Víkend má být deštivý a na noční odchyty to vůbec nevypadá. Budu si muset počkat do příštího týdne. Aktuální předpověď počasí se naštěstí umoudřila alespoň na páteční odpoledne. Neváháme a s Pepem vyrážíme ven. V předchozích dvou dnech se objevila pozorování řady zajímavých druhů dravců u Letonic na Vyškovsku. Lenka Křížová hlásila ve středu z polí na kraji vesnice dokonce čtyři motáky stepní – dva mladé a dva staré ptáky. Ještě včera tam zastihli Vlastík Dobeš a Honza Bína starého samce a jednoho z mladých ptáků. Není to daleko, pro krátký odpolední výjezd ideální místo.
Na kraji vesnice na nás čeká dost silný vítr. Vypadá to dost beznadějně; nízko nad zvlněnými svahy povláčených polí se vznáší jen několik poštolek, kymácivým letem se pohupuje pár pochopů a v ornici odpočívají dvě tři káně. Žádná sláva. Vítr fičí a nedaleko šněruje svah traktor. Ani kolem něj se překvapivě nezdržuje více ptáků. Také obloha je prázdná. Naše představy byly trochu jiné. To ten silný vítr. Je nepříjemný, a dokonce i studený. Oblékáme, co se dá.
Vyjíždíme na nejvyšší bod okolí. Letonice jsou pod námi a kolem se do dálky vlní lány polí. Pepe zůstává u stativáku a já se jdu krátce podívat po okolí. Stále stejné tři druhy dravců, ke kterým přibývají skřivani, jeden bělořit a čtveřice krkavců. Popojíždíme dál směrem k Větrníku. Vidět jsou luňáci červení stojící vysoko ve svahovém proudění, mezi nimi jeden luňák hnědý a další a další káně lesní. Vítr neustává, ale v závětří svahů se přeci jen další ptáci objevují. Dravce tu doprovázejí lovící vlaštovky a jiřičky. V keřích u Větrníku posedávají strnadi obecní, míjí nás hejnko úpolníků a nízko v amfiteátru stepní rezervace přeletuje ťuhýk šedý. Na chvíli se nad námi objevuje raroh. Vracíme se nad Letonice. Pochopů a kání jsou desítky. Občas se objeví hejnko špačků. Jedno z nich s odstupem následují dvě kvíčaly. Za jednou terénní vlnou potkáváme káni bělochvostou. Nízkým letem potvrzuje naše určení. Tak vida, i přes ten fučák se v polích přece jen dá něco vidět.
Krkavci, dvojice motáků lužních, hřivnáči, sojka a straky. Projíždíme polními cestami a koukáme po okolí. Na pár slov se zastavujeme s Vlastíkem Dobešem a Pavlem Smejkalem, kteří také vyrazili na obhlídku.
Když chvíli před šestou vyjíždíme z Letonic na Dražovice, nacházíme na dvou sousedních ořešácích na kraji silnice dvě mladé poštolky rudonohé. Nakonec to nebylo tak špatné. Během necelých tří hodin jsme pozorovali devět druhů dravců. Jen ti stepáci už jsou kdoví kde. Poslední dobou se ale objevují stále častěji. Snad se s nimi také jednou potkám.
Škoda, že nepockali, přála bych Vám je. Jsou krásní… Ale asi to bylo hodně tím větrem. Moc se mi tam okolí líbí, ty vlnky, jak u mooore 🙂 Lenka