Za oknem panuje sychravý čtvrtek se zamračenou oblohou. Chodníky jsou mokré a mírně poprchá. S Pepem jsme se domluvili na krátký výlet do terénu. Třeba narazíme na něco zajímavého. Napřed zastavujeme pod Pohořelicemi. V dálce směrem k západu jsou vidět na obloze menší hejna hus přistávající na kukuřičné strniště za větrolamem. Větrolam je ale ve vzdálenosti téměř dvou kilometrů a cesty jsou rozbahněné. Navíc nemáme moc času. Co se dá dělat. Pokračujeme k Vrkoči.
Hned po příjezdu se z rákosí na břehu Zarostlého ozývají sýkořice. Jsou tři (M+2F) a proplétají se mezi hustými stébly těsně nad zemí nebo vodní hladinou. Chovají se jako myši. Kdyby se u toho neozývaly, tak si jich ani nevšimneme. Z mělčin Vrkoče je slyšet křik čejek. Cestou k nim zaznamenáváme na Nohavici mezi poláky velkými a chocholačkami samici poláka malého. Na bahnech je asi 450 čejek. Mezi nimi nacházíme 4 jespáky obecné, jednoho bojovníka a dvě kolihy. Je to příjemné pozorování. O kus dál sedí na ostrůvku mladý orel mořský. Na jihu se objevuje kus modré oblohy.
Když už jsme tady, tak nesmíme vynechat rybník Starý, který se chystá ke spouštění. Podél jeho východního břehu jsou shromážděny kachny a až kdesi daleko na severu se mělčiny hemží racky. Oblohou se nesou hlasy husí. Tentokrát ale nemíří k Novoveskému rybníku, ale spíš někam k Novomlýnským nádržím. V opačném směru letí s křikem křivka.
Z hráze je na hladině Novoveského rybníka přece jen pár hus vidět. Přejíždíme kousek blíž a prohlížíme je. Před námi je asi 150 hus běločelých a stejně tak hus velkých. Po chvíli nalézáme i jednu bernešku rudokrkou. Máme štěstí, Pepe si tento druh zase po delší době může prohlédnout na vlastní oči.
Pak jedeme ještě z hráze omrknout nádrže VDNM. V hejnu chocholaček a poláků velkých se na Mušovské zdrži potápí také pět kaholek (F/juv.), nad námi přelétá orel mořský a kolem ostrůvků Věstonické zdrže plave asi 250 hus velkých.
Rozmazaná dokladovka samice sýkořice vousaté (Panurus biarmicus).
