Vždy se najde důvod podívat se do polí, protože žádná z těch nocí tam není stejná. Jedna od druhé se liší, i když jedna z druhé vyrůstá a vzájemně si předávají štafetu končícího léta. Nechybí mi ani zvědavost ani kousek té zvláštní potřeby být při tom, vidět to, poslouchat, cítit na vlastní kůži, nocí brouzdat strništěm na temeni terénní vlny nad Vyškovem, s hlavou zvrácenou sledovat hvězdy nebo pozorovat světla městských ulic v údolí pode mnou. Chci být u toho. Je v tom kus usebrání i potřeby srovnat si myšlenky.
Daleko před šestou tedy zase parkuji na svém místě, které jsem sotva před půldnem opustil. Silný vítr avizovaný Aladinem se překvapivě nekoná, na mé straně pásu keřů se nehne ani lístek, zato vedro panuje chlapské. Než je natažena dravcovka, jsem mokrý jak myš. Když se vracím k autu, právě se na sluncem vyšisované obloze objevuje velký dravec, orel královský pokračující dále k západu. Natahuji ještě pěvcovku a uklízím se do stínu za auto, vytahuji čtečku a pouštím se do detektivky. Z dřímání mě vytrhne křik poštolek. Tři krouží nad Arnoštem a jedna z nich se chytá, letošní samec. První kroužkovaný pták tohoto odpoledne.
Se zapadajícím sluncem stavím trojúhelník na křepelky, včera jsem jim to slíbil. Šeří se, západní obzor hraje barvami. Pak pouštím nahrávku křepelčího hlasu, jen lehce. Z okolí se okamžitě začínají ozývat další ptáci. Nepřibližují se, drží si pozice. Je to nádherné divadlo, byť převážně jen statické, zvukové. Fascinovaně sedím v křesílku na kraji pole a naslouchám. To už je obloha kropenatá hvězdami. Nebeská báň se otáčí s ubíhající nocí. V jeden okamžik ji pročísne jasné světlo padající hvězdy. Je teplo, od půl jedenácté osvětluje krajinu bílá placka měsíce a padá rosa.
Do jedné po půlnoci přináším čtyři křepelky, tři samice a jednoho samce. Výkonnou kostku s nahrávkami přenáším pod pěvcovku a v trojúhelníku nechávám jen chrastítko, které až do rána žádnou další křepelku ke skoku do sítě nepřesvědčuje. Nad ránem postávám u sítě a říkám se, kde ti noční tahouni jsou. Moc se jim nechce a moc jich ani není – dvojice slavíků, pěnice tří druhů, několik rákosníků obecných a jeden zpěvný. A kolem se stále ozývají hlasy křepelek a k západu klidným vzduchem pádluje volavka bílá. Dnes mají být tropy, teploty kolem 33°C. Zavčas vyklízím pozice a poklidnou jízdou se vracím domů.
odchycené druhy: pěnice černohlavá (4 ex.), pěnice slavíková (2 ex.), pěnice hnědokřídlá (4 ex.), rákosník obecný (5 ex.), rákosník zpěvný, slavík obecný (2 ex.), poštolka obecná, kos černý (2 ex.), křepelka polní (4 ex.) – 25 ptáků 9 druhů
Křepelka polní (Coturnix coturnix) – samička.
