Po noci z pátku na sobotu, kdy jsem chytal u Zouvalky, jsem zamýšlel zopakovat to i noc následující. Člověk se ale má věnovat i rodině, když víkend není natahovací a prázdniny už skončily. Ohníček na zahradě, opékaná jablka a špekáčky, trocha vína a hvězdnatý večer, to všechno mi v sobotu večer další chytačskou noc vynahradilo. Následujícího nedělního rána dumám, co podniknout? Je spousta míst, kde se teď dá ledacos zajímavého pozorovat, ale nechce se mi. Nějak mě to birderské nadšení opouští. Dávám teď přednost někde natáhnout síť a čekat, až ptáci přiletí ke mně, namísto abych je pronásledoval sám. A tak se jen tak nazdařbůh pouštím zase do polí. Pěkně pomalu, po okreskách, tu a tam zastavit, prohlídnout strniště.
Silnice mě přivádí na kraj dálnice u žešovského hřbitova. Prozatím jsem ptáků moc nepotkal, ale na strništi na druhé straně dálnice vidím v tetelícím se vzduchu posedávat dravčích siluet téměř tři desítky. Konečně místo s hraboši. Mám sebou dravcovku i Arnošta, ale dnes to bude opravdu jen o tom pozorování. Káně jsou rozesety po celém poli, od tmavých po téměř bílé ptáky. Po okolí poletují poštolky a v dálce postávají volavky popelavé. Slunce už je hodně vysoko a hřeje. Obraz v dalekohledu se vlní horkem. Nic zvláštního ale vidět není.
Pak projíždím pole jižně od prostějovského letiště. Loví tu hlavně pochopi a z oblohy se v jednu chvíli sypou barevné padáky rekreačních parašutistů. Mají dnes ideální počasí. Obloha je vysoká, téměř nefouká a slunce svítí. Bloumám dál okreskami, až v dálce zahlédnu siluetu cukrovaru u Vrbátek. No, proč se nepodívat k nádrži za ním?
Proplétám se za cukrovar. Nádrž je zarostlá vegetací, volná hladina je jen po jejím obvodu. Doprostřed vegetace zaletují pochopi, nejspíš celá rodina. Vyletí po okolí a zase se vracejí na hnízdo. Nade mnou přeletují káně využívající termické podmínky. Obcházím celou nádrž a daří se mi zahlédnout jen dvě slípky, tři rákosníky proužkované, zvednout jednu bekasinu a pak u potoka v keřích sledují více než stohlavé hejno vrabců polních. Kolem budov cukrovaru poletuje několik desítek jiřiček, které se zaletují k nádrži napojit. Ještě ostříž, který proťal oblohu a můžu pokračovat.
Pomalou jízdou pokračuji k Biskupicím, Klopotovicím a Ivani. Pak vlnící se krajinou na Klenovice na Hané a Pivín, dál přes Dobromilice, Kobeřice a Brodek u Prostějova a pomalu se vracím přes Vyškov do Pístovic. Nic zvláštního, jen krajina chvějící se horkým vzduchem. Přesto mi ta projížďka udělala dobře.