Vyrazíš někam?, ptá se Pepe. Ještě nevím, odpovídám. Ale jen jeď, reaguje s úsměvem. Je tedy rozhodnuto. I když mi po posledních dvou víkendech strávených v Rumunsku připadá dnešní výlet nevím proč, ale trochu nepatřičný. Jsme na chaloupce, což znamená, že bych se měl podívat k Tovačovu. Dávám kafe a jedu.
Napřed polní louže u Hrdibořic obrostlá ze všech stran řepkou. Krom skupinky racků chechtavých se tu zdržuje dvojice loňských racků malých a pět vodoušů kropenatých. Užívám si zase domácích podmínek, na rozdíl od Rumunska mě neprovází neustálý hlas vlh a dudků. Naproti tomu zde zpívá rákosník zpěvný a slavík.
Pod Dubem nad Moravou prohlížím na čerstvě podmítaném poli hejno racků, kteří se sem slétají za potravou. Jsou to jen chechťáci, ale je jich stovka. Následuje Hradecký rybník v Tovačově. Ťapu po hrázi a u kříže mě donutí k ohlédnutí známý hlas. Právě přilétá Zpěvanka. Sedá na pravou spodní část rybníka a toká na samce labutě velké. Pak se snaží vyštípat samici od jejích šesti mláďat. Nedaří se jí ani jedno. Samec postupně ztrácí zájem a Zpěvanka s troubením přelétá za další část rybníka. Nad hejnem kroužících racků poletuje ostříž a něco si podává z pařátů. Začíná být pěkné horko. Na hladině pospává samec hvízdáka.
Křenovský rybník je útočištěm roháčů. Je tu dobře 20 párů a každý druhý pták vozí na zádech skupinku mláďat. Na pískovně u Annína počítám 24 roháčů a poznamenávám si rodinku labutí. Dalším osazenstvem, mnohem početnějším, jsou tradičně rybáři. Plovoucí ostrůvky na pískovně u Troubek jsou nacpány rybáky obecnými. I tady se z vyšších bylin ozývá rákosník zpěvný. Nepatřičnost z dnešního výletu jdu zahnat prací. Ale byla to fajn vyjížďka.
Špaček obecný (Sturnus vulgaris).
