. Dalším je Grenen v cípu poloostrova. Zahrnuje plochu porostlou křovinami a stromy severně od silnice těsně před vjezdem do města. Po prohlídce této lokality se většina birderů přesunuje na Flagbakken, kopec západně od Skagenu. Ubytování se dá najít v kempu severovýchodně od Skagenu nebo v mládežnické ubytovně západně od města.
Faerské ostrovy – samosprávné území Dánska
Souostroví skalnatých ostrovů vypínajících se do výšky až 882 m leží mezi Shetlandy a Islandem. Mimo několika zakrnělých javorů a vrb je povrch ostrovů, mimo strmé pobřežní útesy, pokryto větrem bičovanými, sporou vegetací zarostlými rašeliništi. Ostrovy obývá asi 45.000 lidí a několik velkých kolonií mořských ptáků. Nachází se tu největší kolonie buřňáka malého na světě.
Níže uvedené druhy se vyskytují na Farských ostrovech v létě (červen je k návštěvě nejlepší) nebo jsou tu stálé: buřňák severní (Puffinus puffinus), buřňáček malý (Hydrobates pelagicus), buřňáček bělavý (Oceanodroma leucorhoa), terej bílý (Morus bassanus), jespák mořský (Calidris maritima), lyskonoh úzkozobý (Phalaropus lobatus), rybák dlouhoocasý (Sterna paradisaea), chaluha velká (Stercorarius skua), chaluha příživná (Stercorarius parasiticus), alkoun obecný (Cepphus grylle), papuchalk bělobradý (Fratercula arctica), potáplice malá (Gavia stellata), holub skalní (Columba livia), drozd cvrčala (Turdus iliacus), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) a sněhule severní (Plectrophenax nivalis).
Letecky jsou dosažitelné Fearské ostrovy z Dánska, Islandu a Skotska. Lodí se sem dá dostat během léta z Dánska a Norska. Většina z 18. obydlených ostrovů má mezi sebou spojení pravidelnými lodními linkami nebo díky helikoptérám. Na ostrovech se pak dá pohybovat díky lodím, půjčeným automobilům, taxi a autobusům. Buřňáček malý a bělavý hnízdí na ostrově Mykines, který je dostupný lodí z Vágaru. Největší kolonie buřňáků malých na světě se nachází na ostrově Nolsoy a najdete ji, když se z vesnice vydáte podél pobřeží k jihovýchodu. Několikrát denně vyplouvají k ostrovu Nolsoy lodě z Tórshavnu (hlavní město souostroví situované na ostrově Streymoy. Abyste viděli buřňáky vracející se do své kolonie pozdě v noci, musíte na ostrově Nolsoy zůstat přes noc.
Ubytování je možné v Tórshavnu, kde je několik hotelů. Na většině ostrovů jsou v provozu penziony, mládežnické ubytovny a kempy. Více informací získáte na adrese Faroe Tourist Board, Kunningarstovan, Vaglid, FR-100 Tórshavn, The Faroes (te: 15877; fax: 14883).