Jaro sice pokročilo, ale přichází víkendové ochlazení, studená fronta, která sebou má přinést arktický vzduch, nízké teploty a zřejmě i mrazík, který jako každoročně v posledních letech zničí rozkvetlé meruňky. Chci se podívat po širším okolí, udělat si představu, jak to s ním jarem je.
Zastavuji u mokřadu na kraji Blučiny, jen abych zkontroloval terén, kde občas chytám chřástaly. Ve vysoké stařině zamokřené louky zpívají bramborníčci černohlaví a strnadi rákosní. Až v kousku rákosí na druhé straně mokřadu prozpěvuje i modráček.
Další mokřad až kousek od Velkých Pavlovic přináší první letošní pozorování konipasa lučního, jehož hlas jsem překvapivě přes zimu nezapomněl, a párek pisil čáponohých. Tady dokonce prozpěvují tří modráčci.
Modrou oblohu začínají zastírat bílé cáry oblačnosti a začíná pofukovat. Procházka k pozorovatelně Pastviska u Lednice nic zásadního nepřináší. Pochopi staví hnízda, naplno zpívají černohlávci a tu a tam se objeví vlaštovka. Ozývá se tok orlů mořských, zakvičí chřástal vodní a zadrnčí potápka malá. Rákosí ale ještě neožilo zpěvem cvrčilek a rákosníků.
Na skok se musím zastavit i u nesytského Slaniska. Rybníka je na vysoké vodě, a i část slaniska zmizela pod vodní hladinou. Husy, čírky, kopřivky, čtveřice vodoušů kropenatých a další zpívající modráček. Netušil jsem, že jich dnes uvidím a uslyším tolik. Z šestého modráččího hlasu se klube fotograf s nahrávkou, který si chce pořídit pěkný obrázek. Začíná pěkně studeně foukat a obloha už je celá zatažená. Mám pocit, že i teplota klesá.
Už je daleko po poledni, když v Syrovicích kupuji pizzu a zajíždím s ní na kraj Ořechova, abych ji snědl na pozorovatelně místního mokřádku. Teď už funí nehorázně. Připadám si trochu nepatřičně s holýma nohama v sandálech. Tady nad rybníkem poletuje několik desítek vlaštovek. Bude to pro ně těžké najít si v příštích dnech potravu, až dorazí ten arktický průvan. Kolem poletuje nejméně šest konipasů lučních. Museli teprve dorazit a někteří budou určitě pokračovat dále.
Odpoledne ještě jedeme na Brněnskou přehradu oslavit bráchovy narozky. Při té příležitosti sedím dole u vody a čumí pěkně ze závětří na hladinu. Teď už je citelně chladno. Ptačí tah teď nejspíš na nějakou chvíli zamrzne. Důkazem toho je i kompaktní hejnko osmnácti potápek černohlavých, které se pohupuje na vlnkách. Hm, pěkný to byl den, ale čtrnáct dní, tři týdny, tomu jaru rozhodně ještě prospějí.