Pepe už dlouho nebyla v terénu, a protože ho koncem víkendu čeká životní jubileum, máme dnešní birderské dopoledne jako jeden z jejích narozeninových dárků. 😊 Říkám si, že bychom si mohli jen tak pro zajímavost zaznamenávat všechny pozorované druhy. Uděláme si takové nenásilné zahřívací kolo na Big Day, přičemž oficiální termín toho globálního je letos 14. května. Honit se ale nebudeme, zapíšeme si jen to, co nám přijde do cesty.
Tradičně si po ránu beru kafe na balkon. Napřed jen poslouchám, ale pak si na pomoc beru i dalekohled. Je zataženo, asi i sprchne. Ozývá se houkání hrdliček zahradních, zakrákání šedivky, která je již několik let v rostoucích počtech součástí městské avifauny, hvízdání koňadry, nespokojený hlas kosa, zpěv obou druhů rehků, pozoruji modřinky zaletující k větracím otvorům ve fasádě… Prvním pár druhů v seznamu je na světě.
Cestou k jihu, kde se chceme porozhlédnout hlavně kolem Nesytu, se zastavujeme kousek od skládky v Žabčicích. Racků je tu jen pár, ale i tak se brzy ozve dvojice racků černohlavých, po potravě slídí luňák červený a v polích se dají vidět bažanti, čejky nebo hřivnáči. Celkový počet druhů nepočítám, nechci se tím nějak stresovat, nechci se zbytečně dostat do módu ještě aspoň jeden nebo dva, když už jich máme tolik. Jediné, co vedeme v patrnosti, jsou nové druhy do letošního seznamu Pepátora. To je hlavní účel naší malé výpravy.
Nahlížíme i na kraj blízké pískovny. Hejna břehulí hnízdících v odkrytých kolmých stěnách, osamělý bělořit, dva páry koroptví postupně vzlétající z křovin podél plotu, nádherný samec rehka domácího a z dálky k nám dokonce doléhá zřetelné dudčí pu pu pu.
Bereme to přes Mariánský Dvůr s hnízdem čápů mezi budovami rozpadlého statku a parkujeme na břehu Zarostlého. Výtažník je stále upuštěný a na jeho dně se zdržuje několik desítek jespáků bojovných a vodoušů bahenních. Nacházíme ještě kulíky říční, ale to je z bahňáků všechno. Nevadí, Pepovi přibývají zpívající rákosníci obecní a proužkovaní, cvrčilka slavíková, párek husic nilských na ostrůvku Vrkoče, objevuje se několik kvakošů, a když už se sbíráme k odchodu, protože začíná pršet, přeletí nad námi kolpík, i pro mě nový druh do letošního seznamu. Zajímavostí jsou také tři zapomenuté husy běločelé.
Krátce se zastavujeme na hrázi rybníka Nový, kde máme štěstí na volavku červenou a pak už parkujeme u našeho oblíbeného Slaniska u Nesytu. Vítá nás zpěv pěnice hnědokřídlé a slavíka. Překvapivě až teď začínají pozorujeme volavky popelavé a bílé, ozve se vysoký hlas strakapouda jižního a podrážděný křik pisily z louže oplocené plochy, kde se pasou koně. O chvíli později už stojíme na pozorovatelně na pláži a projíždíme hladinu rybníka stativákem. Pod námi skřehotá rákosník velký, přibývají nějaké druhy kachen a volavky stříbřité, z topolů se nese flétnovitý zpěv žluv a vítr studeně fouká a obloha je stále flekatě šedivá a ponurá.
Prvním druhem na hrázi u řopíku je zpívající sedmihlásek a v křoví nad vodou tu sedí kvakoši. Hospůdka je ještě zavřená, tak pokračujeme dál, k západnímu cípu Hlohoveckého rybníka. Ten je plný vody a vcelku nezajímavý. Škoda, že tu nejsou žádní rybáci černí a racci malí, na které se Pepe těšila. Na druhou stranu nad námi zakřičí několik rorýsů a z parčíku u kostela jsou slyšet lejsci bělokrcí a šedí. Vracíme se ještě od Valtic k Nesytu. V keřích kolem Výtopy si Pepe všímá prvního letošního ťuhýka obecného a mně praští přes ucho krásný zpěv pěnice vlašské. Překvapením je pak jeřáb popelavý kroužící nízko nad námi.
Tož tak, je čas sednout v Sedleci na polívku a buřty s cibulí dělané na pivu a můžeme jet domů. Od otevření dveří balkonu našeho bytu, po zasednutí k polednímu jídlu, uplynulo přesně pět hodin. Když pak Pepe dává dohromady seznam pozorovaných druhů, dobírá se čísla 105. To je pěkné, některé druhy překvapily, jiné zklamaly, ale tak je to vždy. Nakonec vyplňujeme seznam i na stránkách Klubu 300, protože v době termínu pro Global Big Day příští týden máme bohužel jiné povinnosti. Jsem zvědavý na výkony těch, co to nebudou flákat. 😊
Tři husy běločelé (Anser albifrons) zapomenuté na výtažníku Nohavice u Vrkoče.
Jeřáb popelavý (Grus grus) od Nesytu.
