Je fajn, když mají některé události v našich životech svůj pevný řád, své místo v čase a prostoru a vy se na jejich existenci můžete spolehnout. Horší je, když je máte každoročně třeba na tomto ptáčkařském webu komentovat a přitom se neopakovat. Jednou ze stálic našeho kalendáře je každoroční límcování husí, které probíhá počátkem června na Vysočině. Už ani nevím, kolikátý ročník nás tentokrát čeká. Vzhledem k tomu, že se malý Jožka svého prvního límcování zúčastnil, když mu nebyl ještě ani rok, a za pár dní mu bude devět, tak by to mohl být ročník devátý. Naše sestava je ve svém základě stabilní a jejími základními pilíři jsou Michal Podhrázský a Jarda Závora. Já s rodinkou tu bývám pravidelně, Peťa Podzemný a Vašek Prášek taky. Ale vystřídala se tu už pěkná řádka dalších pomocníků a vlastně i jednotlivé odchyty se od sebe liší díky každoroční proměnlivosti počasí i zvolené strategii.
Naší základnou bývá malá hospůdka na návsi v Častoticích. Zde se sjíždíme v pátek, podebatujeme, popijeme, naplánujeme podrobnosti. Místní už nás znají a počítají s námi. Travnatý plácek hned u hospůdky je nám k dispozici ke stanování a parkování a dveře hospůdky jsou otevřeny celou noc, abychom měli zázemí.
I tento pátek se scházíme v průběhu pátečního odpoledne pod přístřeškem hospůdky. S Michalem zajíždíme na blízké rybníky odchytit a odečíst jednu labuť s rakouským kroužkem a pak už se věnujeme společenské stránce akce. Rád zase potkávám všechny ty nadšence a trochu se smutkem vzpomínám na ročníky, kdy tu s námi byl Karel Hudec. Už kolem půlnoci zábava utichá a já usínám zavěšen v hamace na kovové konstrukci jednoho z nově vybudovaných prvků sportovně-zábavního areálu pro omladinu hned u hospody. Naše stanové městečko vyplnilo každý volný plácek v okolí.
V sobotu nás vítá zamračená obloha a prudký vítr. Na Dubovci stavíme tenata a hned na první pokus chytáme 12 hus velkých, které dostávají červené límce nové série začínající písmenem J. Z břehu se ozývají lindušky lesní, koncertuje tu pěnice slavíková a občas je krátce slyšet cvrčilku říční.
Vítr neslábne, ale oblačnost se trhá a leze z ní slunce. Teplota prudce stoupá a nucené koupání v oblečení už není tak nepříjemné jako ráno. To už jsme na Studeneckém rybníce. Tentokrát tenata nestavíme a husy se chytají v husté vegetaci u břehu. Kroužky a límce tak dostává dalších pět ptáků.
Je něco po druhé odpolední, když se s ostatními loučíme. Kluci jsou po včerejším neúnavném poskakování na trampolíně u hospody a po dnešním zahájení koupací sezóny pěkně unavení. Vracíme se do Častotic připojit Lolka a pěkně pomalu se vydáváme přes Náměšť zase do Brna. Límcování zítra pokračuje u Hodonína, ale to už necháme na jiných. Doufám, že se s dnešními límci zase brzy potkám při svých zimních výpravách za husami do polí pod Pálavou a také doufám, že jejich zpětné odečty rozhojní ty tisíce zpětných hlášení, které už límcování hus v ČR přineslo. Tak zase za rok ahoj.