Tak do třetice a pak si dám pár dní oraz. Třetí noc po sobě vyjíždím do polí. Maximální teploty oproti včerejšku zase vyšplhaly o něco výš, má být až 33°C. Na místě jsem něco před šestou. Zvlněným lánem na druhé straně pásu keřů putuje prašný sloup stoupající nad rachotícím kombajnem. Jsem zvědav, jak na to zareagují křepelky, na které mám dnes políčeno.
Postup je stejný jako v předchozí dny. Pak mizím ve stínu za autem. Koridorem v keřích, kde mám pěvcovku, protahuje vítr, ale na mé straně keřů je tetelivé a dusné bezvětří. Těším se, až odpoledne pokročí k západu slunce. Do té doby se toho moc dělat nedá. I ptáci to tak vnímají, neozve se ani hlásek, keře jsou mrtvé. Oblohou přeplachtí luňák červený a pak se po ní mihne silueta jediného rorýse. Něco po sedmé jdu natáhnout trojúhelník na křepelky. Slunce konečně mizí za obzorem. Oproti čtvrtku je to o tři minuty dříve. Kombajn odjíždí a kolem se rozhostí ticho. Odpolední neklid se vytrácí. Na posečený pás strniště vycházejí dvě srny. Kroužkuji rákosníka zpěvného a mladého drozda. Přestavuji si židličku k okraji strniště a otevírám španělské tempranillo. Sedím v první řadě večerního představení. O něco později pouštím nahrávku. Odpovídají na ni tak dva tři ptáci. Poslední světlo dne se rozpouští v houstnoucím šeru. Cucám červené a vychutnávám jedinečnou atmosféru večera tráveného v terénu.
S půlnocí zapínám tišší přehrávač pod pěvcovkou a z trojúhelníka přináším jedinou křepelku dnešní noci. Musím se usmívat svým včerejším plánům, kdy jsem hodlal stáhnout k sítím křepelky ze širokého okolí.
Když se ve čtyři vracím z kontroly, zběžně pohledem kontroluji oblohu. Je černá a svítí z ní hvězdy. Zhruba k východu se ale sune procesí hvězd navázaných na neviditelné nitce. Jedna jde ve stopě té předchozí, udržují si stejný odstup i rychlost. Vpředu je jich několik desítek hustě blízko sebe, vzadu jsou mezery delší a delší. Celý ten vláček hvězd musí měřit kilometry. Vůbec netuším, co by to mohlo být. Říkám si, že někdo pochytal satelity z celého okolí a táhne je teď kdoví kam. (Až doma nacházím na internetu zmínku o tom, že jsem měl možnost sledovat jednu z flotil satelitů Starlink, které v posledních měsících vypouští na oběžnou dráhu Elon Musk. V závěru by jich mělo být přes 42 tisíc a měly by pokrýt rychlým internetem území celé planety.) Fascinovaně sleduji to nezvyklé divadlo, dokud mi hvězdy neodplouvají z dohledu.
Pak už brzy svítá, barevně, neokoukaně. Ptáků moc není, ale i tak nacházím při jedné kontrole v síti jen asi 5 cm od sebe slavíka obecného a tmavého. Dnes, zdá se, táhnou rákosníci velcí. Den má být stejně vypečený jako včera. Brzy mám sbaleno. Celá neděle je přede mnou.
odchycené druhy: drozd zpěvný, křepelka polní, rákosník velký (5 ex.), rákosník obecný (5 ex.), rákosník zpěvný (2 ex.), slavík obecný (2 ex.), slavík tmavý, pěnice černohlavá, pěnice slavíková (2 ex.), cvrčilka zelená – 21 ptáků 10 druhů
Dvě rozdílné křídelní formule slavíka obecného (vlevo) a s. tmavého (vpravo). Vidět je první ruční letka různého tvaru a velikosti i odlišné uspořádání špičky křídla. V obou případech jde o 1K ptáky.
Mladá cvrčilka zelená (Locustella naevia).
Zdravím Vás.
Jedním z velmi podstatných znaků je je vnější výkroj na 3.primáře (pouze u L.L.U L.mje vnější výkroj ve 3. a 4. primáře.Dle kombinací těchto znaků pak určujeme křížence obou druhů. Nechci ale byt moc chytrý. Více Pája Kverek.
Pěkný den, děkuji za zastavení i doplňující komentář. Věřím, že Pavel by na tohle téma dokázal napsat pěkně dlouhé pojednání.